Zdopravy Podcast

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je generální ředitel DT - Výhybkárny a strojírny Marek Smolka. Výhybky se v Prostějově vyrábí od roku 1956, kdy se sem přesunula jejich výroba z Vítkovicích železáren. Díky tomu tu mají k dispozici také rozsáhlý technický archiv, kde je možné najít dokumentaci i k dnes už archaickým kolejovým konstrukcím. Teď v lednu tu začínají testovat novouvysokorychlostní výhybku, která má na délku neuvěřitelných 185 metrů, její jazyky jsou dlouhé 70 metrů a umožní jízdu do odbočky rychlostí až 230 km/h. Na jejím vývoji pracovala firma pět let.See omnystudio.com/listener for privacy information.

 Pavel Bergman je ředitelem kontrolní sekce Inspekce silniční dopravy (INSID). INSID má za sebou prvního půl roku na našich silnicích, a tak v rozhovoru detailně rozebíráme případy, s nimiž se inspektoři setkali, odhalíme vám, na jaké prohřešky se zaměřují nejčastěji, i jaké návrhy na změnu legislativy chtějí přinést novému ministrovi dopravy. Otevíráme třeba podvody s tachografy, které jsou stále dokonalejší. „Řidiči budou vždy o krok před námi, jejich lidová umělecká tvořivost je nedozírná. A bohužel se na to specializují i některé firmy. Vyškolený inspektor pozná, že je v tachografu něco v nepořádku. Z praxe můžu říct, že další snímač ovlivňující tachograf se dnes spíná třeba tím, že dvakrát prudce šlápnete na brzdu a prudcepřidáte plyn. A obdobným způsobem to zase vypnete. Už není potřeba mít někdenějaký čudlík. Jsou skutečně zvídaví a bádaví,“ popisuje moderní podfuky v novémdíle podcastu Pavel Bergman.See omnystudio.com/listener for privacy information.

První podcast letošního roku věnujeme unikátní opravě jediné české ozubnicové tratě z Tanvaldu do Kořenova. Částka kolem 600 milionů korun je největší, jakou kdy někdo do opravy této tratě investoval. Téměř 400 miliony na ni přispěla v celé délce včetně polského úseku Evropská unie. Poslední opravou prošla česká zubačka v letech 1958-1962. Jak se tedy opravovala a jak bude vypadat historický provoz v letošním roce? Hosty jsme tentokrát pozvali dva. V první půlce podcastu si povídáme o opravě tratě s přednostou  Správy tratí Liberec Správy železnic Robertem Bayerem. V druhé půlce rozhovoru je naším hostem Petr Prokeš ředitel obecně prospěšné společnosti Železniční společnost Tanvald. Proč je celá trať na Y pražcích? Proč v posledních letech nesměly na trať vyjíždět historické rakušanky? Jak vzpomíná Robert Bayer na devadesátá léta, kdy dělal traťmistra a diskuse o nerentabilitě tratě vedly až k zastavení provozu? A najdou se ještě nějaké pozůstatky elektrizace tratě z Polska do Kořenova? Jak je technologicky řešen ozubnicový pohon na lokomotivě? Jak se lokomotiva „chytá“ na ozubnicový hřeben a proč při tom musí jet rychlostí 5 km/h? Proč zažila zubačka dvě velké železniční nehody? Jak do finální stopy tratě před více než sto lety promluvil lobbing rodiny Riedlů a jejich průmyslové zájmy? A proč došlo v první polovině dvacátého století k elektrizaci trati z Polska do Kořenova?See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je pilotka společnosti Ryanair Denisa Šteckerová, kterou můžete znát z Instagramu, kde vystupuje jako @pilotdenisa.  S Boeingy 737 bázovanými v Praze létá především po Evropě, ale potkat ji můžete i na lince do Jordánska. To je ostatně nejvzdálenější destinace, kam pražští piloti s letadly z Prahy létají. Na palubě Boeingu začínala při studiu na vysoké škole jako letuška a už tehdy si přála být jednou v kokpitu. Zakousla se do přípravy, absolvovala pilotní školu, sama si zajistila potřebné kurzy, a nakonec se jí tenhle sen splnil.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Naším hostem je provozní ředitel, jeden ze zakladatelů a také třetinový majitel společnosti BF Logistics,  Robert Linhart. Z pohledu objemu nákladní dopravy je to aktuálně dle statistikŽESNAD.CZ 21. dopravce co do počtu hrubých tunových kilometrů za prvních desetměsíců letošního roku. „Získat zákazníka, to je těžké, ale udržet si zákazníka je ještě stokrát těžší. Musítemu věnovat neustálou péči, hlídat jeho přepravy, komunikovat s ním a včas řešitvšechny problémy, které mohou nastat. Aby byl v obraze a mohl se mimořádnostipřipravit. Tahle péče tu musí být denně,“ říká v podcastu Robert Linhart, podle nějžse na trhu rozjel naplno železniční kanibalismus mezi dopravci. „Tlučeme se avybíjíme mezi sebou. Z toho profituje zákazník, který může vycítit, že dopravci nemajíco vozit, a jdou tak s cenami dolů,“ dodává Linhart.