Claim OwnershipEkonews, podcast o udržitelnosti
Subscribed: 7Played: 270
Subscribe
© Martina Patočková, Veronika Němcová
Description
Jsme ekonomické novinářky a byznys nás baví. A nejvíce ten se zelenou linkou. Proto jsme založily v roce 2020 web o byznysu a udržitelnosti Ekonews.cz. Dosud jsme ale jen psaly. Teď začínáme mluvit. O udržitelnosti ve velkých firmách, o snahách středních i malých firem, o inspiraci i o těžkostech.
Podcast Ekonews bude vycházet minimálně dvakrát do měsíce. Moderovat ho budou Martina Patočková a Veronika Němcová.
Podcast Ekonews bude vycházet minimálně dvakrát do měsíce. Moderovat ho budou Martina Patočková a Veronika Němcová.
110 Episodes
Reverse
Poptávka po ESG datech stále trvá, byť kvůli omnibusu ne v takové šíři, jak se čekalo. Dekarbonizaci nyní řeší zejména obchodní řetězce nebo firmy z automobilového či energetického průmyslu, říká v podcastu Ekonews Ondřej Rybka, který vede v poradenské společnosti PwC tým řízení rizik.
Omnibus, který výrazně zúžil počet firem s povinností reportovat o udržitelnosti, letos poradenské firmy nepříjemně překvapil. Roky příprav na nové ESG pravidla včetně nabírání nových zaměstnanců přišly vniveč.
„Za svoji konzultační kariéru, kterou jsem začínal v roce 2010 jsem nikdy nezažil takhle rychlý otřes na trhu,“ glosoval letošní turbulence Rybka. V Praze měl podle plánu vzniknout asi 70členný tým ESG poradců. Expanzi ale vystřídalo zeštíhlení.
Energetika prochází zásadní transformací, která mění roli běžných zákazníků. Ti se z pasivních odběratelů stávají aktivními hráči energetického trhu.
Elektřinu mohou vyrábět, sdílet nebo se podílet na vyrovnání energetické sítě. Jak, vysvětluje v podcastu Ekonews šéfka produktových inovací společnosti E.ON Kateřina Stehlíková.
Dalším příkladem změny role spotřebitelů je možnost zákazníků podílet se na řízení energetické soustavy. To pomáhá stabilizovat síť, aby elektřina v určitou dobu efektivně proudila vždy tam, kde je jí zapotřebí. Jak se zákazníci mohou zapojit, si poslechněte v podcastu Ekonews.
Z podcastu se dále dozvíte:
Kdo všechno se může na sdílení elektřiny podílet?
Kolik se dá sdílením ušetřit?
Jak se sdílení osvědčilo v praxi?
Jak můžou domácnosti pomoci se stabilizaci sítě?
Jak se na tom mohou podílet elektromobily?
Jaká je výše odměny?
Česko dlouhodobě zaostává ve sběru a recyklaci nápojových kartonů, které jsou hlavním obalem na mléko, za Evropskou unií. Důvodem je podle manažera udržitelnosti společnosti Tetra Pak Štěpána Ledviny hlavně to, že pro tyto obaly nemáme stanovené legislativní cíle. Je nutné sjednotit celý proces od sběru přes třídění až po recyklaci.
Nejlepší způsob dekarbonizace je nespotřebovat energii, která není nezbytně nutná. To si před lety řekli v rodinné firmě Beneš a Lát a začali se věnovat snižování energetické náročnosti.
„Pak jsme se vydali cestou využívání odpadního tepla a poté také otázce toho, odkud energii odebíráme,“ říká v ESG podcastu Ekonews Jan Lát, spolumajitel strojírenské a slévárenské společnosti Beneš a Lát Jan Lát, se kterým jsme rozebírali téma dekarbonizace.
Slévárenství patří mezi energeticky náročné obory, proto se na začátku firma dívala na to základní: jak energií neplýtvat. Rozhodli se proto využívat odpadní teplo. "Když jsme v roce 2008 a 2009 stavěli novou halu, pracovala už s využití odpadního tepla, které vzniká při vytápění budov, ohřevu teplé vody, to vše je z odpadního tepla," vypráví Jan Lát.
Snižování energetické náročnosti a postupé navyšování podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů umožnilo postupné snižování uhlíkové stopy. Firma má podle Jana Láta už dávno splněný cíl Fit For 55, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.
