MišMaš Art

V zahradě Winternitzovy vily probíhá další sochařskávýstava připravená kurátorkou Kristýnou Jirátovou. Až do 29.dubna je možné kolem vily pivotovat a zhlédnout tak díla Patrika Adamce, Vojtěcha Míči a Davida Turečka v rámci expozice nazvané Pivot.Máša Pivovarová si do studia pozvala Patrika Adamce,sochaře, který do svých dvanácti let žil na Floridě a v Praze pakvystudoval sochařský ateliér Lukáše Rittsteina. Máša s Patrikemv rozhovoru probere nejen americký pobyt a to, jak ovlivnil jeho tvorbu, ale i atmosféru, která panovala v sochařském ateliéru Lukáše Rittsteina, důvody, proč používá jako materiály molitan a beton, proč člověka „rozkládá“, jak je pro něj důležitá tvář a řeč se stočí i na Patrikovy „sochařské obrazy“ a ranou sérii opilců.

V Galerii Portheimka na pražském Smíchově probíhá až do 31. března výstava autorů, kteří prošli sochařským ateliérem Lukáše Rittsteina na pražské Akademii výtvarných umění. Výstava nazvaná Tři dimenze lásky do Portheimky doputovala z Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, kde v pozměněné podobě probíhala od října loňského roku. Oběvýstavy kurátorsky připravil Petr Vaňous. Máša Pivovarová s Lukášem Rittsteinem v prvníčásti rozhovoru probere jeho pedagogickou činnost, to, jak probíhala výuka v ateliéru Socha 1, co spojuje Lukášovy absolventy, proč je pro sochaře důležitá zkušenost s modelováním podle živého modelu a Lukáš prozradí ito, čím se řídí při rozpoznávání talentu u svých žáků.Druhá část rozhovoru se věnuje Lukášově volné tvorbě,především pak jeho projektům, na kterých spolupracuje se svojí ženou Barborou Šlapetovou. Společně podnikají již řadu let expedice do Papuy Nové Guineje za domorodými kanibalskými kmeny, především kmenem Yali Mek. Z těchto výpravpak vzniká obsáhlý umělecký materiál: fotografie, experimentální filmy, kresby, sochy, knihy rozhovorů. Takovým vyvrcholením těchto projektů bude instalace Jakse dotknout nebe v muzeu Fondazione Giorgio Cini na ostrově San Giorgio Maggiore v Benátkách v době konání bienále od 17.4.­-12.7. Zároveň se chystá výstava ve Špálově galerii v Praze. Lukáš všechny tyto projekty v rozhovoru představí. Podcast vznikl za laskavé podpory Městské části Praha 5.

Hosty Míši Vrchotové byli tentokrát režisérka Zuzana Piussi,autorka dokumentárních filmů, ve kterých už čtvrtstoletí mj. sleduje slovenskou politiku, a novinář Petr Vizina, který se jako šéfredaktor časopisu Qartal v aktuálním vydání věnuje dění kolem Slovenské národní galerie. Poslechněte si rozhovor o tom, zda a jaké paralely vidí mezi slovenskou a současnou českoukulturní politikou.

Vila ve Vraném nad Vltavou, tunel Jelením příkopem, ÚstředíČSOB v Praze Radlicích, rekonstrukce zámeckého pivovaru v Litomyšli, vinařský dům Sonberk v Popicích na Moravě, revitalizace ostravských Vítkovic nebo lávka Dagmar Šimkové v Písku. To jsou jen některé ze slavných realizací oceňovaného architekta Josefa Pleskota, kterého si do studia Winternitzovy vily pozvala Máša Pivovarová. V rozhovoru se dozvíte, jací čeští i zahraniční výtvarníumělci a architekti Josefa Pleskota ovlivnili, která období v dějinách architektury obdivuje, jak chápe pojem idea či vnitřní obraz v souvislosti s architekturou, jak pracuje na svých stavbách s chybou a se světlem, jak je pro něj důležitá příroda nebo komu by ještě toužil připravit výstavu ve své galerii v pražských Holešovicích.Závěr rozhovoru patří Praze, jejímu urbanismu a chystanýmprojektům na Pražském hradě.

