Ptám se já, Marie Bastlová

Ukrajina se už čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Zatímco tvrdé boje a útoky na civilisty pokračují, rozhovory o ukončení války se i přes snahu Američanů nikam neposunuly. Vydrží napadená země další rok krveprolití?Hostem Ptám se já byl bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Rusko-ukrajinské rozhovory zprostředkované Spojenými státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přiblížily vyhlídky, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je docela blízko. Trump to prohlásil minulý týden. Podobná tvrzení od něj zaznívají v posledních měsících opakovaně. Navzdory tomu, že jednání se stále výrazně neposunula. Ruský vládce Vladimir Putin si jako podmínku pro příměří klade i to, aby Kyjev stáhl ukrajinské vojáky ze strategicky důležitých míst, které Rusko nedokázalo dobýt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ale přesvědčen, že tento ústupek by Putina uspokojil jen na chvíli, než by znovu nabral sílu a pokračoval ve válce.Šéfové evropských špionážních agentur oslovených Reuters zároveň upozorňují, že Rusko nechce válku rychle ukončit. Moskva podle nich využívá rozhovorů k prosazení zmírnění sankcí a uzavření obchodních dohod s USA. Rozhovory, jejichž poslední kolo se konalo minulý týden v  Ženevě, označili za „vyjednávací divadlo“.„Myslím, že Donald Trump a jeho lidé podcenili Rusko a ruskou snahu si Ukrajinu podrobit a to, že válka je pro ně odkaz Vladimíra Putina jakožto velkého dobyvatele,“ řekl v Ptám se já bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Byl bych rád, kdyby se Donald Trump opravdu soustředil a kdyby zatlačil na Rusko. Protože si myslím, že ještě zatlačit může a že by to pomohlo. Ale může se také samozřejmě stát, že Donald Trump si řekne, že už tomu věnoval dostatek času a že to v tuto chvíli nechává na druhé koleji,“ dodal Pojar. Co všechno brání konci války? Na co se letos i v dalších letech musíme připravit my? A jaké výzvy čekají českou vládu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslanci schválili rozpočet na tento rok se schodkem 310 miliard. Podle Národní rozpočtové rady je to v rozporu se zákonem. Podle ministryně financí Aleny Schillerové je návrh reálný a pravdivý. Jak dlouho takové rozpočty uneseme?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zástupci vládní koalice v noci schválili základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už tedy Sněmovna nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.Opozice rozpočet označila za nezodpovědný a v rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Opírá se přitom o stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR). Pochybnosti vyjádřil i prezident Petr Pavel. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to odmítá a trvá na tom, že tato pravidla se na její rozpočet kvůli mimořádným okolnostem nevztahují. V posledních dnech několikrát zopakovala, že rozpočet je realistický a pravdivý. S předsedou sněmovního rozpočtového výboru Vladimírem Pikorou (Motoristé) se shodla, že navržený schodek je maximum možného. „Rozhodně jedeme rozpočet, který je na Stanjurově podvozku,“ řekl Pikora s odkazem na předchozího šéfa státní kasy Zbyňka Stanjuru (ODS). „Záleží na tom, jestli bude vláda chtít přidávat nějaké výdaje v průběhu roku. Tohle riziko si člověk uvědomí, když jsme se dozvěděli, že Ministerstvo práce a sociálních věcí chce otevřít zákon o důchodovém pojištění. Chce nejen upravovat parametry důchodového systému, které byly řečeny před volbami. Ale je tam něco, co nás znervózňuje. To znamená, že to má proběhnout rychle a mají tam být nějaké změny už od září letošního roku. Nevíme jaké. Tak pak by byla otázka, jak by se financovaly, jestli by ten problém nebyl větší,“ řekl v Ptám se já předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Že by státní rozpočet na letošní rok odporoval zákonu o rozpočtové odpovědnosti popřel i premiér Andrej Babiš (ANO) už v sobotním rozhovoru pro televizi Nova, kde odmítl stanovisko Národní rozpočtové rady a označil ji za zbytečnou instituci.„My jsme zřízeni zákonem. Tím zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Teoreticky by někdo mohl i ten zákon zrušit, byť z našeho pohledu by to bylo v jasném rozporu s evropským právem, které platí. Neexistuje žádná země v Evropské unii, která by něco takového udělala, dokonce ani Orbánovo Maďarsko rozpočtovou radu nezrušilo,“ uzavřel Hampl. Jak se neztratit v číslech a politických proklamacích? Jaký je rozpočet nové vlády? A na co si musíme v příštích letech dát největší pozor?