Claim OwnershipPodhoubí
Subscribed: 55Played: 1,696
Subscribe
© Český rozhlas 2000-2025
Description
Podhoubí je magazín o přírodě, životním prostředí a všech cestách k šetrnému životu. Přinášíme v něm rozhovory s odborníky, ochranáři, zemědělci i dalšími aktivními lidmi, jimž životní prostředí není lhostejné. Vysvětlujeme environmentální témata, která v současnosti výrazně pronikají do společenské diskuze.
Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
206 Episodes
Reverse
16. června spouštíme na Radiu Wave Podhoubí, magazín o přírodě a všem, co s ní souvisí. Každý týden v úterý po sedmnácté hodině bude Ondra Šebestík vysílat o ekologii, životním prostředí, environmentální krizi, ale i zahradničení, přírodní lyrice nebo třeba hobby včelaření.
Bereme jim med, ony neúnavně střádají nektar a pyl, čímž pomáhají k oplodnění mnoha druhům rostlin. Vztah člověka ke včelám se zdá nerovný. O úctě a respektu ale vypráví i nedávný film nominovaný na Oscara Země medu. K dobrému včelaření je ale potřeba lítat kolem včelnice často a celý rok. Nakonec i tak, jak praví přísloví: „Každý včelař umírá hlúpý.“ První díl magazínu Podhoubí vznikl v jižních Čechách se včelařkou a vědkyní Alenou Bruce Krejčí.
Když řekl Friedrich Nietzsche „Die Wüste wächst“ – neboli poušť roste, nemyslel tím vyschlé studny, nedostatek spodní vody ani vláhy pro růst vegetace. Šlo o metaforu duševního stavu moderního člověka po smrti boha, jemuž hrozí vláda nihilismu. Poušť duševní krajiny se po více jak sto letech od vzniku výroku přesunula překvapivě hmatatelně do krajiny přírodní. Druhý díl Podhoubí se věnuje z různých úhlů suchu.
Praha není jenom most a hrad. Je to i vápencový masiv, který začíná Branickými skalami a táhne se přes Prokopské údolí až na Beroun a Křivoklát, kde tvoří Chráněnou krajinnou oblast Český kras. Mimořádně cenné stepní louky jsou i v Radotínském údolí. Pasením koz a ovcí tam jejich květnaté bohatství udržuje komunitní spolek Pražská pastvina. Na modřencích, kavylech a liliích se daří množit druhy hmyzu, nacházející se jinak na pokraji vyhynutí.
„Lidská schopnost nevnímat realitu a strkat hlavu do písku je obrovská. Celé skupiny lidí budou v popírání klimatu neléčitelné,“ říká ekopsycholog Jan Krajhanzl. Do studia jsem si ho pozval spolu s environmentálním sociologem Arnoštem Novákem. V průběhu našeho setkání jsme zhodnotili současnou environmentální krizi a pokusili se předjímat, co bude dál. Nejdůležitější je dosáhnout společenského konsenzu.
„Kdyby moje potenciální žena byla řekněme z Hanspaulky, tak bych si ji nakonec nevzal, zatímco sem jsem se přiženil s radostí,“ říká biolog a lyrik Jiří Sádlo na procházce po předměstí Praha-Satalice, při které jsme probrali některá východiska jeho poslední non fiction knihy s beletristickými prvky Krajina! Průchod okolím v příkladech. Jiří Sádlo si v uměleckých textech kompenzuje rigidnost vědy, některé nápady mu zas vědu čas od času zpětně obohatí.
Pod Hromovou horou, jak zvou Němci Milešovku, hospodaří Daniel Pitek od roku 2001. Kromě osvíceného hospodáře jde o veřejně aktivního odborníka, bez kterého se debata o stavu české krajiny poslední roky neobejde. Na svých pozemcích v Českém středohoří částečně navazuje na sudetskou tradici extenzivního sadaření, obnovuje louky a renovuje památky zasazené do krajiny. Za ochranáře se nepovažuje, činnost ho musí primárně uživit.
Oteplování a změnu klimatu Češi pociťují na vyschlých studnách, rychlém střídání extrémního počasí a slabých zimách. Podle průzkumu agentury Behavio vnímají tři čtvrtiny občanů České republiky změnu klimatu jako závažný problém. Největší průmysloví producenti emisí přesto dál za přihlížení státu vypouštějí skleníkové plyny do ovzduší. K soudu proto míří první česká klimatická žaloba na stát.
Letošní Klimakemp hnutí za klimatickou spravedlnost Limity jsme my se i kvůli koronaviru rozpadl do několika událostí. Ze vzdělávací části Klimakempu se stala letní škola na kolech – Klimajízda. Sedm dní v sedle mezi Sokolovem a Ústím nad Labem znamenalo možnost setkat se s místními a vyslechnout si jejich pohled na plánovaný útlum uhelné energetiky. Po cestě se konaly diskuse, ale došlo i na koupání nebo degustaci v místním vinařství.
