Týdeník Respekt

Se Stanislavem Fortem o nástupu AI agentů, limitech a rizicích umělé inteligenci, ochraně a opravování softwarových katedrál a budování kyberbezpečnostního startupu Aisle v Praze. Moderuje Štěpán Sedláček.Pravděpodobně prožíváme technologickou revoluci, jejíž rychlost, rozsah a potenciálních dopady na lidský život a práci nemá obdoby, ať už skončí jakkoli. Nástup velkých jazykových modelů a generativní AI je čím dál patrnější napříč různými sférami lidské činnosti od programování po umění. Otázky, které dříve řešila poměrné malá skupina lidí spojených s výzkumem a vývojem umělé inteligence nebo science fiction, jsou dnes často ve středu zájmu celospolečenské debaty, byť by si možná zasloužily ještě více pozornosti a to i ze strany států. Otázku po tom, jestli někdy bude k dispozici umělá inteligence, která předčí člověka, dnes spíše přebíjí otázka, jestli nás od ní dělí rok, několik let nebo víc času. Stanislav Fort je matematik, fyzik a expert na umělou inteligenci a velké jazykové modely (LLM), který dříve působil v předních světových společnostech v oboru Google DeepMind nebo Anthropic. Jak vidí letošní rok na poli AI?„Myslím, že letos si většina lidí uvědomí, že AI funguje a je schopná dělat užitečnou intelektuální práci. V roce 2025 se staly mainstreamem přemýšlecí (tzv. reasoning) modely zejména v souvislosti s nástupem modelu R1 od společnosti DeepSeek. Během té doby se modely extrémně zlepšily a začaly být schopné řešit dlouhé a obtížné intelektuální úkoly napříč obory u nichž je třeba koordinovat přemýšlení přes dlouhé časové horizonty. A ty se měsíc po měsíci prodlužovaly rapidním tempem. Dnes si už většina lidí v programování i softwarovém inženýrství a odvětvích, která silně závisejí na využití počítačů, uvědomuje, že jsme na hraně toho, kdy tyto věci dokáží pracovat na podobných věcech jako elitní lidé a nepotřebují příliš supervize. Rok 2026 bude rokem, kdy AI agenti a přemýšlecí modely, které je pohánějí, začnou fungovat v reálných ekonomicky důležitých činnostech,“ říká expert Stanislav Fort, který společně s Ondřejem Vlčkem a Jayou Baloo založil firmu Aisle, kde působí jako hlavní vědec.Podařilo se jim vytvořit autonomní AI nástroj, který umí rychle nacházet a opravovat bezpečnostní chyby ve složitých softwarových systémech jako je protokol OpenSSL, který šifruje většinu komunikace na webu. Jaké mají po roce fungování na poli kybernetické bezpečnosti cíle? Jaký zásadní problém se jim podařilo vyřešit? Co říká na nástup AI agentů dění kolem sítě Moltbook? Vidí nějaké fundamentální limity ve vývoji umělé inteligence? Co si myslí o AI bublině na trzích? Jak by se měla Evropa postavit k aktuálním závodům ve vývoji AI? A jaká úskalí má zakládání kyberbezpečnostního startupu v Praze? Nejen na to se ptá v podcastu Zeitgeist Štěpán Sedláček.

Speciál Výtahu Respektu: Když před čtyřmi lety Putin oznámil takzvanou speciální operaci a ruská armáda zaútočila na Ukrajinu, milionům Ukrajinců a Ukrajinek se rozpadl svět tak, jak ho znali. „Táta mi ráno zavolal a řekl, že mladí muži jdou do armády a on tedy musí taky. V tu chvíli jsem pochopila, že zodpovědnost za rodinu, kterou má táta, musí převzít někdo jiný. V ten okamžik mi došlo, že se musím postarat o svoji bezpečnost i o to, jak bude rodina zajištěna. Máma kvůli zdravotnímu stavu nemůže pracovat, u táty jsme nevěděli, jak dlouho ve válce vydrží. Zda bude naživu," říká zakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska, která je v Česku od března roku 2022. Zůstat v něm mohla i Tanya Solomadina, která studovala na Univerzitě Karlově. Rozhodla se ale vrátit do svého rodného Charkova, a to i přes veškerá rizika, která to s sebou přináší. „Udržuje mě pořád ta stejná myšlenka, že všechno má svůj konec. Že nic netrvá věčně. Z nějaké perspektivy to může být smutná myšlenka, ale pro mě to je optimistické," říká. Obě mladé ženy popisují, jak probíhající válku prožívají, jak se za poslední čtyři roky změnily i to, jaké to je být pár desítek kilometrů od ruských hranic či v jiné zemi, daleko od blízkých, kteří jsou ve válce. Moderuje Zuzana Machálková. Podcast o tom, jak se ve válkou zasažené Ukrajině žije mladým lidem: https://www.respekt.cz/podcasty/tady-jsem-doma-kdyz-ted-zemru-bude-to-dobra-smrt

