zPráva – podcast Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Subscribed: 5Played: 54
Subscribe
© zPráva podcast
Description
O právu, které nadšeně studujeme, o naší fakultě, kterou milujeme, o studiu, výuce a vědě, které jsou naším posláním, o lidech, kteří jsou toho všeho smyslem. O životě, jehož je právo každodenní součástí. Zajímaví hosté, rezonující témata právnická i společenská. Nalaďte se na právo.
38 Episodes
Reverse
Pětidílná speciální série podcastu zPráva věnující se výročí třiceti let Ústavy ČR. Hostem tohoto dílu je profesor a soudce NSS Zdeněk Kühn, profesorka Helena Hofmannová a doktorand na katedře ústavního práva dr. Filip Jelínek. Moderuje doktorka Andrea Procházková a docent Marek Antoš, vedoucí katedry ústavního práva.
Pětidílná speciální série podcastu zPráva věnující se výročí třiceti let Ústavy ČR. Hostem tohoto dílu je docent Jan Kudrna a doktor Ondřej Preuss. Moderuje doktorka Andrea Procházková a docent Marek Antoš, vedoucí katedry ústavního práva.
Pětidílná speciální série podcastu zPráva věnující se výročí třiceti let Ústavy ČR. Hostem tohoto dílu je profesor a vedoucí katedry politologie a sociologie Jan Kysela a profesor Jan Wintr, nový soudce Ústavního soudu. Moderuje doktorka Andrea Procházková a docent Marek Antoš, vedoucí katedry ústavního práva.
Pětidílná speciální série podcastu zPráva věnující se výročí třiceti let Ústavy ČR. Hostem tohoto dílu je doktorka Jindřiška Syllová, moderuje doktorka Andrea Procházková a docent Marek Antoš, vedoucí katedry ústavního práva.
Pětidílná speciální série podcastu zPráva věnující se výročí třiceti let Ústavy ČR. Hostem tohoto dílu je doktor Pavel Uhl, moderuje doktorka Andrea Procházková a docent Marek Antoš, vedoucí katedry ústavního práva.
O tématu digitální transformace se dnes často diskutuje. Pod tento pojem spadá digitalizace dokumentů, digitalizace HR (lidské zdroje) a další. Lze na ni pohlížet jako na zjednodušování, např. vztahu občana a státu. Nejedná se o nový termín 21. století. Morseova abeceda je digitalizací a rovněž tak i binární soustava. Nesprávně pak bývá tento fenomén zaměňována s elektronizací.
Téma digitalizace je také jedním z bodů současné vlády, která chce pomocí ní sjednotit a digitalizovat procesy státu. Výsledkem má být např. přátelštější, efektivnější a levnější správa, také má pomoci v boji s korupcí.
Co je e-Government? Je digitalizace správa pouze mezi občanem a státem nebo by měla být i uvnitř veřejné správy? A jaká jsou úskalí této inovace?
Těmito otázkami a vším, co s tématem digitalizace souvisí se zabývali Mgr. Gabriela Blahoudková a Mgr. Jan Nešpor, členové katedry správního práva a správní vědy PF UK.
Po desetiletí debatách přichází změna. Klimatická krize již dávno není tématem pouze vědeckých laboratoří, ale čím dál více hýbe společností napříč celým světem. S trochou nadsázky lze konstatovat, že vznikly dva tábory. Ten první populistický a konzervativní, nahlíží na klimatickou krizi poněkud bagatelizující optikou a nabízí spíše status quo. Je reprezentován střední a starší generací. Druhá skupina, kde mají dominantní postavení mladí obyvatelé planety, termín klimatické krize a někdy i blížící se apokalypsy naopak hojně zdůrazňuje.
Jaká se nabízí řešení? Je pouze jedna radikální cesta? Jak se ke klimatické krizi staví demokratické politické strany? A Lze vůbec danou problematiku řešit demokraticky, formou volby, nebo je jedinou cestou radikální změna politiky a společnosti?
Odpovědi na tyto otázky nabízí politoložka doc. Petra Gümplová spolu s moderátorem dr. Petrem Aghou z katedry politologie a sociologie PF UK.
Dne 21. června roku 1621 došlo „k popravě 27 českých pánů” na Staroměstském náměstí v Praze. Jednalo se o nebývale krutou tečku za událostmi, které začaly třetí pražskou defenestrací 23. května 1618 a skončily porážkou stavovských armád v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620. V dnešní době je Staroměstské náměstí jednou z hlavních turistických center Prahy a o Vánocích zde popíjíme svařák a medovinu. Jako připomínku této krvavé události, po které následovaly temné časy pro Země Koruny české, jsme pro vás připravili podcast s doc. JUDr. Markem Starým, Ph.D., z katedry právních dějin PF UK, který celou událost přiblíží a odpoví na mnoho zajímavých otázek týkajících se nejen tohoto procesu, ale i následné rezonance v tehdejším světě.
