DiscoverMAPPA VYSÍLÁ
MAPPA VYSÍLÁ
Claim Ownership

MAPPA VYSÍLÁ

Author: MAPPA Ostrava

Subscribed: 1Played: 120
Share

Description

Podcast Městského ateliéru prostorového plánování (MAPPA) přináší rozhovory s inspirativními hosty o městě a životě v něm. Nová epizoda každou poslední neděli v měsíci v podvečer.
51 Episodes
Reverse
„Když uvnitř probíhá koncert, rozehraje se i fasáda objektu.“ vysvětluje architekt Kamil Mrva propojení interiéru a exteriéru nové budovy Fakulty umění na Černé louce. Mluvili jsme i o dalších aspektech stavby, která spoluvytváří City Campus Ostravské univerzity. Věnovali jsme se i projektu rekonstrukce výdušné jámy v Dolních Vítkovicích. Ten hodnotí rodák z Kopřivnice a uznávaný tvůrce jednoduše: „DOV byla výzva!“
„Nejtěžší je pamatovat si, kde přesně vede v zasněženém městě chodník a jakou má trasu. Pod 5 centimetry sněhu totiž není vidět," upozorňuje na jedno z úskalí zimní údržby muž, jehož firma se stará o celý městský obvod Poruba. Kromě někdy úsměvných úskalí údržby, jsme mluvili o pravidlech pro odklízení sněhu nebo o tom, jakou techniku je třeba využívat, aby byly chodníky a cesty co nejčistší v co nejkratší době. 
„Jsem smutný, že u nás nevznikají velké a zajímavé projekty," komentuje současnou českou architektonickou scénu redaktor a popularizátor Adam Štěch. "Daří se ale architektuře menších měřítek", dodává a oceňuje, kolik takových projektů vzniká z iniciativy soukromých investorů. Mluvili jsme také o potřebě kvality, významu popularizace nebo o stavbách, na které můžeme být pyšní. 
„Od začátku jsme komunikovali se zástupci památkové péče a společně vymezili, co chránit a co ne," popisuje rekonstrukci výsypníku uhlí nacházející se uprostřed Dolní oblasti Vítkovic Antonín Šimčík, jeden z lidí stojících za proměnou industriální památky v nové ostravské kreativní centrum. „Vnější plášť jsme mohli opravit soudobými technologiemi a o to více energie pak napnout k uchování autentických interiérů," doplňuje historik, který vedl Slezské zemské muzeum a podílel se na vzniku pobočky Národního zemědělského muzea v Ostravě. Mluvili jsme i tom, co Futureum nabízí návštěvníkům, jak přistupuje k tvorbě expozic a jaké další ambice má.
Třetí epizoda z naší minisérie přináší pohled města, které je zadavatelem projektů pro rozvoj veřejné zeleně i její údržby. Hosté Marie Tvrdá a Dalibor Lička z odboru strategického rozvoje města Ostravy se věnují přípravě i realizaci „zelených“ projektů. V rozhovoru přibližují, jak Ostrava přistupuje k modrozelené infrastruktuře, jaká partnerství v této oblasti rozvíjí a kde se inspiruje. Povídali jsme si také o konkrétních záměrech, které se ve městě aktuálně dokončují nebo již fungují. Díl je pozvánkou do přírody, upozorněním na výsadbu uprostřed města i ukázkou toho, jakou pozornost město rozvoji zeleně věnuje.
„Nemůžeme do budoucna vyloučit, že stromů ve městech bude díky enormní zátěži ubývat," varuje Jiří Poulík, arborista, odborník na stromy a péči o ně. "Musíme hledat správné druhy odpovídající dnešnímu klimatu a dalším vlivům," dodává a upozorňuje, že je třeba počítat s proměnou zeleně ve městech a průběžnými náklady na péči o ni. Zazněla i konkrétní doporučení, jak k městské zeleni správně přistupovat. Věnovali jsme se také tomu, jak hledisko bezpečnosti ovlivňuje přístup ke kácení.
„Různí členové týmu vnímají různé priority. Výsledek je pak mix a zdravý kompromis mezi přístupy různých profesí," popisuje Daniela Davidová, krajinářská architektka z MAPPA, spolupráci napříč odbornostmi. Mluvili jsme také o projektech, na kterých se aktuálně podílí nebo významu modrozelené infrastruktury pro zdravý rozvoj měst. 41. díl je zároveň začátkem minisérie o zeleni ve městech i kolem nich. S několika hosty se pokusíme nabídnout různé pohledy na toto téma a ukázat, jak komplexní může být.
