Gastromapa Lukáše Hejlíka 111

Jak se dnes díváte na srovnání gastronomických novinářů, tedy food kritiků a food influencerů? Nakopnul mě k tomu dokument, který je teď na Netflixu o Gordonu Ramsaym, ale taky můj připravovaný panel v rámci Makro Czech Gastro festu. Právě tam budu moderovat Makro Forum a chystám tam šest třicetiminutových, úderných talků, z nichž každý bude mít tři vzácné – troufnu si říct prestižní – hosty. V šedesátém díle podcastu 111 se navíc ohlížím za uplynulým týdnem, který byl naprosto šílený. Procestoval jsem snad všechny kraje České republiky a navštívil nečekaně velké množství míst – intenzivně, poctivě, bez pauzy. Tak poslouchejte, sdílejte – a budu moc rád, když za mnou přijdete podpořit moji tvorbu na forendoors.cz/lukashejlik

Už padesáté deváté ohlédnutí za uplynulým týdnem. Tentokrát nad tím, co od gastronomů slýchám čím dál častěji: zima je tvrdá. Okurkový leden plynule přešel do okurkového února. Možná ne na horách, ale ve městech určitě. Hledám nové hosty do Velké žranice a přemýšlím, jak se dají místa, kde se nežije nejlíp, zlepšovat – městem, veřejným životem, přírodou, sportem, ale i gastronomií. Mluvím o navrátilcích, kteří se vracejí domů a přinášejí zkušenosti zvenku. A o lidech, které gastronomie pořád baví a chtějí se posouvat dál, i když už jedou na krev. Dejte mi vědět, jak to vidíte vy. A pokud chcete podpořit mou tvorbu, najdete mě na forendors lomeno Lukáš Hejlík. Díky.

Prezidentský shitstorm byl horší než švýcarské nájezdy, které jsme prohráli. Milán je pulsující město, kam se rozhodně chci vrátit, je plný gastra, barů a piva. Mimochodem vyrostla tam skvělá kavárenská scéna. Ale probereme i inspekce z jižní Moravy. Českou žranici, ze které jsme nakonec museli i něco vystříhat, protože finále bylo opravdu české.

Hledám kulajdu v Praze, kloužu u toho ze svahu dolů, hodnotím uplynulý týden, natáčení s kanadskou velvyslankyní v Garage Karlín, porovnávám Michelin, Gault&Millau a Gastromapu, venčím Karla a větrám chalupu.

Další díl týdenního reflexního podcastu Gastromapy Lukáše Hejlíka je tu. Těch cest a inspekcí bylo poměrně dost. Na kusu koláče, ke kterému se u mě na sítích vyjádřil úplně každý, až po finedining v restauraci, která hvězdu určitě získá. Od pařátků po superkafíčka, na sendvič korejský, americký bagel nebo na jídlo s třiceti mladými Američankami.  Do toho divoké cesty a další přijdou. Díky za poslech a zpětnou  vazbu, o kterou si v díle říkám! Tak do toho!

Další díl podcastu 111 při naší ohlédnutí za posledními 14 dny a také téma, jak se poučit ze svého selhání, jak se po smutku a frustraci z toho zase postavit na nohy a jít dál poučený a silnější. Ano mluvím i o své zkušenosti. V tomhle díle také mluvím o cestování po Česku, které nabralo opět brutální kurz, zastavuji se nad dopadem nového pořadu Proč to WTF tolik stojí, a také proto proč byste mě měli podpořit na forendors.cz/lukashejlik, ať už jste hosté a nebo podniky. Budu zase moc rád za vaši zpětnou vazbu, postřehy a komentáře. A samozřejmě i sdílení, sám se snažím vždy sdílet všechno, co mě třeba inspiruje a baví. Tak snad to bude bavit a inspirovat i vás.

