Národní divadlo

Na únorovou reprízu Našich furiantů Ladislava Stroupežnického se do Národního divadla vydalo skoro 800 divaček a diváků. Odkud dorazili a kolik z nich navštívilo historickou budovu vůbec poprvé? Co je do divadla táhne a co si na diváctví užívají? Poslechněte si reportážní epizodu z představení české klasiky, která přilákala divačky a diváky z Děčína, Příbrami i Hradce Králové. Vedle nich uslyšíte také uvaděčky, inspektorku hlediště Veroniku Bartoňovou a Lucii Polišenskou a Filipa Kaňkovského, kteří v inscenaci Naši furianti hrají manžele Šumbalovi. Epizodou provází Jitka Kostelníková. V epizodě uslyšíte ukázky a hudbu z inscenace Naši furianti.

Je vám povědomý příběh o nešikovném a nešťastném kostelníkovi, který uteče z velkého města, zamíří do zapadlé horské vsi a tam se z nedorozumění nechá považovat za faráře? Tragikomická inscenace Farářův konec v režii Jana Mikuláška vychází z filmové povídky Josefa Škvoreckého a Evalda Schorma z roku 1968. V podcastu se zaměříme především na střet víry a ateismu, který ztělesňují postavy venkovského faráře a ateistického kantora – dva muži, kteří si jdou po krku, ale možná k sobě mají blíž, než by sami chtěli připustit. V roli falešného duchovního uslyšíte Šimona Krupu a roli frustrovaného kantora ztvárňuje Igor Orozovič. Dozvíte se například, jak se Šimonovi zkoušelo ve farářském obleku a proč Igor nevěří na zázraky. Podcastem provází dramaturgyně inscenace Ilona Smejkalová. V podcastu jsou použité ukázky ze záznamu inscenace z první premiéry z 27. 11. 2025.

Kde se vzaly ve Vergiliově příběhu o královně Dido čarodějnice? Proč si lidé jako ona volí ze všech cest vždy tu nejhorší? A proč nemá člověk pátrat po vlastním osudu? Nový podcast ze série K jádru věci je věnován nejslavnější ze všech barokních oper, Purcellově Dido a Aeneovi, která i po více než třech stoletích stále má čím překvapit. Alice Nellis režírovala v Opeře Národního divadla popáté, a tentokrát je její inscenace velmi melancholická. V podcastu zní ukázky z inscenace Dido a Aeneas, která měla premiéru 15. ledna 2026 ve Stavovském divadle. Účinkují: Markéta Cukrová (Dido), Jekatěrina Krovatěva (Belinda, Bůh snů), Magdaléna Hebousse (Druhá dáma), Aco Bišćević (Čarodějnice, Věhlas), Lenka Pavlovič (Druhá čarodějnice), Marie Šimůnková (Třetí čarodějnice), Lukáš Bařák (Aeneas), Tomáš Šelc (Závist, Ismeron), sbor Collegium Vocale 1704, Orchestr Národního divadla a členové Collegia 1704. Dirigent: Michael Hofstetter.

Je tu další speciální zákulisní epizoda podcastu Národního divadla. Tentokrát vás dramaturgyně Nina Jacques spolu s Janem Bidlasem vezmou na reprízu inscenace Oresteia. Ocitneme se na takzvané breptačce těsně před začátkem představení, na vlastní kůži zažijeme, jak to vypadá, když večer zachraňuje nápověda, a povečeříme mezi jednotlivými výstupy v pověstném divadelním bufetu. Jan Bidlas je členem Činohry Národního divadla od roku 2006 a letos tak oslaví jubilejních dvacet let v angažmá. Povídali jsme si nejen o tom, jak toto období hodnotí, ale i o tom, co ho na divadelní práci stále naplňuje a proč u ní zůstává. Rozhovor se odehrává na pozadí inscenace Oresteia, a proto se nevyhýbá ani osobnějším úvahám nad otázkami, které toto dílo otevírá. Jak se vyrovnat s rodinnou historií plnou násilí? Lze vůbec prolomit kruh viny a odplaty, který se přenáší z generace na generaci? Volná adaptace Aischylovy antické trilogie v současném uchopení britského dramatika Roberta Ickea je vrstevnatým dramatem o nesmyslnosti války a bludném kruhu prolévání krve. Chcete-li se dozvědět víc o samotné inscenaci, poslechněte si také epizodu K jádru věci: ORESTEIA.

