Právo k Ranní Kávě | Právo&Byznys | Právní novinky

V aktuálním díle podcastu Právo k Ranní Kávě přivítal moderátor a associate partner Daniel Vejsada svého kolegu, partnera advokátní kanceláře PRK Partners a experta na stavební právo, Romana Pečenku. Hlavním tématem rozhovoru je spuštění nového autorského podcastu Romana Pečenky s názvem "Jak se staví Česko?", který se zaměřuje na opomíjené, ale klíčové téma územního plánování.

V aktuálním dílu podcastu Právo k ranní kávě se partner Michal Matějka a of counsel Zbyněk Loebl z advokátní kanceláře PRK Partners věnují nové fázi v oblasti kybernetické bezpečnosti – přechodu od teoretické přípravy k praktické implementaci bezpečnostních opatření. Tato diskuse reaguje na nabytí účinnosti nového zákona o kybernetické bezpečnosti (1. listopadu 2025) a související povinnost registrace subjektů u NÚKIB, po jejímž potvrzení začíná běžet roční lhůta pro zavedení konkrétních kroků.

V novém dílu podcastu Právo k Ranní Kávě rozebírají partner Jaroslav Škubal a advokátka Tereza Erényi z PRK Partners klíčové změny v pracovním právu pro rok 2026.Hlavním tématem je dopad provozní praxe po flexinovele zejména nový běh výpovědní doby (od doručení), který vyžaduje precizní časování organizačních změn. Od dubna 2026 zavádí stát jednotné měsíční hlášení, což přinese mzdovým účtárnám a personalistům náročnou přípravu dat a úpravu náborových procesů.Diskuse se věnuje i zpřísnění hlášení cizinců pod hrozbou třímilionové pokuty, navýšení podpory v nezaměstnanosti (nově až 38 tisíc Kč) a povinným příspěvkům na penzijní připojištění pro zaměstnance v náročných profesích. V závěru advokáti varují před blížící se směrnicí o transparentním odměňování – ačkoliv český zákon ještě není schválen, firmy by měly již nyní provádět mzdové audity, protože data za rok 2026 budou pravděpodobně podléhat prvnímu reportingu.

V novém díle podcastu Právo k Ranní Kávě diskutují associate partner Michal Sylla a advokátka Tereza Veselá z PRK Partners o klíčových novinkách v procesním právu, přičemž se nejprve zaměřují na první českou hromadnou žalobu v kauze Postýlkov, u níž soud v létě prvoinstančně vyhověl spotřebitelům. Michal upozorňuje na aktuální komplikace spojené s odvoláním firmy Postýlkov, neboť kvůli technickému zpoždění ministerstva s ostrým startem rejstříku hromadných řízení a mezerám v zákoně není obsah tohoto odvolání veřejně přístupný. To ztěžuje informovanost dotčených spotřebitelů, kteří jsou odkázáni na komunikaci s žalující neziskovou organizací, a zároveň to otevírá širší debatu o míře veřejnosti těchto sporů a ochraně dobré pověsti účastníků.Stěžejním tématem je však připravovaná novela občanského soudního řádu implementující evropskou směrnici proti strategickým žalobám proti veřejné účasti (tzv. Anti-SLAPP), která má bránit zneužívání justice k šikaně novinářů či aktivistů. Novela navrhuje umožnit soudům postihovat „zjevné zneužití práva“ pokutou až do výše 50 000 Kč, což Michal vnímá kriticky jako příliš vágní nástroj, který by mohl v rozporu s ústavními principy odrazovat občany od přístupu k soudu. Kritika směřuje i k faktu, že český zákonodárce rozšiřuje působnost směrnice z mezinárodních sporů na všechny případy, ačkoliv se u nás podobná soudní šikana v praxi téměř nevyskytuje.V závěru podcastu autoři reflektují kontroverzní doplněk novely týkající se zákona o odpovědnosti státu za škodu. Tento „přílepek“ má vyloučit nárok na odškodnění za průběh trestního stíhání, pokud dojde k jeho promlčení, což by poškozené stavělo do bezvýchodné situace, pokud by se nenechali dobrovolně dostíhat. Vzhledem k tlaku na transpozici evropského práva a hrozícím sankcím se očekává, že legislativní proces bude postupovat rychle a nová pravidla by mohla nabýt účinnosti již začátkem roku 2026.

