Claim OwnershipVysoké napětí
Subscribed: 168Played: 1,979
Subscribe
© Datarun
Description
Energetika prochází největší proměnou v historii. Hledáme způsoby, jak zajistit energii, která bude nejen čistá, ale zároveň i cenově dostupná a bezpečná. Jak toho dosáhnout? Odpověď zatím nemáme
V podcastu Vysoké napětí Michal Půr spolu s byznysovými insidery, experty a vizionářizkoumá budoucnost jaderné energie, fosilních paliv i obnovitelných zdrojů. Jaké jsou limity akumulace energie? Jak dekarbonizovat průmysl a dopravu? Řešíme i dopady Green Dealu, Fit for 55 nebo Clean Industrial Deal a taky návrat Trumpa a geopolitiku, která ovlivňuje energetickou rovnováhu.
V podcastu Vysoké napětí Michal Půr spolu s byznysovými insidery, experty a vizionářizkoumá budoucnost jaderné energie, fosilních paliv i obnovitelných zdrojů. Jaké jsou limity akumulace energie? Jak dekarbonizovat průmysl a dopravu? Řešíme i dopady Green Dealu, Fit for 55 nebo Clean Industrial Deal a taky návrat Trumpa a geopolitiku, která ovlivňuje energetickou rovnováhu.
128 Episodes
Reverse
Energetika už dávno není jen o výrobě elektřiny, ale o složité rovnováze mezi ekonomikou, životním prostředím a technologickými limity. V novém díle podcastu Vysoké napětí vysvětluje profesor ČVUT Jaroslav Knápek, proč se debata o emisích a dekarbonizaci dostává na hranici reálných možností a proč ty „nejlevnější“ úspory už máme za sebou.S Michalem Půrem host rozebírá, jak velkou roli dnes hrají lokální zdroje znečištění, doprava nebo domácnosti, proč jsou evropské klimatické cíle extrémně ambiciózní a kde může transformace narazit – od nedostupnosti surovin až po nepřipravené technologie.
Biometan se v době energetických otřesů znovu dostává do centra pozornosti jako realistická alternativa k dováženému plynu. Jak ale v podcastu vysvětluje Jan Štambaský ze společnosti NovaEnergo, jeho potenciál naráží na ekonomickou realitu, pomalou výstavbu i závislost na politických rozhodnutích. Zatímco technologie dnes umožňuje vyrábět plnohodnotnou náhradu zemního plynu přímo v Česku, bez stabilní podpory a jasného směru zůstává rozvoj bioplynu spíše doménou nadšenců než systematické energetické strategie.
Celou epizodu najdete na HeroHero – teď si ho můžete vyzkoušet na týden ZDARMA: https://herohero.co/vysokenapeti/invites/BXBCQIRDOZEnergetická síť, která má být stabilní jako hodinky, se začíná chovat jako divoké zvíře. V novém briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek, proč se v Evropě každý večer kolem desáté propadá frekvence, co za tím skutečně stojí a proč nejde jen o technickou kuriozitu, ale o systémový problém.Řeč je o tisících megawattů, které v řádu sekund mizí ze sítě, o paradoxech německé energetiky – včetně vypínání větrníků kvůli hluku – i o tom, jak se potkává „svět obchodu“ s realitou fyziky. Nechybí ani pohled na blackouty, historické výkyvy a varování, že podobných situací bude přibývat. Energetická transformace není jen o zelených zdrojích, ale hlavně o tom, jestli celý systém dokáže ustát vlastní změny.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ve Vysokém napětí popisuje, jak se dramaticky proměnila energetická realita posledních let – od investic do zdrojů k investicím do samotné energetické bezpečnosti. V rozhovoru vysvětluje, proč Česko sází na jádro včetně malých modulárních reaktorů, jak složité je nahrazování uhlí a proč bez plynu přechod nezvládneme. S Michalem Půrem mluví i o tom, že stát bude muset nést větší část rizika, jinak investice nevzniknou, a že současný evropský systém emisních povolenek ohrožuje konkurenceschopnost průmyslu. Klíčová otázka podle něj zní: je společnost připravená zaplatit za stabilní dodávky energie, nebo bude dál riskovat nejistotu?