Opera Rusalka v podání dua SKUTR v Národním divadle ožívá jako pohádka o nejhlubších touhách, vášních a nepřekročitelných hranicích mezi světem lidí a živlů. Dvořákova ikonická hudba, plná známých melodií a „hitů“, zde není jen nositelem emocí, ale skutečným vypravěčem. Každé postavě dává vlastní hudební jazyk a charakter – od temného Vodníka přes váhavého Prince až po ambivalentní Ježibabu. Lze hudbou zachytit napětí mezi podvodním a lidským životem? Jaké bylo pro sopranistku Kateřinu Knežíkovou ztvárnit Rusalku jako němou postavu? A v čem je tento více než sto let starý příběh stále aktuální? To vše se dozvíte v podcastu Národního divadla, kterým provází režiséři Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka, dirigent Tomáš Netopil a sopranistka Kateřina Knežíková v titulní roli Rusalky. Uslyšíte záznam z premiéry z 8. března 2024.

Kdo je Werther? Mladý rozervaný existencialista s goethovským intelektem, nebo sentimentální ufňukanec, který se vyžívá v nešťastné zamilovanosti? Dokáže se opera obejít bez dobrého libreta? A jak vypadá operní inscenace, která si nezakládá na tom, že je takzvaně „moderní“ nebo „klasická“? V podcastu věnovaném Massenetově opeře Werther o tom všem přemýšlí dramaturg Ondřej Hučín. V podcastu je užit zvukový záznam Massenetovy opery Werther v nastudování Opery Národního divadla z roku 2025. Účinkují: Arnheiður Eiríksdóttir (Charlotte), Alejandro del Angel (Werther), Jiří Brückler (Albert), Zuzana Marková (Sophie), Jerzy Butryn (Správce), členové Kühnova dětského sboru (sbormistr: Jiří Chvála) a Orchestr Národního divadla za řízení dirigenta Sebastiena Roulanda.

Opera Manon Lescaut vypráví dramatický příběh mladé krásky Manon, která touží jak po spalující lásce, tak po životě v luxusu. Romantický vztah jí nabízí mladý Des Grieux, který si ji ale ve své chudobě neudrží. Manon za značné podpory svého vypočítavého bratra Lescauta zakotví u bohatého, postaršího Geronta. Šťastná tu však není a její pád je na dohled. Operou Giacoma Pucciniho nás provází postava hráče, intrikána a manipulátora Lescauta, kterého hraje a zpívá Lukáš Bařák. Basbarytonista ze Vsetínska se rád noří do psychologie svých rolí a odkrývá v rozhovoru vrstvy jedné z postav, která zásadně ovlivňuje osud Manon. Jaké příležitosti vidí lstivý macho ve své mladší sestře? Jak využívá její krásy ve svůj prospěch? A pocítí vůbec lítost nad jejím koncem? Moderuje Jitka Kostelníková.  V podcastu jsou užity ukázky z těchto nahrávek: Giacomo Puccini: Manon Lescaut - záznam z 1. premiéry inscenace Opery Národního divadla ze dne 27. 3. 2025 W. A. Mozart: Kouzelná flétna - duet Papageny a Papagena, dirigent: Petr Šumník, Orchestr JKO Ruggiero Leoncavallo: Komedianti - zpívají Nicolae Herlea (1964) a Mario del Monaco (1961)