Výtah Respektu: Maďarsko a Slovensko před pár dny varovaly, že pokud Ukrajina do pondělí neobnoví dodávky ruské ropy do těchto zemí, přeruší na oplátku dodávky nejen nafty, ale také elektřiny do této válkou zasažené země. Doposud se tak nestalo. Budapešť a Bratislava však k výhružkám přistupují v reakci na to, že Kyjev na konci ledna po ruských útocích stopla dodávky přes ropovod Družba s tím, že během války jsou opravy obtížné. Premiéři Maďarska a Slovenska však Ukrajinu viní z toho, že dodávky ruské ropy zdržuje schválně, v případě Budapešti za tím dokonce vidí snahu ovlivnit nadcházející volby. Blokování elektřiny a nafty pro Ukrajinu tak má být jedna páka, kterou se chtějí bránit, tou druhou je blokování 20. balíku protiruských sankcí, které chtěla zkraje týdne schválit EU. Jak zásadní by pro Ukrajinu bylo, kdyby Maďarsko a Slovensko skutečně dodávky energií a paliv stoply? V další epizodě odpovídá Tomáš Brolík.

Dělníci kultury #43: V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:filmy Jima Jarmusche Otec Matka Sestra Bratr, Isakiho Lacuesty Jednoho roku, jedné noci a Bouřlivé výšiny režisérky Emeraldy Fennelldokument Melaniaseriál Jak se dostat z Belfastu do nebe (Netflix)album Cerulean producenta Dannyho L Harleaknihy Jáchyma Topola Peklo neexistuje (Torst) a Alberta Camuse Úvahy o terorismu (Triáda)výstavy Osada Jehličí: Na tváři mech (Xao / galerie & knihkupectví), 12/15 Přece... a Tereza Eisnerová: Mumie v krajkách (obojí GASK)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #48: Vláda Andreje Babiše funguje už dva měsíce a s ní také do letošních voleb věčně opoziční SPD Tomia Okamury. Okamurovo hnutí přibralo do svého klubu politiky z menších partají, do vlády vyslalo „nestranické odborníky“ a sám Okamura stanul v čele Poslanecké sněmovny, o čemž hovoří jako o svém politickém vrcholu. Co vlastně strana zatím ve vládě a v Poslanecké sněmovně dělá? Kdo jsou její nejsilnější hlasy a bude ministr obrany Jaromír Zůna ještě někdy mluvit? O tom všem mluví v dalším dílu politického podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Pokud by Česko zrušilo nákup amerických stíhaček F-35, vznikla by tím pro armádu škoda zhruba 30 miliard korun. Tento týden o tom informoval premiér Andrej Babiš s tím, že vláda ANO, SPD a Motoristů tedy v zakázce pokračuje i přesto, že v minulosti mluvili o jejím přehodnocení či úplném zrušení. Jak ale ve čtvrteční epizodě upozorňuje Jaroslav Spurný, kritika největší a nejdražší zakázky v moderní historii ČR byla od začátku čistě ideologická a současný kabinet věděl, že zrušit nepůjde. Proč ale Česko stíhačky F-35 vůbec kupuje? Může Babiš vyjednat výhodnější podmínky? A je bezpečné obchodovat s USA, v jejichž čele je nepředvídatelný Donald Trump? Ptá se Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: V Česku bude od ledna příštího roku spuštěn nový systém evidence tržeb EET 2.0. Návrh zákona v úterý představila ministryně financí Alena Schillerová z ANO, která si znovuzavedení EET vytyčila jako jeden ze svých cílů v boji s šedou ekonomikou a daňovými úniky. Šéfka resortu uvedla, že nový systém napravil chyby toho původního a lidem slibuje minimalizaci nákladů a byrokratické zátěže. Jak se vlastně osvědčila evidence elektronických tržeb v minulosti? Jaké změny je možné od roku 2027 očekávat a koho se budou týkat? A skutečně je EET účinným nástrojem v boji s šedou ekonomikou? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Filip Zelenka.