„Nemá smysl dělat dům, který je mezníkem v architektuře, ale ve kterém se blbě bydlí," poodhaluje své vnímání staveb architekt, divadelník a performer David Vávra. Mnozí jej znají díky pořadům Šumná města a Šumné stopy, ale povídali jsme si i o výstavách, kde prezentuje své kresby a s nimi spojené zážitky. V energickém rozhovoru zmínil některé své stavby a povídali jsme si o kvalitě a posuzování české architektury. Jak je pro nadšeného vypravěče typické, nešetřil vtipem a nadsázkou.
„Černou louku dneska degraduje absence plánu a takřka všudypřítomné parkování," shodují se Martina Mikócziová a Pavel Řihák, členové týmu, který v MAPPA zpracoval novou vizi rozvoje této plochy v bezprostřední blízkosti centra Ostravy. Mluvili jsme o místech pro nové budovy, popsali, kam se stávající atrakce Černé louky mohou přesunout, a přiblížili, jaký charakter by měla mít nově vzniklá centrální plocha zeleně. „Věříme, že to bude místo mnoha kulturních a společenských aktivit, na dohled centra a zároveň kousek od řeky Ostravice i nově vzniklého campusu Ostravské univerzity," dodávají. 
Elektromobilita je téma, které víří veřejnou diskuzi. Má své fanoušky i odpůrce. Věříme, že změny, které přináší, ovlivní města a jejich tvář, a proto jsme oslovili Radovana Burkoviče, popularizátora dopravních prostředků poháněných elektřinou, aby zodpověděl nejčastější otázky. Budeme mít dostatek energie? Jsou elektromobily cenově nedostupné? A jak je budeme nabíjet před domem? Dozvíte se při poslechu podcastu MAPPA vysílá!
„Měl jsem obavu, jak se povede zapojit místní komunitu,“ upřímně komentuje začátek svého projektu Pavel Svozil. Se sousedy proměnili prostor za svým bytovým domem a dodnes jej udržují a doplňují. Alice Zelníčková Brůnová zase společně s dalšími členy místního Sokola revitalizuje prostor bývalého koupaliště v Plesné. S oběma jsme mluvili o zkušenostech s programem Tvoříme prostor, jejich motivacích proč proměňovat své okolí, i doporučeních pro další možné zájemce o účast v programu. Ten dává veřejnosti možnost proměnit část veřejného prostoru podle představ svých i představ místní komunity.
„Když jsme viděli dnešní stav místa, nedovedli jsme si představit, co bychom zde dělali,“ přiznávají Tomáš Minarovič a David Zatloukal, autorské duo ateliéru míza architekti, který stojí za vítězným návrhem proměny druhého největšího parku v Ostravě. „Nově bude srdcem místa kulturní louka, prostor za budoucí stavbou filharmonie,“ dodávají autoři, se kterými jsme mluvili o přístupu ke kácení, nových stavbách v parku i různých atmosférách, jakými by jeho jednotlivé části měly na návštěvníky působit.
„Zdánlivě nevábné jsme chtěli překlopit ve vábné!“ přibližuje architekt Martin Náhlovský přístup, který se svým týmem uplatňoval při návrhu rekonstrukce ikonického domu v centru Ostravy. Provedl nás po stavbě, která od sklepa po střechu získá novou náplň. Bude zde restaurace, v části najdou místo nové kanceláře, pod zemí vznikne hudební klub. Při poslechu se také dozvíte, jaký osud potká kultovní schodiště a jaké změny se dočká střešní světlík. Netradiční díl je audio prohlídkou a zároveň pozváním k návštěvě. Znovuotevřená Ostravica za ni bude stát!
