Hrotcast

Hostem Hrotcastu byl realitního makléře a investor Tomáš Kučera a mluvili jsme o tom, jak bezpečné je v současné době investovat do nákupu nemovitosti v Dubaji: „Dubaj byla vnímána a prezentována jako bezpečný přístav pro investice. A tohle dostalo lidově řečeno na zadek,“ říká. Podle Kučery by přitom investory neměla geopolitická rizika v regionu úplně překvapovat.Dubaj je součástí oblasti, která v minulosti zažila opakované konflikty a nestability, což se dokázalo promítnout i do realitního trhu. „Dubaj je oblast, která za posledních 35 let má podruhé v bezprostřední blízkosti válečný konflikt,“ připomíná. A dodává, že trh s nemovitostmi v emirátu umí reagovat velmi prudce: „Ceny nemovitostí se tam dokázaly propadnout o 30, 40 i 50 procent.“ Současná situace by se podle něj mohla projevit hlavně nepřímo, především přes pokles turismu a menší zájem investorů o nákup bytů určených ke krátkodobému pronájmu.„Pokud je realitní trh postavený na přílivu zahraničních investorů a turismu, každá bezpečnostní nejistota může růst zastavit. Troufl bych si říct, že může přijít i pokles cen,“ míní Kučera. Připomíná zároveň, že investoři by měli kromě výnosů vždy zvažovat i širší rizika. „Každý investor by si měl dát na jednu misku vah výnos a na druhou rizika. A teprve pak se rozhodnout.“

Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB, v Hrotcastu přináší alarmující predikce o budoucnosti českých důchodců. I když se český senior v současnosti může pochlubit relativně štědrým důchodem, Peterka varuje, že s rostoucími náklady a stárnutím populace se situace za pár desetiletí výrazně zhorší.„Důchodci v Česku na tom dnes nejsou tak špatně, jak se někdy tvrdí,“ říká Peterka. „Systém je poměrně štědrý, především když se podíváme na průměrnou výši důchodu v poměru k průměrné mzdě. V porovnání s jinými evropskými zeměmi jsme na tom dobře.“ Průměrný český důchod pokrývá více než 100% běžných nákladů, což je výjimečné.Ale varování přichází, jakmile se podíváme do budoucnosti. „Za 20 let bude počet seniorů růst, a to nejen kvůli delší délce života, ale i díky stárnutí populace. Problém bude v tom, že aktivních lidí, kteří do systému přispívají, bude výrazně méně. To znamená, že penzistů bude víc, ale peníze se budou muset dělit mezi větší skupinu lidí,“ říká Peterka.Vláda už nyní čelí tlaku na zajištění penzí pro stále větší část obyvatelstva. Zatímco dnešní generace seniorů ještě využívá relativně silného důchodového systému, nadcházející generace budou mít podle Petra mnohem menší šance na stejný komfort.Peterka přitom zdůrazňuje, že budoucí důchodci budou muset více spoléhat na vlastní spoření. „Dnes je důležité začít spořit na vlastní důchod, protože stát nebude moci vše pokrýt. A je potřeba, aby to bylo přístupné pro každého,“ dodává.

Zelená revoluce, nebo ekonomická sebevražda? Petr Dufek mluví o bilionových nákladech dekarbonizace, emisních povolenkách i riziku pro evropský průmysl. Poslechněte si celý rozhovor a ➡️dejte odběr, ať vám neuniknou další díly Hrotcastu.

Hostem Hrotcastu byl Tomáš Jelínek, člen představenstva Raiffeisenbank odpovědný za oblast Markets & Investment Banking a mluvilo se hlavně o tom, jak Češi zacházejí se svými penězi: „Češi jsou hrozně spořivý národ. Dokonce jsme byli chvíli první v Evropě. Jenže držíme hlavně v depozitech,“ říká a dodává, že podle něj si lidé sice odkládají část příjmů, ale často ve špatných produktech. Zásadní zlom prý přinesly až poslední roky vysoké inflace. „Každý ví, že zdražil chleba a mléko, ale pořád si spousta lidí neuvědomuje, že inflace jim ve stejném objemu ukusuje peníze, které mají na běžném účtu nebo doma,“ popisuje Jelínek. Upozorňuje také na opačný efekt: „Když je vysoká inflace, je vlastně dobré mít úvěr. To si taky ne každý uvědomuje.“

Debata o státním rozpočtu se podle hlavního ekonoma investiční skupiny DRFG Martina Slaného zúžila na čísla, kterým už skoro nikdo nerozumí. Deficit, strukturální deficit, jednorázové položky – místo smysluplné debaty o tom, kam má česká ekonomika směřovat.V Hrotcastu mluví Martin Slaný o tom, proč je rozpočet především vyjádřením hospodářské politiky vlády, proč rozpočtové provizorium nemusí být problém a kde leží skutečné slabiny českých veřejných financí. Vrací se také k devadesátým létům a ekonomické transformaci, kterou považuje za jeden z klíčových úspěchů moderní české historie – a vysvětluje, proč je chyba se od tohoto období dnes politicky distancovat.

