Podcast generálního ředitele ŘSD

Poláci jsou s dálnicí na hranicích. My ne, je to ostuda. Přitom od Vánoc jsme už měli stavět. Na výsledek tendru na zhotovitele ale chodily odvolání. A teď další zlom, ale ne k lepšímu. Co se to děje a jak to bude dál? Tady jdou žerty stranou, pane generální řediteli!

Zahájení stavby obchvatu je vždycky velká sláva. Zvlášť pro místní. Proč? Protože jim za rok a něco přestanou jezdit skrz obec, městys, město pod okny přes náměstí kamióny a vůbec tranzit. Třeba Olbramovice, Chýnov nebo třeba i Slaný už to znají, dneska je z nich pomalu klidová zóna. Tohle by mělo teď čekat Českou Lípu. Začali jsme stavět 1500 metrů dlouhý obchvat centra. Ale i když místní radost nepochybně mají, není jejich úsměv úplně široký. Je to nevděk nebo je to s obchvatem České Lípy složitější, pane generální řediteli?

Dálnice D52. Mezi lidmi spíš dálnice na Vídeň. Už bez nadsázky desítky let se říká. Desítky let už měla jezdit a nejezdí. Ale zatímco ještě před pár lety se z pohledu dálničního investora mohla zdát jako nereálný přelud kvůli nepřekonatelnému obecnému odporu. Dneska, zdá se, je to už jinak a vídeňská dálnice začíná být na dosah. Alespoň tak se to jevilo na veřejném projednání v Pohořelicích. Bylo tam hodně dusno, pane generální řediteli?

Postavit dálnici znamená leckde i něco víc nebo jiného než dva betonové pásy s asfaltem a k tomu svodidla a patníky a odvodnění. Jak se ŘSD cítí před stavbou výrazně složitějších nebo dokonce atraktivnějších staveb, a co vlastně se stavby dálnic mimo jiné také týká, to je otázka na generálního ředitele. A odpověď opravdu není technicky "dudná"

Rozšíření dálnic je spojeno se všeobecným toužebným očekáváním řidičů a veřejné mínění a média také dávají najevo, že některé dálnice smutně proslavené každodenními kolonami už od prvopočátku měly být postavené s více pruhy. Přesto je teď slyšet v souvislosti se záměrem rozšířit D5 od Berouna na 6 pruhů kritika. Proč? A co a komu vadí? A rozmyslíme si tedy to zkapacitnění dálnice nebo ne, pane generální řediteli?

Podle ÚOHS nesmíme podepsat smlouvu s Polským Budimexem na stavbu dálnice D11 od Trutnova na hranice. Stavba už je od konce roku přitom plně připravená a už 4 měsíce tam mohly řádit bagry. Je to čára přes rozpočet, bezesporu. Co s tím, pane generální řediteli?!

V jednom bodě dálniční sítě se koncentrují tři zásadní strategické procesy. Dostavba dálniční linie, výstavba budoucího dálničního křížení s očekávaným mohutným transitním i místním významem a konečně kapacitní a dopravně důstojné připojení klíčového letiště. Kde to je? D7 Kněževes a Aviatická. Dějou se tam věci! A další budou.

Končí zima i podle zákona, nastává doba zahájení běžné letní údržby komunikací. Není to jen havarijní rychlé zalepení děr po zimě, je to systematická práce na celou stavební sezónu a na jednom každém kilometru silnice I. třídy nebo dálnici. Péče o komunikace znamená třeba i mytí dopravního značení, čištění příkopů a propustků pro dešťovou vodu, sekání trávy, mýcení křoví a prořez větví kvůli rozhledu třeba do zatáček. Dělají to pro nás externí dodavatelé. Jenomže před letošním výběrovým řízením hodně zpozorněly – ŘSD už vloni oznámilo razantní zvýšení kontroly právě této údržby. Proč pane generální řediteli?

Počasí, priority vlády, peníze, lačnost stavebních firem po zakázkách, očekávání veřejnosti, podpora regionů. To jsou všechno pobídky pro státního investora ŘSD, aby stavěl silnice a dálnice na plný pecky. Stavíme. Ale není všechno úplně růžové, taky jsou stavby, které někdo brzdí. A aktivisté to nejsou! Co už se mohlo teda stavět a nestaví se? A proč? Kvůli komu? Ať to vysvětlí generální ředitel ŘSD. Budete se asi divit, co se na D3, D6 nebo na D11 může stát.

Je fakt, že stavíme usilovně v celé republice, ale některá místa na mapách přemalujeme asfaltem víc než důkladně. Tak třeba Mladá Boleslav se svým brutálním dopravním zatížením nejen kvůli automobilce se nezadržitelně mění v klíčový dálniční/silniční uzel. A k tomu rozšíření dálnice až do Prahy a k tomu a k tomu. Velké plány, pane generální řediteli, ale kdy to bude?

