Claim OwnershipŽivoty slavných
Subscribed: 5,252Played: 30,183
Subscribe
© 2023 Fameplay
Description
Charismatické, odhodlané, výjimečné. Takové byly osobnosti, které měly vliv na vývoj společnosti, historii svých zemí, potažmo celé dějiny. Poznejte životní osudu žen a mužů, kteří měnili svět.Sledujte Životy slavných ve videoformě na YouTube kanálu Životy slavných.
Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
115 Episodes
Reverse
Maximilien Robespierre je jednou z nejparadoxnějších postav historie. Sám vychován humanistickými ideály, velký odpůrce trestu smrti, a během Velké francouzské revoluce se právě on postavil do čela jakobínského teroru, který tisíce lidí posílal pod gilotinu, včetně jeho nejbližších přátel. Jeho příběh je plný bizarních revolučních nápadů – jako na nový kalendář, nový způsob počítání času nebo nového náboženství. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnychSmrtící kombinace okouzlujícího půvabu, bystré inteligence, břitkého ostrovtipu a hudebního talentu – to byla femme fatale Alma Mahlerová (1879–1964). Nápadníci se k ní hrnuli už od jejích 16 let, kdy vstoupila do vídeňského společenského života. Sama prohlásila, že ji přitahuje genialita, na věku a vzhledu u muže nezáleží. Mezi její milence patřil malíř Gustav Klimt, rakouský skladatel a dirigent Alexander von Zemlinsky. Poté se vdala za pro ni výhodnou partii, dirigenta a skladatele Gustava Mahlera. S ním má dvě dcery, z nichž jedna bohužel zemře na záškrt. Další řadu milenců rozšířil architekt Walter Gropius, malíř Oskar Kokoschka, spisovatel Franz Werfel. Za Gropia i Werfela se později vdala a měla s nimi děti, které se nedožily dospělého věku. Ve svých 55 letech zažila poslední avantýru s teologem Johannesem Hollnsteinerem. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
1Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych26. dubna 1564 byl ve Stratfordu nad Avonou pokřtěn William Shakespeare. Je to první dochovaný záznam o životě tohoto nejslavnějšího dramatika všech dob – jeho přesné datum narození neznáme. A to není zdaleka jediné bílé místo v Shakespearově životopisu... Nejpalčivějšími otázkami, které jeho životopisci nabízejí, je mimo jiné to, zda v jeho milostném životě nefiguroval i jiný muž či exotická „tmavá dáma“. Obojí by bylo možné vysledovat v jeho tvorbě (Sonety) a obojí by v té době bylo značně skandální. Otázky se vznášejí nejen nad jeho osobním životem, ale i nad dráhou dramatika. Vážně to mohl být skutečně on – mladík z provinčního Stratfordu bez univerzitního vzdělání – kdo napsal všechny ty geniální texty? Tato otázka zřejmě nebude nikdy zcela uspokojivě objasněna. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnychMentorem Alexandra III. Makedonského (356–326 př. n. l.) byl slavný filozof Aristoteles, který mu poskytl vynikající vzdělání, samostatné uvažování a sociální dovednosti. Alexandr tak byl připraven na skvělou dráhu, kterou započal už ve svých 18 letech a jejíž pozdější výsledky byly ohromující. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnychV celých našich dějinách najdeme jen minimum takových osobností, jako je Jan Amos Komenský (1592–1670). Svět ho dnes zná především jako „učitele národů“, ale chápat ho „pouze“ jako pedagoga by byla hrubá chyba. Komenský byl také filosof, biskup jednoty bratrské, lingvista i muž, jenž býval přizván k důležitým politickým jednáním své doby. Jeho ambice však šla ještě dál: vytvořit filozofický systém zahrnující veškeré dosud známé vědění (Komenský ho nazýval pansofií), který povede k nápravě lidstva. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
Nikola Tesla - geniální vynálezce a fanstasmagorický snílek, který věrně dostál obrazu podivínského vědce: spal dvě hodiny denně, byl posedlý bouřkou, trpěl obsedantně kompulzivní poruchou, bál se dámských náušnic, nikdy nebyl ženatý a holuby považoval za nejlepší přátele. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