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem dalšího dílu podcastu je šéf Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Ptáček.  Plzeňská MHD přepraví podle aktuálních čísel 100 milionů cestujících ročně a o její provoz se stará na 9 stovek zaměstnanců jen u samotných dopravních podniků. Provoz plzeňské MHD ročně vyjde na necelé dvě miliardy korun. Cílem Plzně je mít v příštích letech zcela bezemisní MHD. „V budoucnu nebudememít možnost pořizovat autobusy se spalovacím motorem a budeme musetpřepřáhnout na něco jiného. Ne všechno půjde zajistit tramvajovou nebotrolejbusovou dopravou s bateriemi. Přestože jsme se elektrobusům dlouho bránili,začali jsme oťukávat, co obnáší, abychom se mohli připravit. Zkušenosti jsous vozidly pozitivní, nemáme je ale zatím kde nabíjet,“ popisuje první zkušenostis testováním elektrobusů v Plzni Jiří Ptáček. V příštím roce nakoupí podniky ještě pětautobusů, a nejspíš půjde podle slov ředitele už o poslední vozy se spalovacímmotorem.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jan Paroubek stojí v čele státního podniku CENDIS, léta pracoval jako strojvedoucí, vedl iOdbor kolejových vozidel u Českých drah, stál u rozjezdu RegioJetu i Leo Expresu ase svým synem Janem vdechl druhý život opuštěnému kutnohorskému depu.V současnosti má CENDIS 320 lidí, polovina z nich pracuje v oblasti IT. Spadá pod něj například jízdenka OneTicket nebo prodej elektronické dálniční známky. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jakub Kraus je vedoucí Katedry letecké dopravy na Fakultě dopravní ČVUT v Praze a také muž, který už pět let předsedá Strategickému fóru bezpilotního letectví. Právě tady se schází zástupci všech do letectví zapojených organizací a spolků (včetně leteckých modelářů), aby společně posouvali pravidla bezpilotního létání dopředu. V novém díle tak probíráme drony a jejich budoucnost v českém vzdušném prostoru. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Bohumír Bárta je dlouholetým šéfem společnosti JLV.  Ta vznikla od názvem Jídelní a lůžkové vozy na samotném konci roku 1959, poskytovala dlouhá desetiletí jídelní a lůžkový servis vlakům ČSD a když přišla revoluce, stala předmětem kuponové privatizace. „Lidé byli opatrní, díky tomu bylatehdy cena akcie nízká. Nevěřili, že jídelní a lůžkové vozy budou schopnésamostatně přežít kapitalismus,“ vzpomíná Bohumír Bárta. Dneska už je jasné, žetakový předpoklad byl mylný. Přežít pomohla ale JLV strategie, na jejímž základěpřestalo být závislé na servisu ve vlacích, začalo se víc starat samo o sebe, a byznysrozjelo i mimo palubu vlaků.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Albert Fikáček je čersvým majitelem Jindřichohradeckých místních drah Albert Fikáček. Před dvěma dny podepsal smlouvu s insolvenčním správcem a teď chystá rozjezd pravidelného provozu. S tím by rád začal na obou jihočeských úzkorozchodných tratí už na Velikonoce.„Pravidelný provoz v rozsahu, jaký tam byl před třemi lety se už nikdy nevrátí. A to jepotřeba si říct otevřeně. A ani by nebylo rozumné, aby se vracel. Některé vlakyv zimních měsících vykazovaly obsazenost 0,8 člověka na vlak. To není něco, co bysi kraje mohly dovolit dotovat z veřejných prostředků,“ říká Fikáček.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je šéf Siemens Mobility v Česku RomanKokšal. Tento týden se staly České dráhy prvním zákazníkem na světě, který převzallokomotivu Vectron s maximální rychlostí na 230 km/h. A tak hned na začátku rozhovoruprobíráme detaily. V Česku má dnes Siemens Mobility téměř tisíc zaměstnanců, na šeststovek z nich se věnuje vývoji pro celosvětový Siemens. Českou inženýrskou stopu najdete nacelé planetě. „Příkladem jsou projekty v Americe, kde pracujeme na lokomotivách Charger.Náš tým v Česku, který se zabývá lokomotivním inženýringem, má přes 80 lidí. Dělámeprojekty pro indických trh, někteří kolegové se podívají třeba do Austrálie, kde máme projektmetra,“ vyjmenovává část náplně práce českých inženýrů v Siemensu Roman Kokšal.See omnystudio.com/listener for privacy information.