Usedlost Cibulka na Praze 5, které vtiskl podobu na začátkudevatenáctého století vzdělaný pasovský biskup Leopold Thun Hohenstein, téměř zanikla. Po smrti biskupa v roce 1926 vyhořela, a pak chátrala. Nový život se jí rozhodla vdechnout Nadace rodiny Vlčkových, která usedlost v roce2021 koupila. Plánuje zde otevřít první pražský dětský hospic. Máša Pivovarová si do studia pozvala Katarínu Vlčkovou,lékařku mobilního hospice Cesta domů, která se společně s manželem Ondřejem, bývalým generálním ředitelem Avastu, rozhodla Cibulce dát nový význam a architekta Petra Hájka, jehož studio vyhrálo soutěž na rekonstrukci usedlostiCibulka a novostavbu dětského hospice, které se účastnilo 48 architektonických týmů.V rozhovoru se dozvíte, co všechno se již na Cibulceděje a dít bude, jak bude plánovaný dětský hospic vypadat, čemu přesně bude sloužit, jak probíhá spolupráce s památkovou péčí, jaké části areálu budoupřístupné veřejnosti, i to, jak bude hospic Cibulka vonět. Podcast vznikl za laskavé podpory Městské části Praha 5.

Míša Vrchotová si tentokrát do studia Winternitzovy vilypozvala designéry Maxima Velčovského a Jakuba Berdycha Karpelise, který se vedle designu věnuje také volné tvorbě. Před čtvrtstoletím oba stáli u vzniku nezávislé designérské značky Qubus, kterou Jakub dodnes na stejné adrese v Rámové ulici na Starém městě vede. Poslechněte si rozhovor o tom, jak a proč se zrodila cibuláková Republika nebo ikonické porcelánové holinky. Proč oba umělce, kteří patří do generace „Husákových dětí“, zajímá dekonstrukce či redehonestace původního designu, nebo jak moc se v jejich tvorbě odráží přemýšlení o společnosti, ve které žijí. A zajděte se podívat na jejich společnou výstavu Qubus, která dostala podtitul Boj s krásou, a k vidění je až do 15.března 2026 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze.  

Přesně dvacet let je na české galerijní scéně jedna z nejzajímavějších a nejúspěšnějších soukromých galerií HUNT KASTNER, kterou v Praze založily dvě ženy – původem Kanaďanka Camille Hunt a Američanka Katherine Kastner, kterou do studia Winternitzovy vily pozvala Míša Vrchotová. Poslechněte si rozhovor o tom, jak z jejího pohledu vypadala česká výtvarná scéna v nultých letech, co považuje za nejdůležitější úspěchy v zahraničí nebo o akviziční politice veřejných výtvarných institucí. 

Poslední díl podcastu MišMaš Art v roce 2025 jevěnovaný výstavě Životy. Umělci perem Karla van Mandera, která probíhá v Muzeu umění Olomouc a zaměřuje se na severské umělce 15. a 16. století, které tzv. „nizozemský Vasari“ zvěčnil ve své slavné knize Het Schilder-Boeck. Pozvání Máši Pivovarové do studia Winternitzovy vily přijal kurátor výstavy Miroslav Kindl, který v rozhovoru představí osobnost Karla van Mandera i autory zastoupené na olomoucké výstavě včetně anekdot, kterými je van Manderova kniha prošpikovaná.

Více než půlstoletí žije v kraji Nízkého Jeseníku pod hradem Sovinec. Jeho dílo ale najdete ve významných mezinárodních sbírkách jako například v newyorském MoMA či washingtonské Národní galerii. A až do 21. března také v AP galerii v pražských Holešovicích, která je součástí Ateliéru Josefa Pleskota. Poslechněte si vyprávění Jindřicha Štreita o tom, co ho jako fotografa zajímalo na kolektivizované vesnici, jak v malé obci pod hradem Sovinec v době normalizace pořádal neoficiální výstavy umělcům jako byli například Adriena Šimotová, Václav Boštík či Vladimír Kopecký nebo co na FAMU znamenal Štreitův výjezdní ateliér. Rozhovor připravila Míša Vrchotová. 

