Claim OwnershipVysílač
Subscribed: 5Played: 127
Subscribe
© 2024 Vysílač
Description
Podpořte nás na: www.buymeacoffee.com/vysilac. Od listopadu 2020 dáváme prostor lokálním společenským tématům a lidem, kteří jim rozumí. Podcast vzniká ve spolupráci s Radiem 1. Moderují Josef Lamken, Anežka Lindaurová, Julia Pátá, Laura Plačková, Anna Portešová a Františka Tranová. Znělka a edit Jonáš Kucharský.
77 Episodes
Reverse
V dnešním světě musí téměř každý z nás pracovat, abychom byli schopni pokrýt naše základní životní potřeby. Zároveň je pro nás ale práce i něčím, co nás může naplňovat a od čeho odvozujeme naše společenské postavení. Od narativu 90. let, kdy se mluvilo hlavně o kariérním růstu a o tom, že ti, kdo se snaží to daleko dotáhnou, se náš vztah k práci, i vlivem sociálních sítí, v mnohém proměnil. Dneska se už tak mnohem více mluví o důležitosti volného času, požadavku dostatečného ohodnocení nebo třeba o tom, že je v pořádku odmítat pracovat přesčasy, nevykonávat to, co není v popisu naší práce a stanovovat si hranice. S ekonomickým antropologem Martinem Tremčinským jsme se bavili o tom, proč mnohým z nás nevyhovuje způsob, kterým musíme pracovat, o systematickém podhodnocování reprodukční práce, ale i o tom, jakých změn jsme v oblasti práce dosud dosáhli a proč má smysl organizovat se na pracovišti. Moderuje Anežka Lindaurová.Cover: Valentýna Kloboučníková (@sojova_omacka) je ilustrátorka zaměřující se na autobiografickou autorskou tvorbu a kreslení mimozemských postaviček. Má ráda pastelky a efekty ve photoshopu a největší důraz ve své tvorbě klade ma barevné kombinace. Mimo kreslení ráda tancuje a čte knížky ze svých teenagerských let. Support the show
Jsou počítačové hry umění? Je to jen zábava, nebo mohou být i formou aktivismu? V tomto dílu Vysílače se ponoříme do fascinujícího světa videoher s důrazem na queer aspekty a český herní průmysl. Rozkryjeme, jak herní designéři a tvůrci promítají queer identitu do svých děl, jaký vliv má reprezentace na hráče a jak se česká herní scéna vyvíjí v kontextu globálních trendů. Prozkoumáme, jaké výzvy a příležitosti přináší vytváření her, které "kvíří" tradiční představy a nabízí alternativní způsoby vyprávění a hraní. Podívejme se společně, jak česká herní scéna reaguje na potřeby a očekávání nové generace hráčů, která si cení diverzity a inkluzivity, a jak se tato dynamika odráží ve vývoji nových her.Moderuje Štefan Cima.COVERTuan Trieu @lebroskeTuan studuje Animaci a film na pražské UMPRUM a rád vkládá svůj čas do své značky SID, má rád videohry.Support the show
Stopování se v době kapitalizované turistiky a husté dopravy postupně stává fenoménem minulosti. Stále přežívá romantizovaná představa o “životě na cestě”, kterou ale zastiňují strašidelné příběhy o zmizelých stopařích*kách a přepadených řidičích*kách. Proč se přesto vyplatí udělat první krok a překonat úzkost z neznámého? Jak stopovat tak, abychom se na cestě nenechali*y svázat strachem a předsudky, ale zároveň zůstal*y v bezpečí? A jak stopování mění pohled na lidi a jejich osudy?V díle Vysílače jsme se debatě o stopování věnovali společně se stopařkou, trainhopperkou a studentkou režie Marií, která si z důvodu ilegality některých témat přála zůstat v utajení. Ve studiu s námi hovořil i zkušený stopař a cestovatel Slávek Král, který prostopoval všechny kontinenty a absolvoval dvě cesty kolem světa.Jelikož zkušenosti se stopem jsou různé povahy a jedním z nejlepších způsobů, jak mluvit o autostopu, je vyprávět si osobní příběhy z cest, v dílu se objevily i odpovědi z ankety od dalších dvou stopařů. V epizodě tak uslyšíte studentku performance na brněnské FAVu Marii Neal a studenta animace na pražské FAMU a autora coveru Jana B. Piskače.Moderuje Julia Pátá.CoverJan B. Piskač @janpiskac_Support the show