V roce 1915 narukoval Ludvík Svoboda do války jako devatenáctiletý. Padl do ruského zajetí a vstoupil do československých legií. Po bolševické revoluci uvízl na ruském území. Domů putoval přes Ameriku a Japonsko. Do své kroměřížské posádky doputoval teprve v roce 1920. Chvíli pracoval na rodném statku, záhy se však vrátil do armády, byl převelen do Užhorodu. Po mnihovské zradě přešel do Polska, kde chtěl vytvořit jednotku, která by bojovala proti Němcům. Čechoslováci se však ocitli v sovětské internaci. Jejich další osud by nejistý... V roce 41 začal v Buzuluku stavět československou jednotku, která měla bojovat po bokou Sovětské armády, zažil – později už s celým sborem – peklo v Dukelském průsmyku. Záhy se dozví o krutém osudu své rodiny – Svobodovi ilegálně ukrývali československé partyzány. Popraven byl i jeho syn, přežila jen manželka Irena a dcera Zoe. Po válce by si měl Svoboda užívat nového postavení – ministra obrany. Jeho kariéra však nepotrvá dlouho, i on upadl v komunistickou nemilost... Zvrat pak nastává až v roce 1968, kdy se stává prezidentem. Po dlouhodobé nemoci umírá v roce 1975. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
Za 2. světové války založili jugoslávští partyzáni svou první komunistickou brigádu. U jejího zrodu stál padesátiletý Josip Broz Tito: šéf jugoslávských komunistů, který se v příštích třech letech stane symbolem boje proti nacistické okupaci své země a po válce bude na 35 let prakticky neomezeným vládcem Jugoslávie. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
Václavu IV. se dostalo od jeho otce, silného panovníka Karla IV., předem umetené cesty. Měl perfektní vzdělání a jeho pozice byla budována už od malička. Ve dvou letech byl korunován na českého krále, v devíti letech byl oženěn, v 15 letech se stal římským králem. O to víc mu chyběla samostatnost, rozhodnost a chuť ke správě země. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
8. září roku 1504 byla na náměstí Piazza della Signora ve Florencii slavnostně odhalena socha Davida od Michelangela Buonarrotiho. Pětimetrová mramorová postava je dnes dost možná nejslavnější sochou světa, ideálem renesanční krásy, který svému (v té době devětadvacetilétemu) autorovi přinesl nehynoucí slávu i spoustu peněz. Dostal za ni 900 zlatých dukátů, což prý bylo víc, než Leonardo da Vinci vydělal za celý život… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
O jedno z největších diplomatických faux-pas v historii se postaral někdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov, když 12. října 1960 během Valného shromáždění OSN začal na znamení svého nesouhlasu mlátit uprostřed plného sálu botou do stolu. "Jseš chudej Filipíňák! Blbej poskok a lokaj imperialistů!" křičel k tomu lídr SSSR na šéfa filipínské delegace Lorenza Sumulonga, jehož otázka Chruščova rozčílila. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
17. září 1925 došlo v hlavním městě Mexika k nehodě autobusu. Jednou z cestujících byla i Frida Kahlo – 19letá studentka, která si z oné osudné jízdy odnesla řadu zranění – od proražené pánve, přes zlomenou páteř až po zpřeráženou nohu nebo vykloubené rameno. Přestože lékaři dívce příliš šancí na rekonvalescenci nedávali, Frida zatnula zuby a svoji bolest vlila na malířská plátna. Nakonec přežila. Ba co víc – její díla dnes zná takřka celý svět. Její jméno dnes vyzdvihují jak feministky, tak komunita LGBTQ. Šlo totiž o skutečně renesanční ženu – byla vzdělaná, zajímala se o politiku a slovo konvence neměla ve slovníku. Udržovala tak (stejně jako její muž, Diego Rodriga) řadu mimomanželských afér, a to jak s muži, tak se ženami. Nejen díky svému umění, ale i zjevné bisexualitě a pestrobarevným šatům vycházejícím z tradiční mexické kultury je tak i o půl století později stále známu osobností. A pokud by někdo náhodou jméno Frida Kahlo neznal, stačí jediný pohled na některý z jejích autoportrétů a žena se svým typicky srostlým obočím se mu navždy vryje do paměti. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
O Cyrilovi s Metodějem většina z nás ví jen to, že přišli na Velkou Moravu 5. července. A tahle informace je navíc nesprávná, přišli totiž spíše v květnu. Znát jen datum příchodu je velká škoda. Oba bratři byli mimořádné osobnosti a jejich osudy napsaly strhující příběh. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
