Claim OwnershipScreenshot Inspiračního fóra
Subscribed: 38Played: 802
Subscribe
© 2019-2025 Screenshot Inspiračního fóra
Description
Kam nás dovedou sny o budoucnosti – a koho po cestě necháváme za sebou? Co všechno může být „chytré“ – domácnost, technologie… nebo válka? A jak měnit svět, aniž bychom opakovali staré chyby?
Podcastová série Inspiračního fóra ji.hlavského festivalu dokumentárních filmů přináší to nejzajímavější ze světového myšlení. V šesté řadě vědecká novinářka Pavla Hubálková přibližuje práci environmentálního filozofa*ky Timothy Morton, feministické teoretičky Helen Hester, ekonoma Nicka Srnicka, právničky Kirthi Jayakumar nebo aktivistky Cheryl Maloney.
Speciální díly přinesou záznamy vybraných diskuzí loňského fóra v původním znění.
Podcastová série Inspiračního fóra ji.hlavského festivalu dokumentárních filmů přináší to nejzajímavější ze světového myšlení. V šesté řadě vědecká novinářka Pavla Hubálková přibližuje práci environmentálního filozofa*ky Timothy Morton, feministické teoretičky Helen Hester, ekonoma Nicka Srnicka, právničky Kirthi Jayakumar nebo aktivistky Cheryl Maloney.
Speciální díly přinesou záznamy vybraných diskuzí loňského fóra v původním znění.
84 Episodes
Reverse
Nepovažuje se za aktivistu, ale za „normálního občana, kterého rozzlobilo, co se děje v našich lesích. Juraj Lukáč, vystudovaný elektrotechnik, založil před více než třiceti lety lesoochranářské sdružení VLK a stal se jedním z nejvýznamnějších ochránců lesa na Slovensku. Co jsou to studničky, jak holoseče poškozují les i jeho obyvatele? Jak poznat, že pro les skutečně děláme to nejlepší, a jak mu v dobré víře spíše neuškodit než pomoci? Juraj Lukáč v záznamu z loňského roku Inspiračního fóra popisuje, které chyby v začátcích svého působení při péči o les dělal, a proč je vůbec nejlepší nechat les na pokoji. Uslyšíte také, jak se profilace Juraje Lukáče, kybernetika a řízení složitých systému, promítá i do lesoochranářství. Co má společného les s internetem? A proč je les natolik složitý systém, že i kdybychom jej studovali od začátku lidstva, tak bychom mu zcela nedokázali porozumět? Podcast o ochraně lesa i o tom, jak může kdokoliv z nás ovlivnit lesnickou politiku uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.Tímto dílem se s vámi loučí šestá řada podcastu Inspiračního fóra Screenshot. Předešlé díly můžete poslouchat na webu inspiracniforum.cz/podcast, podcastových platformách Apple Podcast, Spotify a Deníku Referendum. Děkujeme, že jste poslouchali.
Byli tu dávno před námi a budou tu ještě dlouho po nás – mikroorganismy, bez nichž bychom nepřežili. Co o nich ale skutečně víme? A hlavně – co ani netušíme? V záznamu debaty nahlédnete do současného poznání o významu bájného mikrobiomu a rozklíčujete mýty, které kolem něj kolují. Jak mikrobiom přispívá k rozvoji nemocí? Jsou antibakteriální mýdla skutečně tak prospěšná? A je možné se „už nikdy nedotýkat bakterií“? Která tvrzení podporuje věda a která jsou jen marketingovým tahem?Mikrobioložka Monika Cahová provedla návštěvnictvo loňského Inspiračního fóra historií mikrobiologie a mluvila o tom, jak zásadní je soužití s našimi nejmenšími spoluobyvateli, obyvateli našich vlastních těl. Porozumět mikrobiomu znamená porozumět sami sobě, a každý den se přitom dozvídáme něco nového. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.
Kanadská aktivistka Cheryl Maloney je příslušnicí komunity Mikmaků. Narodila se do vztahu s půdou, který nechce přerušit. Les, řeka a lov jsou součástí života i dědictví, které původní obyvatelé Kanady odmítají opustit. Po staletí však státy domorodým komunitám právo na lov odebírají, soudy trestají dodržování tradic, těžební firmy znečišťují vodní zdroje a školy učí zapomínat, kým člověk je.Maloney brání řeku, právo svého syna na domorodý lov i paměť komunity, která přežila kolonizaci, převýchovné školy a systematické ničení vztahu ke krajině. Mluví o zodpovědnosti, která nevychází z volby, ale z místa, odkud člověk pochází. A o tom, co všechno je třeba hájit, abychom mohli přežít.Příběhem Cheryl Maloney provází vědecká novinářka Pavla Hubálková.Český hlas Cheryl Maloney byl vygenerován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.
