Nový svět

Zemřela Jana Brejchová, jediná skutečná velká mezinárodní hvězda českého filmu, pokud jde o herce a herečky, samozřejmě.Její úmrtí v nás logicky vyvolalo spoustu vzpomínek, zejména na tzv. českou novou vlnu z šedesátých let minulého století.Tolik skvělých, bystrých mladých mužů a žen od filmu, řečeno s Josefem Škvoreckým, se u nás nikdy předtím ani potom neobjevilo. Posuďte ostatně sami: Miloš Forman, Jiří Menzel, Věra Chytilová, Ivan Passer, Jan Němec, Jaromil Jireš a mnozí další. Každý zázračný talent, všichni s oscarovým potenciálem, nezapomenutelné filmy, nezapomenutelná doba.A právě o těchto lidech a jejich životních osudech, o jejich filmech, o hercích a nehercích, které do nich obsazovali, s přesahy k dnešku – přirozeně, jak už to u nás bývá – je nejnovější Nový svět.Tak nás poslouchejte a buďte s námi, přátelé!Vaši Martin, Michal a Mirek

V Evropě přichází po pádu Napoleona nová éra. Kontinent vyčerpaný revolucemi, válkami a rozvratem hledá řád, který by zabránil dalšímu kolapsu. Do této doby vstupuje kníže Klemens von Metternich – muž, který nechce tvořit nový, liberální svět, ale chce zachránit ten starý. Sází na rovnováhu sil, legitimitu panovnických dynastií a, bude-li to nutné k jejich udržení u moci, i princip intervence. Pod povrchem návratu “starých monarchií” ale klíčí národní obrození, liberalismus a sílící požadavek “třetího stavu” na podíl na správě “věcí verejnych”. To, co Metternich považuje za nebezpečný virus, je pro jiné začátkem moderní Evropy. Vídeňský kongres, Svatá aliance i dramatický útěk z revoluční Vídně roku 1848 nejsou jen historickými epizodami, ale součástí hlubší otázky: lze dějiny zastavit silou represí a diplomatické konstrukce?O tom, proč byl Metternich architektem stability i symbolem politické “reakce”, proč se k němu vracel Henry Kissinger a zda dnes existují státníci schopní udržet rovnováhu mezi velmocemi, pojednává tento díl Nového světa.Buďte s námi, jsme s Vámi.Vaši Martin, Michal a Mirek.Přijďte se do divadla Hybernia potkat s Novým světem, Insiderem a Bruselským diktátem. Tři podcasty, které dlouhodobě spoluvytvářejí českou debatu o politice a o ekonomice, o Česku, o Evropě i o světě. Lístky koupíte zde.https://www.datarun.cz/mashup

První zimní olympijské hry se konaly ve francouzském Chamonix na přelomu ledna a února 1924; původně se přitom nejednalo o olympiádu, ale o tzv. Týden zimních sportů, který měl být jen jakousi „předehrou“ či „doplňkem“ ke hrám VIII. olympiády (do pořadí se počítají i hry, které se z různých důvodů neuskutečnily), konaným od května do července téhož roku v Paříži. Úspěch Týdne zimních sportů byl ale tak velký, že jej funkcionáři Mezinárodního olympijského výboru na svém jednání v Praze v roce 1925 zpětně označili za první zimní olympiádu…Takhle to tedy všechno na počátku roku 1924 začalo. A právě o tom jsou dnešní Minuty NS, stejně jako o našich největších zážitcích ze zimních her, o jejich legendách i o současných hrách v Miláně a Cortině d’Ampezzo.Tak si nás poslechněte, přátelé, a buďte s námi. My jsme s vámi. A budeme s vámi i dál.VašiMartin, Michal a Mirek

