Claim OwnershipVysoké napětí
Subscribed: 166Played: 1,630
Subscribe
© Datarun
Description
Energetika prochází největší proměnou v historii. Hledáme způsoby, jak zajistit energii, která bude nejen čistá, ale zároveň i cenově dostupná a bezpečná. Jak toho dosáhnout? Odpověď zatím nemáme
V podcastu Vysoké napětí Michal Půr spolu s byznysovými insidery, experty a vizionářizkoumá budoucnost jaderné energie, fosilních paliv i obnovitelných zdrojů. Jaké jsou limity akumulace energie? Jak dekarbonizovat průmysl a dopravu? Řešíme i dopady Green Dealu, Fit for 55 nebo Clean Industrial Deal a taky návrat Trumpa a geopolitiku, která ovlivňuje energetickou rovnováhu.
V podcastu Vysoké napětí Michal Půr spolu s byznysovými insidery, experty a vizionářizkoumá budoucnost jaderné energie, fosilních paliv i obnovitelných zdrojů. Jaké jsou limity akumulace energie? Jak dekarbonizovat průmysl a dopravu? Řešíme i dopady Green Dealu, Fit for 55 nebo Clean Industrial Deal a taky návrat Trumpa a geopolitiku, která ovlivňuje energetickou rovnováhu.
102 Episodes
Reverse
Vysoké napětí tentokrát míří do Prahy – k lidem a technologiím, které zajišťují, že hlavní město funguje a svítí. Ředitel společnosti PREdistribuce Milan Hampl v rozhovoru s Michalem Půrem popisuje, jak funguje distribuční síť, proč je regulovaná část ceny elektřiny nevyhnutelná a proč dnes energetika investuje miliardy do modernizace, digitalizace a bezpečnosti. Debatují i o největším výpadku proudu v historii Prahy, krizovém řízení během hodin bez elektřiny i na to, proč je pražská síť jednou z nejspolehlivějších v Evropě.
Energetika se po pádu Bohemia Energy sice uklidnila, ale zákazníci jsou poučenější než kdykoli dřív. Délky hovorů rostou, lidé chtějí detailní informace, zajímá je fixace cen i rizika spotu – a do hry vstupuje i ChatGPT, který píše první sofistikované stížnosti. Šéf strategického marketingu PRE Viktor Procházka v rozhovoru vysvětluje, proč se trh mění, jak lidé znovu objevují hodnotu stability, jak roste zájem o zelenou elektřinu i proč je elektromobilita stále jen „o krok dál za praporkem“, ale už nezastavitelně přichází. Sponzorem Vysokého napětí je PRE.
Česko čeká bateriový boom – ale jen ti nejrychlejší přežijí. Pavel Farkač ze skupiny Sev.en v novém dílu Vysokého napětí popisuje, proč se bateriová úložiště mohou stát v příštích letech „zlatým dolem“, ale také proč velká část projektů už teď míří k nevyhnutelnému krachu. Vysvětluje, proč o úspěchu nerozhoduje jen technologie, ale i topologie sítě a schopnost obchodovat flexibilitu, a proč ani obří kapacity v Kalifornii nedokážou nahradit klasické zdroje. Dojde i na dominanci Číny, evropskou slepou víru v dekarbonizaci a realistický pohled na to, jak bude vypadat český energetický mix v roce 2030 a 2035.
Česká energetika prochází největší proměnou za desítky let — a právě služby výkonové rovnováhy jsou tím, co brání tomu, aby se komplexní soustava v jediném okamžiku nezhroutila. Jak se daří udržet výrobu a spotřebu v rovnováze v době extrémních výkyvů počasí, rychlého nástupu bateriových úložišť a rostoucího tlaku na přenosové sítě? Ředitel energetického trhu ČEPS Martin Kašák v podcastu Vysoké napětí vysvětluje, co dělá soustava ve vteřinách po výpadku Temelína, proč baterie pomůžou jen na krátké regulace a jak skutečně funguje odpojování fotovoltaik při přebytcích.
Česká energetika stojí na křižovatce a nová epizoda Briefingu Vysokého napětí ukazuje, že odboček je mnoho. Důvěřujme vědcům, ale kterým? Těm, kteří stvořili model SEEPIA, nebo těm z ČVUT, kteří v něm odhalili zásadní chyby? Jak moc drahá a komplikovaná bude ve skutečnosti transformace české energetiky? Michal Půr a Petr Dušek dále diskutují o výkonové rezervě a jejím vztahu ke zdrojové přiměřenosti, belgickém jaderném exodu a riziku blackoutů nebo o „pohádce“, jak zelený vodík po roce 2035 narazuje plyn.
