Claim OwnershipVysoké napětí
Subscribed: 169Played: 1,898
Subscribe
© Datarun
Description
Energetika prochází největší proměnou v historii. Hledáme způsoby, jak zajistit energii, která bude nejen čistá, ale zároveň i cenově dostupná a bezpečná. Jak toho dosáhnout? Odpověď zatím nemáme
V podcastu Vysoké napětí Michal Půr spolu s byznysovými insidery, experty a vizionářizkoumá budoucnost jaderné energie, fosilních paliv i obnovitelných zdrojů. Jaké jsou limity akumulace energie? Jak dekarbonizovat průmysl a dopravu? Řešíme i dopady Green Dealu, Fit for 55 nebo Clean Industrial Deal a taky návrat Trumpa a geopolitiku, která ovlivňuje energetickou rovnováhu.
V podcastu Vysoké napětí Michal Půr spolu s byznysovými insidery, experty a vizionářizkoumá budoucnost jaderné energie, fosilních paliv i obnovitelných zdrojů. Jaké jsou limity akumulace energie? Jak dekarbonizovat průmysl a dopravu? Řešíme i dopady Green Dealu, Fit for 55 nebo Clean Industrial Deal a taky návrat Trumpa a geopolitiku, která ovlivňuje energetickou rovnováhu.
123 Episodes
Reverse
Celou epizodu najdete na HeroHero – teď si ho můžete vyzkoušet na týden ZDARMA: https://herohero.co/vysokenapeti/invites/BXBCQIRDOZEnergetická transformace naráží na tvrdou realitu sítí, geopolitiky i ekonomiky. V Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek, proč ani masivní rozvoj obnovitelných zdrojů neřeší všechny problémy energetiky. Na příkladu Skotska ukazují, jak se musí větrné elektrárny často vypínat, protože přenosová soustava nedokáže elektřinu dopravit tam, kde je potřeba. Řeč ale přichází i na mnohem širší souvislosti – závislost Evropy na dovozu plynu, napětí kolem Hormuzského průlivu nebo předčasné zavírání jádra. V závěru Michal ochutná různé druhy ropy a Petr mu odpoví na základní otázku energetiky, vesmíru a vůbec.
Hormuzský průliv, kterým proudí přibližně pětina světové ropy a LNG, se stal klíčovým bodem globální ekonomiky – a jakékoli narušení dopravy okamžitě hýbe cenami energií i paliv.V podcastu Vysoké napětí rozebírá Jiří Tyleček, šéf analytik společnosti XTB, jak velký problém by dlouhodobé omezení dopravy v oblasti představovalo pro Evropu. Ta je podle něj stále silně závislá na fosilních palivech a zejména na dovozu LNG. Krize by se tak mohla rychle promítnout do cen plynu, elektřiny i pohonných hmot.Tyleček rozebírá s Michalem Půrem globální soupeření o dodávky plynu mezi Evropou a Asií, problémy v chemickém průmyslu, výrobě hnojiv nebo potravinové bezpečnosti. Zatímco krátkodobé kontrakty na energie už reagují prudkým růstem cen, dlouhodobé trhy zatím panice nepodléhají.
Napětí na energetických trzích znovu roste. Konflikt na Blízkém východě a omezení dopravy přes Hormuzský průliv okamžitě rozhýbaly ceny plynu, ropy i elektřiny. Přestože Evropa není na katarském LNG tak závislá jako Asie, výpadek části světových dodávek spouští globální boj o plyn a tlačí ceny vzhůru. V novém Briefingu Vysokého napětí Petr Dušek a Michal Půr vysvětlují, proč mohou problémy v Perském zálivu ovlivnit evropskou energetiku, proč lodě s LNG mění na poslední chvíli směr plavby a jak se rostoucí ceny plynu už promítají do cen elektřiny.
Evropský průmysl stojí na hraně. Vysoké ceny energií, emisní povolenky a přísná regulace podle prezidenta Svazu chemického průmyslu Daniela Tamchyny způsobují, že Evropa přichází o konkurenceschopnost i výrobu. Zavřené fabriky, přesun produkce do Číny či Indie a rostoucí náklady, které nelze promítnout do cen výrobků – to je realita energeticky náročných oborů.V novém díle Vysokého napětí zaznívá ostrá kritika současné dekarbonizační politiky, zeleného vodíku i systému emisních povolenek. Opravdu může Green Deal vést k opačnému efektu, než jaký slibuje? A vrátí se průmysl do Evropy, pokud cena povolenky klesne na 30 eur?