Až do přelomu 18. a 19. století se Egypt, pokud jde o jeho novověké dějiny, vyvíjel takřka nezávisle na Evropě. Vpád Napoleonovy armády a jeho vítězství v bitvě u pyramid v červenci 1798 tuto situaci změnily. Egypt sice formálně zůstával součástí Osmanské říše, fakticky si ale za vlády Muhammada Alího budoval samostatnost. Francouzský vliv v zemi nicméně pozvolna rostl, což vedlo v letech 1859–1869 k vybudování Suezského průplavu, který měl — a dodnes má — mimořádný strategický význam.V sedmdesátých letech 19. století Britové využili ekonomických potíží egyptských vládců a získali nad Suezským průplavem kontrolu. Britská superiorita v Egyptě pokračovala i ve 20. století, třebaže „na papíře“ byla egyptská monarchie samostatná.Za druhé světové války se dlouholetý odpor Egypťanů vůči Britům projevil v jejich sympatiích k Německu a Itálii; mocnosti tzv. Osy byly ale posléze poraženy a s koncem války se do Egypta vrátily „britské zájmy“.V první polovině padesátých let 20. století došlo v Egyptě ke státnímu převratu, k moci se dostali vojáci v čele s plukovníkem Gamálem Abd an-Násirem. Ten v roce 1956 znárodnil Společnost Suezského průplavu, což vyvolalo tzv. Suezskou krizi. Britové se nakonec po americkém diplomatickém zásahu museli z Egypta stáhnout a Násirův režim přežil — Egypt se stal suverénním státem.Po Násirově smrti vládli zemi další dva vojáci — Muhammad Anvar as-Sádát a Muhammad Husní Mubárak. Po tzv. arabském jaru byl v roce 2012 zvolen prezidentem Egypta Muhammad Mursí, jeho vláda ale přivedla zemi k rozvratu a na jaře 2013 znovu převzala moc armáda. V červnu 2014 se stal prezidentem Abd al-Fattáh as-Sísí, jenž je garantem stability a relativně solidního rozvoje Egypta dodnes.O tom všem — i o dalších dílčích tématech — je dnešní Nový svět.Tak nás poslouchejte, přátelé, a vůbec buďte s námi!Vaši Martin, Michal a Mirek

Káhira, vítězná v překladu, je jednou z největších metropolí Afriky. Její historie sahá tisíce let zpět a je spojena se starými Egypťany, Peršany, Římany, Řeky, Makedonci i Araby – you name it. Pokaždé vás toto město překvapí, nikdy není stejné a jeho historie i současnost vás chtě nechtě vtáhnou. Od pyramid v Gíze na jejím předměstí, přes světová muzea v čele s Grand Egyptian Museum – největším muzeem na světě věnovaným historii jedné civilizace – až po středověkou historii, Alabastrovou mešitu Mohamada Alího z 19. století, fascinující Arabské jaro a dnešní moderní život, který neustává ani na minutu. Toto je město, které nikdy nespí. Dejte si ho s námi právě teď!

Blízký východ vstupuje do další fáze hluboké proměny. Region, který byl po desetiletí formován zejména soupeřením Izraele a Íránu, rolí Spojených států a opatrnou rovnováhou mezi sunnitskými a šíitskými mocnostmi, se dnes přeskupuje jinak a rychleji, než si Evropa často připouští. Rozpad dosavadních aliancí, oslabení Íránu, nová sebevědomá politika Saúdské Arábie, pragmatický byznysový model Spojených arabských emirátů a návrat Turecka jako klíčového regionálního hráče vytvářejí zcela nové mocenské pole. Události, jako je konflikt kolem Jemenu a ostrova Sokotra, válka v Gaze či proměna vztahů k Izraeli, nejsou izolovanými epizodami, ale symptomy širšího zlomu. O tom, proč se starý blízkovýchodní řád hroutí, čím je nahrazován a proč se zásadní dění odehrává mimo hlavní pozornost evropské veřejnosti, pojednává tento díl Nového světa. Buďte s námi, jsme s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek.