Dr. Jan Šejdl a dr. Miroslav Sedláček se v rozhovoru s novým děkanem naší fakulty ohlížejí za zajímavými momenty volebního klání a společně nabízejí vizi, kam by fakulta měla směřovat.
Co nám chybí, abychom byli moderní fakultou 21. století? V čem se osvědčila "nová akreditace", jejímž tvůrcem je právě i děkan prof. Boháč? A jaká jsou její negativa?
Jak bude vypadat chystaná písemná podoba státní závěrečné zkoušky?
Odpovědi nejen na tyto otázky si poslechněte v dalším díle podcastu zPráva.
Další platformy, kde si můžete naladit podcast zPráva najdete na https://www.prf.cuni.cz/podcast
Dr. Petr Agha si v dalším díle podcastu zPráva povídal s prof. Václavem Bělohradským, profesorem politické sociologie a externím spolupracovníkem katedry politologie a sociologie na PF UK.
Pan profesor mimo jiné představil svoji novou knihu a nastínil budoucnost normotvorby v kontextu moderní společnosti: „Epocha legality odešla. Musíme se vrátit k epoše formování pojmů. Norma je pomalá, ale svět kolem nás je strašně rychlý. V komplexní, neustále se měnící společnosti, je norma něco zastaralého už v okamžiku, kdy se to formuluje. Musíme se naučit udělat si o věci „pojem“, protože norma nám nebude stačit. Norma je minulost. Norma je založená na zkušenostech, které komplexní neustále se měnící společnost rychle vyvrací.“
V zajímavém rozhovoru najdete průsečíky mezi sociologií, politologií, právem, životním prostředím i radikální proměnou společnosti.
Další platformy, kde si můžete naladit podcast zPráva najdete na https://www.prf.cuni.cz/podcast
dr. Tereza Kunertová z katedry evropského práva PF UK hovořila na téma uprchlické krize a migrace s odbornou asistentkou katedry mezinárodního práva veřejného a členkou evropské sítě migračních expertů Odysseus Network, dr. Věrou Honuskovou.
Jaká je podstata a obsah pojmu migrant a nezacházíme s ním poněkud lehkovážně? Jaký je rozdíl mezi migrantem a uprchlíkem?
V jaké pozici je aktuálně Polsko v souvislosti s aktuální uprchlickou krizí a jaké řešení přichází z hlediska práva v úvahu?
Dr. Honusková k tomu uvádí: “Odpovědi nejsou jednoduché a často neexistují vůbec. Není to efektivní, není to úplně funkční, ale je to jediné, co máme,” a dodává: “V každém člověku je dobro i zlo. Chci doufat, a příklady vidím ve všech možných oblastech, že dobra je hodně. Dobro neznamená, že přijmeme všechny migranty nebo uprchlíky, ale že budeme pamatovat na lidství. Lidi prostě nenecháš někde umřít.”
Poslechněte si další díl podcastu zPráva. Další platformy k poslechu najdete na https://www.prf.cuni.cz/podcast
Jaké změny přinese nový stavební zákon, číslo 283/2021 Sb., který z podstatné části nabyde účinnosti k 1. 7. 2023?
Je ušit na míru developerům? Jaká rizika přináší v oblasti ochrany životního prostředí a proč jeho znění připravovala Hospodářská komora? Zachrání nás od mnoha nelogických a rizikových řešení připravovaný komplexní pozměňovací návrh?
Poslechněte si rozhovor s kritikem nové právní úpravy, dr. Petrem Svobodou z katedry správního práva a správní vědy, který vedl jeho katederní kolega, JUDr. Roman Vybíral.
Další platformy pro poslech podcastu najdete na našem webu: https://www.prf.cuni.cz/podcast
Dr. Jan Šejdl a dr. Miroslav Sedláček si popovídali s děkanem Právnické fakulty UK, prof. Janem Kuklíkem, který již brzy předá funkci děkana svému nástupci. Jak pan děkan hodnotí dvě volební období v čele fakulty, co čeká a nemine nového děkana a kam směřuje naše fakulta? O tom a mnohém dalším si poslechněte v první epizodě podcastu zPráva.