Děj baletu Liliom Johna Neumeiera líčí tragickou lásku zasazenou do prostředí zábavních parků ve Spojených státech třicátých let dvacátého století. Ve strhujícím příběhu sledujeme osud muže, který miluje, ale neumí svou lásku vyjádřit. Tento balet, syrový, něžný, nepohodlný i nesmírně lidský, představuje pro tanečníky výjimečnou hereckou výzvu. O tom, jak se jí zhostili, se dozvíte v novém dílu podcastu Národního divadla od sólisty Giovanniho Rotola, představitele hlavní role Lilioma, a demisólistky Kristiny Kornové v roli svůdné paní Muškátové. V čem se svými postavami souzní a co si odnesli z nastudování baletu s Johnem Neumeierem, který byl v Praze osobně přítomen u zkoušek? Jaké je tančit s jazzbandem přímo na jevišti a jak je tento příběh ovlivnil v osobním životě? Podcastem vás provede Kateřina Hanáčková. Dozvíte se také zajímavé souvislosti o literární předloze díla i o jeho uvedení na jevišti Národního divadla.  V podcastu uslyšíte záznam Orchestru Národního divadla.

Formátem V hlavní roli slavíme jubilea členů Národního divadla. Tentokrát jde o jihomoravskou rodačku Martinu Preissovou, která na konci října oslavila padesátiny. Martina je v angažmá Národního divadla 25 let. Za tu dobu hrála mnoho postav od mladých žen po despotické matky a mohla taky pozorovat proměny Činohry od nultých let po současnost, o kterých citlivě přemýšlí. Martina ze svých bohatých zkušeností vybrala tři inscenace, ke kterým se chtěla vrátit: Černé mléko, Zvony a Maryšu. Řeč ale přišla také na Paní Bovaryovou. Zvolené inscenace pro ni představují tři silná setkání s režisérskými osobnostmi – Janem Kačerem, J. A. Pitínským a Janem Mikuláškem, kteří ji zásadně obohatili v divadelním myšlení. Národní divadlo cítí jako svůj maják, který ji drží na tvůrčí cestě a ke kterému se vrací i ze své bohaté mimodivadelní činnosti. Poslechněte si, kdo jí pomohl v Praze najít „moravský domov“, proč se po návratu z mateřských musela složitě „přehrávat“ do rolí maminek, v jaké inscenaci v sobě našla zlobu a proč má ráda stylizované herectví a sborovost. V podcastu uslyšíte ukázky a hudbu z inscenací Černé mléko, Zvony, Maryša a Paní Bovaryová. Moderuje Jitka Kostelníková. 

Tělo na scéně vzbuzuje pozornost, obdiv i kritiku. Jak vnímají lidé různých performativních profesí svou tělesnost? Jak si svá těla připravují na náročné výkony? A kolik péče svým tělům věnují? Diskuze herečky Jany Pidrmanové, operní pěvkyně Jekatěriny Krovatěvy, baletního tanečníka Marka Svobodníka a akrobata Matyáše Ramby otevírá témata, jako jsou bolest, fyzická křehkost, nahota, sexualita i proměna vztahu k vlastnímu tělu v různých životních etapách. Kdy museli se svým tělem nejvíc bojovat a kdy si uvědomili jeho zranitelnost? Jak ženy na scéně ovlivňuje cyklus a co se mění v kariéře tanečníka, když je mu přes 40?

V tomto díle vás dramaturgyně Nina Jacques zve na festival Pražské křižovatky 2025 – mezinárodní divadelní přehlídku, která každoročně propojuje špičky současného evropského divadla s tvůrci z celého světa. Letos festival poprvé opouští prostory Nové scény Národního divadla a získává nomádský charakter, jenž odráží pohyb, otevřenost a hledání nových perspektiv v divadle i ve společnosti. Hostem podcastu je Elia Rediger – švýcarský zpěvák, skladatel a performer, jehož tvorba se pohybuje na pomezí koncertu a divadla. Do Prahy přiváží svůj hudebně-divadelní projekt Caravan of LUV, který cestuje z města do města a vždy vytváří jedinečný zážitek formovaný konkrétním místem a publikem. Na festivalu se Elia představí s rituálním koncertem Healing Prague, který zazní 8. října 2025 ve 20.30 na dvoře Pražské křižovatky, tedy kostela sv. Anny. Kompletní program festivalu: Mohamed El Khatib: La vie secrète des vieux – 7. a 8. října 2025 v 19.00, kostel sv. Anny – Pražská křižovatka Caravan of LUV: Healing Prague – 8. října 2025 ve 20.30 na dvoře kostela sv. Anny – Pražská křižovatka Jaha Koo, CAMPO: Haribo Kimchi – 14. a 15. listopadu 2025 v 19.00, Centrum současného umění DOX  Alexander Zeldin: Beyond Caring (Prendre soin) – 24. a 25. listopadu 2025 v 19.00, Centrum současného umění DOX Vstupenky a další informace na www.prazskekrizovatky.cz