Sto padesátý čtvrtý díl Nového světa je vlastně reakcí na Vaše četná přání – přinášíme v něm naše doporučení ke čtení pro rok 2026.Jedná se o odbornou, populárně-vědeckou i krásnou literaturu, o níž se domníváme, že je kvalitní a že by Vás, jako fanoušky Nového světa, mohla bavit.Martin Vám doporučuje například knížku Zbigniewa Rokyty „Odřanie. Novým Polskem od Slezska k moři“, knihu Aleksandry Wojtaszekové „Fjaka. Chorvatská sezóna“ nebo román Markéty Pilátové „Hnízda“, napsaný v nejlepší tradici magického realismu…Mirek Vám doporučuje například knihu Roberta D. Kaplana „Přicházející anarchie“, knihu Františka Janoucha „Případ Andreje Sacharova“ nebo knihu od Toby Wilkinsona „The Last Dynasty: Ancient Egypt from Alexander the Great to Cleopatra“. Michal Vám doporučuje například knihu od Catherine Marridale „Lenin On The Train“, knihu od Hawarda Amose „Russia Starts Here“ nebo knihu od Malcolma Harrise „Palo Alto: A History of California, Capitalism, and the World“. To je jen malý zlomek. Všechny knihy, které jsme doporučili najdete zde: https://shelfie.cz/258-novy-svet-Mějte se hezky a užijte si knížky, ať už si ke čtení vyberete jakékoli.Jsme stále s Vámi,Vaši Martin, Michal a Mirek

Nobelova cena míru je udělována od roku 1901. Od té doby ji obdrželo několik amerických politiků, včetně prezidentů (Theodore Roosevelt, Woodrow Wilson, Jimmy Carter, Barack Obama). Současný šéf Bílého domu, republikán Donald Trump, po ní zjevně touží, dosud se jí nicméně nedočkal – a je otázka, zda tomu tak někdy bude.Dnešní Minuty Nového světa jsou věnovány právě Nobelově ceně míru a všemu, co s ní souvisí. Tak si nás poslechněte, přátelé!Vaši Martin, Michal a Mirek

Režim íránských konzervativních ajatolláhů v čele s Alím Chameneím se ocitl pod dosud největším tlakem. Statisícové protesty v Teheránu i v dalších městech jsou mimořádně silné a vláda je na pokraji zhroucení. Výsledek je nicméně těžké předvídat. Jediný, kdo by snad mohl rebelům efektivně pomoci, je americký prezident Donald Trump, jisté to ale není – USA mají totiž v regionu mnoho zájmů a partnerů a řadě z nich by oslabený teheránský režim vyhovoval…A právě o tom všem, a nejen o blízko- a středovýchodním kontextu, jsou nejnovější Minuty Nového světa.Tak nás poslouchejte, přátelé!Vaši Martin, Michal a Mirek

Co můžeme čekat od roku 2026? Klíčový bude výsledek tzv. midterms, tedy listopadových voleb do celé Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu amerického Kongresu. Ty rozhodnou o tom, jak silný bude prezident Donald Trump ve druhé polovině svého druhého funkčního období – v USA i ve světě.Ve Francii dost možná dojde k dalším předčasným volbám a odvolací soud rozhodne o tom, zda se šéfka Národního sdružení Marine Le Penová bude moci účastnit prezidentských voleb na jaře 2027, nebo zda ji ve volebním klání zastoupí formální předseda strany Jordan Bardella.Na Ukrajině se bude hrát o to, zda – a případně jak daleko – Rusové postoupí na frontě, a o možnou podobu budoucího míru.O tom všem, i o dalších důležitých tématech, bude řeč v tomto díle Nového světa.Tak buďte s námi nejen dnes, ale po celý rok 2026.VašiMartin, Michal a Mirek

Výmarská republika, oficiálně Německá říše (Deutsches Reich; 1918–1933), se zrodila po pádu vilémovského císařství na sklonku první světové války. V následujících letech prošla mnoha vážnými krizemi (poválečná hospodářská krize, bolševické i pravicové pokusy o převrat, rúrská krize a hyperinflace), v polovině 20. let je ale překonala. Následovalo období hospodářského vzestupu, politické stability, mimořádného kulturního rozmachu a smíření Němců s dříve „nenáviděným státem, který jim vnutili spojenci“.Velká hospodářská krize (1929–1933) a její sociální dopady však republiku znovu – tentokrát již fatálně – oslabily, rozervaly ji vedví a výsledkem byl prudký nástup radikální levice (komunisté) i pravice (nacisté).Vyvrcholením překotné politické krize bylo jmenování šéfa NSDAP Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933 a nástup nacistické diktatury se všemi známými důsledky.Podle mnoha odborníků, historiků a politologů je dnešní doba v řadě ohledů podobná přelomu 20. a 30. let minulého století. Zda tomu tak skutečně je a zda je současná liberální demokracie podobně křehká, jako byla Výmarská republika, si můžete poslechnout v tomto díle Nového světa.Buďte s námi, jsme s Vámi.Vaši Martin, Michal a Mirek