Anotace: Rodina – zdánlivě jednoznačný a jednoduchý koncept, který je ale předmětem značného množství společenských debat. Začíná nás formovat okamžikem, kdy vstoupíme do světa, stát se ji snaží usměrňovat vytvářením sociálních politik a kulturní specifika ji v každé zemi dodávají trochu odlišné pojetí. Jaké všechny může rodina nabývat podoby? Co se děje, když dojde k rozvodu a nastane transformace do rodiny nové? Jak nás formuje předávání mezigeneračních vzorců chování? Jakou roli hraje rodina ve vývoji dítěte, ale také, jaký má význam v životech dospělých potom, co se od svých rodičů osamostatní?Na tyto a mnohé další otázky odpovídaly sociální antropoložka a socioložka Olga Nešporová a psycholožka a krizová interventka Rút Jungwirthová. Otázky pokládala Františka Tranová a autorkou coveru je Barbora Žentelová.K autorce coveru:Jsem studentka ateliéru Fotografie II na UMPRUM. Věnuji se sociálním tématům a inspirací je mi často dětská hra. Vedle volné tvorby se věnuji také fotografii dokumentární a tyto póly fotografie ráda propojuji.Pro cover dílu Nukleární rodina jako defaultní nastavení jsem si vyrobila masky jednotlivých rodinných příslušníků z fotografií z fotobanky. Společně pak tvoří neupřímný rodinný portrét.Support the show
Některé dopady klimatické krize, jako jsou vlny veder či sucho, pociťujeme už nyní. Podle současných předpovědí nyní míříme k oteplení o téměř 3 stupně celsia do konce století a udržet oteplení pod hranicí 1.5 stupně, k níž jsme se zavázali v rámci Pařížské dohody, se nám s největší pravděpodobností nepovede. Už teď cítíme, že naše budoucnost je nejistá, a zejména mezi mladými lidmi vzrůstá nedůvěra v českou i zahraniční klimatickou politiku. Jak se tedy připravit na budoucí realitu klimatické krize? Jaké adaptační techniky se vyplatí si nyní osvojit? A lze se vůbec připravit na situaci, kterou nedokážeme předvídat? S vědkyní Zuzanou Harmáčkovou a s Janem Daňhelkou z Českého hydrometeorologického ústavu jsme se bavili o tom, jak by mohla za několik desítek let vypadat česká krajina, jakými principy je dobré se v krizových situacích řídit anebo o tom, zda se vyplatí budovat komunity a být aktivní ve veřejném dění. Moderuje Anežka Lindaurová.Support the show
Odjet z párty noční tramvají, bez problému používat aplikace v telefonu a webové stránky nebo si prostě dojít na záchod kdykoliv potřebujete? Pro někoho samozřejmost, pro značnou část populace problém. S Marianou Chytilovou a Nicole Fryčovou jsme v nejnovějším dílu řešily, proč se vyplatí dělat přístupné prostory pro všechny a jak toho docílit.Změny k lepšímu mohou být mnohdy i malé a velmi jednoduché, vyžadují jen změnu našeho nastavení dívat se na svět a na svůj život tak, jak jsme zvyklí. Přístupný a inkluzivní design se navíc během života určitě bude hodit každému z nás. Dílem provázela Anička.Support the show