Ženy XYZ #32: Když se tehdy čtyřiatřicetiletá Sanna Marin stala v roce 2019 finskou premiérkou, namísto dotazů na politiku, musela dokola odpovídat na to, jaké to je zastávat tak vysokou funkci, když je mladou ženou a navíc matkou. A jak to vůbec může ve vládě fungovat, když v ní kromě ní sedí tolik dalších žen. Proč se od žen ve vrcholné politice automaticky očekává, že budou vládnout úplně jinak? Měly by politické prostředí kultivovat? A přineslo by více žen v politice celosvětový mír? V další epizodě feministického podcastu o tom diskutovaly redaktorky Respektu Clara Zanga a Markéta Plíhalová.

Zeitgest #7 s Tomášem Lindnerem o kuloárech Mnichovské bezpečnostní konference, projevech Marca Rubia, Friedricha Merze či Emanuela Macrona, demoličních četách, slonovi v Bavorském dvoře, evropském pesimismu i cestě od německých přileb pro Ukrajinu k zahájení společné výroby dronů. Moderuje Štěpán Sedláček.K dalšímu čtení a poslechu z Mnichovské bezpečnostní konference: ⁠⁠⁠⁠https://www.respekt.cz/mnichovska-bezpecnostni-konference⁠⁠Munich Security Report 2026⁠⁠https://securityconference.org/en/publications/munich-security-report/⁠⁠Záznamy projevů a panelových diskuzí⁠https://www.youtube.com/@MunSecConf/streams⁠

Výtah Respektu: Stovky amerických soudů napříč Spojenými státy nezávisle na sobě rozhodly, že ICE za poslední měsíce nelegálně uvěznil přes 4400 lidí. Před pár dny o tom informovala agentura Reuters s tím, že i přes soudní rozhodnutí administrativa Donalda Trumpa pokračuje v zatýkání a masových deportacích. Ve stejnou dobu přitom americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti vstoupilo do tzv. shutdownu, tedy režimu částečného omezení chodu. Jak ale v úterý epizodě popisuje Dominika Perlínová, na činnost imigračních agentů to příliš nedopadlo: „Imigrační služba dostala rekordní částky, rozpočet srovnatelný například s celou kanadskou armádou. ICE velkou část financí má, protože to bylo schváleno separátně. Co nemůže fungovat jsou jiné organizace, například letiště varují, že bude docházet ke zpoždění letů." ICE tedy pokračuje s rozsáhlými zásahy. Kam lidi deportuje? Jaký je plán na rozšíření detenčních center? Posunulo se nějak vyšetřování zastřelení amerických občanů Renée Nicole Good a Alexe Prettiho? A hrají ještě roli americké soudy? Ptá se Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Po týdnech boje o to, aby se ministrem životního prostředí stal Filip Turek, kterého prezident Petr Pavel odmítl jmenovat, Motoristé navrhli nového kandidáta. Premiér a šéf ANO Andrej Babiš po jednání vlády oznámil, že je jím poslanec Motoristů Igor Červený. Turek přitom v neděli na sociálních sítích ještě před zveřejněním jména uvedl, že jde o seriózního kandidáta, který bude dělat, co mu na očích vidí. Co je tedy možné od něj v čele resortu očekávat, pokud ho hlava státu jmenuje? Jaké má předpoklady pro to být ministrem životního prostředí? A co doteď vláda ANO, SPD a Motoristů v této oblasti prosadila? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Filip Zelenka.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:- úmrtí herečky Jany Brejchové- vystoupení Bad Bunnyho na Super Bowlu- rozhovor se skladatelem Brycem Dessnerem z kapely The National- novou desku URGH kapely Mandy, Indiana- dokument Take That (Netflix)- výstavu Saheje Rahala Beyond the City of Time (Galerie Rudolfinum)- knihy Anny Dobrowolské Polish Sexual Revolutions (Oxford University Press) a Katolický kobry. Undergroundová skupina Národní třída 1982-1986 (Revolver Revue)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #47: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu, vláda by tak měla letos hospodařit se schodkem 310 miliard korun. Podle názoru Národní rozpočtové rady (NRR) i dalších odborníků je navržený rozpočet v rozporu se zákonem, protože nedodržuje pravidla o rozpočtové odpovědnosti. To ale ministryně financí Alena Schillerová popírá. Jaké důsledky může mít takto navržený rozpočet? Co to znamená pro Česko? A mohou vůbec opoziční strany v tomto ohledu současné vládě něco vyčítat? To rozebírají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nové epizodě.