Blokáda Hormuzského průlivu, rekordní dovozy elektřiny na Ukrajinu, spor Slovenska s Kyjevem o „nouzové dodávky“, prázdné plynové zásobníky v Evropě i další blackouty ve světě. Energetika znovu ukazuje, že stačí jeden úzký bod na mapě – nebo jeden výpadek elektrárny – a nervozita se přelije napříč kontinenty.V novém Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek, co skutečně znamená údajné zastavení slovenských dodávek elektřiny na Ukrajinu a proč je kolem „nouzové elektřiny“ víc pravidel, než se zdá z politických titulků. Vysvětlují, jak by delší blokáda Hormuzu zdražila plyn i elektřinu v Evropě a proč právě teď potřebujeme levně plnit zásobníky. Podíváme se také na blackout v Dominikánské republice, opakované výpadky ve Stuttgartu i na to, proč je Rumunsko možná novou energetickou štikou Evropy.A nakonec: vítr a slunce. Opravdu se dobře doplňují? A jak velké skoky výkonu musí evropské sítě zvládat každou čtvrthodinu? Celý briefing najdete na HeroHero.
Energetická transformace není jen o technologiích, ale hlavně o lidech. Ve Vysokém napětí mluví ředitel STEM/MARK Tomáš Rychecký s Michalem Půrem o projektu EnergoTrek, který sleduje, jak české domácnosti přemýšlejí o energiích, úsporách i bezpečnosti.Češi podle dat energetice „rozumějí“, ale často zůstávají spíš teoretiky než praktiky. Silní jsou v oblasti úspor a komodit, opatrní naopak u nových technologií. Transformaci podporují, ale chtějí ji řízenou, bezpečnou a hlavně cenově únosnou. Rozhoduje peněženka – ne ideologie.
Beton, štěrkopísek, ucpaná rozvodna, 911 eur/MWh na denním trhu a 6400 eur/MWh na vyrovnávacím trhu. Nový briefing Vysokého napětí ukazuje, že energetika není jen o reaktorech, větrnících a emisních povolenkách, ale i o surovinách, logistice a limitech infrastruktury. Kolik materiálu skutečně spolykají Dukovany? Proč může špatná předpověď počasí vystřelit cenu regulace ve Francii do extrému? A jak se stane, že v Dánsku stojí elektřina 911 eur, zatímco okolní země jsou v klidu?Michal Půr s Petrem Duškem a jeho datovým rozborem tentokrát spojují zdánlivě nesouvisející témata – nedostatek kameniva, bateriový boom, argentinský břidlicový zázrak i limity evropské přenosové soustavy. Celý briefing najdete exkluzivně na HeroHero.
Přinášíme vám příběh z první linie transformace českého teplárenství. David Onderek, šéf Elektrárny Opatovice, v novém díle Vysokého napětí mluví s Michalem Půrem o tom, jak probíhá odchod od uhlí, proč vsadili na kombinaci plynu, odpadu a biomasy a kde se projekt zasekává – od povolovacích procesů až po „nedostatek kabelů“.Jak funguje kogenerační bonus, co udělají s cenou elektřiny baterie a proč stát nerozlišuje, kde zdroj stojí – i když to pro stabilitu sítě hraje zásadní roli? A jak chce teplárna přežít léto, kdy jsou ceny elektřiny na nule, ale teplou vodu lidé potřebují pořád?