Celou epizodu najdete na HeroHero – teď si ho můžete vyzkoušet na týden ZDARMA: https://herohero.co/vysokenapeti/invites/BXBCQIRDOZNapětí na energetických trzích znovu roste – a tentokrát nejde jen o ceny. V novém Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek, jak se konflikt kolem Hormuzského průlivu propisuje do globální energetiky, proč se Evropa možná řítí do další krize – a v čem se dnešní situace zásadně liší od roku 2022.Do hry vstupuje silná francouzská jaderná energetika, slabší emisní povolenky i rostoucí podíl obnovitelných zdrojů, které ale přinášejí nové problémy pro řízení sítě. Uslyšíte, co se děje na dispečincích v Německu ve chvíli, kdy „svítí a fouká“, proč může pár procent spotřeby rozhodnout o stabilitě systému a jak moc jsme závislí na infrastruktuře, kterou jsme ještě nedávno chtěli vypínat.
Energetická bezpečnost, budoucnost jádra i proměna evropské energetické politiky. Hostem podcastu Vysoké napětí je expert na strategický rozvoj v energetice Zdeněk Fousek, který se podílel na dostavbě Temelína i na vyjednávání podmínek vstupu Česka do Evropské unie v oblasti energetiky. V rozhovoru vysvětluje, proč podle něj bylo uzavření jaderných elektráren v Německu iracionální, jak se evropská energetická politika postupně proměnila a proč dnes Evropa riskuje ztrátu energetické bezpečnosti. Mluví také o dopadech současných geopolitických konfliktů na ceny energií, o problémech s výstavbou nových zdrojů a o tom, zda je reálné, aby Evropa znovu vsadila na jádro.
Celou epizodu najdete na HeroHero – teď si ho můžete vyzkoušet na týden ZDARMA: https://herohero.co/vysokenapeti/invites/BXBCQIRDOZEnergetická transformace naráží na tvrdou realitu sítí, geopolitiky i ekonomiky. V Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek, proč ani masivní rozvoj obnovitelných zdrojů neřeší všechny problémy energetiky. Na příkladu Skotska ukazují, jak se musí větrné elektrárny často vypínat, protože přenosová soustava nedokáže elektřinu dopravit tam, kde je potřeba. Řeč ale přichází i na mnohem širší souvislosti – závislost Evropy na dovozu plynu, napětí kolem Hormuzského průlivu nebo předčasné zavírání jádra. V závěru Michal ochutná různé druhy ropy a Petr mu odpoví na základní otázku energetiky, vesmíru a vůbec.
Hormuzský průliv, kterým proudí přibližně pětina světové ropy a LNG, se stal klíčovým bodem globální ekonomiky – a jakékoli narušení dopravy okamžitě hýbe cenami energií i paliv.V podcastu Vysoké napětí rozebírá Jiří Tyleček, šéf analytik společnosti XTB, jak velký problém by dlouhodobé omezení dopravy v oblasti představovalo pro Evropu. Ta je podle něj stále silně závislá na fosilních palivech a zejména na dovozu LNG. Krize by se tak mohla rychle promítnout do cen plynu, elektřiny i pohonných hmot.Tyleček rozebírá s Michalem Půrem globální soupeření o dodávky plynu mezi Evropou a Asií, problémy v chemickém průmyslu, výrobě hnojiv nebo potravinové bezpečnosti. Zatímco krátkodobé kontrakty na energie už reagují prudkým růstem cen, dlouhodobé trhy zatím panice nepodléhají.
Napětí na energetických trzích znovu roste. Konflikt na Blízkém východě a omezení dopravy přes Hormuzský průliv okamžitě rozhýbaly ceny plynu, ropy i elektřiny. Přestože Evropa není na katarském LNG tak závislá jako Asie, výpadek části světových dodávek spouští globální boj o plyn a tlačí ceny vzhůru. V novém Briefingu Vysokého napětí Petr Dušek a Michal Půr vysvětlují, proč mohou problémy v Perském zálivu ovlivnit evropskou energetiku, proč lodě s LNG mění na poslední chvíli směr plavby a jak se rostoucí ceny plynu už promítají do cen elektřiny.