Války často ženou technologický vývoj kupředu. Ale některé taktiky, stejně jako násilí, přetrvávají napříč staletími. Jak moderní technologie, hybridní strategie a proměna globálního pořádku mění podobu ozbrojených konfliktů? A jaký dopad to má na civilisty, zdravotnictví nebo naše chápání bezpečí?Politolog Pavel Barša, plukovník Armády České republiky Jan Mazal a anestezioložka Eva Kušíková, která působí v misích Lékařů bez hranic, debatovali na loňském Inspiračním fóru o tom, co všechno se ve válkách mění, co zůstává – a zda vůbec ještě existují pravidla, která se dají dodržovat. Debatu moderoval David Scharf. Podcast Screenshot uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.
Války ničí nejen zbraněmi, jejich drtivý dopad zhoršují i nerovnosti. Ne všechny oběti vnímáme stejně a ne každému utrpení věnujeme pozornost. Záleží na tom, kdo a kde trpí i jakou má barvu pleti nebo jakým jazykem mluví. Některé genocidy připomínáme, jiné ignorujeme. Mnohé oběti zůstávají jen statistikami.Podle indické právničky a aktivistky Kirthi Jayakumar války zvýrazňují to, co ve společnosti často přehlížíme: že spravedlnost existuje jen tehdy, pokud platí pro všechny. Ženy ve válečných konfliktech čelí specifickým formám násilí, které zůstávají mimo veřejnou pozornost a zároveň jsou systematicky vylučovány z rozhodování o míru. Přitom právě jejich podíl na moci může proměnit povahu konfliktů.Pavla Hubálková nás provází úvahou o tom, jak by války vypadaly, a jak by mohly končit, kdybychom brali vážně všechny hlasy i všechna utrpení.Český hlas Kirthi Jayjakumar byl vygenerován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.
Všudypřítomné chytré technologie slibují, že nám ušetří čas a zjednoduší život. Ale za jakou cenu? A co když o tyhle vymoženosti nestojíme? Máme ještě právo říct „ne“ a zůstat offline – třeba při kontaktu s úřady nebo u samoobslužné pokladny? Uslyšíte záznam debaty z Inspiračního fóra 2024, ve které vystoupili sociolog Thorsten Peetz, právník Jan Vobořil a publicistka Nina Fárová. Společně mluví o tom, co digitální řešení skutečně nabízí, co naopak vytváří nové problémy a proč bychom neměli zapomínat, že člověk není aplikace. Debatu moderoval Jakub Jetmar a podcast Screenshot uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.
Technologie nám měly práci ulehčit a dát nám víc volného času. Jenže místo úlevy přišly vyšší nároky – na čistotu, výkon, péči i naši přítomnost. Měli jsme pracovat méně a žít lépe, ale místo toho jsme unavení a přetížení. Většinu práce, která drží společnost pohromadě, přitom nikdo nevidí. Stroje nám práci nevzaly, jen změnily její podobu. A nejčastěji ji nesou ženy. Péče o děti, seniory, domácnost nebo vztahy není téměř nikdy zaplacená, ale společnost by bez ní nefungovala. Filozofka Helen Hester a ekonom Nick Srnicek tvrdí, že budoucnost práce není v kanceláři, ale v péči. Jak tuto práci přerozdělit a ocenit, individuálně i systémově, aby nebyla jen povinností? A jak naložit se vzácnou komoditou, kterou je volný čas? Pavla Hubálková nás tímto tématem provází – mezi technologiemi, rodinami a budoucností, která může být skutečně naše.