V rámci uvažování o prostředí, které nás obklopuje, často máme tendenci přemýšlet o jeho viditelných aspektech - bydlení, úpravě veřejného prostoru nebo i společenských skupinách, ve kterých se pohybujeme. Každý ze zmíněných se do velké míry podílí na naší životní stabilitě. Málokdy nás v tomto ohledu napadne zvukový prostor, který obýváme. Co se ale stane, když zvuky kolem nás začnou být invazivní a naše okolí začne znečišťovat hluk? Co je to vůbec zvuk? Jakým způsobem může ovlivnit naše fyzické a psychické zdraví? A jak se podoba města podílí na boji s hlukovým smogem?V netradičně terénním díle jsme se tentokrát s hosty a hostkami setkali individuálně, na jejich pracovištích a v jejich domovech. Moderátorka Jula hovořila se zvukařem, studentem zvukové tvorby na FAMU a hudebníkem Vítem Jeřábkem, spoluzakladatelem neziskové organizace Neticho zaměřené na osvětu o tinnitu Filipem Rojíkem, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pod Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy Kristinou Ullmannovou a dvojicí spolubydlících a umělkyň obývajících hlukově krizovou pražskou lokalitu Terezou Veckovou a Romy Voisin. Moderuje Julia Pátá.Support the show
Říct o někom, že je starý, zní skoro jako nadávka. Je to přitom naprosto přirozená etapa života, do které se každý, s trochou štěstí, dostane. Ze svojí podstaty a pozice na konci životní je to ale zároveň období, které většina z nás ještě nezažila. Co tedy stáří vůbec je Jaké to je – být stará nebo starý? A jaké mýty stáří obklopují?Místo ve studiu jsme se tentokrát s mluvčími setkali postupně, u nich doma, v kanceláří nebo ve virtuálním prostoru. Kromě významu stáří jsme probrali i potřebu a podobu péče, romantické vztahy a důležitost prarodičovství a vnoučat. Moderátorka Františka si povídala se svojí vlastní babičkou Lydií Veselou, se socioložkou z Masarykovy univerzity Lucií Vidovićovou, s ředitelem organizace ŽIVOT 90 Jaroslavem Reichl Lormanem a s novinářkou Českého rozhlasu Annou Košlerovou. Support the show
1Pocit toho, že něco je, nebo není spravedlivé, zažíváme téměř všichni a v rámci každodenního života lze obojí od sebe poměrně snadno odlišit. Situace se ale znatelně komplikuje v momentě, kdy se snažíme subjektivní pocit spravedlnosti zařadit do pevných škatulek trestně-právního systému. Nakolik tedy současná justice odpovídá našemu pojmu spravedlnosti? Proč máme tak často pocit, že i když soudní řízení proběhlo v souladu s platnými zákony, nespravedlnost přetrvává? A jak nám v těchto situacích mohou pomoci přístupy restorativní justice? S mluvčí Institutu pro restorativní justici Petrou Sokol Maňasovou a s Petrem Aghou z katedry politologie a sociologie Právnické fakulty UK jsme se bavili o těžkých otázkách spravedlnosti, o problémech současné justice, ale třeba i o tom, jak fungují restorativní přístupy, a kde všude je lze aplikovat. Moderuje Anežka Lindaurová.Support the show
Taje a zákoutí módního průmyslu, kteří někteří z nás hltali třeba ve filmu Ďábel nosí Pradu nebo v seriálu Sex ve městě, jsme se v novém dílu Vysílače pokusili usadit do reality. O tom, co je to vlastně vysoká móda, neboli Haute couture, jak a kde vzniká, kdo na ni dohlíží nebo jaký vliv má na svět módního průmyslu influencerství jsme se bavili v novém dílu s designéry a mimo jiné studenty UMPRUM Júlií Sadloňovou a Vaškem Černým. Dotkli jsme se ale i témat velkých luxusních značek, módních magazínů a třeba i toho, jak si vlastně módní design stojí v Česku. Dílem provázela Anička Portešová.Support the show