Do Vysokého napětí si Michal Půr pozval předsedu představenstva Elektroenergetického datového centra (EDC) Petra Kusého, aby přiblížil, jak se česká energetika mění v době masového rozvoje obnovitelných zdrojů. Vysvětluje, proč EDC není jen „účetní jednotkou odběrů“, ale klíčovým datovým uzlem celé soustavy. Mluví o tom, jak sdílení elektřiny zatím funguje spíš pilotně, co přinese připravovaný „síťový semafor“, i o tom, že výzvou dneška není jen technologie, ale především nedostatek odborníků a tempo digitalizace.
Česku hrozí ztráta schopnosti cenotvorby ve výrobě elektřiny. Co to znamená, vysvětlují v novém díle Briefingu Vysokého napětí Michal Půr a Petr Dušek. Na reálných datech ukazují, že permanentně deficitní Maďarsko platí i o stovky eur více za megawatthodinu. Co je to "balkánská nákaza" a proč ji chytá i soběstačné Slovensko? Jak vypadají novodobé Dunkelflaute, proč Němci trhají rekordy ve spalování plynu a Francouzi v exportech elektřiny? A jak moc je viníkem španělského blackoutu samotný evropský trh s elektřinou?
V mimořádném vydání Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek šokující oznámení společnosti Seven: plánované odstavení uhelných elektráren Počerady, Chvaletice a Kladno. Co se stane, když z české soustavy zmizí 2300 MW stabilního výkonu? Hrozí, že se z tradičního exportéra stane dovozce elektřiny – právě ve chvíli, kdy Německo i region sami bojují s nedostatkem? Jaké dopady to bude mít na ceny, průmysl, teplárny i důl Vršany, jehož ekonomika se může zhroutit? A zvládne ČEPS rozhodnout, zda tyto zdroje ještě potřebujeme, nebo se stát pustí do miliardových kapacitních plateb?Michal s Petrem jdou jako vždy po datech, grafech a reálných scénářích – a poprvé otevřeně říkají, že rok 2027 může být bodem zlomu pro českou energetickou bezpečnost.
České domácnosti zbytečně přeplácí za energie – často tisíce korun ročně. Nedostatek přehlednosti, strach po pádu Bohemia Energy i složité smlouvy brání lidem měnit dodavatele, přestože konkurenční nabídky jsou dnes velmi výhodné. V podcastu Vysoké napětí to říká Kristýna Bajer ze společnosti Encall, která vysvětluje, proč se trh nehýbe, jaké chyby dělá stát, kde ušetřit a koho nejvíce zasáhne ETS2. Dozvíte se také, proč někteří lidé mění dodavatele i čtyřikrát během pár týdnů, jaké pasti skrývají prolongace smluv a proč se úspory v bytech i domech mohou lišit v řádu desítek tisíc ročně.
Evropská klimatická politika se srazila s realitou – a v novém díle Briefingu Vysokého napětí to dostane jasné kontury. Petr Dušek a Michal Půr rozebírají čerstvě schválený cíl EU snížit emise o 90 % do roku 2040 a ukazují, proč je podle dat i selského rozumu prakticky nesplnitelný. Vysvětlují, jak hluboký rozpor panuje mezi plány a skutečným vývojem v Evropě i Německu, proč by „přelomový vynález“ nebo masivní deindustrializace byly jedinými cestami k naplnění vize, a jak předčasné odstavování jaderných elektráren zvýšilo emise, náklady i rizika v energetické soustavě.Nechybí ani rozbor málo známého incidentu z minulého léta, kdy v Německu selhání měničů u větrných elektráren způsobilo vážné výkyvy v síti. Ty se šířily celou zemí a přiblížily se hranici blackoutu – což ukazuje, jak křehká je dnešní energetická soustava plná výkonové elektroniky a obnovitelných zdrojů.