V nejnovějším díle podcastu Cesty Zdopravy.cz vás vezmeme do světa cestování lidís hendikepem. Naším hostem je Nicole Fryčová. Právnička, někdejší paralympionička aexpertka na oblast přístupnosti a práv lidí se zdravotním postižením. Je prakticky nevidomá ase SVOD Bohemia spolupracuje na dokončení historicky prvního Katalogu požadavků adoporučení pro zlepšení přístupnosti veřejné dopravy pro cestující s hendikepem.Obsahu, funkčnosti a přínosům Katalogu se věnujeme hned úvodní části našeho rozhovoru. Nicole Fryčová je aktivní v desítkách organizací a pracovních skupin. Snaží se pomáhat lidems postižením, aby se jim u nás žilo lépe. Říká, že její největší aktuální výzvou je zpřístupněnívolebních lístků pro voliče s těžkým zrakovým postižením. Ráda by, aby nevidomí mohliodvolit tajně a sami. Bez pomoci ostatních.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem dalšího letního podcastu Cesty Zdopravy.cz je Ondřej Láska z pražského dopravníhopodniku. Je správcem sbírek pražského Muzea MHD ve Střešovicích, ale také sběratelemveteránů ve svém osobním životě. Stará se o historické tramvaje, autobusy, trolejbusy, metro, lanovku i historická nákladníauta. Nejen aby hezky vypadaly, ale také aby byly funkční. „Abychom měli muzeum stále živé,je třeba přibírat exponáty ze současnosti. Jakmile sbírka přestane růst, tak tím vlastněmuzeum končí,“ říká v novém díle podcastu Ondřej Láska, který se těší, až se na sklonku rokupředstaví autobusy a historická nákladní auta veřejnosti v nové výstavní hale, která teďvzniká ve Střešovicích.See omnystudio.com/listener for privacy information.

V novém díle podcastu Cesty Zdopravy.cz vás vezmeme na Baťův kanál. Naším hostem jeředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek, který se věnuje návratuplavby a života na Baťův kanál už od devadesátých let. Zřizovateli společnosti jsouJihomoravský a Zlínský kraj, kteří společně tuhle unikátní českou turistickou atrakci podporujíze všech sil.Loni přijelo na Baťův kanál 87 tisíc návštěvníků, v předcovidových letech to bylo až 90 tisíc.Jenže právě covid, a omezení s ním spojená, srazil návštěvnost kanálu o třetinu, aby pak zažilopět renesanci návštěvnosti. „Letos se nám vrací skupiny, školní výlety, organizované zájezdya dobře se prodávají i lístky na pravidelné plavby, které pořádáme,“ říká v podcastu VojtěchBártek.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Šéf Centra historických vozidel (CHV) Českých drah Marek Plochý vede tým, který se stará o všechna Českých drah. Ve sbírce jich mají ČD na 400 a je to průřez lokomotivami, motorovými vozy, elektrickými jednotkami, osobními vozy až například po zauhlovací jeřáby. Přibližně 30-40 procent z nich je provozních. „Jsem velký fanda, když by bylo po mém, tak bych rád, aby jezdilo všechno. Ale to nepůjde. Takže se vraťme do reality. Určitě dojde i k redukci vozidel, některá jsou v našich sbírkách ve vícero kusech a není v našich finančních ani časových možnostech všechno udržet v provozu. Je to nákladný koníček, když to řeknu lidově. Abychom je udrželi v kvalitním provozu, bude se počet vozidel zmenšovat, protože náklady rostou každoročně o mnoho procent,“ říká Marek Plochý. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem letošního prvního prázdninového podcastu je ředitel regionálního pracovištěAgentury ochrany přírody a krajiny z Vysočiny Václav Hlaváč. Dálniční stavby vytvořily podleněj pro zvířata nepřekonatelný problém, jenže v době, kdy se začínaly stavět, tohle nikdonevěděl. A tak to ani neřešil. Zvířatům znemožňují migraci a některé populace, napříkladjihočeských losů, tak zůstávají odříznuté od ostatních, a pomalu vymírají. Česko v tom nenívýjimkou, stejný problém řeší s dálniční sítí většina zemí Evropy. K dopadům silničního provozu na přírodu a zvířata se dostal Václav Hlaváč přes pomoc vydrám.