Brazilský fotbalista Pelé je mnohými považován za nejlepšího hráče všech dob. Více než dvacet let rozdával fanouškům po celém světě fotbalovou radost a krásu, byl první globální sportovní hvězdou tmavé pleti. Jako jediný hráč v celé historii se stal třikrát mistrem světa (1958, 1962, 1970) a ve svých 1363 zápasech, včetně těch přátelských, nastřílel plných 1279 gólů. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
Athény, rok 399 před Kristem. Podle dnešního kalendáře 15. únor. Den, kdy byl popraven filosof, zakladatel etiky a jeden z největších myslitelů starověku – Sókratés. Muž, jehož myšlenky o tom, že klíčovým aspektem spokojeného života je schopnost rozpoznat dobro od zla, a podle toho jednat, jsou i dnes, po téměř dvou a půl tisíciletích, stále živé a aktuální. Muž, který prý nikdy nenapsal jedinou řádku… a přece jsou jeho názory zdokumentované tak, jako málokterého starověkého filosofa. A konečně: muž, který přišel s převratnou metodou v procesu poznání: metodou dialogu. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
Na Pražském hradě je 7. února 1311 korunován českým králem Jan, který je v Německu nazýván Jan Český, jinde na Západě Jan Slepý (Lucemburkové měli v genech krátkozrakost, ale Janovi se k ní přidala i další oční choroba – zřejmě zelený zákal) a u nás Jan Lucemburský – podle rodu z nevelkého hrabství na pomezí Německa a Francie, odkud pocházel. Začíná epocha Lucemburků na českém trůně a Janova 35letá vláda. Během ní získá nejprve pověst „krále Cizáka“, který z českých zemí především tahal peníze, ale později se budou historikové klonit k mnohem příznivějšímu hodnocení: právě během jeho vlády se české země rozrostly do soustátí Země Koruny české, v jehož podobě vydrží mnoho staletí. Bez jeho neuvěřitelného diplomatického talentu by sotva dosáhl takové moci a slávy jeho nástupce – syn Karel IV. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
Josif Vissarionovič Stalin vládl komunistickému impériu bezmála 31 let. Za tu dobu se stal jedním z největších zločinců 20. století. Za jeho vlády zahynuli na popravištích, v gulazích, v občanské válce a v důsledku hladomoru desítky milionů lidí. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
Psal se rok 1789 a Alexander Hamilton byl jmenován prvním americkým ministrem financí. Přestože mu bylo pouhých 34 let, dokázal za pět let ve funkci od základů změnit Spojené státy. Zemi, která se po revoluční válce topila v dluzích, zvládnul vzkřísit a díky důmyslným daňový reformám začala Amerika brzy prosperovat. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
28. října 1922 italští fašisté zahajují tažení z Neapole na hlavní město Řím. Chtějí tak demonstrovat svou sílu. Jak se brzy ukáže, právě tenhle okamžik se má stát tím nejzásadnějším na cestě jejich vůdce, 39letého Benita Mussoliniho, k moci. Pochod na Řím, což je název, pod nímž se událost zapsala do dějin, skončí následující den a o další dva dny později pak král Viktor Emanuel III. nabídne Mussolinimu úřad předsedy vlády. Řada Italů jeho rozhodnutí vítá, protože Mussolini se zpočátku zdá být mužem, který zemi vyvede z chaosu, do něhož upadla po první světové válce. Už brzy však bude jasné, jak moc se mýlili. Šéf vlády a vůdce fašismu – jak si Mussolini nechá později říkat – vytvoří z Itálie totalitní stát a zavleče ji do několika válek, včetně druhé světové. Přesto setrvá v čele fašistické Itálie bezmála čtvrt století. Jeho neslavný konec nadejde teprve na jaře roku 1945. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
O tom, že si Albrecht z Valdštejna (1583–1634) při cestě za vlastním prospěchem nebral žádné servítky, svědčí i události z roku 1619, kdy přešel s částí svého pluku na stranu císaře Ferdinanda. Jeho vrchní strážmistr se proti rozhodnutí postavil, ale Valdštejn ho chladnokrevně zabil. Hned poté Valdštejn v čele čtyřiceti mušketýrů vtrhl do domu moravského zemského výběrčího a vynutil si klíče od truhlic s penězi moravských stavů (tedy Zemské vlády). Vozy s ukradenou stavovskou pokladnicí dovezl Valdštejn do Vídně a předal císaři. Císař se ale zděsil a s ohledem na tísnivou vojensko-politickou situaci moravské peníze vrátil. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.
Comments
Download from Google Play
Download from App Store
United States