Kybernetické útoky nejsou vzdálenou hrozbou, ale každodenní realitou, která se stále častěji dotýká i Česka. Podle etického hackera a forenzního vyšetřovatele Jakuba Alimova ze společnosti Alinet.cz se kyberprostor stal regulérním bojištěm, kde se útočí nepřetržitě „Geopoliticky se válčí zhruba patnáct set kilometrů od nás, ale v kybersvětě se útočí pořád. A každý den,“ říká Alimov v podcastu Hrotcast.Nejčastější hrozbou jsou podle něj ransomwarové útoky, při nichž útočníci zašifrují data celé firmy a požadují výkupné, často v řádech desítek milionů korun. Samotný útok přitom nemusí být technicky složitý. Přístupy do firemních systémů se prodávají na darknetu a škodlivý software je dostupný formou služby. „Vy si dnes nemusíte umět napsat vlastní kód. Existuje ransomware as a service. Zadáte kryptopeněženku, dostanete škodlivý kód a je hotovo,“ popisuje Alimov.Útočníci si navíc pečlivě vybírají čas. Nejčastěji přicházejí útoky v pátek večer nebo o víkendu, kdy ve firmách nikdo nereaguje. „Od prvního průniku do systému po kompletní zašifrování firmy to může trvat 88 minut. To je okno, kdy se ještě dá bránit,“ říká.Kyberzločin už dávno není doménou jednotlivců. Podle Alimova dnes fungují organizované skupiny s hierarchií a zákaznickou podporou. „Vy se přihlásíte do portálu, kde vidíte informace o firmě, vyjednáváte o výkupném a někdy vám řeknou, že slevu musí schválit nadřízený, který zrovna spí.“Vedle ekonomicky motivovaných útoků ale existuje i jiná, méně viditelná hrozba: státní kyberšpionáž. Ta se nesnaží systémy zničit, ale dlouhodobě v nich zůstat. „To jsou pokročilé útoky, které našlapují po špičkách. Cílem je být v systému co nejdéle a nebýt odhalen,“ vysvětluje Alimov. Zranitelné nejsou jen firmy, ale i nemocnice, školy nebo státní instituce. Ve zdravotnictví přitom nejde jen o peníze. „Když nefungují CT, rentgeny nebo elektronické recepty, lékaři jsou v podstatě slepí. To může přímo ohrozit život pacientů,“ varuje.Rizika se ale týkají i běžných domácností. Chytré kamery, televize, vysavače nebo auta mohou sloužit nejen uživatelům, ale i útočníkům. „Kamery a další zařízení se běžně zneužívají. Pokud jsou vystavené internetu a nejsou aktualizované, je to dnes standardní praxe,“ říká Alimov. Základní obrana přitom není podle něj otázkou špičkových technologií, ale disciplíny. Offline zálohy, přehled o tom, co je připojeno k internetu, a schopnost rychle reagovat rozhodují o tom, zda firma útok přežije. „Nejhorší je, když nezjistíte, kudy se útočník dostal dovnitř. Pak vás zašifrují znovu,“ uzavírá Alimov.

První rok druhého mandátu Donalda Trumpa zatím podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nelze hodnotit jednoznačně. „Je to smíšený obrázek,“ říká Kovanda v novém Hrotcastu. Zatímco se zlepšila obchodní bilance USA, není podle něj jasné, zda jde o dlouhodobý trend, nebo jen krátkodobý efekt.„Obchodní deficit Spojených států byl po očištění o inflaci nejnižší od roku 1999. Ale nevíme, jestli to vypovídá o zdraví ekonomiky, nebo třeba o slabší domácí spotřebě,“ upozorňuje Kovanda. Na akciových trzích se navíc Trumpovi příliš nedařilo: „Americké akcie loni v přepočtu do eur rostly asi pětkrát pomaleji než evropské.“Jedním z důvodů mohou být cla, která Trump prosazuje jako klíčový nástroj své politiky. Podle studií, na které Kovanda odkazuje, však dopadají především na samotné Američany. „Cla z velké části platí američtí importéři a spotřebitelé. Na zahraniční vývozce mají jen omezený dopad,“ říká. To podle něj vysvětluje, proč se optimismus investorů v USA drží při zemi.Ekonomická debata se přitom stále více prolíná s geopolitikou. Kovanda míní, že Trumpovo druhé období už nepůsobí chaoticky jako to první. „Administrativa byla připravenější a opírá se o jasně formulovanou bezpečnostní strategii,“ říká. Ta ale zároveň vysílá nepříjemný signál Evropě: Spojené státy podle něj dávají najevo, že se nelze automaticky spoléhat na jejich bezpečnostní garance.Evropa podle Kovandy na tuto změnu reaguje pomalu. „Místo aby se soustředila na dostupné energie, průmysl a obranu, dál zvyšuje regulaci a ideologickou zátěž,“ tvrdí. Právě slabost a nejednotnost EU podle něj Trumpovi umožňuje vyvíjet tlak na jednotlivé státy, například v případě Grónska.Řešením je podle Kovandy skutečně funkční jednotný trh. „Vnitřní bariéry v EU jsou často větší brzdou než Trumpova cla,“ říká. Podmínkou ale je, aby se evropský trh nestal rukojmím dalších regulací. „Bez konkurenceschopné ekonomické základny nemůže Evropa obstát ve světě soupeřících velmocí.“