Pražská Trafo Gallery vystavuje až do konce letošního rokuobrazy dvou výrazných malířských osobností současné české umělecké scény: Zdeňka Trse a Vladimíra Vély. Výstavu pojmenovanou Tělo představ kurátorsky připravil Pavel Dvořák a Máša Pivovarová oba vystavující umělce přivítalav suterénu Winternitzovy vily. Společně probrali nakolik je poznamenala zkušenost s realistickou malbou, co v jejich obrazech znamenají motivy kruhu a čtverce, nakolik je ovlivňuje hudba či mystická literatura, jak pracují s barvami, světlem i názvy svých děl. Umělci také Máše prozradili, jak vypadá samotný proces vznikujejich děl a na závěr Zdeněk Trs připravil pro návštěvníky výstavy jeden tajemný úkol.

V Galerii hlavního města Prahy v domě U Kamenného zvonubyla zahájena výstava s názvem Dvojník. Jedná se o dlouholetýbadatelský projekt kurátorky Kristýny Jirátové, v rámci kterého jsou představena díla okolo stovky špičkových autorů z Čech i zahraničí, od 19. století do současnosti. Kristýna je kurátorka, která má za sebou mnoho zajímavýchprojektů, z těch nejrozsáhlejších můžeme zmínit výstavu CharlesBaudelaire Samota uprostřed davu v Galerii středočeského kraje v Kutné Hoře.Máša Pivovarová se Kristýny vyptá na různé formy dvojníka odstarověkého Egypta a antického Řecka až po jeho současné digitální podoby. Proberou rovněž literaturu spojenou s fenoménem dvojnictví a její vliv na výtvarné umění. A chybět nebudou ani zákulisní informace o přípravě celé rozsáhlé výstavy.

Galerie Středočeského kraje GASK otevřela výstavu věnovanoudnes již legendárnímu volnému uměleckému seskupení 12/15 Pozdě, ale přece. Výstava, kterou kurátorsky připravili Richard Drury, Petr Mach a Josef Vomáčka potrvá do 8. března. Máša Pivovarová si do studia Winternitzovy vily pozvalajednoho z členů seskupení ­ Ivana Kafku a jednoho z kurátorů výstav ­Richarda Druryho. Mluvit budou o vzniku skupiny, názvu, o prvním veřejném vystoupení, celkovém směřování seskupení, charakteristických rysech, zahraničních vlivech, koncepci výstavy, i konkrétních dílech Ivana Kafky.

O Kateřině Vincourové se v posledních týdnech mluví především jako o první české umělkyni, která samostatně vystavuje ve velkých sálech Galerie Rudolfinum. Míšu Vrchotovou ale zajímalo, co tomu od devadesátých let, kdy ještě jako studentkapražské Akademie výtvarných umění vstoupila na výtvarnou scénu, předcházelo. Poslechněte si rozhovor o tom, jak šli studující AVU požádat prezidenta Václava Havla o výjimku, aby si sami mohli zvolit rektora. Co pro mladou umělkyni znamenaloještě při škole vystavovat v Galerii Behémót nebo Na bidýlku. Jaké možnosti jí přinesla Cena Jindřicha Chalupeckého, kterou získala coby první žena nebo jak její tvorbu změnilo mateřství. A samozřejmě se dozvíte i to, proč svoji zatím poslední výstavu pojmenovala Skin Care.

Letošní cenu Grand Prix za architekturu, kterou udělujepětičlenná mezinárodní porota, získal projekt kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce. Autorem oceněného návrhu je architekt Jan Říčný ze studia RCNKSK, který se stal i hostem Máši Pivovarové. Jejich rozhovor se týká především oceněné kaple, jejíhoumístění v krajině, symboliky či materiálů a technologií použitých při stavbě. Jan Říčný představí celý projekt od podlahy z dusané hlíny až po moderně pojatý sanktusník na vrcholku. Závěr rozhovoru je pak věnován jabloňové aleji,která ke kapli vede a plánované křížové cestě.

Místa činu Denisy Václavové, také tak by se dala nazvat epizoda, kterou Míša Vrchotová připravila se zakladatelkou mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu, jenž letos slaví třicet let své existence. Co Denisu zajímá na opuštěných často vybydlených prostorech? Proč města potřebují svá prázdná místa a nemocnice umění? Poslechněte si rozhovor o tom, co festival letos přivedlo na Jižní město, o výstavě Sídliště nebo Planeta Hlava Davida Böhma a Ondřeje Buddeuse v tamní Kulturní stanici Galaxie. A samozřejmě, řeč byla také o legendární vršovické open–air galerii ProLuka, která sice změnila místo činu, ne však důvod své existence.   