Celý Briefing Vysokého napětí najdete exkluzivně na Herohero. Vyzkoušejte si ho na týden zdarma https://herohero.co/vysokenapeti/invites/OBHHSPVRLI.Skandinávská „energetická infekce“, zamrzlé větrníky ve Finsku, šokové ceny přes 300 eur za MWh a debata o tom, jestli vítr skutečně zlevňuje elektřinu. V novém Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek s nadhledem i tvrdými daty, co se stalo na severu Evropy, proč propojené sítě mohou být požehnáním i pastí a jak reálné jsou klimatické cíle EU do roku 2040. Dojde i na restart japonské jaderné elektrárny, německé energetické dilema a mýtus, že baterie už vyhrály nad přečerpávačkami. Data mluví jasně – ale odpověď je jako vždy: ano, ale…
Rozhodnutí ČEPS o odstavení části uhelných elektráren znovu otevřelo klíčovou debatu o budoucnosti české energetiky. Je možné zavírat uhlí rychle, aniž by to ohrozilo stabilitu soustavy? Jakou roli mají Počerady, teplárny, plyn nebo větrné elektrárny – a kdo ponese náklady přechodu? Hlavní analytik Fakta o klimatu Jan Krčál v podcastu Vysoké napětí vysvětluje, proč nejde jen o ekonomiku, ale především o správné načasování, technickou připravenost a schopnost státu rozhodovat včas.
Celý Briefing Vysokého napětí najdete exkluzivně na Herohero. Vyzkoušejte si ho na týden zdarma https://herohero.co/vysokenapeti/invites/OBHHSPVRLI.Nový rozšířený formát briefingu Vysokého napětí nabízí nejen tři analýzy, na které jste zvyklí, ale také komentovaný souhrn toho nejdůležitějšího, co se v energetice odehrálo za uplynulý víkend. V analytické části rozebírají Michal Půr s Petrem Duškem nejvyšší lednovou výrobu z českého uhlí od roku 2021, toky elektřiny střední Evropou a bizarní vývoj cen elektřiny ve Finsku a Pobaltí. Data, grafy a nepohodlné otázky k tomu, co nás čeká v dalších zimách…
Ve Vysokém napětí se Michal Půr vrací k základní otázce české energetiky: co skutečně drží stabilitu sítě a kde jsme zaspali. Hostem je Vladimír Hlavinka, místopředseda Svazu moderní energetiky a šéf společnosti Orgrez, který například vysvětluje rozdíl mezi „baseloadem“ jako obchodním pojmem a reálnou fyzikou soustavy. Řeč je o limitech obnovitelných zdrojů, nezastupitelné roli jádra a plynu, chaotickém vývoji pod vlivem dotací i o tom, proč Česku chybí dlouhodobý konsenzus napříč politickým spektrem. Debatují o geopolitických rizicích, bezpečnosti dodávek, budoucnosti uhlí, bateriích a digitalizaci energetiky. Hlavinka varuje před tím, že časové okno pro klíčová rozhodnutí se rychle zavírá.
Celý Briefing Vysokého napětí najdete exkluzivně na Herohero. Vyzkoušejte si ho na týden zdarma https://herohero.co/vysokenapeti/invites/OBHHSPVRLI.Dozvíte se o rozhodnutí ČEPSu, které se týká dalšího osudu uhelných elektráren a prošlo překvapivě bez emocí a bez veřejného křiku. V novém Briefingu Vysokého napětí se Petr Dušek a Michal Půr podrobně dívají na to, proč Počerady míří ke konci, proč Chvaletice zůstávají klíčové pro stabilitu soustavy a kde česká energetika naráží na své limity. Řeč je o zdrojové a systémové přiměřenosti, regulaci napětí, ostrovních provozech i o tom, proč bez „tvrdých“ zdrojů zatím energetickou transformaci prostě neutáhneme.
Jak dnes skutečně funguje obchodování s elektřinou v Evropě – a proč ceny lítají mezi extrémy? V podcastu Vysoké napětí vysvětluje Ondřej Máca, vedoucí odboru rozvoje trhu operátora trhu s elektřinou, jak se obchoduje elektřina na dlouhodobých i krátkodobých trzích. S Michalem Půrem mluví Máca o tom, proč Evropa přešla na patnáctiminutové intervaly a jaký vliv má počasí, dekarbonizace i geopolitika na ceny. Řeč přijde na záporné ceny, tisícieurové špičky, bateriová úložiště i otázku, zda Česko a Evropa nepřicházejí o schopnost určovat si vlastní cenu elektřiny.