Z podcastu se dále dozvíte:
Proč firma zvolila obnovitelnou energii výhradně z vody a větru?
Jaký dopad na ceny elektřiny má příplatek za preferenci původu?
Kam se slévárenství dokáže ve snižování emisí dostat?
Jakým způsobem firma snižuje spotřebu elektřiny?
Omnibus, tedy balíček změn v ESG legislativě Evropské unie, nám zatím příliš neulevil. Naši klienti a partneři po nás chtějí data dál, uvádí v ESG podcastu Ekonews Monika Rosenkrancová, sustainability manažerka společnosti M2C.
Společnost M2C, která se zabývá správou nemovitostí, což zahrnuje ostrahu majetku, úklid, technický energetický management v obchodních centrech, v kancelářských budovách, v průmyslových areálech, měla podle původní směrnice o nefinančním reportingu CSRD poprvé zveřejnit zprávu o udržitelnosti za rok 2025 v roce 2026.
Vojtěch Pecka, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, se hojně zabývá klimatickými dezinformacemi a sleduje je i v souvislosti s nadcházejícími volbami. Kde se berou, kdo jsou jejich největší šiřitelé a proč nacházejí mezi lidmi živnou půdu i stokrát vyvrácené nepravdy, které nyní šíří například Motoristé?
V domovech trávíme hodně času, někteří v nich i pracují. Je tedy dobré vědět, že velké kusy nábytku, koberce nebo elektronika uvolňují látky, které mohou ohrožovat naše zdraví. Vysoké koncentrace se drží v prachu, a tak je dobré často vysávat a hlavně – vybavovat byt či dům s rozmyslem.
„Lidé by měli věnovat pozornost velkým plochám a velkým kusům nábytku, jako jsou třeba pohovky, které jsou ze syntetického textilu či polyuretanu. Je dobré volit přírodní materiály, dřevěné či kovové konstrukce, u bytového textilu dát pozor na zpomalovače hoření nebo povrchovou úpravu, která může obsahovat PFAS – věčné chemikálie,“ radí odbornice na toxické látky spolku Arnika Karolína Brabcová v závěrečném dílu podcastu Domácnost bez jedů, který je společným projektem s Ekonews.
S nárůstem rychlé a ultrarychlé módy se na trh dostává obří množství oblečení, které se velmi brzo stává odpadem. Méně se ale mluví o tom, kolik chemikálií je potřeba k jeho výrobě a jaký vliv má textilní průmysl na kontaminaci životního prostředí.
Podle Karoliny Brabcové odbornice spolku Arnika na toxické látky připadá na kilogram vyrobeného textilu zhruba kilogram chemikálií. „Jde o různá azobarviva, rozpouštědla, bělidla, přidávají se tam přísady, aby bylo vlákno antistatické či vodoodpudivé,“ říká Brabcová v podcastu Domácnost bez jedů, který je společným projektem Ekonews a Arniky.
Úklidové prostředky, prací prášky nebo tablety to myčky obsahují chemikálie, které mohou škodit přírodě a lidskému zdraví. Na trhu ale existují šetrné a cenově dostupné varianty. V dalším díle podcastu Ekonews a spolku Arnika s názvem Domácnost bez jedů doporučíme ty nejúčinnější.
Zatímco kosmetické přípravky podléhají přísné regulaci, u čističů a pracích prostředků je situace odlišná. „Nevýhoda je, že oproti kosmetice, kde všechny látky máme vypsány na obalu přípravku, toto u čističů to neplatí. Složení je nejasné. Dozvíme se, jestli je tam konzervant či syntetická parfemace. Pro více informací se ale musíme podívat do datového listu výrobku,“ říká Tereza Kovalčíková, odbornice ze spolku Arnika.
Téma biodiverzity je pro byznys energetického koncernu ČEZ významné. „Pro nás je důležité, jak fungujeme v přírodě a jak nás příroda ovlivňuje, a proto je to pro nás materiální téma a musíme se mu věnovat,“ vysvětluje Michaela Chaloupková, členka představenstva Skupiny ČEZ a její ESG officer.
Přípravky pro péči o tělo, pleť, či vlasy, dekorativní kosmetika, to všechno jsou stovky různých obalů a chemických směsí. Nikdo ale neví, jaký vliv má na naše zdraví tzv. „koktejlový efekt“, tedy celkový dopad všech použitých látek na organismus. Je čas provětrat koupelnu či toaletní stolek?
