Discover
Vltava
4963 Episodes
Reverse
Intimní dobrodružství mladého páru Dominika a Eugenie v jiskřivé povídce Karla Hynka. S hravou něhou a cynismem líčí jemné zákruty mladé lásky, která nezadržitelně směřuje ke krutému vyústění.
Saša Michailidis se ptá hostů na spolek divadlo.pro, který chce zlepšit vyjednávání mezi umělci na volné noze a divadly. I menší knihovny dbají na kvalitní obsah fondu, neberou jen bestsellery. Mohou být žebříčky výtvarné scény spravedlivé? Češi a Češky milují četbu a návštěvy památek, i to vyplývá z Indexu kulturnosti.
Zdá se, že žijeme v době, kdy můžeme sledovat překreslování map v přímém přenosu. Po posledních vystoupeních amerického prezidenta se na sociálních sítích objevily grafiky představující nové dělení světa na velké celky podle velmocenských představ. Bohužel se potvrzuje, že prostor je mnohem víc než geografický fakt.
Saša Michailidis se ptá šéfkurátora Musea Kampa Jana Skřivánka, který spoluvytvářel metodiku J&T Art Indexu, a ředitelky soukromé Trafo Gallery Blanky Čermákové. Přes deset let funguje J&T Art Index, jde o aktuální pořadí českých výtvarníků narozených po roce 1960. Např. v loňském roce v něm figurovaly na předních místech ženy: Eva Koťátková, Kateřina Šedá nebo Anna Hulačová. Žebříček sestavuje J&T Banka ve spolupráci s portálem ART+. Jsou jeho pravidla spravedlivá?
V časosběrném dokumentu Amiřiny děti sledovala deset let rodinu, která uprchla před válkou ze Sýrie a které byl v Česku nabídnut azyl. Rozhodla se do snímku příliš nemíchat politiku, jít formou osobního příběhu a dialogu s divákem. „To, co si přečetli o České republice, na ně nedělalo dobrý dojem,“ popisuje ve Vizitce. „Není třeba prolnout se úplně, stačí se respektovat navzájem.“
Před několika dny se mezinárodní pozornost upřela k Minneapolis, kde příslušník Imigračního a celního úřadu zastřelil básnířku Renee Good. Mnoho bylo řečeno o události samotné. Zaměřit se ale musíme také na to, co následovalo. I když to nebude snadné, je třeba veřejně mluvit o tom, že kromě vlny solidarity s básnířkou se v online světě objevila i vlna útoků jak na lidi vyjadřující sounáležitost s obětí, tak na samu oběť.
Saša Michailidis se ptá vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Kultura Marie Silondi a vedoucí Oddělení EU Ministerstva kultury ČR Zuzany Li. Kultura je v Česku součástí identity i každodenního života. A také věříme, že kultura posiluje naše dobré jméno v zahraničí. I to vyšlo v Indexu kulturnosti. Jak se proměňuje vztah obyvatel Česka ke kultuře? Jak dál posilovat kulturní vztahy v Unii?
V pražské Kunsthalle se věnuje uměleckému vzdělávání a programům pro veřejnost. Aktuálně galerie zavedla koncept debatování (nejen) o umění pro školáky, kde se děti učí správné argumentaci. „Je to pro ně vystoupení z komfortní zóny, které nakonec reflektují tak, že je posunulo a dodalo jim sebevědomí,“ popisuje ve Vizitce. Jak náš pohled zcitlivět tak, abychom mohli vnímat výtvarné umění? A nakolik debaty o umění kultivují naši schopnost diskutovat? Ptá se Karolína Koubová.
Terasa bytu v sicilské Catanii je orientovaná směrem od ulice, jsou tedy odsud vidět dvory a do nich ústící zadní strany budov. Mezi drobnými trakty obytných domů vystupuje nepatřičně velký objem s oválným zakončením. Vypadá chudě, jako zděná stodola, bez oken, bez štuků či jiných detailů, šedě, trochu nedbale, omítnutá. Zároveň z ní ale vyzařuje něco monumentálního, důstojného a tajemného.
Saša Michailidis se ptá Svatomíry Fojtové z Knihovny Jana Drdy v Příbrami a ředitelky Městské knihovny Tábor Zuzany Sedlákové. V předvánočním Salonu Echa24 se zástupci knižního trhu zaznělo, že knihovny se často snaží podchytit čtenáře bestsellerem a neplní tedy své poslání, totiž nabízet především kvalitní literaturu. Jak tedy knihovny doplňují fond? Jaké představy o kvalitních titulech mají knihovníci a jaké čtenáři?
Výstavy v muzeích se podle něj často berou jako výstup vědeckého projektu a často se zapomíná na návštěvníka. Sám chce v Muzeu Prahy, které po několikaleté rekonstrukci otevřelo svoji hlavní budovu na Florenci, vyprávět téma expozic jinak, skrze příběh, emoci a osobní prožitek. „Přespávání v muzeu je celosvětový trend, chceme se k němu připojit. Jako rozinky vyzobávám inspiraci z programů muzeí po celém světě,“ vysvětluje ve Vizitce.
Když se řekne „hon na čarodějnice“, většině lidí se vybaví nezapomenutelný snímek Kladivo na čarodějnice režiséra Otakara Vávry. Tehdejší pronásledování dívek, žen a stařen, které nezapadaly do představ tehdejšího světa o normalitě, máme i díky němu tendenci vykládat jako brutální důsledek pověrčivosti, tmářství a fanatismu.
Saša Michailidis se ptá spoluzakladatelky spolku divadlo.pro, režisérky Kamily Polívkové a ředitele Moravského divadla Olomouc, člena výboru Asociace profesionálních divadel ČR Davida Gerneše. Vznikl spolek a webový portál divadlo.pro. Nová iniciativa chce přispět ke zlepšení pracovních podmínek na české divadelní scéně, spoluvytvářet respektující prostředí a podporovat férovou komunikaci mezi umělci na volné noze a divadly. Jak se vyjednává o smluvních podmínkách?
Operní pěvkyně Natalia Romanová vypráví o zásadním uměleckém hostování v Piccola Scala, o štěstí zpívat své vysněné role i o tom, co při ni znamená Cena Thalie.
Ve své době začal dělat něco, co u šperků nebylo tolik populární. Přírodní motivy a silná inspirace rostlinami, která je pro něj typická dodnes. Nejčastěji vyrábí náušnice, prsteny, ale věnuje se i sochám. Naposledy vytvořil prostorově výrazný artefakt z mamutího klu. „Baví mě dávat dohromady věci, které k sobě nepatří, a spojit je v nový tvar. V tom je asi trochu ten surrealismus,“ říká ve Vizitce.
Stačí, že přes noc nasněží, a vše se změní. Nejde jen o to, že i jinak permanentně ošuntělé ulice pražské černé díry, totiž okolí Palmovky, najednou vypadají o trochu méně jako po válce, že se střechy, stříšky, přístavby a garáže obalí ladovskou bílou vatou a působí skoro jako z pohádky. Zima, o které kalendář svědčí už nějakou dobu, se najednou zhmotní v celé své jinakosti, nejen jako neosobní cifra na teploměru.
Slouží P. Řehoř Jiří Žáček.
Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.
S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.
Skvělý vypravěč a mistr české psychologické prózy zachytil v roce 1938 svým originálním úsporným stylem ponor do psychiky diktátora a jeho zmanipulované oběti.