Debata s Respektem: Zmínka o neziskových organizacích je v programovém prohlášení ANO, SPD a Motoristů hned několikrát. Počítá se se zřízením veřejného registru všech dotací, s povinností transparentně zveřejňovat výdaje, s označováním organizací financovaných ze zahraničí nebo s omezením využívání veřejných peněz na politický aktivismus, který však není blíže specifikován. Jak na další debatě v Knihovně Václava Havla upozorňuje vedoucí mediálního oddělení Člověka v tísni Tomáš Urban, podobný scénář neziskovky znají z autoritářských států. Včetně finančních škrtů, které vláda Andreje Babiše z ANO chystá. Ministr zahraničí a pověřený ministr životního prostředí Petr Macinka z Motoristů nedávno ve svém pořadu na XTV vyjmenovával konkrétní projekty z programu transformační spolupráce s tím, že „nezůstane kámen na kameni", přičemž kromě Člověka v tísni mnohokrát zmínil i organizaci Arnika, která se zaměřuje na ochranu životního prostředí. Její zástupce, Václav Orcígr, který je vedoucím kampaně Praha - město pro život, na debatě doplňuje, že organizace už musela začít s propouštěním. A jiných neziskovek se to pravděpodobně dotkne ještě výrazněji. Proč by lidé měli na Macinkou zmíněné projekty přispívat? Nejde v době všudypřítomných konfliktů podpora enviromentální oblasti stranou? Jak zásadní je pro neziskové organizace podpora od státu a jak se mu jejich činnost ekonomicky vyplácí? Dalo se na přístup nynější vládní koalice připravit? Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Prohlášení vyjadřující obavy ze snah o ovládnutí veřejnoprávních médií, a to skrze změnu způsobu jejich financování, podepsalo do čtvrtečního odpoledne více než 2600 zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu. „Rádi bychom dali veřejnosti najevo, že nám to není lhostejné, že nám to není jedno. Vztah s posluchači, který je v případě ČRo nastavený déle než sto let, funguje. Chceme být nadále odpovědni posluchačům, nikoliv politikům," říká ve čtvrteční epizodě dramaturgyně Českého rozhlasu Lucie Korcová, která je jednou ze signatářek. Přestože ANO, SPD a Motoristé mají zrušení poplatků pro ČT a ČRo i ve svém prohlášení a změnu zákona chtějí prosadit už od začátku příštího roku, doteď s žádným konkrétním návrhem nepřišli. Není tedy předčasné, aby zaměstnanci zveřejňovali prohlášení už nyní? Nemělo by způsob financování veřejnoprávních médií řešit jejich vedení, nikoliv řadoví zaměstnanci? A jak konkrétně by měl vypadat politický tlak, kterého se obávají? Ptá se Zuzana Machálková.

Vládne v Americe (už) fašismus? Jak moc má zemi pod kontrolou prezident Donald Trump a jeho hnutí MAGA? A je bitva o Grónsko u konce? Nejen o tom diskutovali odborníci z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií (MSS MUNI) S Barbora Halašková, Zuzana Ringlerová a Martin Jirušek o dění v USA na Debatě s Respektem v Institutu Paměti národa Brno. Moderuje zástupce šéfredaktora Tomáš Brolík.

Výtah Respektu: Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí Ústavního soudu, který tak zamítl návrh víc než dvou desítek senátorů na zrušení právní úpravy. Vadilo jim, že je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná. Kritizovali také, že šlo o protiústavní přílepek. Paragraf chce navíc zrušit i vládní koalice, která to má i v programovém prohlášení. Podle Ústavního soudu však o přílepek nejde a zdůraznil navíc, že jde o obranu demokracie. V Česku navíc v lednu došlo k prvnímu využití paragrafu, kdy policie obvinila muže z neoprávněné činnosti pro cizí moc, konkrétně pro čínskou zpravodajskou službu. Nevyužívají ale stejný argument i v autoritářských zemích? Proč má vlastně vládní koalice s tímto paragrafem takový problém? A v čem je verdikt klíčový? V další epizodě Výtahu Respektu odpovídá Jaroslav Spurný.