Advokát Martin Frolík a partner Michal Matějka z PRK Partners diskutují v novém díle podcastu Právo k Ranní Kávě o praktických dopadech zákona o kybernetické bezpečnosti, který nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Prvním krokem pro regulované subjekty je určit, zda se na ně zákon vůbec vztahuje, a to nejpozději do 60 týdnů od účinnosti, tedy do konce roku 2025. NUKIB má na svém webu kalkulačku usnadňující toto rozhodnutí. Zákon používá dvě hlavní kriteria: odvětvové (energetika, zdravotnictví, doprava, digitální infrastruktura, potravinářství, věda a výzkum) a kritérium velikosti, které typicky vychází z definice střední firmy s méně než 250 zaměstnanci a obratem do 50 milionů eur. Po registraci na portálu, kterou musí provést oprávněný zástupce pomocí elektronické identity, má subjekt jeden rok na dosažení plné compliance se zákonem.Během této doby je třeba vymezit osoby odpovědné za kybernetickou bezpečnost, zejména manažera kybernetické bezpečnosti, architekta, garanta aktiv a auditora. Dále je nezbytné zmapovat relevantní aktiva, která budou předmětem bezpečnostních opatření. Tato opatření mají dvě roviny - technickou (vícefaktorová identifikace, zálohování, detekční systémy) a organizační (interní politiky, školení zaměstnanců, smluvní podmínky). Odpovědnost za implementaci nese vedení celé společnosti, nikoli jen IT oddělení. Regulované subjekty musí také prosazovat stejné bezpečnostní standardy u svých dodavatelů a zajistit, aby v jejich smluvách byla povinnost hlásit bezpečnostní incidenty a právo vypovědět smlouvu v případě nedodržování standardů. Pokud dojde k narušení bezpečnosti, musí být incident nahlášen do 24 hodin od zjištění, detailnější zpráva do 72 hodin a závěrečná do jednoho měsíce. Matějka a Frolík zdůrazňují, že kybernetická bezpečnost není jednorázová úloha, ale průběžný proces, který se musí přizpůsobovat měnícím se hrozbám.

V novém díle podcastu se associate partner PRK Partners Daniel Vejsada a advokátka Martina Javorová věnují důležitým právním novinám. Dan představuje čerstvě připravovaný prováděcí zákon k EU nařízení o umělé inteligenci. Dozor bude rozdělen mezi tři instituce: Český telekomunikační úřad jako vedoucí kontaktní místo, Českou národní banku pro finanční sektor a Úřad pro ochranu osobních údajů pro vysoce rizikové systémy. Maximální sankce mohou dosáhnout až 35 milionů eur. Martina poté upozorňuje na novou povinnost pojišťoven od ledna 2026 – budou muset aktivně informovat obmyšlené (osobu určenou v pojistné smlouvě) o možnosti obdržet pojistné plnění do 60 dnů od smrti pojistníka. Vejsada pak varuje před kreativitou v pracovněprávních dohodách: když jsou peníze za odchod, měly by se jasně označit jako odstupné, nikoli mimořádná odměna. Inovativní přístup totiž vede k nejistotě a dlouhým soudním sporům. Od ledna 2026 lze také bez obav doručovat do datových schránek v nájemních smlouvách. Na závěr Vejsada humorně poznamenává, že zatímco se Evropa snaží řešit AI a konkurenceschopnost, věnuje úsilí také otázce, zda lze veganským produktům říkat burger.

Nový díl s advokátem Martinem Frolíkem a partnerem Michalem Matějkou z PRK Partners se detailně věnuje kontroverznímu návrhu Chat Control, který by ukládal poskytovatelům komunikačních služeb povinnost provádět client-side scanning zpráv před jejich odesláním. Návrh, prezentovaný jako ochrana dětí před sexuálním zneužíváním, ve skutečnosti podle hostů zásadním způsobem narušuje soukromí internetové komunikace tím, že umožňuje plošné preventivní monitorování veškeré elektronické komunikace. Aktuálně čelí významné kritice, když proti němu stojí přibližně devět evropských zemí, včetně Rakouska a Nizozemska, zatímco země jako Dánsko, Francie a Španělsko jej podporují. Michal Matějka zdůrazňuje rizika takového návrhu, včetně potenciálního zneužití technologie k politickým účelům a porušení principů soukromé komunikace, a odhaduje, že případná účinnost by mohla nastat koncem roku 2026, přičemž doporučuje sledovat další vývoj legislativního procesu.