Today's wars aren't just fought between armies on battlefields—they hit civilians the hardest. Women, in particular, bear the greatest burden, having to navigate daily survival while caring for their families, their communities, and themselves amid constant threats. What does it mean to live through a war with no clear end in sight? And why do we so rarely hear the voices of those who endure it?You’ll have the chance to listen to powerful personal testimonies from journalist, producer, and filmmaker Ruwaida Kamal Amer from Gaza, and human rights defender Fatma Mohamed from Sudan. In this intimate interview, they share how armed conflict has reshaped their daily lives, relationships, and hopes for the future.Ruwaida speaks about surviving without electricity, food, or water, while still teaching children and writing poetry. Fatma describes the dire famine in Sudan, where the blockade of humanitarian aid has forced people to eat leaves or animal feed. Together, they reflect on what war has taken from them and what has helped them endure.This interview was conducted in October 2024 by documentary filmmaker Ivo Bystřičan. The podcast is presented by neuroscientist and science journalist Pavla Hubálková.
Války se dnes nevedou jen mezi armádami – nejtvrději dopadají na civilisty. Zejména na ženy, které nesou tíhu každodenního přežívání, starají se o rodiny, komunity i samy o sebe uprostřed neustálého ohrožení. Co znamená žít ve válce, která nemá jasně viditelný konec? A proč příběhy těch, kdo v ní přežívají, často vůbec neslyšíme?Uslyšíte osobní výpovědi z října 2025 – novinářky, producentky a filmařky Ruwaidy Kamal Amer z Gazy a lékařky a obhájkyně lidských práv Fatmy Mohamed ze Súdánu. Mluví o tom, jak ozbrojené násilí proměnilo jejich každodenní realitu, vztahy i pohled na budoucnost. Ruwaida sdílí zkušenost života bez elektřiny, jídla a vody, zatímco učí děti a píše poezii. Fatma popisuje hladomor v Súdánu, kde kvůli blokádě humanitární pomoci lidé jedí listy nebo zvířecí krmivo. Vyprávějí, co všechno se s válkou ztrácí – a co jim pomáhá vydržet. Rozhovor vedl dokumentarista Ivo Bystřičan. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.Hlasy Ruwaidy Kamal Amer a Fatmy Mohamed byly v české verzi generovány pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.
Long Covid není jen soubor fyzických, psychických a kognitivních potíží – je to globální fenomén, který zasahuje do politiky, ekonomiky i společenského života. Odhaduje se, že touto často opomíjenou nemocí trpí až 400 milionů lidí po celém světě. Jak dlouhodobé následky Covidu ovlivňují každodenní život nemocných a s jakými nedostatky ve zdravotní péči se potýkají? Jakou další podporu od systému potřebují? A proč je tato skrytá pandemie jednou z největších výzev současného zdravotního systému? Uslyšíte osobní výpovědi těch, kteří s Long Covidem žijí – umělce, designéra a performera Adama Hrubého, a fotografky a básnířky Hany Pololáníkové. Do diskuse se dále zapojily Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, publicistka a členka crip kolektivu Rebeka Veselá a lékařka Silvie Dobrodenková, specialistka na tropickou medicínu. Debatu vedla Magdalena Dušková. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.
Svět se dusí klimatickou krizí, vyčerpáním i ztrátou smyslu. Neprojevuje se to všude stejně – někde hoří lesy, jinde vysychají řeky, jinde sílí fašismus. Ale pocit nejistoty a vyčerpání se šíří i tam, kde se krize ještě nezdá hmatatelná. Podle environmentální*ho filozofa*ky Timothyho Morton není největší hrozbou samotná ekologická destrukce, ale pocit, že už nic nemá cenu. Říká, že cestu ven možná najdeme jinde, než bychom čekali – ve vztazích, soucitu a péči. Ne jako útěchu, ale jako základ nové politiky. Pavla Hubálková nás provází Mortonovým myšlením. Jak by taková politika mohla vypadat?Hlas Timothyho Mortona byl v české verzi generován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.
Kam nás dovedou sny o budoucnosti – a koho po cestě necháváme za sebou? Co všechno může být „chytré“ – domácnost, technologie… nebo válka? A jak měnit svět, aniž bychom opakovali staré chyby?Podcastová série Inspiračního fóra ji.hlavského festivalu dokumentárních filmů přináší to nejzajímavější ze světového myšlení. V šesté řadě vědecká novinářka Pavla Hubálková přibližuje práci environmentálního filozofa*ky Timothy Morton, feministické teoretičky Helen Hester, ekonoma Nicka Srnicka, právničky Kirthi Jayakumar nebo aktivistky Cheryl Maloney.Speciální díly přinesou záznamy vybraných diskuzí loňského fóra v původním znění.Pavla Hubálková se věnuje popularizaci a komunikaci vědy. Působí v online magazínu WIRED.cz,, ale publikuje i v řadě dalších médií jako např. Hospodářské noviny, Vědavýzkum.cz nebo Czexpats in Science. Je také spoluautorkou první knihy o komunikaci vědy v češtině Science Communication: Úvod do komunikace vědy.Najdete nás každou středu na webu inspiracniforum.cz/podcast, podcastových platformách Apple Podcast, Google Podcast a Spotify a Deníku Referendum.