Ženy XYZ #31: Americké ministerstvo spravedlnosti v uplynulých týdnech zveřejnilo obrovské kvantum takzvaných Epstein files, které dokumentují zločiny dnes již zemřelého Jeffreyho Epsteina a jeho spolupracovníků. Zločinecká mašinérie určená ke zneužívání mladých žen a dívek nejvlivnějšími lidmi světa je tak znovu v centru pozornosti. Redaktorky Markéta Plíhalová a Clara Zanga v další epizodě popsaly, jak celá mocenská síť fungovala, proč se ji tak dlouho dařilo krýt, proč padlo v kauze tak málo rozsudků i jak zásadní roli v ní sehrála odvaha obětí. 

Výtah Respektu: Ministr kultury Oto Klempíř z Motoristů se v pondělí nedostavil do pražského divadla Palace, kde na něj čekali umělci a umělkyně, kteří naopak odmítli jeho pozvání na rezort s tím, že vhodnější je debatovat veřejně. Klempíř namítal, že se s nimi chtěl bavit o kultuře, nikoliv o politice, a do divadla odmítá přijít nejen kvůli jednání vlády, ale také proto, že by byl v defenzivě. Dá se jeho pozvání vnímat jako vstřícný krok, nebo je to jasné pozvání na kobereček? Je dobře, že moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka na ministerstvo nakonec šli? Proč se vůbec Oto Klempíř setkal se slovenskou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou a jaké finanční škrty čekají tuzemské kulturní instituce? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Jan H. Vitvar.

Zeitgeist #6 s Pavolem Szalaiem z Reportérů bez hranic o sílících tlacích na veřejnoprávní média v Evropě, nové legislativě chránící nezávislost médií v EU i potřebě solidarity mezi redakcemi. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.Česká veřejnoprávní média jsou ohrožena. Není náhoda, že jsme otevřeli pobočku Reportérů bez hranic v Praze loni po volbách. V Česku nás podle mě čeká zásadní zápas o podobu svobody médií v celé Evropě. I proto jsme si vybrali Prahu," říká Pavol Szalai - vedoucí pražské pobočky nevládní organizace, která monitoruje a obhajuje svobodu médií a tisku ve střední a východní Evropě. „Vláda chce změnit financování médií veřejné služby už od roku 2027. Jaké má být alternativní financování stále nesdělili. Tím pádem teď nemůže být řeč nějakém dlouhodobém udržitelném financování. Jak teď mají plánovat investice? Také to vytváří riziko autocenzury v dotčených médiích" , říká Pavol Szalai podle, kterého už se tak vláda dostává do rozporu s Evropský akte o svobodě médií (EMFA), který začal plnohodnotně platit loni.V článku 5 tohoto nařízení se totiž mimo jiné píše: „Členské státy zajistí, aby postupy financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb vycházely z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií. Tyto postupy financování zaručí, aby poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb měli k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet. Tyto finanční zdroje musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb." Jakými cestami se snaží někteří politici získat pod svou kontrolu nejen veřejnoprávní média a jak se tomu dá čelit? Jak se do těchto snah promítají postupy Viktora Orbána nebo Donalda Trumpa? Jak může pomoct s ochranou svobody a nezávislosti médií nová legislativa Evropské unie (EMFA)? Jaké sankce hrozí při jejím porušování? Přistoupí vláda Andreje Babiše k rušení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu? Dojde na slovenský, švédský nebo finský scénář? Proč možná není dobrý pro nezávislost médií v Česku ani jeden z nich? Nejen na to odpovídá novinář Pavol Szalai v podcastu Zeitgeist týdeníku Respekt, který moderuje Štěpán Sedláček.Využité citace generálních ředitelů ČT a ČRo původně zazněly v pořadu Newsroom ČT24Další poslech a čtení k danému tématu:Taktika vyhýbat se novinářům neprospěje politikům ani veřejné debatě. Influenceři žurnalistiku nenahradí (Petr Horký mluvil s ředitelem Reportérů bez hranic Thibautem Bruttinem)Vražda deníku The Washington Post. Masové propouštění je nejnovějším pokusem o zničení toho, co činí tyto noviny výjimečnými (Ashley Parker, The Atlantic)