Jirka se svou ženou Nikolou do kavárenství v Šumperku taky vletěli po hlavě, mluvil o tom často, jak jeho Pikola rostla, často i v mých podcastech. A tak jsme spolu probrali tu pozici, jak se těch 10 let choval, co všechno musel dělat, co taky dělat nemusel. Je možné, že se z vlčáků, kteří otevírají podnik "pro kamarády", stanou postupně takoví "O.G.s" - v přístupu, náhledu na gastro, na zaměstnance, na růst. Pokud vás rodeo "podnikání v gastru" fascinuje, tenhle speciál podcastu 111 s Jirkou Gieslem v jejich šumperské Pikole vás bude bavit. Jirka byl také vybrán mezi Naděje české gastroscény od Makra. Loni jsem s nimi natáčel ankety, letos je vyzpovídám ale pořád, abych vám ukázal, jak moc mají gastro v krvi. A věřím, že to bude mnohem v rámci mé spolupráce s Makrem inspirativnější, hlubší forma. Je to k tanci a poslechu na všech podcastových platformách!

Peče celá země nebo Culinary Class Wars? Co změnilo Ano, šéfe? Kdo pamatuje Prima vařečku. Kluci v akci a v kuchyni s Ridim nebo Karolínou. A po všechny ty roky Herbář. Koho udělal Masterchef. Co ukázalo Hell"s Kitchen. A jako bonus? Českej cast Culinary Class Wars s Knedlou, Pohlreichem a Vaňkem.

Tohle není týdenní odhédnutí, ale vlastně za posledními 12 dny. Mimochodem, ty michelinské ohlasy do toho průběžně pořád vstupují. Jisté je, že i když nás inspektoři hojně ocenili, pokoa soustředění nám nejde třeba jako Korejůcům, kteří teď sleduju na Netflixu v Culinary Class Wars 2. Stalo se toho hodně, když je hodně hraní s Listováním, hodně moderování, je hodně inspekcí. Ale v tomhle ohlédnutí je i spousta okdrytí karet to, jak něco v roce 2025 bylo, případně jak (nebo co) v roce 2025 bude.

Je to venku! Je po slavnostní ceremonii Michelin Guide. Tenhle díl podcastu 111 jsem nahrál jako report ze zákulisí. Vyzpovídal jsem v něm všechny kuchaře, které jsem po ceremonii potkal. A nebýt technické závady, byl by to naprosto fantastický díl přímo z místa dění. Bylo oceněno 83 podniků a bylo úplně jasné, že to přinese radost i zklamání. V tomhle díle popisuju v krátkosti, jak celou situaci vidím já. Děkuju všem, co se mnou strávili 52 týdnů s tímhle podcastem a budu se těšit na ty další. #111 #gastromapalukasehejlika

Ano, tak nám to trvalo dlouho, shrnout ten uplynulý týden. Ale stalo se, vlastně až první den týdne, který bude ještě bláznivější. Zároveň pro české gastro velmi významný. Každopádně, snad udílení Michelina nějak přijmeme, oceníme ocenění, celé si to sedne a půjdeme v každodenní práci dál. Inspekcí nebylo vůbec málo, žranice natočeny, Velká i Podcastová a byly obě libové. Díky za vaši zpětnou i sdílení, dělá nám to radost. Moc.

Všechny moje tipy na české Gastro podcasty najdete v tomhle již jubilejním 50.díle Stojedenáctky. Probírám také michelinskou nervozitu a ne/přejícnost na české gastroscéně. A samozřejmě nebudou chybět i reflexe všech návštěv v uplynulém týdnu. Podcast 111, 50. díl 2. série je na všech podcastových platformách.

Vyrazilii jsme trio Vojtík & Karlík & Hejlík na procházku v prvním sněhu a u toho probrali něco spolu, něco zvlášť. Uvidíme, jestli gastro teď potká krize,která se nedá pojmenovat jako byla ta covidová, energetická, inflační, personální, protože je takovou neviditelnou, přesto všudypřítomnou krizí, která pojí vše výše zmíněné. Návštěv bylo dost, v Ostravě, Praze, Olomouci. Zjistíte, jak udělat čísla na sítích, jaký je za mě nejlepší pivní výčep v Česku i jak se poved náš nedělní bůček na chalupě. Otázka však je, jestli dokážu poznat "dobré jídlo."

