Přepište dějiny

Tento díl míří hlavně na učitele středních škol, kteří ještě netuší o Ceně Bronislavy Müllerové, kterou už dvacet let udílí Vzdělávací nadace Jana Husa. Proč by vás měla zajímat, jakcena vznikla, co může vašim studentům všechno přinést a kdo vlastně byla Bronislava Müllerová? O tom všem přišel povyprávět Stanislav Zajíček.

Třicet případů majora Zemana patří k nejznámějším seriálům Československé televize. Vznikal na přímou objednávku režimu a skutečné události – od Babic přes rok 1968 až po underground – přetvářel podle potřeb komunistického výkladu dějin. Jenže zatímco režim, kterému měl sloužit, dávno zmizel, major Zeman přežil. Ze Studny je televizní klasika, z Mimikrů skoro popkulturní fenomén a seriál se sleduje dál. Co se stane s propagandou, když už jí nevěříme, ale pořád někoho baví?

Narodil se v Jeruzalémě, studoval chemii v Anglii, létal za války u RAF, pomáhal založit dnešní Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, otce mu odsoudili v politických procesech, on vstoupil do KSČ, uspěl ve výzkumu, za který jiní získali Nobelovu cenu, emigroval na Západ, přednášel na světových univerzitách a zemřel příliš brzy. Josef Rudinger nepředstavuje příběh “potrhlého” vědce z laboratoře, ale pořádně spletitý osud, v němž světové úspěchy na poli chemie představují jen jednu linku. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, Josefa Rudingera a jeho výzkum přiblíží Pavel Majer.

„Dvanáct milionů Němců bylo v roce 1945 vyhnáno ze své vlasti. Nevzdáme se jediného dalšího milimetru naší země!“ napsal mladý politik AfD Helmut Strauf a připojil mapu poválečného útěku a vysídlení Němců. V Polsku tím způsobil pořádný rozruch. Co vlastně Straufova mapa ukazuje a co zamlčuje? Kde končí připomínání skutečných tragédií německých civilistů a začíná hra s historickým revizionismem? A proč se téma hranic, odsunu a ztracené „Heimat“ znovu objevuje v rétorice mladé generace AfD? Jeden virální příspěvek jako cesta k tomu, jak se i osmdesát let po válce dá bojovat o minulost – a možná také o přítomnost.

Některé výsledky vědecké práce se prostoupají až k praktické aplikaci, například se z nich stanou komerčně úspěšné léky. Některé cesty nikam nevedou, a těch je většina. A pak jsou příběhy jako osud chemika Aloise Pískaly, kdy najdete velmi účinné látky, po čase jsou z nich léky, které zachraňují miliony životů a vydělávají hromady peněz, ale vy z toho tak nějak vypadnete. Stejně tak jako z obecné paměti. Proto je čas si příběh spolužáka a vrstevníka Antonína Holého, doktora Pískaly, připomenout. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, nám s tím tentokrát pomůže chemička Marcela Krečmerová.