„Umístění na vyvýšené plato vymezilo stavbě prostor v rámci neutěšeného veřejného prostoru sídliště," popisuje návrh kostela sv. Ducha v Zábřehu architekt Marek Štěpán. „Rozvíjel jsem geometrii kruhu, respektive elipsy, v rámci které návštěvník postupně přechází z vnějšího světa dovnitř. Systém otvorů je sochařský princip postupného vykrajování a odjímání,“ doplňuje tvůrce, který se sakrální architekturou zabývá dlouhodobě, ačkoliv to rozhodně není jeho jediné téma. Epizoda navazuje na předcházející díl, jehož hostem byl architekt Filip Musálek, spoluautor proměny okolí kostela. S Markem Štěpánem jsme si povídali o architektonických soutěžích nebo jeho vztahu k mrakodrapům.
„Při navrhování okolí kostela jsme chtěli místo logicky propojit s dalšími významnými body a plochami. Úkolem bylo pomoct jeho přehlednosti a vytvořit podmínky pro všechny aktivity, které se zde mají odehrávat,“ říká architekt Filip Musálek, člen studia Mňau, které zpracovalo vítězný návrh nové podoby okolí kostela sv. Ducha v Ostravě. „Zamýšlená vodní plocha má plnit více úloh včetně zlepšení mikroklimatu místa. Specifický mobiliář propojuje svými tvary okolí a kostel samotný,“ vysvětluje vizuálně atraktivní a možná kontroverzní prvky návrhu. V rozhovoru jsme nezapomněli probrat ani další úspěchy mladého ateliéru z Brna a jejich zkušenosti se soutěžemi a následným vývojem takto vybraných projektů.
„Díky širokému zapojení veřejnosti jsme si sáhli na pomyslný tep města,“ říká Jiří Hudec, specialista strategického plánování působící na Magistrátu města Ostravy. Hudec spolu se svými kolegy před lety připravil a dodnes neustále rozvíjí strategický plán města a jeho zastřešující značku fajnOVA. Dodává, že i díky podnětům od lidí všech generací plán není jen o růstu, ale především o kvalitě života v Ostravě optikou řady různých měřítek.
„V Ostravě jsme potkali svérázný a osobitý kontext,“ popisuje architekt Jiří Weinzettl pocity, které v něm a jeho spolupracovnících město vyvolávalo, když začínali pracovat na proměně části ulice 28. října před plánovanými stavbami nového koncertního sálu a vědecké knihovny. „Budoucí podoba a funkce tohoto místa musí převážit nad jeho minulostí", dodává. Čerstvý držitel letošní České ceny za architekturu nám také přiblížil oceněný vlastní rodinný dům nebo své zkušenosti na pomezí architektury, urbanismu a řízení města.
„Urbanisté pokládají otázky a my ‚dataři‘ odpovídáme", přibližuje původně geografka způsob spolupráce mezi jednotlivými odborníky v ostravském Městském ateliéru prostorového plánování a architektury. „Musíme se vzájemně učit, nebát se nelehkých úkolů a využívat potenciál, který data mají. Nesmíme také zapomenout jejich význam vysvětlovat veřejnosti i odborníkům", dodává.
„Ostrava je láska,“ říká Elena, která stojí za grafickým řešením 8. vydání netradičního průvodce po městě. Tereza, Pavel i Jan, členové týmu, který mapu vytvořil, doplňují, že si v ní každý najde něco nového a dosud neobjeveného, bez ohledu na to, jak dlouho v Ostravě žije. 29. díl podcastu přibližuje koncept USE-IT mapy, vznik jejího aktuálního vydání a kouzla Ostravy, která turistům ale i místním ukazuje.
„Chtěl jsem, aby dílo bylo symbolické a lidské," říká Jan Lörincz alias Bogy. Pro serpentinu nad Ostravskými Bazaly připravil mural o velikosti 1 300 m2 a použil na něj vlastní speciálně vyrobené pigmenty. „Bylo to troufalé, ale byl jsem zároveň přesvědčený, že je to správná cesta," komentuje své rozhodnutí ostravský rodák. V rozhovoru vedeném hned vedla díla samotného jsme se pokusili vysvětlit jeho koncept a přiblížit proces vzniku. Nezapomněli jsme na Honzovu cestu k umění obecně, ke graffiti, ani na jeho vášeň v tvorbě pigmentů a barev.
loading
Comments 
Download from Google Play
Download from App Store