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Expremiér a dlouholetý lídr ODS Petr Fiala, který se po prohraných volbách stáhl z čela strany, dnes oznámil svoje další plány. Navzdory očekávání nehodlá nikam kandidovat, ale založí think tank. Proč nechce do vrcholné politiky?Hostem Ptám se já byl expremiér a bývalý předseda ODS Petr Fiala. Petr Fiala se na lednovém kongresu ODS po 12 letech rozloučil s rolí předsedy. Zároveň rovnou odmítl myšlenky, že by se za dva roky pokusil kandidovat v prezidentských volbách. Dnes oznámil, že se nechystá ani do Senátu, o čemž se spekulovalo. Veřejně aktivní ale zůstává. Kromě toho, že bude dál vykonávat poslanecký mandát, se svými spolupracovníky založil think tank nazvaný Politické fórum. Ten by podle Fialy měl systematicky rozvíjet, kultivovat a popularizovat myšlenky svobody a demokracie, zejména mezi mladými lidmi. Ambici konkurovat politickým stranám nemá. Z čela ODS Petr Fiala odcházel se vzkazem, že jeho strana se musí výrazně změnit a modernizovat a také jasně vymezit v novodobém konfliktu mezi populisty a demokraty. Sám se prý rozhodl z jejího vedení odejít právě proto, že cítil, že už by neměl k velkým změnám mandát a důvěru.Jak mají opoziční strany vystupovat proti současné vládě? Měl by Babiš podat kompetenční žalobu na prezidenta? A vážně už politika není o souboji pravice a levice, ale o střetu demokratů s populisty?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Asi dva tisíce pracovníků České televize a Českého rozhlasu se rozhodlo veřejně ozvat proti plánům vlády na zrušení koncesionářských poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet. V čem vidí snahy o ovládnutí médií?Hostem Ptám se já byl moderátor České televize Daniel Stach, který je nyní tváři iniciativy za zachování poplatků. Proti záměru měnit financování ČT a rozhlasu se v posledních týdnech ohradil vrcholný management obou veřejnoprávních médií. Se společnou výzvou včera vystoupili i řadoví pracovníci. Prohlášení, ve kterém vyjadřují obavy ze snah o ovládnutí médií veřejné služby, jich podepsaly už na dva tisíce. Zrušení televizních a rozhlasových poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu přinese podle vlády ANO, SPD a Motoristů úsporu pro občany. Změna by přitom měla nastat už od příštího roku. Signatáři výzvy ovšem varují, že by to znamenalo převedení médií pod státní kontrolu a ztrátu nezávislosti. „Politické útoky na obě veřejnoprávní instituce naše obavy jen prohlubují. Chceme být i nadále odpovědní veřejnosti, nikoliv politikům, ať už vládním, nebo opozičním,“ zní v prohlášení. Kdo za iniciativou stojí? Bude vláda ochotná o budoucnosti veřejnoprávních médií ještě diskutovat? A máme čekat v televizi a v rozhlase stávku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

Vláda se naplno pustila do práce. Hotový má státní rozpočet a první návrhy zákonů, za sebou už má i pokus o vyslovení nedůvěry. O kontroverze se zatím starají především Motoristé. Kdy se dostanou ke slibovanému boji za vyrovnané hospodaření?Hostem Ptám se já byl poslanec, místopředseda hospodářského výboru Igor Červený (Motoristé). Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun, což kritizuje opozice i Národní rozpočtová rada. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je navržený deficit maximum možného. "Nás to samozřejmě trápí, protože kdyby bylo jenom na nás Motoristech, tak bychom asi škrtali ještě víc. Ale v tento moment to není možné, “ řekl v Ptám se já poslanec a místopředseda sněmovního hospodářského výboru Igor Červený z koaličních Motoristů. Právě jeho strana před volbami slibovala vyrovnané rozpočty. „Rozpočet není ideální a my jsme z něho všichni napříč celou koalicí smutní. Proto se letos pokusíme změnit co nejvíce zákonů, abychom osekali mandatorní výdaje a nastavili jsme ten trend k tomu, že to budeme vracet zpátky.“Podle Červeného se Motoristům zatím daří, a to i přes vleklý spor s prezidentem Petrem Pavlem o jmenování poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. Jiného kandidáta přitom strana navrhovat nechce. Emotivní debatu teď navíc přiživil sponzor Motoristů, podnikatel Richard Chlad s prohlášením, že by se mohl ministrem stát on sám.„Řekl bych, že si prostě dělal legraci. A já nemůžu za to, že média už ztrácí smysl pro humor. My máme mozek a víme, že je to nadsázka a legrace. Takže z toho nemůžeme být nervózní,“ komentoval to Červený. Jak se poslancům Motoristů líbí chování jejich předsedy Petra Macinky? A jak strana plní svůj slib, že pohlídá Babiše? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V opozičních stranách se po volební porážce schyluje k další zásadní změně. Po odchodu Petra Fialy z čela ODS budou vedení měnit i lidovci. Jejich lídrem se chce stát populární jihomoravský hejtman Jan Grolich. Jak hodlá lidovce modernizovat? Hostem Ptám se já byl kandidát na předsedu lidovců, hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. „Je strašně cítit, že lidé chtějí nějakou změnu. A ten, kdo to nabídne, může uspět,“ řekl Grolich s odkazem nálady ve společnosti, které ukázala i nedávná demonstrace Milionu chvilek na podporu prezidenta. „Těší mě na tom, že tady neřešíme jenom nějaký osobní spor prezidenta s Filipem Turkem, potažmo s Motoristy. Lidé jasně ukázali, že jim fakt není jedno, co se s tou zemí děje. A fakt jim není jedno, jak se politici chovají.