Představte si pustou, vyprahlou krajinu, v níž stromy vyrůstají z nebe vzhůru nohama, řeka se proměnila v proud odpadků a mýtické nymfy z ní už nadobro zmizely. Právě do tohoto podivného, snového světa nás zavádí inscenace Don Quijote. Pustá země, inspirovaná jednou z nejzásadnějších básnických skladeb 20. století od Thomase Stearnse Eliota. Součástí této zvláštní krajiny je i samotný divák. Nesedí, jak bývá zvykem, v hledišti, ale ocitá se přímo na jevišti – z točny sleduje, jak se před ním otevírají nová dějiště a ožívají literární postavy, mezi nimi Don Quijote de la Mancha, věštec Tirésias nebo athénská princezna Prokné. Činohra Národního divadla přenáší do budovy Státní opery odvážný site-specific projekt režijního dua SKUTR, který hledá odpovědi na cestu ven z krize a nabízí úvahy o lidské budoucnosti. Diváky vybízí, aby se nesnažili vše racionálně pochopit, ale aby se nechali vést vlastní fantazií. Podcastem provází dramaturg Róbert Štefančík, režisér Lukáš Trpišovský a herečky Denisa Barešová a Marie Poulová. V podcastu jsou použité ukázky ze záznamu inscenace z první premiéry z 30. 4. 2025.

Ondřej Pavelka patří k nejvýraznějším českým hercům. Začínal v Divadle na okraji (dnešním A studiu Rubín), poté působil ve Studiu Ypsilon a také v Divadle Na zábradlí. Od roku 1993 je členem Činohry Národního divadla, kde ztvárnil více než šedesát rolí. Zároveň ale nikdy nepřestal hrát či režírovat na menších scénách a v nezávislých divadlech, kde pravidelně tvoří s mladou generací umělců a umělkyň. Nyní Ondřej Pavelka slaví sedmdesáté narozeniny. A právě při této příležitosti jsme ho požádali, aby si pro náš podcast vybral čtyři své oblíbené inscenace, v nichž v Národním divadle hrál. Jeho výběr zahrnuje dvě různá nastudování největší české klasiky: Stroupežnického Našich furiantů a dále pak dvě divadelní adaptace – Návštěvu podle stejnojmenné povídky Emila Hakla a Kosmos na motivy románu Witolda Gombrowicze. O těchto čtyřech inscenacích si povídá se svým dlouholetým přítelem a kolegou z Národního divadla Davidem Prachařem. Jejich rozhovor je nejen připomenutím čtyř významných rolí, ale také přátelským dialogem, jaký spolu mohou vést jen dlouholetí kolegové. Ukázky jsou z inscenací: Naši furianti (2004), Návštěva (2018), Kosmos (2019) a Naši Furianti (2023). Hudba je z inscenace Kosmos. Průvodní hlas: Jitka Kostelníková.