Evropský průmysl stojí na hraně. Vysoké ceny energií, emisní povolenky a přísná regulace podle prezidenta Svazu chemického průmyslu Daniela Tamchyny způsobují, že Evropa přichází o konkurenceschopnost i výrobu. Zavřené fabriky, přesun produkce do Číny či Indie a rostoucí náklady, které nelze promítnout do cen výrobků – to je realita energeticky náročných oborů.V novém díle Vysokého napětí zaznívá ostrá kritika současné dekarbonizační politiky, zeleného vodíku i systému emisních povolenek. Opravdu může Green Deal vést k opačnému efektu, než jaký slibuje? A vrátí se průmysl do Evropy, pokud cena povolenky klesne na 30 eur?
Blokáda Hormuzského průlivu, rekordní dovozy elektřiny na Ukrajinu, spor Slovenska s Kyjevem o „nouzové dodávky“, prázdné plynové zásobníky v Evropě i další blackouty ve světě. Energetika znovu ukazuje, že stačí jeden úzký bod na mapě – nebo jeden výpadek elektrárny – a nervozita se přelije napříč kontinenty.V novém Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek, co skutečně znamená údajné zastavení slovenských dodávek elektřiny na Ukrajinu a proč je kolem „nouzové elektřiny“ víc pravidel, než se zdá z politických titulků. Vysvětlují, jak by delší blokáda Hormuzu zdražila plyn i elektřinu v Evropě a proč právě teď potřebujeme levně plnit zásobníky. Podíváme se také na blackout v Dominikánské republice, opakované výpadky ve Stuttgartu i na to, proč je Rumunsko možná novou energetickou štikou Evropy.A nakonec: vítr a slunce. Opravdu se dobře doplňují? A jak velké skoky výkonu musí evropské sítě zvládat každou čtvrthodinu? Celý briefing najdete na HeroHero.
Energetická transformace není jen o technologiích, ale hlavně o lidech. Ve Vysokém napětí mluví ředitel STEM/MARK Tomáš Rychecký s Michalem Půrem o projektu EnergoTrek, který sleduje, jak české domácnosti přemýšlejí o energiích, úsporách i bezpečnosti.Češi podle dat energetice „rozumějí“, ale často zůstávají spíš teoretiky než praktiky. Silní jsou v oblasti úspor a komodit, opatrní naopak u nových technologií. Transformaci podporují, ale chtějí ji řízenou, bezpečnou a hlavně cenově únosnou. Rozhoduje peněženka – ne ideologie.
Beton, štěrkopísek, ucpaná rozvodna, 911 eur/MWh na denním trhu a 6400 eur/MWh na vyrovnávacím trhu. Nový briefing Vysokého napětí ukazuje, že energetika není jen o reaktorech, větrnících a emisních povolenkách, ale i o surovinách, logistice a limitech infrastruktury. Kolik materiálu skutečně spolykají Dukovany? Proč může špatná předpověď počasí vystřelit cenu regulace ve Francii do extrému? A jak se stane, že v Dánsku stojí elektřina 911 eur, zatímco okolní země jsou v klidu?Michal Půr s Petrem Duškem a jeho datovým rozborem tentokrát spojují zdánlivě nesouvisející témata – nedostatek kameniva, bateriový boom, argentinský břidlicový zázrak i limity evropské přenosové soustavy. Celý briefing najdete exkluzivně na HeroHero.
Přinášíme vám příběh z první linie transformace českého teplárenství. David Onderek, šéf Elektrárny Opatovice, v novém díle Vysokého napětí mluví s Michalem Půrem o tom, jak probíhá odchod od uhlí, proč vsadili na kombinaci plynu, odpadu a biomasy a kde se projekt zasekává – od povolovacích procesů až po „nedostatek kabelů“.Jak funguje kogenerační bonus, co udělají s cenou elektřiny baterie a proč stát nerozlišuje, kde zdroj stojí – i když to pro stabilitu sítě hraje zásadní roli? A jak chce teplárna přežít léto, kdy jsou ceny elektřiny na nule, ale teplou vodu lidé potřebují pořád?