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Alexandr Vrtěl je ředitelem Odboru jízdního řádu ze Správy železnic. Na konstrukci jízdních řádů pracuje už od roku 1996 a dnes je šéfem týmu se sedmdesáti lidmi, z nichž se polovina zabývá tvorbou a projednáváním ročního jízdního řádu a polovina ad hoc žádostmi o trasy vlaků. Dosud vždy platilo, že jakmile se zveřejní finál jízdního řádu pro příští rok, začíná se pracovatna tom pro rok následující. To se ale v nejbližších letech změní. „Sestava jízdního řádu seprodlouží na pět let. Současný systém, kdy se dělá jízdní řád rok, se přežil. Dopravci podajížádosti osm měsíců před začátkem platnosti jízdního řádu, my pak máme zhruba dva měsícena to, abychom vytvořili návrh. Vzhledem k tomu, že mají dopravci často rozdílné potřeby amění koncepty, tak dva měsíce nestačí. Ten problém je celoevropský. Proto vznikl evropskýprojekt Timetable redesign,“ popisuje v podcastu Alexandr Vrtěl s tím, že se v dalších letech iu nás uvede do praxe takzvaným Nařízením o kapacitě. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jaroslav Křenek je legendou mezi zachránci historického železničního dědictví v Česku.  V roce 1981 byl jedním ze zakládajících členů KHKD, tedy Klub historie kolejové dopravy Praha. Dnes je jeho jediným zaměstnancem a také šéfem. Spojil s ním celý svůj profesní život a je jeho součástí už 44 let. „Bylo nám líto, že v roce 1981 končil parní provoz. Takže jsme plynule navázali,“ říkáv podcastu o úplném začátku KHKD Jaroslav Křenek. „Díval jsem se do evropského registru,máme 112 vozidel v historickém režimu, z toho 80 je vedeno jako provozních. Převažuje u náslogicky parní trakce, máme 11 parních lokomotiv ve sbírce, z toho tři provozuschopné. Načtvrté se pracuje.“ Jeden z největších úkolů za historii klubu bylo najít nové zázemí pro osm desítek exponátů,když se museli odstěhovat z ŽOS Bubny v Praze. Spolek se dal dohromady před 44 lety, abyzachránil a zrenovoval parní lokomotivu 354.7152 z roku 1917. Jezdí s ní dodnes. Tradičnějejich stroj uvidíte letos v létě v Martinicích v Krkonoších. První krkonošský parní víkend jev červenci druhý pak v srpnu. Tentokrát se tam setkáte právě s lokomotivu 354.7152, kterádala spolek před desítkami let dohromady. Ta pak zajistí i prosincové mikulášské jízdy v okolíMartinic. „V Kněževsi otevřeme 6. července a 3. srpna pro veřejnost u příležitosti, kdy tupojede parní vlak z Lužné,“ doplnil Jaroslav Křenek pozvánku do zázemí KHKD u Rakovníka.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je Lukáš Svoboda, člen představenstva a náměstek generálního ředitele ČD pro ekonomiku a nákup. Ekonomickým šéfem státního železničního dopravce je od dubna 2022.Jsou podle něj České dráhy v dobré ekonomické kondici? „Před třemi lety bych to neřekl, přišel jsem do situace, kdy byly České dráhy v pocovidové době vyčerpané velkou ztrátou tržeb. Přišly o 10-11 miliard, a to je něco, co se nedá jednoduše dohnat v čase. Koneckonců i to je jeden z důvodů, proč skokově vzrostla zadluženost. Dnes jsem přesvědčený, že je ta firma zdravá, stabilizovaná a má velký potenciál,“ říká v podcastu Lukáš Svoboda. Detailně v rozhovoru rozebíráme hospodaření Českých drah jako celé skupiny, tak samotné osobní dopravy, která vykázala za loňský rok historicky nejlepší čísla a skončila v zisku 635 milionů korun. Věnujeme se ale i tomu, jak pomáhají hospodářským výsledkům skupiny ČD prodeje majetku a nebo jaká je únosná míra jejich zadlužení.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je člen představenstva Škoda Group Zdeněk Sváta, a tak vás pozveme do zákulisí výroby v plzeňské Škodovce. I když čistě plzeňská už dávno není, protože má 7 výrobních závodů po celé Evropě, na deset tisíc zaměstnanců a vlastní třeba i 50% podíl v tureckém výrobci autobusů a náklaďáků Temsa. Zdeněk Sváta je fakticky zodpovědný za výrobu toho, co jezdí po kolejích. Detailněrozebíráme, jak má Škoda rozdělenou a organizovanou výrobu kolejových vozidel v rámci svých závodů v Česku i ve světě, včetně výrobního závodu Transtech na samotné hranici polárního kruhu ve Finsku.  V rozhovoru také uslyšíte, jak se Škoda rozhoduje, co bude vyrábět sama, a kdy sáhne po externích dodavatelích a nebo že velkou část jejích tržeb dnes už netvoří hotová kompletní vozidla, ale i samostatné komponenty a nebo servis.See omnystudio.com/listener for privacy information.