Proč hledáme ideální stav věcí zrovna v paměti? A co když nám do toho hodí vidle vědecký výzkum, anebo dokonce přímé vzpomínky pamětníků a pamětnic? Proč by vlastně „přirozené“ mělo být „správné“? Kdo všechno z takového předpokladu těží a jaké to má reálné dopady? Dokáže se naše společnost obejít bez hierarchie a nerovnosti, anebo jsou její nedílnou součástí? A jak se můžeme bavit o přirozenosti v kontextu všeho „více než lidského“, co nás dávno obklopuje? Autor páté řady Screenshotu, novinář Matouš Hrdina, diskutoval v živém nahrávání speciálního dílu v rámci festivalu Academia Film Olomouc s aktivistou Eljou Plíhalem, filozofkou Katarínou Podušelovou a historikem Bohumilem Melicharem o tom, proč jsou některá společenská uspořádání od „tradiční” nukleární rodiny po stát a národ vnímána jako „přirozená“.
Střídání období sucha a povodní bude dál pokračovat. Obojí je projevem klimatické krize a problémem, který se ještě zhoršil v důsledku dlouholeté přeměny krajiny, jež ji zbavila schopnosti přirozeně hospodařit s vodou. Co s tím? Jak se efektivně chopit příležitostí k úpravám krajiny? Kde hledat příklady dobré praxe? Nakolik je vůbec možné se suchem bojovat lokálně a jak mu rozumět v kontextu globálních klimatických změn? A jak se proměňuje společenské vnímání tohoto problému?O suchu nejen v Česku diskutovali antropoložka Markéta Zandlová, hydrolog Václav Hradilek a environmentalista Vlastimil Karlík. Moderuje novinářka a výzkumná analytička Helena Truchlá.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.
Změní umělá inteligence od základu to, jak pracujeme, hrajeme si, žijeme? Přeroste člověka a přinese zkázu, jak tvrdí Elon Musk? Nebo lidé z technologického průmyslu jen vytvářejí bublinu, aby prodali svůj produkt? Novinář Parix Marx upozorňuje na to, že novinové titulky o revolučních změnách nás odvádějí od kritického zkoumání skutečných dopadů AI na naše životy. Místo abychom věnovali pozornost možnostem regulace teď a tady, soustředíme se na vize budoucnosti, které jsou nám předkládány. V rozhovoru s publicistou Matoušem Hrdinou poukazuje Paris Marx na společenské dopady tzv. „AI revoluce“ a hrozby, které AI představuje pro pracující po celém světě. Paris Marx je publicista a spisovatel zabývající se technologiemi a jejich vztahem ke společenským problémům dneška. Je autorem podcastu Tech Won’t Save Us, ve kterém od roku 2020 dává nahlédnout do zákulisí technologického průmyslu a problematizuje ustálené narativy o technologiích. Vystudoval urbánní geografii a věnuje se také dopravě, v roce 2022 mu vyšla kniha Road to Nowhere: What Silicon Valley Gets Wrong about the Future of Transportation. Na mezinárodní úrovni přednáší o politice technologií a jeho texty byly publikovány v celé řadě médií, včetně časopisů TIME, WIRED a MIT Tech Review.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.
Zatímco environmentalisté a environmentalistky bojují za záchranu života na Zemi, vesmírný výzkum upírá pozornost za její hranice. Zdá se, že zatím slouží především zájmům mocných a krmí iluze o možnosti utéct z klimaticky nestabilní planety jinam. Filozof Lukáš Likavčan v rozhovoru s designérkou Klárou Pelouškovou však ukazuje, že výzkum potenciálně obyvatelných exoplanet nebo spekulace o vývoji inteligentního života ve vesmíru můžou environmentální hnutí také obohatit. Jak a proč je výhodné uvažovat o obyvatelnosti namísto udržitelnosti?Lukáš Likavčan se zabývá environmentální filozofií a filozofií vědy a technologií. V současnosti působí na Newyorské univerzitě v Šanghaji a jako hostující výzkumník na astronomické observatoři Leiden University. Je autorem knihy Úvod do komparativní planetologie, ve které analyzuje vizuální kultury zobrazování Země z pohledu geopolitiky klimatické krize; porovnává různé způsoby představování si planety a hodnotí jejich geopolitické důsledky. Je také členem pracovní skupiny projektu More-than-Planet nizozemské organizace Waag Futurelab. Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.