Celý Briefing Vysokého napětí najdete exkluzivně na Herohero. Vyzkoušejte si ho na týden zdarma https://herohero.co/vysokenapeti/invites/OBHHSPVRLI.Skandinávská „energetická infekce“, zamrzlé větrníky ve Finsku, šokové ceny přes 300 eur za MWh a debata o tom, jestli vítr skutečně zlevňuje elektřinu. V novém Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek s nadhledem i tvrdými daty, co se stalo na severu Evropy, proč propojené sítě mohou být požehnáním i pastí a jak reálné jsou klimatické cíle EU do roku 2040. Dojde i na restart japonské jaderné elektrárny, německé energetické dilema a mýtus, že baterie už vyhrály nad přečerpávačkami. Data mluví jasně – ale odpověď je jako vždy: ano, ale…
Rozhodnutí ČEPS o odstavení části uhelných elektráren znovu otevřelo klíčovou debatu o budoucnosti české energetiky. Je možné zavírat uhlí rychle, aniž by to ohrozilo stabilitu soustavy? Jakou roli mají Počerady, teplárny, plyn nebo větrné elektrárny – a kdo ponese náklady přechodu? Hlavní analytik Fakta o klimatu Jan Krčál v podcastu Vysoké napětí vysvětluje, proč nejde jen o ekonomiku, ale především o správné načasování, technickou připravenost a schopnost státu rozhodovat včas.
Celý Briefing Vysokého napětí najdete exkluzivně na Herohero. Vyzkoušejte si ho na týden zdarma https://herohero.co/vysokenapeti/invites/OBHHSPVRLI.Nový rozšířený formát briefingu Vysokého napětí nabízí nejen tři analýzy, na které jste zvyklí, ale také komentovaný souhrn toho nejdůležitějšího, co se v energetice odehrálo za uplynulý víkend. V analytické části rozebírají Michal Půr s Petrem Duškem nejvyšší lednovou výrobu z českého uhlí od roku 2021, toky elektřiny střední Evropou a bizarní vývoj cen elektřiny ve Finsku a Pobaltí. Data, grafy a nepohodlné otázky k tomu, co nás čeká v dalších zimách…
Ve Vysokém napětí se Michal Půr vrací k základní otázce české energetiky: co skutečně drží stabilitu sítě a kde jsme zaspali. Hostem je Vladimír Hlavinka, místopředseda Svazu moderní energetiky a šéf společnosti Orgrez, který například vysvětluje rozdíl mezi „baseloadem“ jako obchodním pojmem a reálnou fyzikou soustavy. Řeč je o limitech obnovitelných zdrojů, nezastupitelné roli jádra a plynu, chaotickém vývoji pod vlivem dotací i o tom, proč Česku chybí dlouhodobý konsenzus napříč politickým spektrem. Debatují o geopolitických rizicích, bezpečnosti dodávek, budoucnosti uhlí, bateriích a digitalizaci energetiky. Hlavinka varuje před tím, že časové okno pro klíčová rozhodnutí se rychle zavírá.
Celý Briefing Vysokého napětí najdete exkluzivně na Herohero. Vyzkoušejte si ho na týden zdarma https://herohero.co/vysokenapeti/invites/OBHHSPVRLI.Dozvíte se o rozhodnutí ČEPSu, které se týká dalšího osudu uhelných elektráren a prošlo překvapivě bez emocí a bez veřejného křiku. V novém Briefingu Vysokého napětí se Petr Dušek a Michal Půr podrobně dívají na to, proč Počerady míří ke konci, proč Chvaletice zůstávají klíčové pro stabilitu soustavy a kde česká energetika naráží na své limity. Řeč je o zdrojové a systémové přiměřenosti, regulaci napětí, ostrovních provozech i o tom, proč bez „tvrdých“ zdrojů zatím energetickou transformaci prostě neutáhneme.
Jak dnes skutečně funguje obchodování s elektřinou v Evropě – a proč ceny lítají mezi extrémy? V podcastu Vysoké napětí vysvětluje Ondřej Máca, vedoucí odboru rozvoje trhu operátora trhu s elektřinou, jak se obchoduje elektřina na dlouhodobých i krátkodobých trzích. S Michalem Půrem mluví Máca o tom, proč Evropa přešla na patnáctiminutové intervaly a jaký vliv má počasí, dekarbonizace i geopolitika na ceny. Řeč přijde na záporné ceny, tisícieurové špičky, bateriová úložiště i otázku, zda Česko a Evropa nepřicházejí o schopnost určovat si vlastní cenu elektřiny.
Comments
Download from Google Play
Download from App Store
United States