Spektakulární operace v Caracasu, která skončila zadržením venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženy americkými vojáky, ukázala, že když Donaldu Trumpovi na něčem opravdu záleží, jde za tím rychle a tvrdě. Když mu na tom záleží…Jaké důsledky bude mít Madurovo zatčení pro Venezuelu, jaké „poučení“, pokud vůbec nějaké, si z akce vezmou Číňané a Rusové, teprve uvidíme. Jedno je ale jisté už teď: žijeme v „novém světě“ a budeme v něm žít i dál. Pro Evropu to úplně dobrá zpráva není…A pokud jde o nás, nemohli jsme náš podcast před necelými třemi lety nazvat lépe.Buďte s námi, jsme s vámi.Vaši Martin, Michal a Mirek

Jak jsme Vám už dlouho slibovali, poslední Nový svět v letošním roce věnujeme zcela mimořádně České republice a české politice.Shodli jsme se na tom, že Česká republika je skvělá země, a to navzdory všem problémům a těžkostem, na něž často oprávněně žehráme a na něž si stěžujeme. Teprve ve srovnání se světem, zejména se zámořským světem, je evidentní, v jak báječné, bohaté a bezpečné zemi žijeme a jak dobře se máme…Tak si naše povídání o dnešním Česku, o tom, jaké je a jaké by mohlo být, poslechněte, přátelé.A buďte i v roce 2026, do kterého Vám všem přejeme jen to dobré, s námi. Máme Vás rádi.Vaši Martin, Michal a Mirek

Příměří z 11. listopadu 1914, které ukončilo hrůzy Velké (první světové) války, se již více než sto let slaví jako tzv. Den válečných veteránů (Remembrance Day či Veterans Day). S plukovníkem Generálního štábu ve výslužbě a ředitelem Památníku Lidice Eduardem Stehlíkem jsme si proto povídali nejen o veteránech z první a druhé světové války, ale i o těch, kteří bojovali poměrně nedávno, například na Středním východě, o tom, jak je vnímá (nejen) česká veřejnost a jak je o ně ze strany státu postaráno.Současně jsme vzpomínali i na legendární vánoční příměří z roku 1914, jež bylo tehdy ojedinělým, unikátním „zábleskem lidskosti“ uprostřed strašlivých válečných hrůz.Tak si nás poslechněte, přátelé, a užijte si krásné svátky!VašiMartin, Michal a Mirek

Súdán je země, která vznikla v důsledku oddělení Jižního Súdánu v roce 2011. Zatímco jihu zůstaly zejména zdroje ropy, severu pak potřebná infrastruktura. Samozřejmě toto rozdělení bylo a je jedním ze zdrojů soudobého konfliktu dvou ozbrojených složek původní súdánské armády. Dalším faktorem, který způsobil i značnou „internacionalizaci“ konfliktu, je soudobá těžba zlata v objemu zhruba 65 tun ročně a boj o kontrolu této decentralizované těžby.Pokud chcete vědět více o tomto konfliktu a této krásné zemi, poslechněte si aktuální díl Nového světa. Jako varování ale berte skutečnost, že současný konflikt v této zemi má podle všeho celosvětově na svědomí zdaleka nejvíce civilních obětí – a to bez většího zájmu světa…

