Štěstí Not Found

"Spoustě lidem stačí i léčebná intervence po chatu, nepotřebují přímo do léčby," říká terapeut Josef Šedivý k tématu online terapií, které v SANANIMu fungují už patnáct let. Jak? O tom je nový díl podcastu Page Not Found. Josefa Šedivého, vedoucího Drogového informačního centra SANANIM, zpovídala Anna Jarmarová. Komu je online intervence určena? A jaké má limity? "V současné době tento typ služby provozuje SANANIM pouze pro gamblery a huliče, ale cílem je vybudovat službu, kde by cílová skupina byli lidé v jakékoliv formě závislosti," vysvětlují Šedivý a Anna Jarmarová. Služba momentálně zajišťuje pomoc zhruba pro čtyři sta lidí ročně. Dodávají, že si online intervenci umí představit třeba po lidi, kteří rizikově pijí a potřebují poradit, nebo klidně jen podpořit. "I u online terapií vidíme, jak důležitý krok klienti dělají, když se k nám přihlásí. Znamená to, že si uvědomují svůj problém." Oba dva však popisují, že vybudování online poradny pro lidi v alkoholové závislosti by bylo nákladné a vyžadovalo by zapojení celé řady odborníků a odbornic. Proč je pro některé lidi bezpečnější chatovat si s terapeutem než na terapii přijít? Jak se v takových situacích chrání samotní terapeuti, kteří na chatu působí jen pod svými křestními jmény? Co může do léčby závislostí přinést rozvoj umělé inteligence? O tom je dnešní díl podcastu Štěstí Not Found.

"U tří klientů z deseti se setkáváme s myšlenkami na sebevraždu," říká Marcel Ambrož z Gambling ambulance SANANIM. V novém díle podcastu Štěstí not found se zaměřujeme na patologické hráčství. Jak ho poznáme? A proč jsou gambleři nejčastěji muži? Jak se vůbec tento typ "nelátkové" závislosti léčí?

Do denního stacionáře se chodí léčit lidé, kterým už drogová závislost začne ovlivňovat život, ale ještě nepotřebují do komunity. Třeba proto, že pracují, mají kde bydlet a drží si ještě své sociální vazby. Stacionář funguje v podstatě jako jejich práce: ráno přijít, strávit tu den, odpoledne odejít zpátky domů. Jaké jsou podmínky v tomto typu zařízení? A co se dá vysledovat o pražské drogové scéně ze skladby klientů a klientek v poslední době? V rozhovoru s Apolenou Rychlíkovou se o fungování "stacíku" baví jeho hlavní vedoucí, Karel Kolitsch.

SANANIM je koordinátorem Homeless World Cupu v ČR. Pořádá kvalifikační turnaj a finančně i organizačně zajišťuje účast reprezentace na světovém šampionátu, kam tak jezdí mnoho klientů SANANIMu.HWC je celosvětový projekt, jehož hlavním cílem je prostřednictvím fotbalu zvyšovat povědomí o problému bezdomovectví a chudoby ve světě.Sociální integrace prostřednictvím sportu je zároveň úspěšnou strategií a společné nadšení pro fotbal má jedinečnou schopnost bořit sociální hranice. Sociálně vyloučeným lidem nabízí životní šanci reprezentovat svou zemi a změnit svou životní situaci. Svou velikostí se Homeless World Cup řadí mezi největší sportovní události se sociálním zaměřením na světě.

Další díl podcastu Štěstí not found o drogách a závislostech se věnuje tématu násilí na ženách, domácímu násilí, sexuálnímu násilí v kontextu užívání drog. Hostkou je Ilona Preslová - psycholožka, psychoterapeutka, supervizorka, adiktoložka. Více o tématu vždy najdete na www.pagenotfound.czNa Doniu můžete také přispět na reportážní sérii Apoleny Rychlíkové jménem Chlast. O vztahu Čechů k nejtvrdší a nejškodlivější droze: https://donio.cz/chlast-a-velky-bratrSexuální násilí, závislosti, traumatická minulost. To jsou hlavní témata nového dílu podcastu Štěstí (not) found, který Page Not Found připravuje ve spolupráci s organizací SANANIM. Témata, která jsou bolestivá, avšak nenápadně ovlivňují životy mnoha žen a dívek. Podle statistik se až 80 % žen užívajících drogy setkalo v dětství nebo dospívání se sexuálním zneužíváním – opakovaným, často páchaným v kruhu rodiny. Dalším diskutovaným okruhem je pak těžké, ale důležité téma o dopadech násilí a traumat na formování ženské identity a mateřství. "Setkáváme se s ženami, které trpí drogovou závislostí, otěhotní a najednou vůbec nevědí, jak s tím naložit," říká psycholožka Ilona Preslová. "V anamnéze našich klientů se dost často setkáváme se zkušeností s násilím. Jedná se o téma, které klientky a klienti přináší nejen do léčby a doléčování, ale mnohdy je to také jeden z důvodů proč vůbec začnou nějaké návykové látky užívat," vysvětluje. Preslová přišla do SANANIMu v roce 1998. Dlouhých šestnáct (2001 – 2017) vedla Denní stacionář. Nyní je odbornou garantkou programů a vedoucí Centra komplexní péče o dítě a rodinu, mimo jiné také vede přípravné kurzy pro žadatele o náhradní rodinnou péči. Významem rodiny a rizikových faktorů ve vývoji dítěte se zabývá dlouhodobě, je akreditovanou supervizorkou, adiktoložkou, psychoterapeutkou a autorkou řady odborných publikací. Moderátorkou tohoto dílu je adiktoložka Anna Jarmarová. Podcast je dostupný ve všech podcastových aplikacích. Tento díl vznikl v rámci projektu BSAFE, jehož součástí je i organizace SANANIM.