Evropa minulý týden prožila další blackouty, skoro nikdo si jich ale nevšiml. V novém díle Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek dva zdánlivě nesouvisející výpadky elektřiny, které se odehrály ve stejný den: plánovaný test bez proudu na německém ostrově Helgoland a skutečný blackout na dánském Bornholmu. Ukazují, jak křehké jsou ostrovní energetické systémy závislé na jediném kabelu, proč i „malý“ výpadek znamená velký problém v zimě a co tyto případy říkají o připravenosti evropské energetiky na krizové situace.
Transformace české energetiky naráží na limity času, infrastruktury i evropské politiky. Jiří Feist, člen představenstva EPH, v podcastu Vysoké napětí mluví o tom, proč je přechod teplárenství na plyn jedním z mála funkčních pilířů transformace, kde Česko zatím drží krok. Kritizuje nepřipravenost ČEPS, varuje před podceněním výkonové rovnováhy po útlumu uhlí a upozorňuje, že Evropa staví své klimatické cíle na technologiích, které zatím neexistují. Bez realistického plánování, vlastních zdrojů a změny přístupu hrozí podle něj nejen růst cen, ale i ohrožení energetické bezpečnosti.
V novém díle Briefingu Vysokého napětí přinesl bloger Petr Dušek do studia lego model větrníku – a spolu s Michalem Půrem na něm názorně ukázali, kde jsou skutečné přínosy a kde naopak pasti rekordní výroby elektřiny z německého větru. Řeč přišla na „cenovou nákazu“ mezi státy, roli Norska jako evropské baterie i na mýty, které obklopují čínskou energetiku. Místo líbivých sloganů zaznívají tvrdá data a grafy, na které jste u Vysokého napětí zvyklí. A ano — celý díl byl samozřejmě poháněn výhradně elektřinou vyrobenou doneseným větrníkem.
Europoslanec Luděk Niedermayer v podcastu Vysoké napětí mluví o tom, proč je kolem systému EU ETS2 v Česku tolik emocí, přestože povinnost snižovat emise v dopravě a bydlení platí už roky. Vysvětluje, že ETS2 není trestem pro domácnosti, ale nástrojem, jak státům pomoci splnit závazky a zároveň cíleně podpořit nízkopříjmové skupiny. Řeč je také o cílech EU pro rok 2040, předvídatelnosti pro byznys, roli baterií, stability sítí, elektrifikaci ekonomiky i o tom, proč Evropa potřebuje víc spolupráce a méně ideologických sporů, pokud si chce udržet konkurenceschopnost.
Zimní mrazy, rekordní spotřeba elektřiny a blackout v západním Berlíně ukázaly, jak křehká může být energetická infrastruktura i v srdci Evropy. V novém díle Briefingu Vysoké napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek detailně případ sabotáže, která na několik dní odstavila desetitisíce domácností, a zároveň širší kontext evropské energetiky: závislost na počasí, roli větru a plynu, extrémní ceny elektřiny i varovné scénáře do dalších let. Debata ukazuje, že problémy Berlína nejsou výjimkou – ale možnou předzvěstí toho, co může čekat i další evropská města.
Transformace české energetiky se zrychluje, ale naráží na limity sítí, povolovacích procesů i odpor části veřejnosti. V nové epizodě podcastu Vysoké napětí debatují s Michalem Půrem René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu, a Marek Lang, místopředsedou Svazu moderní energetiky a člen správní rady skupiny JRD se zaměřením na rozvoj projektů v oblasti moderní energetiky a plazmového zplyňování odpadu. Mluví o tom, jak Česko zvládne rozvoj obnovitelných zdrojů, bateriových úložišť a nutné investice do přenosové a distribuční soustavy. Dále mluví o přerezervovaných kapacitách, chytrých investic do sítí, NIMBY efektu i o otázce, zda se Česko může stát „energetickou baterií“ regionu — nebo promarní svůj potenciál.Oba hosté budou panelisty na konferenci Power Shift, která proběhne 22. ledna v Praze: naši diváci mohou získat exkluzivní slevu - s kódem DATARUN30 získají posluchači slevu 30 % na vstup na konferenci. Celý program a registrace na powershift.cz.
Comments
Download from Google Play
Download from App Store
United States