Třeboň je hlavní město českého rybníkářství, ale i výzkumu mikrořas. Sinicím a řasám se tu věnují hned dva výzkumné ústavy Akademie věd. Na obou pracuje vědecký asistent a technik Antonín Střížek, který o řasách vypráví v dalším Podhoubí. Při procházení Centrem Algatech jsme si povídali o možnostech i úskalích využití biotechnologií navázaných na řasy. Jednou možná budou astronauti ve vesmíru dýchat kyslík vyrobený řasami, zatím je ale reálnější krmit jimi ryby.
Petr Pokorný přednáší paleoekologii, nejraději mluví o holocénním období, které začíná zhruba před 12 tisíci lety. Vzděláním biolog hledá ve studiu minulosti poučení o současném stavu života na planetě. Příbuzná paleoklimatologie se poslední dobou politizuje v debatě o současné klimatické změně. V Podhoubí tentokrát sledujeme konzervativní kritiku klimatického hnutí z perspektivy hlubší minulosti a možná úskalí překotného přechodu na dekarbonizovanou ekonomiku.
O řece uměl psát nejlíp Ota Pavel. O rybách na Berounce zachumlaných do řasnatých trsů a o klidu, který její proudění do jeho duše přinášelo. Pozornost všech, kdo mají rádi řeky, se momentálně upírá na Bečvu. Netruchlí jen rybáři, kteří 20. září přišli o výstavní kusy parem a ostroretek. Veškerý život na řece se na moment zastavil, pak jed vyprchal a život šel dál, jen o něco chudší a slabší než dřív. Jak by asi genocidu na Bečvě popsal Ota Pavel?
Po oživení nápadu na vybudování plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe přišla vláda na podzim ještě s jedním příspěvkem do vodohospodářské politiky státu. Ministerstvo zemědělství spolu s Ministerstvem životního prostředí přidaly 21 nových lokalit do takzvaného Generelu LAPV. „Je to seznam lokalit, které byly vytipovány jako vhodné pro výstavbu vodních nádrží v budoucnosti,“ vysvětluje Jan Beránek z Greenpeace International.
Evropská komise vyhlásila svým Green Dealem tvrdý zátah na emise v Evropě. Česka jako jednoho z neukázněných znečišťovatelů se to dotkne hlavně redukcí a postupným odchodem od spalování uhlí za účelem výroby elektřiny. Česká vláda proto loni v létě zřídila poradní orgán – Uhelnou komisi. Teď v listopadu bude komise zasedat patrně naposledy, proto se budeme tomuto tématu věnovat ve dvou dílech pořadu Podhoubí.
Koncem listopadu se naposledy sejde Uhelná komise – poradní orgán vlády, jehož úkolem je navrhnout správný způsob útlumu fosilního paliva, kterého se v Česku ročně vyprodukuje přes 40 milionů tun. Téma konce uhlí komentuje tentokrát René Neděla, člen pracovní skupiny jmenovaný ministrem průmyslu a obchodu, a také Jana Mračková Vildumetzová za Karlovarský kraj.
Každá sms, každý e-mail nebo večerní streamování seriálu na Netflixu se nějak odráží na životním prostředí. Ať už v podobě toxického odpadu, když nám naše elektronická zařízení doslouží, nebo uhlíkové stopy z propálené energie. Své o tom vědí Karolína Brabcová z neziskové organizace Arnika a Viktor Třebický, který dělá ve společnosti CI2 audity uhlíkové stopy firmám a institucím. Oba byli hosty Inspiračního fóra 24. ročníku jihlavského dokumentárního festivalu.
Něco, co se nazývá Společná zemědělská politika, nezní jako zábavné téma. Je ale překvapivě tak veliké, že jeho dopady potkáváme na každém kroku – od politického zastoupení států Evropské unie po množství žížal v ornici. Podpora zemědělství má v evropském společenství skoro šedesátiletou historii a na dotacích se rozdá kolem třetiny celkového rozpočtu EU. Jak tyhle peníze naplňují environmentální strategie Unie a koho dobře živí?
Když v roce 2007 sfouknul orkán Kyrill na Šumavě asi milion kubíků dřeva, ochránci se přeli s lesníky, co dál. Nakonec na velké části padlý les zůstal ležet a správci národního parku jsou po třinácti letech přesvědčení, že to bylo dobré rozhodnutí. Les se hezky zmlazuje a zvedly se počty vzácných pralesních druhů.
Přibližně dvě miliardy lidí ve 160 zemích světa slaví každý rok Vánoce. Ne zdaleka všichni k tomu potřebují vánoční strom, například v Japonsku je zvykem dát si večeři v KFC, i tak je úmrtnost menších jehličnanů během svátků vysoká. Jenom v Česku padne na Vánoce milion stromků. Vzniká tak logická otázka, jaký stromek si pořídit, aby byl co nejšetrnější? Nejlépe z toho vychází půjčování stromků v květináči.
Malé ekologické farmaření nemá v Česku zrovna na růžích ustláno. Aby lidé s různými životními příběhy mohli začít smysluplně hospodařit v souladu s přírodou, vznikla první česká Farmářská škola. Inspiraci k sestavení nového školního modelu si zakladatelé přinesli z Francie nebo Německa, forma učení sází hlavně na hlubokou zkušenost přímo z praxe. Do pilotního ročníku školy se můžou zájemci přihlašovat do konce ledna tohoto roku.
Comments
Download from Google Play
Download from App Store
United States