Přinášíme záznam z první veřejné debaty podcastu Štěstí not found. Hostkou nahrávání byla ředitelka SANANIM Martina Richterová Těmínová. Na živém nahrávání našeho drogového podcastu si Apolena Rychlíková povídala se zakladatelkou a ředitelkou organizace SANANIM MArtinou Richterovou Těmínovou. Tématem byly nálepky a předsudky, které se k užívání drog vážou. Podle Těmínové přispívají k napětí ve společnosti mezi uživateli a lidmi bez závislosti i média. "Kolikrát jsme v titulcích viděli, že v autě boural "feťák", že člověk na drogách vykradl obchod nebo se dopustil jiného činu?" ptá se Těmínová. Dodává, že pokud bychom k závislosti přistupovali jako k nemoci, neměla by média zveřejňovat diagnózu. "U lidí například s cukrovkou to novináře ani nenapadne," zamýšlí se ředitelka SANANIM. Podle Těmínové jsou především lidé v závislosti na nelegálních látkách terčem společenské nenávisti, která roste především od nultých let. Je ale zajímavé, že to platí jen pro některé z nich: hlavně pro ty, kteří jsou na úplném okraji, užívají látky jako pervitin nebo heroin. Naopak závislost na kokainu už takové pohoršení nevzbuzuje. Kdo přispívá k nálepkování lidí na drogách? A jaké mají předsudky dopady na samotné uživatele, na poskytovatele sociálních služeb nebo rodiny uživatelů? A jak nálepkování ve společnosti brání v realizaci racionální politiky drogové prevence nebo substituce? Zatímco na startu devadesátých let se podle Těmínové nálepkovali i samotní uživatelé mezi sebou, třeba lidé na heroinu nesnesli alkoholiky, dnes už tato forma jasně vymezeného užívání jedné či druhé drogy pomalu mizí. A objevuje se nový typ užívání i uživatelů, kteří příliš neřeší, jaké drogy berou. Předsudky má společnost i k jednotlivým látkám mezi sebou: pro mnohé není závislost na kokainu nebo psychadelických drogách tou pravou závislostí, přestože se Těmínová coby terapeutka setkává u všech uživatelů s podobnými vzorci závislosti. Poslechněte si záznam z živé debaty podcastu Štěstí not found už nyní, je k nalezení ve všech dostupných podcastových aplikacích.