Henry Ford patřil k největším osobnostem Ameriky meziválečné éry nejen proto, že byl jejím „automobilovým králem“, ale také proto, že svými výrobky významně ovlivnil život Američanů, jejich životní styl a že dokázal inspirovat obrovské množství podnikatelů v cestě za úspěchem.Muž, který zavedl v USA strojovou pásovou velkovýrobu, který umožnil takřka každé domácnosti vlastnit osobní automobil, byl složitou osobností: na jedné straně proslul jako jeden ze zakladatelů sociálního státu svého druhu, na druhé straně silným odporem vůči odborům i neskrývaným antisemitismem.Jeho odkaz budoucím generacím je nicméně navzdory všem kontroverzím nezpochybnitelný.Tak si nás poslechněte, přátelé!Vaši Martin, Michal a Mirek

John Fitzgerald Kennedy, 35. prezident USA, patří k legendárním postavám amerických i světových dějin 20. století.Jeho prominentní rodina, služba vlasti ve druhé světové válce, strmá politická kariéra, nedokončené prezidentství kvůli jeho zavraždění v texaském Dallasu a tzv. kennedyovský mýtus, který trvá i ve dvacátých letech našeho století (jeho synovec Robert Kennedy mladší je ministrem zdravotnictví a sociální péče ve vládě Donalda Trumpa) – to všechno fascinuje nejen americkou veřejnost.Dnešní Nový svět jsme proto věnovali právě fenoménu JFK a všemu, co s ním souvisí.Tak si to užijte, přátelé, jsme s vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek

Americký prezident Donald Trump prožívá hektické časy. Ať chce či nechce – a zdá se, že spíš nechce – musí věnovat pozornost válce na Ukrajině, která ho zjevně obtěžuje a unavuje. Osud „Trumpova mírového plánu“, jenž nese, zdá se, „ruskou stopu“, ale který někteří politici i některá média přesto označují za „nadějný“, je zatím nejasný – uvidíme. Totéž platí o budoucnosti Venezuely – Trump evidentně váhá; v případě „ropného Eldoráda“ jde skutečně o hodně, stejně jako v případě jeho domácí hospodářské politiky. Midterms jsou už za necelý rok a právě jejich výsledek rozhodne do značné míry o tom, jak budou vypadat poslední dva roky jeho prezidentství.O tom všem, ale i mnoha dalších věcech, včetně odchodu někdejšího viceprezidenta Dicka Cheneyho, jsme si povídali v dnešním díle Nového světa.Tak buďte s námi, my jsme s vámi.Srdečně,Martin, Michal a Mirek

Amsterdam je město mnoha tváří: velké, s dlouhou historií, jeden ze symbolů nizozemského protestantského odporu vůči španělské nadvládě v 16. a 17. století, centrum slavné burzy a obchodu, mořeplavby a zámořského podnikání, nizozemského impéria i malířství, jehož klenoty – včetně Rembrandtovy Noční hlídky – si můžete prohlédnout v místním Rijksmuseu. Zároveň je to i město vynikajícího fotbalu (Ajax Amsterdam), skvělého jídla a pití.Tak se do něj s námi vypravte a užijte si to.Srdečně, Martin, Michal a Mirek

Tímto dílem začíná podcast Nový svět nepravidelnou sérii zamyšlení nad výjimečnými osobnostmi našeho světa. Chceme tím ukázat, že k zásadní změně světa stačí výjimečný člověk. Tak to bylo, je a zřejmě bude i nadále. Věříme, že vás tyto debaty budou fascinovat stejně jako nás!Alexandr Makedonský dokázal něco, co nikdo před ním ani po něm. Během let 336 př. Kr., kdy nastoupil na trůn, a 323 př. Kr., kdy umírá za záhadných okolností – zřejmě v důsledku otravy jedem – v Babylónu, dokázal vybudovat říši sahající od Makedonie přes dnešní Turecko, Egypt, Blízký a Střední východ až po Indii, Pákistán a Afghánistán. Geniální vojevůdce a žák slavného filozofa Aristotela zároveň neměl zábrany nechat vyhladit obyvatele celých měst. Jeho říše se zhroutila během několika měsíců a na jejích troskách povstaly jiné.Místo posledního odpočinku Alexandra mělo být na jeho přání v egyptské Síwě, ale nakonec bylo v Alexandrii – a dodnes nebylo objeveno.