“V rozhovoru pro Ptám se já Grolich připustil, že „paseku“ ve vládě očekával spíše od zástupců SPD než od Motoristů. „Toto jsem fakt nečekal. Proto bych varoval před volením nových stran, nových projektů, rychlokvašek. Když se někdo dostane do vedoucí pozice, může mu to stoupnout do hlavy. A to se právě děje Motoristům.“ Populární jihomoravský hejtman chce voličům do budoucna nabídnout alternativu v podobě zreformovaných lidovců. O vedení KDU-ČSL se hodlá ucházet na dubnovém sjezdu. Zároveň bude Grolich na podzim kandidovat do Senátu, odkud by měl i prostor k přípravě strany na příští sněmovní volby.Nynější opoziční síly jsou podle Grolicha na startovní čáře, jeho cílem je, aby mezi nimi lidovci získali prvenství. Do roka chce proto představit nový program a do vedení partaje vytáhnout zejména mladé. Ohlášenou kandidaturu jihomoravského hejtmana, který byl v minulosti i stand-up komikem a je známý svými schopnostmi v marketingu a politické propagaci, spolustraníci vítají s nadšením. A také s velkým očekáváním. Grolich v krajských volbách v roce 2024 jako jeden z mála představitelů tehdejší vládní koalice dokázal porazit v regionech jinak dominující hnutí ANO. Jak by za Jana Grolicha měla fungovat opozice? Jaká je cesta k úspěchu v příštích volbách? A nabídl by spolupráci hnutí ANO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Umělci vystupující na nedělní demonstraci trvají na své výzvě pro ministra kultury, aby s nimi šel do veřejné debaty. O schůzku přímo na ministerstvu původně žádal sám Oto Klempíř, herci to ale odmítli. Kam přestřelka povede?Hostem Ptám se já byl herec Hynek Čermák. Na nedělní demonstraci v Praze přišlo vyjádřit podporu prezidentovi ve sporu s Motoristy 80 až 90 tisíc lidí. Na pódiu promluvili i zástupci umělců, mezi nimi herci Hynek Čermák, Jitka Čvančarová a Sarah Haváčová nebo moderátoři Michal Jagelka a Aleš Cibulka. Na akci zazněl také požadavek na odstoupení šéfa Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky, varování před plány vládní koalice na změnu financování veřejnoprávních médií, ale i ostrá kritika na adresu ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy). Ten reagoval pozvánkou umělců na ministerstvo, kde si to s nimi chtěl vyříkat. Zástupci kulturní obce ale odpověděli výzvou, aby se šéf resortu raději zúčastnil veřejné debaty v divadla Palace v centru Prahy. Klempíř to odmítl s tím, že chtěl řešit budoucnost kultury, nikoliv politiku a pro umělce tedy stále platí pozvání na ministerstvo. Ti ovšem trvají na setkání před veřejností: „Naše vystoupení bylo politickým vyjádřením kritického občanského postoje. Stejně tak vaše následná reakce a nabídka setkání představují politickou odpověď na tuto kritiku. Domníváme se proto, že předmětem debaty mají být politické otázky spojené s výkonem vaší funkce,“ reagovali umělci ve společném prohlášení. Jejich postoj v týdnu podpořili i mimopražští kolegové. „Pro herectví je to, co teď dělám, opravdu velice nevýhodná věc. Stojí to spoustu fanoušků, stojí to spoustu sympatií, stojí to spoustu peněz, přijdete o spoustu příležitostí, třeba v reklamní branži. Je to velmi sebedestruktivní. Kšeft je svatý. Ale já už jsem nemohl mlčet,“ popisoval Hynek Čermák v Ptám se já, co s sebou pro umělce nese účast na demonstracích a občanský aktivismus. „Měl jsem pocit, že se jedná opravdu o cílenou destrukci občanské společnosti. Tak jsem chtěl využít toho, že můj hlas je silnější než těch, kteří si třeba myslí to samé, ale není je slyšet. Takže jsem se k tomu propůjčil a holt ponesu následky,“ dodal Čermák. Proč a čím nový ministr kultury herce tolik provokuje? A co čeká českou kulturu s novou vládou? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda podle exministra kultury Martina Baxy nepracuje pro občany. Proto opozice vyvolala jednání o nedůvěře vládě. „Každý měsíc nedůvěra nebude, protože doufám, že Andrej Babiš odvolá Petra Macinku. Věřím tomu,“ řekl Baxa. Hostem Ptám se já byl bývalý ministr kultury, poslanec Martin Baxa (ODS). Poslanci pokračují v jednání o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů druhým dnem. Opozice schůzi vyvolala kvůli kontroverzním krokům vládní koalice, zejména kvůli vyostření sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem. Kvůli zprávám ministra zahraničí a lídra Motoristů Petra Macinky hlavě státu, které Pavel označil za pokus o vydírání, opoziční strany požadují také Macinkovo odvolání. Exministr kultury Martin Baxa věří, že je povinností opozice v takové situaci jednání o nedůvěře vyvolat. Zároveň doufá v Macinkův konec ve vládní funkci. „Pevně doufám, že Andrej Babiš odvolá Petra Macinku. Věřím tomu. Možná je to naivní, ale je naší povinností to říkat, protože místopředseda vlády nemá být člověk, který píše vyděračské esemesky prezidentovi.