Co by se stalo, kdyby světové mocnosti dobývaly vesmír podobně jako kdysi půdu na planetě? Teoretička kosmu a výzkumnice Natalie B. Treviño zkoumá, jaké důsledky mají rozmanité formy dobývání vesmíru a jaká rizika mohou mít koloniální praktiky, které se tam uplatňují podobně jako na zeměkouli. Do hry o vesmír navíc ve velké míře vstupuje soukromý kapitál, který kvůli dravému vytěžování zdrojů může ohrožovat i život nás na Zemi. Jaké typy nerovnosti ze z naší pozemské existence přenášejí do kosmu, jak vypadá vesmírné vykořisťování a jak bránit vesmírnému kolonialismu?Natalie B. Treviño působí na Open University ve Spojeném království, kde dokončuje svou první knihu On the Coloniality of Westernized Space Exploration. Ve své práci zabývající se kolonialitou vesmírného výzkumu čerpá z archeoastronomie, která se věnuje astronomickému věděním starověkých civilizací a domorodých společenství. Vychází rovněž z tradic dekoloniálního myšlení, feministické ekologie a zapatistické filozofie a věří v kosmický výzkum, v jehož jádru neleží snaha vesmír vytěžit, ale touha jej zažít.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.
O české společnosti se říká, že je poměrně individualistická a ke kolektivnímu způsobu života spíše nepřátelská. Nakolik tento obraz odpovídá skutečnosti a proč tomu tak je? Co pro Čechy a Češky znamená komunita? Co změnit, abychom mohli jako společnost efektivně řešit sdílené problémy? A jak se daří komunitnímu životu přímo v Jihlavě? V této debatě se sešli analytička Sarah Komasová, členka komunitního centra Silo Jihlava Kateřina Vondráková a výzkumný pracovník Josef Patočka. Moderuje publicistka Táňa Zabloudilová.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.
Taky nechápete, proč druzí volí populisty? A nevíte, jak zachránit demokracii? Sociolog Jan Sowa nárůst autoritářského populismu v zemích střední Evropy nevidí jako žádnou velkou záhadu. Neoliberální důraz na jednotlivce nás vytrhl z mnohých forem společenství a zůstali jsme sami. Naše touha po kolektivní identitě ale nikam nezmizela. Volný trh ani výdobytky konzumní společnosti potřebu vzájemnosti, sounáležitosti a solidarity naplnit nedokázaly, a tak se mnozí začali uchylovat k pospolitosti, kterou nabízí populisté – tradiční rodině, národu a náboženství. Na jakých alternativách můžeme pracovat, pokud se nechceme ocitnout v náručí populistů navždy? A měli bychom tuto nálepku vůbec používat?Jan Sowa je sociální teoretik dialektického materialismu a výzkumník věnující se široké škále témat od populismu přes kryptoměny po postkolonialismus. Známá je především jeho práce zaměřující se na modernitu a modernizaci (semi)periferií kapitalického světosystému. V letech 2016 až 2019 byl členem Komise kulturálních studií Polské akademie věd. V současnosti působí na Akademii výtvarných umění ve Varšavě.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.
I když jsme se možná domnívali, že stroje nás osvobodí od zdraví ohrožující, jednotvárné nebo jinak nezajímavé práce, současný vývoj vypadá jinak. Pracovní místa mizí spíš tam, kde se to vyplatí investorům. Navíc se zdá, že v oblasti práce může využití technologií ještě dále prohloubit současné nerovnosti. Jak proměňuje a v budoucnu ještě promění práci nástup umělé inteligence? Na co nezapomínat, když přemýšlíme o její regulaci? A jak se s generativní AI popasuje umění?V této debatě uslyšíte odborovou právničku Šárku Homfray, sociologa Ondřeje Lánského a filmaře Ondřeje Vavrečku. Moderuje politoložka Kateřina Smejkalová.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.
Comments
Download from Google Play
Download from App Store
United States