Nový díl podcastu Štěstí not found, který vzniká ve spolupráci s organizací SANANIM nás zavede do terénu. Terénní a nízkoprahové služby letos slaví třicet let své existence. Jak velkou síť těchto služeb v Česku máme a co jejich pracovníci a pracovnice vlastně dělají? O tom v novém dílu našeho drogového podcastu hovoří výkonný ředitel SANANIMu Jiří Richter.Terénní služby se soustředí na aktivní vyhledávání lidí injekčně užívajících drogy v Praze s cílem zmírnit zdravotní a sociální poškození i některé negativní projevy jejich chování a na zvýšení jejich motivace ke změně životního stylu. Funguje už třicet let a společně s nízkoprahovými zařízeními tvoří unikátní síť pomoci pro lidi v drogové závislosti. Jak vypadá taková práce terénního pracovníka nebo pracovnice? Na co naráží? To vysvětluje v první půli podcastu Štěstí not found adiktolog a "teréňák" Radek Jurnikl. Spolu s ním se podíváme na provoz jednoho z nejvíc úspěšných stanovišť SANANIMu, sanitky u pražského Hlavního nádraží. Ta vznikla původně jako náhrada za zrušené kontaktní místo, ale nakonec ve službě zůstala. V centru Prahy parkuje třikrát do týdne a uživatelé se zde mohou dojít otestovat na infekční choroby, vyměnit si injekční stříkačky, vypít teplý čaj nebo se nechat zdravotnicky ošetřit. Jak sanitka funguje, pro jaké lidi je určena a co jsou její výhody i nevýhody vysvětluje Radek v reportážní části podcastu. V té rozhovorové pak výkonný ředitel organizace SANANIM Jiří Richter rekapituluje fungování terénních a nízkoprahových služeb a vysvětluje, v čem jsou pro společnost důležité. "V České republice je zhruba 45 000 injekních uživatelů drog. Terénní a nízkoprahové služby jsou v kontaktu s 42 000 uživatelů. To je zcela unikátní číslo," říká Richter. Dodává však, že práce v nízkoprahových zařízeních a v terénu je velmi náročná. "Lidé, kteří ji vykonávají, chrání společnost před infekčními chorobami, ale jejich spoelčenský i finanční status je velmi nízký," dodává výkonný ředitel SANANIM. Jiří Richter se nedávno vrátil z velké konference o harm reduction v Athénách. Co jsou současné trendy v přístupu k drogám? Jakou pozici na mapě co se progrese týká dnes Česko zaujímá? O tom je nový díl podcastu Štěstí not found. Podcast vzniká ve spolupráci se SANANIM

Novým hostem podcastu Štěstí nof found byl úplně první národní protidrogový koordinátor, psycholog, terapeut a adiktolog Kamil Kamila."Trajektorii, kterou jsme v otázce drog a závislostí začali v roce 1993, se více méně podařilo udržet," říká psychiatr, psycholog a adiktolog Kamil Kamila, který stál u vzniku porevolučního systému služeb pro lidi v závislosti. "My jsme tehdy říkali, že represe musí nastoupit tam, kde selhává prevence," dodává. Důsledkem pokrokového postupu se v oblasti drog a závislostí podařilo z Česka udělat vysoce progresivní stát, který se oproti těm jiným postkomunistickým vymykal jasnou politickou i společenskou koncepcí.Kalina působil jako vůbec první Národní drogový koordinátor. Podle něj se vše důležité odehrálo právě ve formativních devadesátých letech, která pro řešení závislostí znamenala velký krok kupředu. A to i proto, že se politika v oblasti závislostí orientovala na úspěšné západní státy: Nizozemí a Velkou Británii. Právě tam se nacházely zajímavé a inspirativní modely, které začali pionýři moderní české adiktologie zkoumat. "Proti systému harm reduction tam ale byla poměrně silná opozice," připomíná. V Česku se však podobná negativní vlna nevzdemula. "Od začátku jsme totiž počítali, že se budeme muset obhajovat, a tak jsme se snažili připravit co nejpřesvědčivější argumentaci," říká uznávaný psycholog.V rozhovoru se dotkneme i drogové scény v 80.letech, kořenech české adiktologie, léčbě pacientů v období před rokem 1989, co se v osmdesátkách bralo a jak se k závislostem stavěl socialistický stát a jeho občané? Kalina také popisuje roli Střediska drogových závislostí v pražském Apolináři, kam se závislí lidé v předrevolučním období stahovali.Jaká společenská atmosféra u nás pak panovala ve vztahu k drogám na počátku 90. let? Co pomáhalo pokrokové politiky formovat? Zaspalo v něčem Česko v poslední době? Jak se tu daří prosazovat drogová politika dnes? Kam by měli politici napnout své síly? A kde se dá hledat v oblasti řešení závislostí hledat přístup dnes? To vše se dozvíte v novém dílu podcastu organizace SANANIM a mediální platformy Page Not Found. Podcast vzniká ve spolupráci s organizací SANANIM

Mediální platforma Page Not Found ve spolupráci s organizací SANANIM vám přináší první ze svých autorských podcastů. Jeho ústředním tématem budou drogy, látky, substance a vše, co s nimi souvisí. V novém podcastovém projektu Štěstí (not) found se bude šéfredaktorka Page 404 Apolena Rychlíková spolu s Josefem Šedivým a Annou Jarmarovou věnovat tématu drog a závislostí. Většina lidí si pod těmito pojmy představí spíše nelegální substance, drogy jako pervitin, heroin nebo psychotropní látky. Už o trochu méně se nám vybaví ty legální: alkohol, gambling nebo cigarety. Podcast Štěstí (not) found se však zaměří na celé spektrum závislostí, a to v různých souvislostech.