Novou divadelní sezonu otevíráme dalším dílem podcastu Národního divadla, a to s již čtvrtou výpravou do míst, kam běžně diváci nevstoupí. Dramaturgyně Nina Jacques tentokrát zavítala do zákulisí představení Naši furianti, kde večer strávila s herečkou Pavlou Beretovou. Tahle velká česká hra zůstává stále aktuální napříč generacemi, napříč dobami. V čem její dnešní sílu vidí Pavla a její kolegyně? I o tom uslyšíte v rozhovorech těsně před začátkem představení přímo v maskérně a společně s námi zažijete neopakovatelné chvíle mezi výstupy, doslova za kulisami na jevišti. Pavla Beretová je členkou činoherního souboru Národního divadla od roku 2008. Už během studia na DAMU hostovala v Cyranovi z Bergeracu, inscenaci, kterou kdysi sama viděla jako divačka z horní galerie při své první návštěvě Národního divadla. Jaké to je stát dnes na stejném jevišti? A jak vnímá rozdíl mezi herectvím pro kameru a pro divadlo? Letos získala dvě nejprestižnější filmová ocenění a to Českého lva a Cenu české filmové kritiky. Jaký to má dopad na její práci a vnímání herectví? V Našich furiantech režiséra Martina Františáka ztvárňuje Markýtku, cestující obchodnici, která přichází do Honic právě ve chvíli, kdy se boj o místo ponocného mění v souboj o čest a pravdu. Postavy žen, které se nebojí jít proti proudu, jsou Pavle blízké. Ostatně jednou z jejích nejvýraznějších rolí byla v minulé sezoně derniérovaná Maryša. Jaká je ale její Markýtka? I o tom si povídá s Ninou Jacques v zákulisí Národního divadla. A mimochodem, víte, s kým Pavla sdílí šatnu už téměř 20 let? Poslechněte si nový díl podcastu!

Budova Nové scény je už přes čtyřicet let neodmyslitelnou součástí kulturní mapy Prahy. Mnozí diváci si ji spojují především s Laternou magikou, která tu nepřetržitě působí od roku 1992. Letos v létě se však Nová scéna na dvě sezony uzavřela, protože začala její dlouho plánovaná rekonstrukce. Zatímco ikonická skleněná fasáda, točité schodiště a zelený serpentinový interiér zůstanou zachovány, uvnitř budovy vznikne nový komorní sál, moderní zkušebny i zázemí pro tvůrce. Zcela nové podoby se dočká také hlavní hlediště a kavárna. Co tahle proměna znamená pro provoz Národního divadla? Jak zasáhne Laternu magiku a její diváky? Kam se přesunou inscenace a co všechno nás čeká, až se Nová scéna znovu otevře? O tom si povídají umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry a vedoucí jevištního provozu Jan Veselý. Moderuje Jitka Kostelníková. Natáčení podcastu proběhlo 26. 6. 2025.

Koncepce doprovodných programů Národního divadla ND+ vznikla v hlavě divadelní lektorky Daniely von Vorst už před deseti lety. Jak se jí dařilo prosadit nápad uvnitř divadla, ale i směrem k veřejnosti? Proč si na začátku připadala jako ufon? Poslechněte si, kudy vedla cesta projektu ND+ k současnému stavu, kdy za poslední sezonu navštívilo programy téměř 27 tisíc lidí, jak se osobnost divadelních lektorů a lektorek propisuje do podoby programů, nebo co vše se pro veřejnost chystá během rekonstrukce Nové scény. Daniela von Vorst hovoří také o Asociaci divadelních lektorů, kterou založila v roce 2020, i o předpokladech pro práci s publikem a prostorách Národního divadla, kam ráda vodí návštěvníky. V epizodě uslyšíte ukázky z programu lektorky Dominiky Mithofer Národní vzdorující mapující události kolem Pražského povstání.  

U jednoho stolu se naposledy v této sezoně setkávají PR Baletu Kateřina Hanáčková, dramaturgyně Činohry Nina Jacques a dramaturg Opery Ondřej Hučín. Společně se ohlížejí za nejsilnějšími momenty uplynulé sezony Národního divadla, ale hlavně poodhalují, na co se diváci mohou těšit v té nadcházející. Co přivedlo baletní soubor k rozhodnutí příští zimu uvést Louskáčka s novou scénickou a kostýmní výpravou? V čem je Frankenstein v novém činoherním zpracování nečekaně lidský a proč s ním můžeme soucítit? A jak se téma relativity světa odrazí v chystaných operních inscenacích? Poslechněte si poslední díl podcastu Z druhé galerie tak, jak ho znáte. V příští sezoně se totiž můžete těšit na jeho novou podobu. Použité ukázky jsou ze záznamů inscenací Lear, Privatizace, Slunečník, Měsíčník a Větrník, 27'52“, Louskáček a Sarkasmy.