Podcast Právo k Ranní Kávě tentokrát přinesl tři hlavní témata: zaprvé rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) týkající se přestupů mladých hokejistů, kde úřad potvrdil oprávněnost stávajícího systému plateb mateřským klubům; zadruhé připravovanou legislativní změnu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, která od dubna 2026 zjednoduší administrativu a zároveň státu poskytne detailnější přehled o mzdách a zaměstnancích; a zatřetí rozhodnutí Ústavního soudu k citlivému tématu eutanázie, kde soud vyzval zákonodárce, aby zvážili možnost legalizace asistovaného sebeusmrcení za přísných ochranných pravidel, přičemž v konkrétním posuzovaném případě stížnost odmítl. Jako vedlejší témata hosté diskutovali ještě novelizaci zákona o učetnictví, která snižuje počet společností podléhajících povinnému auditu, a zpřísnění pravidel pro cizince v České republice.

Podcast s partnerem Michalem Matějkou a advokátem Martinem Frolíkem z PRK Partners se věnuje implementaci směrnice NIS2 o kybernetické bezpečnosti do české legislativy.

Před 30 lety začala myšlenka postavit přehradu na Opavě. Dnes? Stále jen na papíře. Partner Roman Pečenka a associate partner Michal Sylla v novém podcastu odhalují příběh administrativní odysey, která ukazuje temné stránky českého správního práva.

Současné podnikatelské prostředí čelí významným výzvám. Právník Jan Klouda a partner PRK Partners Jan Kohout v podcastu Právo & Byznys poukazují na rostoucí nejistotu způsobenou regulací, geopolitickým napětím a technologickými změnami. Klouda zdůrazňuje problematické rozdíly ve výkladu zákonů mezi zeměmi, zatímco Kohout vidí potenciální ohrožení advokátní profese umělou inteligencí jako přehnané. Hlavní výzvy zahrnují komplikované mezinárodní dodavatelské řetězce, nejasné regulační prostředí a geopolitické rizika, které znesnadňují dlouhodobé plánování podnikatelských aktivit.

Podcast Právo & Byznys přinesl hloubkovou analýzu současného stavu českého zdravotnictví prostřednictvím diskuse partnerky PRK Partners Moniky Maškové a ekonomky Heleny Horské. Expertky odhalily zásadní systémové problémy, které brání efektivnímu fungování zdravotnictví. Mezi klíčové výzvy patří nedostatečná digitalizace zdravotní dokumentace, podfinancovaný systém a absence komplexní preventivní péče.

Tímto vydáním Vás provede náš associate partner Daniel Vejsada společně s advokátkou Kristýnou Faltýnkovou, kteří se tentokrát zaměřují na novelu zákona o advokacii a připravovaný návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. V první části diskutují o novele zákona o advokacii, která přináší několik zásadních změn, včetně oboustranné ochrany důvěrných informací mezi advokátem a klientem, zpřísnění podmínek pro advokátní úschovy včetně bankovních notifikací a možnosti řešení střetů zájmů za souhlasu všech stran.Následně se hosté věnují návrhu zákona o jednotném měsíčním hlášení. Součástí návrhu je i zrušení ročního zúčtování daně zaměstnavateli a předvyplňování daňových přiznání.Další část se věnuje rozhodnutí Ústavního soudu v kauze styku rodiče s dětmi, kde soud zdůraznil, že právo styku s dítětem je zároveň povinností a v případě jejího neplnění lze uplatnit sankce včetně pokut, přičemž primárním hlediskem je vždy zájem dítěte.

Technologie a regulace. To jsou hlavní dvě témata nového dílu podcastu Právo & Byznys. Jaký je dopad těchto dvou oblastí na současný bankovní a finanční svět? A kdy mají regulace plné zuby i advokáti? Nejen o tom si přišli do studia INFO.CZ popovídat Marek Ditz, CEO Partners Banky a Václav Bílý, spoluřídící partner advokátní kanceláře PRK Partners.Podcast Právo & Byznys je připravován ve spolupráci s INFO.cz.

Martina Javorová a Michal Sylla v novém dílu podcastu Právo k Ranní Kávě probírají aktuální vývoj v oblasti lidských práv u příležitosti 75. výročí Evropské úmluvy o ochraně lidských práv (EÚLP). Zvláštní pozornost věnují představení zcela nové instituce dětského ombudsmana, která začne fungovat od 1. července 2025 s oprávněními srovnatelnými s běžným ombudsmanem.Hosté vysvětlují praktické aspekty fungování dětského ombudsmana, včetně komplikované situace, kdy současný zástupce ombudsmana pan Schorm bude dočasně zastávat obě funkce. Diskutují o klíčových výzvách této instituce, zejména jak získat důvěru dětí a zajistit, aby poškozené děti mohly ombudsmana snadno kontaktovat bez nutnosti prostředníků, kteří by mohli mít odlišné zájmy.Podcast přináší užitečný přehled institucionálních změn v ochraně práv dětí a současných výzev v oblasti lidských práv na evropské úrovni.