Hostem Hrotcastu byl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle něj má současná vláda mimořádné štěstí. „Dostala ekonomiku, která není spálenou zemí. Naopak zrychluje,“ říká. Zároveň ale varuje před falešným pocitem bezpečí: samotný růst dlouhodobé problémy Česka nevyřeší.Českou ekonomiku přirovnává k „hobby běžci“ – občas zrychlí, občas poleví, ale chybí jí tvrdě vedený tréninkový plán. Tedy dlouhodobá hospodářská strategie, která by platila napříč politickými cykly a vládami.Největší zkouška podle Marka teprve přijde u veřejných financí. Vládní koalice slibuje návrat k rozpočtové stabilitě bez zvyšování daní, zároveň mluví o levnějších energiích, dostupném bydlení a růstu mezd. Taková kombinace se ale bez konkrétních škrtů a nepopulárních rozhodnutí skládá jen velmi obtížně. Spoléhat na rychlejší růst nebo na „zatočení se šedou ekonomikou“ podle Marka stačit nebude – potřebné stovky miliard to nepřinese.Lepší makroekonomická čísla tak nesmějí zastřít realitu rozpočtů. „Spoléhat se jen na zrychlení hospodářského růstu nebo na omezení šedé ekonomiky nestačí. To nepřinese objem úspor, který je potřeba ke snížení rozpočtového deficitu,“ upozorňuje.Andrej Babiš tak případně přebírá ekonomiku ve slušné kondici, ale s nepříjemným úkolem: ukázat, že umí nejen jet na dobré vlně, ale hlavně nastavit disciplínu, která obstojí i ve chvíli, kdy se vítr otočí.

Rychlý růst ekonomiky zakryl slabiny rozpočtu – ale jen dočasně. Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka v podcastu mluví otevřeně o nadhodnocených příjmech, iluzích kolem EET i o tom, proč růst sám o sobě státní finance nespasí.

Hostem Hrotcastu byl Roman Ďurčo, předseda Odborového svazu KOVO, a říká, že česká ekonomika není v takové kondici, jak ji ve své bilanční zprávě popisoval bývalý premiér Petr Fiala. „Číslo 2,5 procenta vypadá hezky, ale ekonomiku dnes táhne hlavně domácí spotřeba. Když se podíváme na průmysl, zejména ten energeticky náročný, podniky v dobré kondici nejsou,“ říká Ďurčo.

Německá vláda od příštího roku plánuje dotovat ceny elektřiny pro přibližně dva tisíce energeticky náročných firem a snížit jim náklady až o polovinu. Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka jde ale spíše o pokus přikrýt hlubší strukturální problémy německé ekonomiky, než o systémové řešení.Dufek upozorňuje, že Německo se od roku 2019 nepohnulo z předcovidové úrovně výkonu a průmyslová výroba je dnes srovnatelná s rokem 2010. Podle něj si země zároveň sama vypěstovala konkurenci v Číně, kam v minulosti přenesla klíčové technologie, zejména v automobilovém sektoru.Podpora však nebude plošná a dotkne se jen části podniků. Firmy navíc budou muset prokazovat, že úspory investují do ekologických opatření, což je podmínka Evropské komise. Dufek upozorňuje, že jde o jasný zásah do jednotného evropského trhu, který ale pravděpodobně projde kvůli tomu, že je navázán na klimatické cíle.Dopady na český průmysl mohou být dvojí. V pozitivním scénáři by se německá ekonomika mohla odrazit ode dna, což by zvýšilo poptávku po českém exportu. Negativní variantou je zhoršení konkurenceschopnosti českých firem, které budou čelit levnějším německým konkurentům.Podle Dufka však český průmysl stále těží z nižších pracovních nákladů a určité výhody vůči Německu si drží. Hlavním problémem jsou podle něj dlouhodobé investice do energetické infrastruktury, které si vyžádají biliony korun a jejich skutečné náklady nakonec dopadnou především na domácnosti a spotřebitele.