“Baxa v Ptám se já také komentoval poslední kroky dalšího zástupce Motoristů ve vládě, svého předchůdce v čele ministerstva kultury Oto Klempíře. Ten si po nedělní demonstraci spolku Milion chvilek na podporu prezidenta pozval na resort umělce, kteří na akci vystoupili, aby si to s ním přišli vyříkat na ministerstvo. Na ministrovo pozvání zástupci kulturní obce reagovali s výzvou, aby šéf resortu přišel na veřejnou debatu do divadla Palace v centru Prahy. Klempíř to odmítl s tím, že chtěl řešit budoucnost kultury, nikoliv politiku a pro umělce tedy stále platí pozvání na ministerstvo. Umělci ovšem trvají na setkání před veřejností.  „Do obdobné situace jsem se také dostal. Z částí umělecké obce jsem tímhle způsobem řešil téma statusu umělce. Dostal jsem možná obdobné pozvání jako pan ministr Klempíř  na takovou otevřenou debatu do nějakého kulturního prostoru. A já jsem to pozvání tehdy přijal,“prohlásl exministr. Kam míří česká kultura? Jak to dopadne s veřejnoprávními médii? A jaký smysl má hodiny trvající snaha o nedůvěru vládě s předem jasným výsledkem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Necelé dva měsíce od nástupu vlády Andreje Babiše se v neděli sešly v Praze i v dalších městech desetitisíce lidí na podporu prezidenta Petra Pavla ve sporu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Co tak velká účast ukazuje?Hostem Ptám se já byl ředitel STEM, sociolog Martin Buchtík. Na pražském Staroměstském a Václavském náměstí se podle spolku Milion chvilek v neděli shromáždilo 80 až 90 tisíc lidí, kteří přišli vyjádřit podporu prezidentovi Petrovi Pavlovi. Sešli se také na dalších místech republiky. Demonstrace byly reakcí na střet hlavy státu s předsedou Motoristů a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) kvůli nejmenování poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. Pavel v úterý označil zprávy, ve kterých Macinka tlačil na jmenování Turka, za pokus o vydírání. Ministr to odmítl. „Účast na demonstraci mě překvapila,“ řekl Buchtík s tím, že bylo mrazivé počasí a spolek protest svolal v krátkém čase. Spor kolem Turka podle něj ukázal několik věcí. „Macinka nečekal Pavlův tah, že zveřejní ty SMS zprávy,“ uvedl Buchtík s tím, že politici mívají pocit, že mají podporu veřejnosti, protože se tak chová jejich bezprostřední okolí. „Ale Filipa Turka za ministra nechtějí ani voliči ANO,“ připomněl sociolog.Podle lídra Milionu chvilek Mikuláše Mináře Česko nesmí zopakovat chybu ze Slovenska, kde hulvátské útoky odradily od obhajoby mandátu prezidentku Zuzanu Čaputovou. Lidé mají podle něj vyjádřit Pavlovi podporu za dva týdny v každé obci, kde se najdou zájemci. Pokud spolek získá milion podpisů pod výzvou Stojíme za prezidentem, chce pak uspořádat velkou manifestaci na pražské Letné.Petr Pavel poděkoval lidem za účast na včerejším shromáždění a ocenil, že se česká společnost dokáže ve správnou chvíli jasně a srozumitelně postavit za správnou věc. Šéf diplomacie Macinka v České televizi prohlásil, že respektuje, že voliči opozice chtějí jít vyjádřit svůj názor. Měli by podle něj ale respektovat výsledky voleb. Jak silnou pozici prezident má? Je legitimní bouřit se proti vládě čtyři měsíce po volbách? A kam to povede?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Staronový ministr Adam Vojtěch (za ANO) si dal za cíl provést zásadní změny českého zdravotnictví. Zaměřit se chce na prevenci, dostupnost a kvalitu péče, digitalizaci, ale i finanční stabilitu systému. Co je reálně možné zvládnout? Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec. S klíčovými reformami českého zdravotnictví má šéfovi resortu Vojtěchovi pomoci právě náměstek Ladislav Švec. Bývalý šéf Kanceláře zdravotního pojištění a zakladatel Platformy pro udržitelné zdravotnictví mnohé systémové změny sám dlouhodobě prosazuje. S příchodem na ministerstvo se mu teď - jak sám řekl - otevřelo „okénko příležitosti“. Už do poloviny roku by měl připravit několik velkých legislativních balíků. Zaměřit se předně chce na nastavení udržitelnosti a efektivity zdravotnictví. Velkou výzvou podle něj bude také reforma ochrany veřejného zdraví, kterou předchozí vláda nedotáhla. Švec chce sjednotit hygienické stanice a další klíčové inistituce tak, aby bylo Česko odolnější v době krize, jako byla třeba covidová pandemie. „Kolegové ze Světové zdravotnické organizace říkají: vůbec nepřemýšlejte o tom, jestli přijde něco takového, jako byl covid. Jediná smysluplná otázka je: kdy to přijde a jestli na to budeme připraveni?“ prohlásil Švec v Ptám se já a dodal:„Republika a společnost si to zaslouží. Já bych byl hrozně nerad, aby jednou přišlo něco podobného a my jsme si znovu říkali: kdo to vlastně řídí? Kdo má pravdu? Který vědecký tým je vědečtější?