Otázka bezpečnosti v českých klubech se v posledních letech dostává čím dál více do veřejného povědomí. Organizátoři a zaměstnanci klubů se o zajištění bezpečnějšího prostoru nebo-li safer space snaží nejen redukováním rizikového chování v souvislosti s užíváním drog pomocí harm reduction strategií, ale zaměřují se i na potírání diskriminačních projevů, kterým čelí ohrožené komunity. Koncept safe(r) space je o to palčivější v prostředí hudební kultury rave, která vznikla na na podvalu univerzálních idejí rovnosti a respektu mezi všemi komunitami bez rozdílu.O míře bezpečí v českých klubových kulturách a její proměnlivosti, možnostech a omezeních v zajišťování safe(r) space, a o tom, jak se vyhnout rizikovému chování v klubových prostorách jsme hovořili se zakladatelem*kou komunitního sdružení Queer Spaces Network a nočním*í manažerem*kou pražského klubu Fuchs2 Terry Rivers a kulturním publicistou Timonem Láskou. Moderuje Julia Pátá.Support the show
Uplynula více než tři desetiletí od pádu komunistického režimu, a přesto bývá označení 'levicové' stále často vnímáno jako pejorativní. Proto jsme se s politologem z Masarykovy univerzity Lubomírem Kopečkem a novinářkou Sašou Uhlovou pobavili o tom, jak se česká společnost vyrovnávala s komunistickou minulostí, jakým způsobem antikomunismus ovlivňuje a v minulosti ovlivňoval politickou debatu a v jakém stavu se nachází česká levice dnes. Moderuje Laura Čadek Plačková. Support the show
Po druhé světové válce došlo k vysídlení německého obyvatelstva z Československa. Jak to vlastně probíhalo a jaké mají tyto historické události důsledky jsme jeli zjistit rovnou do města, které si odsun zažilo – do Chomutova. Tam byl tento díl nahraný živě v rámci festivalu Moody Moon Noize.Kdo a kam musel tehdy odejít? A kdo mohl zůstat? Co všechno dnes může znamenat identita Chomutováka? Jaký mají místní vztah ke kořenům? A co do budoucna, jak se pohnout dál? O tom všem si s hosty dokumentaristkou a geografkou Veronikou Kupkovou a učitelem dějepisu Josefem Märcem povídala Františka Tranová.Support the show
Každotýdenní schůzky, víkendové výpravy do přírody, letní tábory a hlavně zážitky a přátelství na celý život. A za tím vším stojí dospělí dobrovolníci, kteří podle výzkumu České rady dětí a mládeže tráví dobrovolničením v rámci oddílů i 40 dní v roce. O radostech i strastech oddílových vedoucí se s Petrou Mikolášovou baví místostarostka českého Skauta Barbora Tichavová a vedoucí oddílu Uši-X Matyáš Marek.Support the show
Co je artové kino? Jak se liší od multiplexu? Jak souvisí počasí s kinařskou prací? Co online a VOD platformy? V dnešním díle Vysílače se pobavíme o vyhlídkách českých kin a probereme obsah, komunitnost a udržitelnost kinařské branže. S programovým ředitelem kina Aero a Bia Oko Jiřím Flíglem a dlouholetou produkční Kina Art Brno Kristýnou Malíkovou jsme nahlédli pod pokličku provozu kin a zkusili definovat, jaká by mohla být jejich budoucnost. Moderuje Štefan Cima.Support the show
V druhém dílu Vysílače věnujícímu se tématu alkoholu jsme opět s našimi hosty Benjaminem Petruželkou (KIinika adiktologie 1. LF UK) a Ladislavem Dékány (Národní linka pro odvykání) probírali jeden z největších, ale často přehlížených, českých problémů. Tentokrát jsme se na problematiku podívali v širším kontextu národnostních specifik konzumace alkoholu, a odlišností této látky mezi ostatními drogami. Také nám hosté epizody přiblížili, jak přistupovat k možným řešením, ať už na individuální rovině abstinence, nebo na celospolečenské úrovni státních regulací a jejich limitů.Existuje česká pivní kultura? V čem se od sebe liší pervitin, LSD a alkohol, a proč jsou dvě z těchto látek ilegální? V čem je nebezpečný binge drinking? A k čemu ve skutečnosti slouží vyhlášky zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti? O tom všem, a mnohém dalším, ve druhém dílu Vysílače o alkoholu.Moderuje Františka TranováSupport the show