Evropská unie zavede od ledna clo na levné zásilky z Číny do 150 eur. Změna dopadne hlavně na nízkopříjmové domácnosti, které v posledních letech masově nakupují na portálech typu Temu, Shein nebo AliExpress. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy může jít až o miliardové zdražení.V Česku, kde přes internet nakupuje 80 procent populace, to podle Kovandy znamená dodatečných deset miliard korun, které spotřebitelé zaplatí navíc. U některých položek, zejména velmi levných, může finální cena vyskočit i o více než sto procent.Kovanda upozorňuje, že Brusel se tak sám dostává do rozporu s dřívější kritikou americké ochranářské politiky. Místo volného trhu volí opatření, která mají chránit evropské e-shopy před čínskou konkurencí. Ta těží z levnější energie, nižších nákladů výroby a sofistikovaných prodejních algoritmů.Druhým velkým tématem je evropský plán financování Ukrajiny. Evropská centrální banka odmítla poskytnout záruku na obří půjčku, která měla být kryta výnosy z ruských zmrazených aktiv. Podle Kovandy jde o „hurá akci“ Evropské komise, která nedokázala vyjednat podporu klíčových hráčů včetně USA. Belgie, kde sídlí Euroclear a kde leží většina zmrazených ruských rezerv, se obává, že by v případě budoucího míru mohla nést právní i finanční následky.Evropská rada bude o dalších variantách pomoci Ukrajině jednat 18. prosince. Podle Kovandy může být nakonec jedinou realistickou cestou nový společný unijní dluh nebo série bilaterálních dohod mezi členskými státy a Kyjevem.

Politická hra kolem rozpočtu, tlak na úředníky i dilema mezi obranou a Green Dealem. Petr Musil otevřeně popisuje, kde je skutečný problém českých financí a jaké riziko hrozí, pokud politici ztratí fiskální disciplínu. Poslechněte si nový Hrotcast.

Jak moc se skutečně změní ekonomika s novou vládou? Podle Štěpána Křečka žádná apokalypsa nepřichází – rozpočtové změny jsou v jednotkách procent HDP. V Hrotcastu ale zároveň říká, že Fialova vláda dlouhodobě bojovala s image nedostatečné ekonomické kompetence a slabé komunikace. „Nešlo o výsledky, ale o to, jak působila na veřejnost.“

Akciové trhy letos lámou rekordy, přestože svět obklopují nejistoty jako obchodní válka mezi USA a Čínou, ruská agrese na Ukrajině i rostoucí zadlužení států. „Je fascinující, jak se investoři dokázali oprostit od politiky. Rizik je spousta, ale trhy rostou,“ říká v novém Hrotcastu Jiří Tyleček, hlavní analytik společnosti XTB. 

Češi elektromobilům zatím moc nevěří, ale podle Arnošta Barny z Kia ČR je to jen otázka času. „Zvykáme si pomaleji, ale stejně jako dřív u dieselů či automatů – nakonec nás přesvědčí zkušenost.“ V novém Hrotcastu mluví o budoucnosti bezemisní dopravy i o tom, co by měla dělat Evropa jinak.

Nová vláda Andreje Babiše chce po nástupu zrušit emisní povolenky ETS2 pro domácnosti a dopravu. Podle ekonoma Lukáše Kovandy to ale nebude snadné. Brusel systém nastavil tak, že jeho zrušení by znamenalo tvrdé sankce a ztrátu evropských dotací.

Evropa zavádí nové emisní povolenky, které mají měnit náš životní styl – a nikdo pořádně neví, kolik budou stát. Ekonom Petr Dufek v novém Hrotcastu vysvětluje, proč jde podle něj o nepodařenou daň a jaké dopady může mít na domácnosti. Poslechněte si ostrou kritiku evropské klimatické politiky a chaotického rozpočtu.

Nová vláda Andreje Babiše se teprve rýsuje, ale její ekonomické kontury podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky nevypadají příliš slučitelně. „Programy ANO, SPD a Motoristů jdou proti sobě. Jedni chtějí šetřit, druzí rozdávat. Výsledkem může být rozpočet s deficitem kolem půl bilionu korun ročně,“ říká v novém Hrotcastu. 

Nová vláda Andreje Babiše s Motoristy a SPD má před sebou obtížné kompromisy, ale žádný rozpočtový kolaps nehrozí, říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. Emisní povolenky chce Česko podle něj oprávněně zpochybnit a euro by se nemělo zavádět dříve než v příští dekádě.