Pozn. v mezičase se počet kandidátů na děkana rozrostl ze 2 na 4, představení všech najdete na webu fakulty: www.prf.cuni.cz/aktuality/volba-dekana-pf-uk
Osmý duben je v kalendáři zapsán jako Mezinárodní den Romů. U příležitosti tohoto svátku jsme se s doktorem Lukášem Lvem Červinkou z Katedry ústavního práva a Centra pro konstitucionalismus a lidská práva povídali o situace Romů v Česku i Evropě. Je schopen nějaký zákon zabránit přetrvávající diskriminaci Romů na trhu práce nebo s bydlením? Proč musí děti nastupující do základní školy skládat u zápisu něco jako přijímací zkoušky, zda mluví jiným jazykem, než je jejich mateřský? Proč stát překládá internetové stránky státních institucí do angličtiny, ale do jazyků menšin žijících na jeho území ne? A jaké případy k tomu eviduje česká i evropská judikatura? O tom všem jsme si povídali přes aplikaci Teams, protože dr. Červinka byl na stáži v Dublinu. Omluvte prosím horší kvalitu zvuku.
Hostem této epizody je doktor Ondřej Málek z Katedry finančního práva PF UK, oceněný titulem Daňová naděje roku 2025. Jaké to je učit právníky počítat daně a co ho na nich baví? Jak velkou díru do rozpočtu nám dělá švarcsystém a proč se nedaří dostat ho pod kontrolu? Jaké daňové slevy mají smysl a co je jen populismus? Přežije globální minimální daň, když se nelíbí Donaldu Trumpovi? V závěru mluvíme o LL.M. programu zaměřeném na daňové právo i co nabídne letošní ročník konference Daňové právo 2026.
U příležitosti čtvrtého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu jsme si s Milanem Lipovským povídali o tom, jak postupují mezinárodní snahy o vyvození odpovědnosti se zaměřením na zřízování Zvláštního tribunálu pro zločin agrese spáchaných na Ukrajině, průběžné aktivity Mezinárodního trestního soudu, roli národních řízení a společných vyšetřovacích týmů. Rozebírali jsme i právní otázky imunit zodpovědných politických špiček a jurisdikce, změny v mezinárodní politické podpoře, sankcích, vojenské pomoci Západu a perspektivě budoucích reparací a obnově poválečné Ukrajiny.
V této epizodě si povídáme se studentem doktorandského studia katedry ústavního práva Gorem Vartazaryanem. Ten aktuálně studuje jednoleté magisterské studium Socio-legal Studies na University of Oxford. Jak složité je se na takovou školu dostat, co je potřeba pro to udělat a kolik to stojí? Co zahraniční pobyt může studentům a studentkám přinést – ať už z hlediska studia nebo samotného života? Poslouchejte a dozvíte se to!
Recorded at the European Law Unbound conference, this episode features Päivi Leino-Sandberg discussing her new book on how Europe’s “Next Generation EU” recovery instrument is reshaping the trajectory of European integration. We trace the political and legal choices behind the Union’s turn to large-scale market borrowing, the blurry boundary between emergency measures and long-term governance, and the quiet transformation of the Commission into a far more powerful economic actor. The conversation also explores what happens when crisis-driven financial tools become permanent, how national parliaments lose influence in this new model, and why democratic accountability struggles to keep pace with the EU’s expanding fiscal architecture.
Recorded at the European Law Unbound conference, this episode features Gianluca Gasparini of the University of Catanzaro discussing his research on abortion rights from a European legal perspective. The conversation traces why abortion remains one of the most politically, ethically, and institutionally contested issues in Europe, even in countries where it is formally legal. We explore how conscientious objection, procedural limits, and uneven regional access continue to shape the practical availability of abortion; how constitutional developments in countries like France may signal a broader European shift; and what space the EU has—or should have—for defining common standards in such a sensitive domain. Gasparini also reflects on three core concepts he sees as central to any future European approach: autonomy, equality, and vulnerability.
Recorded at the European Law Unbound conference, this episode features Joanna Mazur and Anton Naparelski from the University of Warsaw. Together we explore how procedural autonomy, civil-society participation, and enforcement structures shape the EU’s fast-evolving digital regulatory landscape.The conversation moves from the Digital Markets Act to the AI Act, asking how much enforcement should remain at the Member State level, when the Commission should step in, and whether civil-society organisations can realistically influence compliance in an environment dominated by technical expertise and powerful platforms. We also look at cross-border cooperation challenges, uneven enforcement capacities, and why access to information—including public databases of national decisions—matters for accountability in Europe’s digital governance.
Comments
Download from Google Play
Download from App Store
United States