„V Evropské unii jsme poměrně dobře chránění, ale pořád jsou tady rezervy. Největším problémem je to, že jednotlivé látky jsou regulované, ale běžně máme doma sedm až deset kosmetických výrobků. Tyto látky jsou ale i v čistcích prostředcích a dalším spotřebním zboží. Nakonec se jejich dopady kumulují v nás, i v životním prostředí a reagují i mezi sebou, čemuž říkáme i koktejlový efekt,“ vysvětluje Tereza Kovalčíková ze spolku Arnika ve čtvrtém díle podcastu Domácnost bez jedů, který je společným projektem Ekonews a Arniky.
Asi tři čtvrtiny domácností podle spolku Arnika v Česku třídí odpad. Celkově každý občan vyprodukuje zhruba 500 kilogramů odpadků ročně. V Evropské unii jsme tedy někde kolem průměru. Vylepšit bilanci by nám mohly bioodpady, zaznělo ve třetím díle podcastu Domácnost bez jedů, který je společným projektem Ekonews a spolku Arnika.
Nejen to, co jíme, ale i nádobí, na němž jídlo připravujeme, by nás mělo zajímat. Chemické látky, které kuchyňské náčiní a obaly obsahují, totiž do potravin mohou přecházet. V druhém díle podcastu Domácnost bez jedů, který je společným projektem Ekonews a spolku Arnika, se dozvíte, jak se v kuchyni chovat co nejobezřetněji ke zdraví.
Domácnosti jsou často plné rizikových, někdy až toxických látek z nábytku, elektroniky a spotřebního zboží. První díl podcastu Domácnost bez Jedů, který je společným projektem Ekonews a spolku Arnika, poradí, jak vybavit dětský či studentský pokoj tak, aby byl vaše potomky co nejbezpečnější.
Už jen do letošního prosince mají firmy čas, aby se připravily na plnění nařízení proti odlesňování (EUDR). „Na konci prosince bychom měli mít vše hotové. Odbije půlnoc na 1.ledna a první dodávka, která bude putovat na trhu EU už by měla mít celou náležitou péči za sebou,“ varuje expertka Deloitte Colette Sladká před tím, aby se firmy nespoléhaly na to, že nařízení bude odloženo.
Dekarbonizace dopravy probíhá pomalu. „V dopravě emise rostou, protože spousta lidí si kupuje čím dál tím větší auta. Jenže i když to auto má třeba účinnější motor, tak fyziku nejde obelstít,“ uvádí v podcastu Ekonews poslanec Evropského parlamentu za TOP 09 Luděk Niedermayer.
Lukáš Kalvoda pomáhá firmám hledat úspory a provázat všechny procesy tak, aby fungovaly dlouhodobě lépe. A to i s ohledem na rizika spojená s klimatickou změnou. „Úspory lze nalézt vždy,“ říká. Udržitelností a ESG se zabývá v poradenské společnosti Green0meter a je autorem projektu Diagnostika firmy, přičemž působí převážně na severní Moravě.
Allianz pojišťovna stejně jako celý pojišťovací trh čelí nárůstu přírodních katastrof vlivem klimatické změny. Více se proto věnuje preventivním opatřením – ať již edukaci klientů či vylepšování systémů včasného varování.
„Spolupracujeme s meteorology. Pokud víme, že se v některé lokalitě blíží taková událost a hrozí nebezpečí, tak se snažíme se klienty upozorňovat i formou varovných zpráv,“ říká Kamila Šimonová, která je ředitelkou řízení rizika a ESG leader Allianz pojišťovny.
Snažíme se prodejce občerstvení pozitivně motivovat, aby zařazovali veganskou a vegetariánskou nabídku. Kdo nabízí ze 40 procent rostlinnou stravu, platí na poplatcích o pár procent méně, popisuje Radka Hájková, která má na hudebním festivalu Rock for People na starosti CSR a ESG projekty.
Jídelníček Čechů a Češek se sice pomalu mění od toho tradičního s vysokým zastoupením masa, ale změnu stále brzdí několik překážek. Mezi ně patří rostoucí ceny potravin v kombinaci se státem dotovanými mléčnými a masnými výrobky, konzervativní stravovací návyky většiny obyvatel a chybějící podpora státu rostlinné stravy, uvádí v podcastu Ekonews Tereza Trávníčková, senior project manažerka organizace ProVeg, která je také partnerem tohoto podcastu.
Comments
Download from Google Play
Download from App Store
United States