“ Na to si ostatně minulý víkend na volebním sjezdu ANO postěžoval i předseda hnutí a premiér Andrej Babiš. To, že jeho tehdejší vláda věřila odborníkům, označil za chybu a důvod, proč ANO v roce 2021 prohrálo volby. „Andrej Babiš to řídil jako premiér republiky, ale musím přiznat, že mu ten systém jako takový příliš nepomohl,“ poznamenal k tomu Švec. Dotáhne nový ministr změny, nebo je zastaví ti, kterých by se úprava dotkla? A co zdravotnictví v tuhle chvíli trápí úplně nejvíc?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Koncesionářské poplatky by měly podle plánu vlády brzy skončit. Už od příštího ledna chce kabinet financovat ČT a rozhlas ze státního rozpočtu. Podrobnosti návrhu známé nejsou. Podaří se zachovat nezávislost veřejnoprávních médií?Hostem Ptám se já byl šéf divize Programu a digitálních služeb České televize Milan Fridrich. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů před dvěma týdny potvrdila svůj záměr na zrušení poplatků za televizi a rozhlas. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že změnu očekává už od roku 2027. Česko se tak podle něj stane 18. zemí Evropské unie, která bude financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Jak by to mělo konkrétně vypadat, ale ještě jasné není. Informace nemá ani nikdo z vrcholných představitelů České televize a Českého rozhlasu. Co nejdříve by se proto chtěli do debat o své budoucnosti zapojit. Obě média přitom chtějí bojovat za zachování současného systému financování, který jim zajišťuje potřebnou stabilitu a nezávislost. Jak řekl v pondělí v Ptám se já generální ředitel rozhlasu René Zavoral, pádné argumenty pro rušení poplatků podle něj zatím vůbec nepadly a stále proto vidí prostor rozhodnutí koalice zvrátit. Podobně to vnímá i druhý muž v čele České televize, ředitel Programu a digitálních služeb Milan Fridrich: „Budeme se snažit přesvědčit politiky o tom, aby to nebrali jako hotovou věc. Pracujeme s pětiletými plány programového a ekonomického rozvoje. Nedokážu si v tuhle chvíli představit, že by jiný model naplánoval to financování pět let dopředu.“„Víme, kolik lidí se na nás dívá. A oni budou chtít vědět, jestli ta kvalitní a robustní nabídka zůstane zachována a budou se mít na co dívat,“ uvedl Fridrich. V rozhovoru také komentoval, jak na image České televize negativně dopadá současný spor vedení zpravodajství s moderátorem Václavem Moravcem. Ten dlouhodobě odmítá pozvat do svého pořadu Otázky Václava Moravce šéfa koaliční SPD a předsedu Sněmovny Tomia Okamuru. „Myslím, že by zpravodajství mělo co nejrychleji tuhle kauzu uzavřít a dojít k nějakému řešení, které bude přijatelné pro obě strany. Protože je to hnisající rána, která nedělá České televize úplně image,“ prohlásil Fridrich s tím, že to ale neznamená, že by měl Moravec nebo jeho pořad končit. „Nikdo nechce ubližovat Václavu Moravcovi. Kromě zvaní Tomia Okamura nemá Václav Moravec žádný problém.“Kdo a kde připravuje nové mediální zákony? Čeká tuzemská veřejnoprávní média slovenská budoucnost? A chystají lidé v televizi stávku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Premiér Andrej Babiš nehodlá odvolat ministra zahraničí a lídra Motoristů Petra Macinku. K jeho odchodu z funkce vyzvala opozice kvůli textovým zprávám prezidentovi, které hlava státu označila za vydírání. Měl by Macinka skončit? Hostem Ptám se já byl bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).S ministrem zahraničí a předsedou Motoristů Petrem Macinkou je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) výborná spolupráce. Odvolat ho nezvažuje. Předseda vlády dnes řekl, že opozice a média se snaží narušit nynější vládní koalici, to se ale nepovede.K odvolání Macinky vyzvaly opoziční strany kvůli ministrovým textovým zprávám pro prezidenta Petra Pavla, které hlava státu považuje za pokus o vydírání. Opozice kritizuje Babiše, že se od Macinkových zpráv nedistancoval. Příští týden chce proto vyvolat jednání o nedůvěře vládě. Na podporu prezidenta svolal na tuto neděli shromáždění i spolek Milion chvilek. Pavel v úterý oznámil, že mu šéf diplomacie poslal prostřednictvím poradce Petra Koláře zprávy, které prezident považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. Macinka ve zprávách tlačil na to, aby Pavel změnil svůj dosavadní odmítavý postoj a jmenoval poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Že by se pokoušel hlavu státu vydírat, ministr zahraničí odmítl. Opakovaně ale prohlásil, že prezident se pohybuje mimo ústavní rámec, a proto by neměl vést českou delegaci na letním summituSeveroatlantické aliance (NATO) v Turecku. Podle Hradu je české zastoupení na aliančním summitu věcí dohody mezi hlavou státu a premiérem. Ten dříve opakovaně řekl, že Česko bude na summitu reprezentovat prezident.Jaký dopad bude mít spor prezidenta a šéfa diplomacie na naší zahraniční politiku? A jak to bude s jmenováním velvyslanců? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vztahy mezi vládou a prezidentem se nebývale vyostřily poté, co Petr Pavel obvinil ministra zahraničí a lídra Motoristů Petra Macinku z vydírání. Ten na prezidenta stále tlačí, aby jmenoval Filipa Turka ministrem a chce kvůli tomu hlavě státu zakázat účast na summitu NATO. Kam spor povede?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).Dlouhodobý spor prezidenta Petra Pavla a Motoristů o ministerský post pro jejich čestného předsedu Filipa Turka v úterý eskaloval prezidentovým prohlášením, že se ho šéf této vládní strany a ministr zahraničí Petr Macinka pokusil vydírat. Ve zprávách, které hlavě státu doručil prostřednictvím poradce Petra Koláře, šéf Motoristů tlačil na prezidenta, aby se ještě rozmyslel ve věci jmenování poslance a hlavní tváře Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Macinka v reakci na prezidentovo oznámení řekl, že své výroky ve zprávách za vydírání nepokládá. Označil je za snahu ovlivnit postoj hlavy státu, což je v politice podle Macinky podstatou každého vyjednávání. Zároveň uvedl, že Petr Pavel „stojí mimo ústavní rámec“ a proto se do budoucna nebude účastnit jednání a summitů, na které jezdí. Týkat by se to mělo i červencového summitu Severoatlantické aliance v Turecku. Situaci se pokouší mírnit premiér Andrej Babiš (ANO). Ve Sněmovně dnes prohlásil, že vláda ANO, SPD a Motoristů nemá zájem na zákopové válce mezi Strakovou akademií a Hradem. Macinkovy zprávy pro prezidenta považuje za nešťastně formulované. Na druhou stranu ale chápe rozčarování Motoristů kvůli nejmenování Turka. Seznam Zprávám předseda vlády řekl, že o zprávách šéfa diplomacie prezidentovi nevěděl a že chce celou situaci s Petrem Pavlem co nejdříve projednat. „Možná vás překvapím. Vždycky za všechno odpovídají nějaké osoby. A je tady člověk, který říká, že nekoordinuje, ale řídí vládu. Ten je zodpovědný za to, co dělají lidé z vlády. A pokud ten člověk má ve vládě Petra Macinku, tak je zodpovědnou osobou za to, co dělá jeho ministr. A to je podle mě ta hlavní příčina. Pokud máte slabého premiéra, tak nemůžete čekat, že se vám ministři budou chovat tak, jak se mají chovat,“ komentoval spor v Ptám se já předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Ten, kdo je daleko za hranou, je Petr Macinka. Ale nebyl by nikdy daleko za hranou, pokud by měl někoho, kdo skutečně tu vládu umí řídit. Zatím je to tak, že současný premiér Andrej Babiš vládu ani neřídí, ani nekoordinuje,“ dodal Vystrčil. Máme tady zákopovou válku s Hradem? Může ministr zahraničí tak tlačit na prezidenta? A má prezident takový nátlak zveřejňovat? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vládní koalice se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků od roku 2027. Jak přesně chce ČT a ČRo financovat, zatím ale neřekla. Může ještě něco rozhodnutí Babišova kabinetu zvrátit? Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Generální ředitel ČRo René Zavoral již dříve upozornil, že rozhlasové poplatky umožňují nejvyšší stupeň nezávislosti, protože je platí občané, nikoli stát. K jeho apelu se v uplynulých dnech přidali i dosud zdrženliví představitelé České televize. Pro generálního ředitele ČT Hynka Chudárka a celé vedení zůstávají poplatky preferovanou formou financování. V reakci na informace vládní koalice, která se minulé pondělí shodla na zrušení poplatků od roku 2027, upozornili zástupci ČT, že není vůbec jasné, jak by měla změna financování vypadat. A dosud se o tom ani nevedla žádná veřejná odborná debata, jejíž součástí by televize byla.Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) nemá současná vláda v úmyslu redukci médií veřejné služby. Pokud budou Česká televize a Český rozhlas financovány jinak než z  poplatků, o svoji nezávislost ani nestranné zpravodajství podle něj nepřijdou.Navýšení poplatků prosadil loni kabinet Petra Fialy (ODS), za ČT se zvedly ze 135 na 150 korun měsíčně, za rozhlas ze 45 na 55 korun. Rozbíhá se boj o to, jaká je budoucnost veřejnoprávních médií, nebo je už rozhodnuto? Jednají politici se samotnými médii o budoucí úpravě? A potřebujeme dnes veřejnoprávní média, nebo je dokáží zcela zastoupit média soukromá?