Seznamovací aplikace se v posledních letech staly součástí životů mnohých z nás. Zatímco dřív bylo setkávání se na internetu stále vnímáno spíš jako tabu, dnes je to běžná praxe. Skutečně nám ale “dating apps” usnadňují hledání partnerů, nebo nám seznamování spíše komplikují, a naopak způsobují reprodukci nejrůznějších škodlivých stereotypů a představ? A jak se liší způsoby online seznamování u queer a heterosexuálních lidí? Mohou seznamovací aplikace naopak přispět k důstojnějšímu seznamování? S psychoterapeutkou a zakladatelkou institutu Moderní láska Markétou Šetinovou a se sociologem Zdeňkem Slobodou jsme se bavili o tom, jak seznamovací aplikace proměnily způsob, jak navazujeme vztahy, jaké nevýhody i výhody to s sebou přináší a hlavně, jak se v oblasti navazování romantických vztahů liší zkušenosti heterosexuálních a queer lidí. Moderuje Anežka Lindaurová. Support the show
V konzumaci alkoholu na osobu se Česko drží na špici žebříčku, pít je u nás tak normální, že může být těžké se nad vlastními alkoholovými návyky zamyslet. Ve dvou epizodách, které se tomuto tématu věnují, jsme se o rozkrývali kontext konzumace alkoholu spolu s hosty adiktologem a sociologem Benjaminem Petruželkou (KIinika adiktologie 1. LF UK) a adiktologem Ladislavem Dékány (Národní linka pro odvykání).Proč alkohol pijeme? Kdy začínáme, a jak se naše návyky během života proměňují? V čem je specifická konzumace seniorů? A jak nám alkohol ubližuje? Na tyto otázky hledala odpovědi u hostů a pomocí ankety mezi posluchačstvem Františka Tranová.Tato epizoda je první ze dvou na téma alkoholu.Support the show
Nedávno se vlivem protestů Poslední generace rozhořela živá debata o tom, jak auta dominují prostoru v našich městech. Nejenže jejich provoz ohrožuje chodce a blokuje MHD, v ulicích často špatně parkují, čímž dále ukrajují z už tak mizivého veřejného prostoru. Na to nejvíce doplácejí ti, jejichž pohyb je omezen – starší lidé, lidé na vozíku, ale také rodiče s kočárky. Protestní pochody ale také komplikují životy lidem, i takovým, kteří vezou děti do školy, zásobují naše obchody, či dojíždějí z míst, kam veřejná doprava nejezdí. Představují pochody za 30km/h účinný způsob jak posunout narativ a získat svá veřejná prostranství zpět? Nebo těmito aktivitami jen prohlubujeme kulturní války, zabraňujeme konstruktivní diskuzi a zbytečně lynčujeme lidi, které auto ke svému životu potřebují?Tento díl byl nahrán před živým publikem v Acid Coffee. Moderoval Josef Lamken. Support the show
“Není nic staršího než včerejší noviny,” napsal kdysi Karel Čapek. Ačkoliv jednou z ústředních hodnot žurnalistiky je instantní informování o událostech kolem nás, rychlost posílená vlivem internetu a kompetitivitou mediálního trhu mnohdy způsobuje snižování kvality zpráv, šíření misinformací, ale i zahlcenost zpravodajským fast-foodem. Na takový stav reaguje pomalá žurnalistika - kontextuálnější a hloubkovější alternativa k fast-news modelu, bez kterého však v delším horizontu není udržitelná.O podmínkách rychlého zpravodajství v Česku, jeho etických úskalích, udržitelných formách tvorby mediálního obsahu, ale i možného vlivu umělé inteligence na aspekt rychlosti v novinářské práci jsme hovořili s šéfredaktorem a spoluzakladatelem nezávislého serveru Voxpot Vojtěchem Boháčem a mediálním teoretikem vyučujícím na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Janem Miesslerem. Moderuje Julia Pátá.Support the show
Comments
Download from Google Play
Download from App Store
United States