Discover
Očima Saši Mitrofanova

410 Episodes
Reverse
Znáte nový vtip? „Víš, co jsou to dvě nuly? – No. To je záchod. – A víš, co je to šestnáct nul? – Ne. – To bude Babišova vláda.“ Vtip že přehání? Začneme od hlavy, to je místo, odkud jak známo ryba smrdí.
Profesor Lev Gudkov je jedním z mála sociologů, kteří se snaží o prezentaci a výklad ruských dějů bez ohledu na požadavky státních úřadů. Je vědeckým šéfem agentury Levada Centr, kterou Kreml ocejchoval jako zahraničního agenta, a personální zahraniční agentství přiklepl i samotnému profesorovi.
Nejdříve bych chtěl poděkovat Miloši Zemanovi, který svou veřejnou podporou významně pomohl spláchnout Stačilo! do záchodu. S vylitím kombuch zmizel hlavní strašák říjnových sněmovních voleb.
"Bohorodička se stala matkou v 15 letech a byla nejlepší matkou. Ty bys měla v tomto věku porodit taky! Protože z hlediska zdraví matky a dítěte je mládí objektivně nejvhodnějším věkem pro porod. Mladé matky se po porodu rychleji zotavují a děti narozené mladým rodičům jsou jim duševně bližší." To, co jsem ocitoval, nejsou úryvky z tvorby chovanců psychiatrických ústavů. To je státní politika současného Ruska a úryvky jsou z metodických pokynů pro lékaře, za kterými přijde těhotná nezletilá dívka.
Klasická česká pohádka začíná slovy „Bylo nebylo“. Včerejší předvolební superdebata v České televizi by měla začít slovy „Všichni přišli, jen Babiš se podělal“. Neměl koule na to, aby šel do debaty s politickými protivníky. Jakou konzistenci by měl jeho strach, kdyby se měl postavit Putinovi?
Generál Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny, zveřejnil v končícím týdnu na serveru Zn.ua stať o vývoji války mezi Ruskem a Ukrajinou z hlediska vojenské vědy. Zaujal mě mimo jiné odstavec o taktice, kterou používají Rusové k narušení ukrajinské obrany.
Britská komická skupina Monty Python patří k tomu nejlepšímu, co dokázalo lidstvo vytvořit ve 20. století. Jejich vrcholné dílo, podle mého názoru nejlepší film všech dob, Život Briana, však bylo v řadě zemí západního světa zakázáno, ať už celostátně, nebo v určitých městech.
V Česku je běžné, že ve školní třídě visí portrét hlavy státu. Stejnou tradici mají v Rusku. Je proto obvyklé, že nad tabulí bývá umístěn portrét Vladimira Putina. Jenže v Ruské federaci je blíže neurčený počet škol, ve kterých je sice státníkova podobizna ve třídách rovněž přítomna, ale Putin to není.
Nedávno se v Číně setkali Vladimir Putin a Kim Čong-un. Popovídali si, pak místnost opustili. Nastoupila zvláštní jednotka s mimořádným posláním.
Od letošního ledna jsem prováděl experiment, o kterém jsem se několikrát zmínil v textech v této rubrice. Když jsem víceméně náhodou dostal nabídku zapojit se do skupiny svých někdejších spolužáků z vysoké školy, kterou měli na WhatsAppu a většinou se hlásili z Ruska, souhlasil jsem s podmínkou, že o politice diskutovat nebudeme.
Tuhle jsem poslouchal dialog dvou veřejně známých lidí. Čestmír Strakatý si pozval Jana Dobrovského. Byla to téměř vzorová ukázka názorového střetu dvou lidí, kteří jsou sice současníky, ale každý prožil úplně jiný život.
Rusové, jejichž názory se vyplatí přečíst nebo poslechnout, protože je mohou vyjádřit svobodně, jsou momentálně mimo Rusko. Zmíním dnes dva lidi.
Než jsem začal psát tento sloupek, pustil jsem si do sluchátek playlist se skladbami Johanna Sebastiana Bacha. Proč jsem to udělal? Protože vzhledem k tomu, o čem budu psát, jsem potřeboval silné ujištění, že Hospodin, v něhož sice nevěřím, ale Bibli jako nejstarší a stále platný literární památník popisující povahu lidstva ctím, neměl přece jen pravdu.
Za poslední tři roky se v Rusku zdvojnásobila poptávka po čínštině. Podle údajů agentury Superjob z roku 2024 se 14 % Rusů chce naučit čínsky. Obrat zboží mezi Ruskem a Čínou v roce 2024 dosáhl rekordní hodnoty 244,8 miliardy dolarů, což znamená nárůst o dvě třetiny od roku 2022. Internetový list Novaja gazeta věnoval obsáhlý článek zájmu zámožných Rusů o počínštění jejich dětí.
Nevím, jestli se vám to někdy stalo. Vzal jsem si do ruky jablko, které zvenku vypadalo zdravě, a známá odrůda měla zaručit, že chuťový zážitek bude bezvadný. Kousl jsem si do něj – a spatřil na zlomu naštvanou oranžovou hlavičku červa, který se v jablku usídlil, žral ho zevnitř a teď se svíjel vyplašen z pohodlných temnot.
V půlce končícího týdne se v jednom z ruských telegramových kanálů objevila informace, že se Kreml definitivně rozhodl zakázat Rusům volat přes WhatsApp a Telegram. Poslal jsem to do své ruské referenční skupiny bývalých spolužáků z VŠ.
Demokratická levice v Česku, která by měla šanci na reprezentaci ve Sněmovně i na ovlivnění, byť nepřímé, vládní politiky, už není. Na tom se shodnou pravicoví i levicově demokratičtí pozorovatelé.
Představte si takovou situaci. Itálie, rok 2022. Stále rezonují dozvuky ruských zvěrstev v Buči a Mariupolu. Italští hostitelé jdou po ulici s manželským párem, který z Ruska utekl, protože mu režim hrozil zatčením. Manželé prohodí mezi sebou pár slov rusky. Hostitel je zapřísahá: „Moc vás prosím, mluvte jinou řečí, ruština je teď nevhodná!“
Jednou jsem v Očích psal, že jsem se asi před půl rokem náhodou dostal do chatu svých někdejších spolužáků z vysoké školy. Většina účastníků chatu, až na tři výjimky, stále žije v Rusku. Někteří se dodnes věnují žurnalistice, ovšem v současných ruských podmínkách.
Boris Akunin, vlastním jménem Grigorij Čchartišvili, narozen 1956, začínal jako autor mimořádně populárních retrodetektivek z konce 19. a začátku 20. století. Poté, co si zajistil finanční nezávislost, se začal věnovat projektům, které sám pokládal za zajímavé. Vytvořil desetidílný cyklus Dějiny ruského státu.