Natálie Cmíralová a Jan Ditrych v novém dílu podcastu Právo k Ranní Kávě probírají aktuální fenomén finančních influencerů (tzv. finfluencerů) a právní aspekty jejich činnosti. Vysvětlují, kdo vlastně finfluenceři jsou a proč se o jejich aktivitu zajímají regulátoři jako Česká národní banka či evropská ESMA.V diskuzi rozebírají tenkou hranici mezi pouhým sdílením osobních zkušeností a investičním doporučením, které již podléhá evropské regulaci. Posluchači se dozvědí, jaké informační povinnosti mají tvůrci obsahu při sdílení investičních doporučení a jaká rizika hrozí investorům, kteří se spoléhají pouze na informace ze sociálních sítí. Zvláštní pozornost věnují problematice možné manipulace s trhem a specifickému postavení kryptoaktiv, která mají odlišný regulační režim.Odborníci objasňují rozdíly mezi běžnými tvůrci obsahu a profesionály z pohledu právní úpravy a upozorňují na možné sankce za porušení pravidel, které mohou dosáhnout až 15 milionů korun. Podcast přináší cenné informace jak pro investory, tak pro samotné tvůrce finančního obsahu na sociálních sítích.

Je možné již dnes řešit v Česku nějaký spor online? Kterého typu sporů se toto řešení může týkat? A jak tento nástroj či množina nástrojů fungují v zahraničí? Pozvání do studia INFO.CZ k dalšímu dílu podcastu Právo & Byznys přijali předseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar a Of Counsel advokátní kanceláře PRK Partners Zbyněk Loebl.Podcast Právo & Byznys je připravován ve spolupráci s INFO.cz.

V novém díle podcastu Právo k Ranní Kávě se v roli moderátorů setkávají Kristýna Faltýnková a Daniel Vejsada. Diskutují o aktuálních novinkách v legislativě a judikatuře, přičemž se zaměřují na několik klíčových témat. Hovoří o novele zákoníku práce, která přináší významné změny, například ve výpovědních dobách a lékařských prohlídkách. Dále se věnují novele občanského zákoníku upravující proces změny pohlaví. Zmiňují také důležité rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se týká promlčecích lhůt v pracovním právu a nález Ústavního soudu, který se zabývá smlouvami mezi soukromými vysokými školami a studenty. V oblasti evropské legislativy diskutují o novém nařízení EU o umělé inteligenci a jeho dopadech na firmy, stejně jako o návrhu Evropské komise na zjednodušení reportingu o udržitelnosti. Moderátoři se zaměřují na praktické dopady těchto změn a rozhodnutí, včetně nejasností a komplikací, které přinášejí pro firmy a právní praxi. Podcast tak poskytuje posluchačům aktuální a komplexní přehled důležitých novinek z oblasti práva, které mohou mít významný vliv na podnikatelské prostředí i běžný život.

Co je lákavého na garážích, v nichž vznikají nové firmy? Co považují investoři za nejdůležitější pro zdárný vstup do startupu? A kdy mají do hry vstoupit právníci? Hosty dalšího dílu podcastové série Právo & Byznys byli Jiří Zima a Daniel Janků, andělští investoři a zakladatelé firmy NiceBoy, a pohled práva ve studiu INFO.cz zastupoval partner advokátní kanceláře PRK Partners Martin Aschenbrenner.Podcast připravujeme ve spolupráci s INFO.cz.

Jak firmy a instituce reagují na evropskou směrnici o kyberbezpečnosti NIS2? Jaké konkrétní novinky tento předpis zavede? A bude v možnostech institucí zvládnout přípravu vlastními silami? Nejen to bylo náplní nového dílu podcastové série Právo & Byznys. Pozvání do studia INFO.cz přijali Zbyněk Loebl z advokátní kanceláře PRK Partners a Peter Gardlík, bezpečnostní konzultant ze společnosti IBM.Termín kybernetická bezpečnost je nejen v médiích skloňován stále častěji. Hovoří se o potřebě systematického řešení jak na národních úrovních, tak především na té mezinárodní. Podcast připravujeme ve spolupráci s INFO.cz.