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Občanští demokraté vstoupili do nových časů. Po 12 letech skončil v jejich čele Petr Fiala a vystřídal ho Martin Kupka. Ten slíbil, že ODS dostane zpět do Strakovy akademie. Je změna v čele ODS dostatečně výrazná? Hostem Ptám se já byl nový místopředseda ODS, poslanec Karel Haas.Po víkendovém volebním kongresu vykročí ODS do opoziční role s většinově novým vedením. Šéfem strany se stal dlouhodobý spolupracovník dosavadního předsedy Petra Fialy a bývalý ministr dopravy Martin Kupka. Ve vedení ho doplnil jako první místopředseda starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Dalšími místopředsedy se stali poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.Občanští demokraté budou podle Kupky jasnou a důslednou opozicí, která přináší věcná řešení problémů lidí, současně podrží silnou pozici v zahraniční politice. ODS by také měla být pevným bodem ve složitých časech. Strana připraví návrhy na nižší daňové zatížení práce, reformu zdravotnictví a školství. Do několika týdnů také ustaví stínovou vládu v čele s Kupkou. Ten v závěru kongresu vyzval straníky mimo jiné k otevření kandidátek do komunálních voleb i lidem zvenčí. V příštích sněmovních volbách je pak podle něj reálný zisk 20 procent. Voliče bude ODS hledat mezi aktivními lidmi, střední třídou i podnikateli.Jak přesně bude vypadat opoziční politika občanských demokratů? Co udělají, aby měli šanci vyhrát příští volby? A zkusí Petr Fiala ovládnout Senát?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vládní hnutí ANO i Motoristé před volbami slibovali zásadní reformy českého školství. Spolu s mnoha odborníky i zástupci průmyslu vyčítali kabinetu Petra Fialy, že se změnami ve vzdělávání víc nepohnul. Co prosadí Motoristé? Hostem Ptám se já byl bývalý šéf Cermatu a poslanec za Motoristy Miroslav Krejčí. Vláda Andreje Babiše (ANO) si v programovém prohlášení stanovila pět hlavních priorit. Reforma školství mezi nimi chybí, ministr Robert Plaga (za ANO) ale slibuje mnohé změny napříč celým vzdělávacím systémem. Mezi nimi třeba navýšení investic do školství, zvýšení nástupních platů pedagogů, přípravu vysokých škol na populačně silné ročníky nebo revizi inkluze.  S cílem rychle a zásadně reformovat školství šli do voleb i Motoristé. Právě inkluze a její okamžité zrušení bylo jednou z jejich hlavních podmínek pro vstup do vlády s ANO. Ostře se kvůli tomu opírali i do Plagy, který úplné zrušení inkluze v Česku nikdy nepodporoval a vždy hovořil pouze o nutnosti systém upravit. Po zrušení inkluze před volbami volal i současný poslanec za Motoristy a zároveň bývalý ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslav Krejčí. „Jsme s ministrem Plagou dohodnuti na změnách, které by měly v inkluzi nastat. Někdo to nazývá revizí nebo změnou parametrů a stejně tak se na to dá dívat tak, že stávající pojetí inkluze bude v podstatě zrušené a nastaví se to trochu jiným způsobem,“ vysvětloval Krejčí, proč Motoristům teď postoj koaličního partnera už nevadí. V rozhovoru pro Ptám se já poslanec Miroslav Krejčí také uvedl, že nebude hlasovat pro vydání premiéra Andreje Babiše a lídra SPD a šéfa Sněmovny Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Přestože před volbami prohlašoval, že pro vydání bude. „Žil jsem v tom, že je spravedlivé, aby se vydali trestnímu stíhání. 40 procent lidí v České republice volilo ANO Andreje Babiše a těchto 40 procent lidí znalo, s čím se Andrej Babiš potýká. A Českou republiku by to také nesmírně poškodilo v zahraničí a v mezinárodních vztazích, pokud by měla trestně stíhaného premiéra,“ řekl Krejčí. „Nemluvím o tom, co je spravedlivé a co je morálně správné, ale z pohledu České republiky je správné, abychom neměli trestně stíhaného premiéra. Tak proto budu hlasovat pro to, aby nebyl vydán.“Jak jsou se startem vlády spokojeni řadoví poslanci Motoristů? Jak vysvětlí svým voličům, že netrvali na zrušení inkluze, EET ani vyrovnaných rozpočtech, jak slibovali? A podaří se vládě provést školství potřebné reformy? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Andeje Babiše je v nečekaně ostrém sporu s prezidentem. Naposledy včera kabinet navzdory Pavlovi oznámil, že neprodá Ukrajině čtyři letouny L-159. Co je za hádkou o bitevníky? A proč se Česko nepostaví za Grónsko? Hostem Ptám se já byl první místopředseda ANO a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Česko neprodá čtyři letouny L-159 Ukrajině, shodli se v pondělí lídři vládní koalice v čele s Andrejem Babišem (ANO). Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) česká armáda letouny potřebuje. O možnosti poskytnout Kyjevu několik menších letounů pro obranu proti dronům hovořil prezident Petr Pavel minulý týden při návštěvě Ukrajiny. V neděli pak oznámil, že ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) reagoval, že Pavel nabídku s vládou nekonzultoval a zachoval se jako slon v porcelánu.Prezident kritiku šéfa české diplomacie odmítl s tím, že letouny jsou předmětem zájmu Ukrajiny minimálně půl roku. Chování celé vlády pak Pavel označil za hraničí se sobeckostí. Armáda má celkem 24 zmíněných letounů. Prodej čtyř z nich by podle hlavy státu byl přijatelným rizikem při pomoci zemi, která se již téměř čtyři roky brání ruské agresi.Jaký dopad mají spory vlády s prezidentem na reputaci Česka? Máme se postavit za Grónsko? Jak to bude s financováním ČT a rozhlasu? A jak dlouho bude Andrej Babiš ustupovat Motoristům a SPD? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Motoristé nepřestávají tlačit na prezidenta Petra Pavla kvůli vládnímu angažmá Filipa Turka. S koaličními partnery ANO a SPD připravili sněmovní usnesení s výzvou, aby hlava státu bezodkladně jmenovala celý kabinet. Měl by Pavel ustoupit? Hostem Ptám se já byla europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Předseda Motoristů Petr Macinka prohlásil, že předpokládá, že prezident se zamyslí nad svým rozhodnutím nejmenovat poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. Dosavadní postoj hlavy státu by podle Macinky mělo zvrátit usnesení, které dnes hlasy vládní koalice schválila Sněmovna. Motoristé, ANO a SPD v usnesení vyzývají prezidenta, aby respektoval Ústavu a jmenoval členy vlády na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) bezodkladně a bez hodnocení vhodnosti adeptů. Hrad obratem uvedl, že je právem Sněmovny zaujímat stanoviska ke jmenování ministrů, nemůže ale prezidentovi ukládat povinnosti. Usnesení tedy jeho názor nezměnilo.Pavel odmítl Turka jmenovat s vysvětlením, že poslanec Motoristů opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu. V dopise Babišovi minulý týden uvedl, že „počet, intenzita a dlouhodobý charakter Turkova chování svědčí o tom, že v jeho případě nejde o jednorázové excesy kupříkladu z mladické nerozvážnosti“. Jak Pavlův přístup k vládě vnímá jeho protikandidátka v prezidentských volbách Danuše Nerudová? Jak hodnotí jeho postup v souvislosti se střetem zájmů Andreje Babiše? A jak naše životy nakonec ovlivní emisní povolenky ETS2?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Občanští demokraté si budou o víkendu volit nového předsedu. Dosavadní mnohaletý lídr ODS Petr Fiala po prohraných parlamentních volbách post obhajovat nebude. Kdo ho nahradí a kudy se současná nejsilnější opoziční strana vydá?Hostem Ptám se já byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih a kandidát na předsedu ODS Radim Ivan. Favoritem sobotní volby nástupce Petra Fialy v čele ODS je místopředseda strany a bývalý ministr dopravy Martin Kupka, který sesbíral podporu 11 krajů včetně Prahy. Jeho vyzyvatel, místostarosta Ostravy-Jih Radim Ivan míří na kongres bez otevřené podpory z regionů.Do volby jde Ivan s provokativními plány na zásadní reformu strany i s tvrdou kritikou účasti ODS v koalici Spolu. Místo jejího dalšího posilování a vzniku SuperSpolu, o kterém se mezi opozičními politiky začíná hovořit, podle něj Česko potřebuje spíše „ODS plus“.Martin Kupka je naopak vnímán jako pokračovatel Petra Fialy. I on přesto slibuje změny ve straně. A jak nastínil před koncem roku v Ptám se já, chce být také výrazným lídrem současné opozice. Plánuje například vznik stínové vlády. Petr Fiala, který oznámil plán na odchod z čela ODS po prohraných říjnových volbách do Poslanecké sněmovny, naposledy tento týden odmítl spekulace, že by mohl občanské demokraty za určitých okolností vést dál. Na postu šéfa strany tak skončí téměř přesně po 12 letech.Co musí ODS udělat, aby měla šanci vyhrát příští volby? Je cestou SuperSpolu? A měla by strana nějak zapojit bývalého premiéra?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí SPD se po mnoha letech v české politice poprvé dostává do vlády. Proč se její poslanci rozhodli i přes spor o muniční iniciativu Babišův kabinet plně podpořit? A jaké věci může SPD ve vládě prosadit?Hostem Ptám se já byl poslanec a místopředseda sněmovního mediálního výboru Jaroslav Foldyna (SPD). Před hlasováním o důvěře vládě Adreje Babiše (ANO) část poslanců koaličního hnutí SPD, včetně Jaroslava Foldyny, zpochybnila svou podporu kabinetu. Vadila jim premiérova otočka týkající se muniční iniciativy. Babiš navzdory předvolebním slibům, že celý projekt Fialovy vlády zruší, minulý týden oznámil pokračování iniciativy. Česko jí podle něj bude dál koordinovat, finančně do ní ale nepřispěje. Před zahájením schůze ve Sněmovně nakonec změnili názor i sami poslanci SPD a podporu Babišovi deklarovali. A to poté, co premiér přišel vysvětlit své rozhodnutí na jejich klub. „Byli jsme postaveni před realitu situace a faktorů, které jsme jako opoziční politické strany v té dané době neměly, necítily. Stávající koalice jasně řekla, že nepůjdou žádné peníze z českého rozpočtu. To je to novum,“ uvedl v Ptám se já poslanec Foldyna. „Museli jsme udělat koaliční kompromis. To znamená, ano, podpořil jsem vládu. Kdybych nepodpořil vládu, která udělá to, že z rozpočtu České republiky a z peněz daňových poplatníků České republiky už nepůjde na válku ani koruna, tak by zase zavládl Petr Fiala. Který by z mé země udělal protektorát a pokračoval by v tom, že se staneme součástí toho konfliktu,“ dodal. Jaké postoje vůči Rusku chce SPD ve vládě zastávat? Jaká by podle hnutí měla být budoucnost veřejnoprávních médií? A jak dlouho vydrží poslanci klubu SPD jednotní?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.