Kenneth MacMillan adaptoval román Abbého Prévosta L’Histoire du Chevalier des Grieux et de Manon Lescaut a opět potvrdil své mistrovství v narativní choreografii. Baletní soubor Národního divadla uvádí příběh mladé ženy, která se snaží uniknout životu v bídě – a je pro to ochotna obětovat mnohé. Manon se naučí využívat svůj půvab jako zbraň, která se však nakonec obrátí proti ní. Podcastem o inscenaci L’Histoire de Manon vás provede Kateřina Hanáčková společně se sólisty Baletu Národního divadla. Dramatické balety, jako je Manon, vyžadují víc než jen technickou dokonalost – kladou důraz na schopnost ztělesnit emoce, vnitřní svět a osud postav. O fyzických i psychických nárocích MacMillanovy choreografie promluví první sólistka Romina Contreras, která roli Manon ztvárnila již podruhé. Jaké to bylo tančit osudovou ženu v devatenácti letech – a jaké je to dnes? Roli jejího partnera, studenta Des Grieux – jednu z nejnáročnějších mužských baletních rolí vůbec –, ztvárňuje první sólista Federico Ievoli. Jak tuto výzvu přijal? A považuje studenta Des Grieux za kladného hrdinu? V podcastu se představí také demisólista Marek Svobodník v roli nenasytného a požitkářského Monsieur G. M. Uslyšíte také hudební ukázky z představení v podání Orchestru Národního divadla. 🔔 Podcast se věnuje i vývoji děje inscenace, a proto může obsahovat spoilery pro budoucí diváky.

Jak se vyrovnat s rodinnou historií plnou násilí? Lze vůbec prolomit kruh viny a odplaty, který se předává z generace na generaci? Při jaké scéně se David Matásek objevuje na jevišti nahý? A proč má Zdeněk Piškula při čtení antických dramat pocit, že jsou psaná čínsky? Věštba praví, že aby Agamemnón zvítězil ve válce, musí vlastní rukou obětovat dceru Ifigénii. Klytaimnéstra mu tento čin nikdy neodpustí a svého muže po návratu domů zabije. Za smrt otce se pak matce pomstí mladý Orestés… Koloběh násilí v rodě Átreovců se zdá být nekonečný. Na půdorysu této více než dva tisíce let staré Aischylovy antické trilogie vystavěl britský dramatik Robert Icke rodinné drama o vině a osobní odpovědnosti. Co dělat, když už nelze svést vinu na bohy ani na dávné kletby? Jak převzít zodpovědnost za své činy a co to vlastně znamená být nevinen? Podcastem nás provede režisér Marián Amsler, dále uslyšíte Zdeňka Piškulu, který ztvárnil postavu Oresta, a Davida Matáska, jenž v inscenaci hraje jak jeho otce, generála Agamemnóna, tak nového vládce Mykén Aigistha.  Použité ukázky jsou ze záznamu z premiéry z 6. února 2025.

Na podzim roku 2024 rozehrál režisér Tomáš Loužný dramatický příběh mladé ženy, která chce víc a která potřebuje uniknout z průměrnosti všedních dní. Paní Bovaryová byl titul, který představitelku hlavní role, Denisu Barešovou, snad i překvapil, ale také jí nabídl průzkum témat, jako jsou nevěra, vášeň nebo snění. Proč Ema hledá své naplnění ve vztazích s muži nebo v luxusu a krásných věcech? Co ji nakonec přivede až k tomu, že sáhne po arseniku? Jitka Kostelníková se ptá Denisy na její sžívání s postavou, kterou je snadné odsoudit, na její pohled na nevěru i na to, co by Emě pomohlo žít spokojený život. Dozvíte se taky, proč herečka vnímá terapii jako nedílnou součást svého života, z čeho se zrodila její pekařská vášeň nebo co zrovna čte.  V podcastu uslyšíte ukázky a skladby z inscenace Paní Bovaryová. Autorem hudby je Ivo Gregorec Sedláček.