Zahrada Winternitzovy vily 15. října ožila sochami KurtaGebauera. Pod kurátorským vedením Kristýny Jirátové zde byly nainstalovány stěžejní práce jednoho z nejvýznamnějších současných českých sochařů, ale také malíře a fotografa, který na českou výtvarnou scénu vstoupil v doběnormalizace. Kurt je ale také významným pedagogem, který se neúnavně zajímá o osudy českého veřejného prostoru, zakládajícím členem skupiny 12/15 Pozdě alepřece, Nové skupiny a skupiny Wlastenci přátelé Penklubu.Máša se s Kurtem pomyslně projde po celé zahradě avyptá se na jednotlivá sochařská díla. Za každou sochou se totiž skrývá poutavý příběh.

Třetí laureátkou Ceny Medy Mládkové se letos na podzim stala výtvarná umělkyně a kurátorka Dagmar Šubrtová, která se mj. stará o odkaz Květy a Jitky Válových v kladenském domě, kde sestry společně prožily většinu života. Sama Dagmar se narodila v severočeském Duchcově a dlouhodobě žije a tvoří na Kladensku. Snad právě proto je její dílo tolik spojeno s krajinným postindustriálním rázem. Poslechněte si rozhovor o focení nové divočiny na kladenských haldách, o tom, proč je umělkyně kritická k rekultivaci krajiny nebo o jejím přátelství s Jitkou Válovou. Připravila Míša Vrchotová.  

Letošní laureátkou ceny Vladimíra Boudníka se stala LenkaFalušiová. Absolventka grafického ateliéru profesora Jiřího Lindovského a Dalibora Smutného na pražské Akademii výtvarných umění, která se kromě grafiky věnuje také kresbě tuší a jejím hlavním tématem je příroda, především les.Lenka získala v roce 2024 také cenu Vizium udělovanou Českou akademií vizuálního umění v kategorii Objev roku. Aktuálně Lenka vystavuje v pražské Galerii Kvalitář. Expozici pojmenovanou Když déšť utichne kurátorsky připravila Barbora Kundračíková.Máša Pivovarová se Lenky vyptá na pocity a zážitkyspojené s pobytem v lese, grafické techniky, se kterými pracuje, symboliku světla a tmy, propojování snu a skutečnosti i umělecké vzory.

V Galerii města Plzně právě probíhá výstava s názvem Canyou hear me?, která prezentuje práce z posledních několika let dvou výrazných uměleckých osobností: manželů Adély Babanové a Daniela Pitína. Na výstavě, kterou architektonicky pojal Tomáš Svoboda a kurátorsky připravil Martin Mazanec, můžete zhlédnout až do konce tohoto roku zatím poslednídokončený filmový projekt Adély Zákon času a sérii maleb Daniela Pitína týkající se především tématu budoucnosti.Máša Pivovarová se v rozhovoru zaměří na témata, kteráAdélu a Daniela spojují: film, kulisy, architekturu nebo paměť. A řeč bude i o konkrétních dílech, která jsou v plzeňské galerii prezentována, tedy Adélin film Zákon času a Danielovy obrazy zachycující specifickou vizi budoucnosti.

Sejdete-li před Nuselským mostem k dodnes zachovalé části novoměstských hradeb, najdete na bastionu U Božích muk velkorysou vyhlídku na Prahu, která se pravidelně stávámístem pro sochařské výstavy pod širým nebem. Ta letošní dostala název Oči kůže a najdete na ní díla autorek a autorů napříč generacemi i sochařskými ateliéry pražské Akademie výtvarných umění. Garantem celého projektu je vedoucíAteliéru figurální sochy a medaile Vojtěch Míča, kterého do studia Winternitzovy vily pozvala Míša Vrchotová. Poslechněte si rozhovor o tom, kde je podle někdejšího absolventa Aleše Veselého podstata sochy v první polovině 21. století, o umění ve veřejném prostoru i vzájemné debatě architektů a sochařů, která by měla začínat už na akademii, o Míčově vztahu k díluFrantiška Bílka nebo například o jeho spolupráci s Jiřím Petrbokem. Výstava Oči kůže, jejíž koncepce je inspirována knihou finského architekta Juhani Pallasmaa, potrvá do května 2026.