Když se kácí les, létají třísky, říká se. A taky je pravda, že když se staví dálnice, je zprvu všude kolem spousta hlíny a na silnicích bláta. I když uklízíme znova a znova, přeci se lidé v okolí velkých staveb zlobí. Mají špinavá auta, ploty i dopravní značky. Třeba u Opatovce na dálnici D35 nebo na stavbě dálnice D6. Co se s tím dá dělat, jak vysoko se zadělané silnice kolem stavby řeší a kdy to vlastně skončí? To jsou dnešní zablácené otázky pro generálního ředitele.

Jaké to je, když u skoro hotové dálnice přijde investor soudním verdiktem o územní rozhodnutí? Takže musíme přestat stavět? A bude se tady jezdit nebo půjde o novou kapacitní cyklostezku za pěkných pár miliard? To se doslova před pár dny stalo ve Zlínském kraji na novém úseku dálnice D49. To je budoucí kapacitní tranzitní trasa ke Vsetínu, Vizovicím a na Slovensko. Pane generální řediteli, co s tím?

Rekordní rozestavěnost, zprovozňování nových dálnic po desítkách kilometrů najednou, mnoho kilometrů nových obchvatů měst a obcí. To je letošní realita výstavby ŘSD. Aby ale bublina stavebního boomu zase rychle nesplaskla, je nezbytné stejně rychle připravovat další stavby, ty které tolik let tolik chyběly a chybí. Letošní rozmach je určitě dobrý, ale co se bude stavět za tři, za pět, za šest let?!

Mrzne a na mnoha stavbách jsou montérky i bagry v pohybu. Ještě před pár lety se od Vánoc do Velikonoc na stavbách venku prakticky nepracovalo. V posledních letech je to jinak. I v lednu, únoru dálnice, estakády obchvaty rostou. Co je teď jinak? A není to jen propagační spěch s katastrofálním dopadem na kvalitu? A co se třeba dá dělat, když mrzne pane generální řediteli?

ŘSD se přes nový rok přeměnilo ze státní příspěvkové organizace ve státní podnik. Z pohledu řidiče nic nového. Asfalt je černý tak jak byl a stavět by se mělo určitě víc. O výhodách na straně samostatnosti, flexibilnější plánovitosti nového státního podniku i o ještě drsnějším tlaku na kvalitu byla řeč už hodně. Ale došlo i na zvýšení platů zaměstnanců ŘSD. Na to bude veřejnost hodně citlivá. Tak jak moc si nové samostatné ŘSD přidalo na platech? A komu a proč?

Rekordní rozpočet, rekordní kilometry rozestavěné i stavebně zahajované na nových stavbách a během roku i rekordní kilometry zprovozněných dálnic i silnic. Tak se statisticky tváří v plánech ŘSD letošní rok. Jenomže to zároveň znamená i rekordně víc práce. A lidí je v ŘSD prakticky pořád stejně. Zvládnou to? A Nastoupí noví bojovníci?

Středočeský úsek českobudějovické dálnice D3 už se některým lidem zdá jako paní Colombová, považují jí za přízrak, který nikdy neuvidí. Drtivá většina ostatních se na tento dálniční úsek těší. Důvodů je mnoho. Jedná se o tranzitní ale i důležitou regionální dálnici, zklidňující obchvat mnoha měst a obcí, páteřní transevropskou kapacitní komunikaci, způsob, jak ulevit D1 před Prahou a velký prioritní cíl státního investora. Má i odpůrce, zažalovali jeden dokument z přípravy stavby a teď to prohráli. Je to důvod k oslavám? A kdy se bude D3 od Tábora po Prahu stavět?

Mluvit o nezbytnosti novelizovaných zákonů, podle kterých se připravují stavby dálnic a klíčových silnic je asi všemi vítané. Jakmile se ale začnou probírat detaily změn ustanovení, podmínek a postupů, leckterý laik ztratí přehled. Přesto se pojďme podívat jak a v čem, a hlavně které konkrétní stavby pomůže poslední novela zákona o liniových stavbách pohnout kupředu.

V nejbližších letech má ČR našlápnuto k dostavbě drtivé většiny z plánovaných úseků dostavby dálniční sítě. Stavby jsou připraveny, státní rozpočet dává výstavbě prioritu. Je něco, co by mohlo tento trend ještě odvrátit nebo výrazně zkomplikovat? Něco, o čem se dosud moc nemluvilo. Ano, bohužel je.

Praha je srdcem Evropy, klíčová středoevropská křižovatka i jedno z nejkrásnějších měst starého kontinentu. Začátkem října ale bude hrát světový prim – Praha a Česká republika bude hostit Světový silniční kongres PIARC 2023. Je to silničářská událost vždy pro celý svět. Za účasti mnohých ministrů dopravy a s experty na dálnice, mosty, rekonstrukce i tunely se bude téměř týden mluvit o dopravní infrastruktuře a jak ji stavět a jak udržovat. S generálním ředitelem ŘSD ČR mluvíme o tom, k čemu takový kongres je, co se na něm dozvíme a zda máme světu vůbec co ukázat.