Cestou na Prague Coffee Festival, kde jsem měl takovou menší přednášku – a slovo jsem dodržel - celou ji mám nahranou a tvoří velkou část dnešního dílu podcastu 111. Zamýšlel jsem se nad uplynulým týdnem a budu moc rád za vaši zpětnou vazbu. Nejen k Velké žranici a dalším hostům, ale hlavně k tomu, jak moc mají být moje úvahy konkrétní. Jestli se někdy podcast neposouvá spíš do takové drbárny ze světa gastronomie. A také jak moc je fér zmiňovat konkrétní osobnosti a podniky české gastroscény. Nechybí ani reflexe navštívených podniků za celý týden a jejich stručné zhodnocení. Děkuju moc za poslech a za tu upřímnou zpětnou.

Bude to v dnešním díle podcastu 111 dlouhé zamyšlení, však to také byla dlouuhá procházka lesem. Někdy je těžké vystoupat na vrchol, v gastru obzvlášť, u toho se člověk hodně zadýchá, tak jak jsem se zadýchal tomto venčení já. Opět se svým věrným psíkem Karlem jsem mudroval nad výstrahmi dnešní doby, ať je to rozvoz, proč lidi chodí méně do podniků a něco si, třeba i dráž, objednají raději domů. Proč je pak ale koncept, který naopak do bistra, a může to být klidně venku, lidi dostane dobře. Do toho i docela dost inspekcí, které jsem za poslední týden stihnul a teď o nich poreferoval podrobně v 47. epizodě druhé série podcastu 111. Je to na všech podcastových platformách.

Chodí hosté ještě do restaurace a kaváren si vychutnat jídlo nebo sladká, užít si to? Nebo chodí jen hodnotit, posuzovat, srovnávat, natáčet reelska? A nemůžu za to taky trochu? Vracím se k reflexi toho, co jsme zažili v Amsterdamu, jak můžete udělat koncept na hranolcích nebo sledích, jak to dělat masově a přitom stále kvalitně. Proč je důležité cestovat? Po Evropě, světě, ale i Česku. A pak víc o podnicích ve Vršovicích, Praze vůbec, ale také v Novém Jičíně, Olomouci a Brně. Tak slyšte a dejte vědět.

Tohle bude asi zábavný. Začal jsem nahrávat cestou na degustaci v dvojmišelinské Flore, nakonec jsem se rozhod si to průběžně komentovat. Nicméně vůbec nevím, co jsem po těch sedmi skvělých vínech a famózním pivu říkal cestou domu. Ale taky, když tak mi to napište.

Konečně hodnotný klidný díl stojedenáctky z lesa plných hub a hxven pana Karla. Budeme po Michelinu sbírat hodnocení (ne přímo vždy hvězdy) jako hub po dešti? Jsou Ústí, Most a Chomutov pěkná města? Pohádal se s náma Petros v Podcastové žranici? Gastro až v Aši? Ticho před bouří je taky kavárna a  zpátky k začátku, uvidíme jaká bouře po udílení Michelina 11. prosince propukne.

Na nabíječce s Mattym, který stříhal na sedadle vedle, a to noční nedělní cestě do Ústí, přichází reflexe uplynulého týdne. Těch cest bylo hodně, inspekcí vlastně také. Do toho jsme pořád něco natáčeli, však si tu řekneme o novém formátu o cenotvorbě "Tohle není pro normální lidi". Zatímco v Brně teď více podniků končí, než otevírá, v Praze se ukazují stále nová a nová čínská moderní bistra.Do toho se blíží Podcastová žranice s Kecy a politika aa HistoRIPem.

42 je samozřejmě i odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec. A taky to znamená 42. ohlédnutí za týdnem. A ten byl šílený. Matty Vaněk je zpět a my natáeli  tisíce anketek a také třetí řadu Příběhů z gastra. Inspekce jsme u toho stihli. Poznal jsem zase blíže tolik lidí, cítil tolik snahy, nasazení, energie, obětování rodině a životu. To gastro je fakt neuvěřitelný.