Europoslanec Ondřej Knotek v podcastu Vysoké napětí varuje, že nově připravovaný klimatický cíl EU na rok 2040 může zásadně urychlit Green Deal, zdražit energie a ohrozit konkurenceschopnost evropského průmyslu.Podle něj je téměř jisté, že ministři životního prostředí schválí snížení emisí o 90 %, a to i přesto, že podle českého průmyslu jde o nerealistický a ekonomicky destruktivní plán. „Cokoliv nad 80 % znamená zrychlení Green Dealu – a tedy zdražení úplně všeho,“ říká Knotek.Knotek popisuje zákulisí vyjednávání v Bruselu, tlak německé vlády, roli Ursuly von der Leyenové i to, proč podle něj Evropa ztrácí energetickou logiku. Kritizuje také ETS2, která podle něj může po roce 2030 znamenat desítky tisíc korun ročně navíc pro domácnosti. Pokud se podle něj Evropa nevzpamatuje, hrozí jí hospodářský i společenský kolaps.
V podcastu Vysoké napětí vysvětluje Markéta Zukalová z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, proč bateriový boom nezačal až s elektromobily, ale už před 25 lety s rozvojem mobilních zařízení. Mluví o rozdílech mezi lithiovými, sodíkovými a připravovanými lithium-sírovými bateriemi, o limitech fyziky, které nelze obejít ani evropskou regulací, i o tom, proč je těžké přenést laboratorní výzkum do velkovýroby. „Přes fyzikální možnosti nejede vlak – i když si úředník myslí, že ano,“ říká vědkyně.
V Briefingu Vysokého napětí zůstali tentokrát Michal Půr a Petr Dušek pouze v Německu. Rozebírají říjnový rekord ve výrobě elektřiny z větru, který přinesl i nejnižší ceny od roku 2020. Jenže za „zelenou“ energií zdarma se skrývá účet v řádech miliard. Na začátku října museli „síťaři“ provádět masivní redispečink – vypínat větrníky, zapínat plynovky a platit za přetížení sítě. Výsledek? Silová elektřina byla sice skoro zadarmo, ale systém za hranou a frekvence na hranici kolapsu. A když přestane foukat, Německo jede na uhlí a dovoz – často i z Česka.
David Šafář, člen představenstva skupiny E.ON, rozebírá v podcastu Vysoké napětí, proč česká distribuční síť čelí tlaku obnovitelných zdrojů, jak složité je její posilování a proč trvají povolovací procesy i více než dvacet let.Vysvětluje, že přetížení sítí jako v Nizozemsku nebo Německu se E.ON snaží předejít cílenými investicemi a chytrým plánováním, ale největší překážkou zůstává byrokracie.S Michalem Půrem řeší i témata jako jsou přetoky z domácích fotovoltaik, zákaz tzv. mařičů, chytré elektroměry nebo komunitní energetiku, kterou Šafář označuje za účetní operaci bez skutečné úspory pro síť.„Nejsme v Africe, abychom potřebovali stoprocentní výkon klimatizace,“ říká s nadsázkou a dodává, že cílem E.ONu je rozvíjet síť tak, aby byla bezpečná, spolehlivá a připravená na budoucí energetickou tranzici.
V Briefingu Vysokého napětí se Michal Půr a Petr Dušek vracejí k největšímu strašáku evropské energetiky – blackoutu. Na příkladu Španělska ukazují, že provozovatel soustavy už před pěti lety varoval vládu před riziky prudkého rozvoje obnovitelných zdrojů bez dostatečné zálohy a setrvačnosti v síti. V druhé části se debata přesouvá do Německa, které podle autorů „zničilo svůj energetický Mercedes“, když odstavilo jaderné elektrárny. Poslední téma tvoří biometan jako jeden z mála obnovitelných zdrojů, který může fungovat stabilně a pomoci Česku snížit závislost na dovozu plynu.
Martin Sedlák, ředitel Svazu moderní energetiky, v podcastu Vysoké napětí rozebírá výsledky obecních referend o výstavbě větrných elektráren, budoucnost komunitní energetiky i příchod „bateriového boomu“. Osm z osmnácti projektů větrníků už získalo podporu obyvatel a stát má podle něj konečně jasnou trajektorii rozvoje obnovitelných zdrojů. Klíčové teď bude, jak nová vláda využije akcelerační zóny, nastaví distribuční sazby a dokáže urychlit výstavbu i výrobu zelených technologií v Evropě, aby se Unie nestala rukojmím čínských baterií a panelů.
Francie letos v dubnu málem zažila blackout – během několika minut přišla o 9 gigawattů výkonu, tedy o ekvivalent devíti jaderných bloků. Výpadek solární a větrné energie nezpůsobila technická porucha, ale rozhodnutí provozovatelů zdroje vypnout kvůli záporným cenám elektřiny. Přestože francouzská síť díky silné jaderné základně situaci ustála, podle odborníků jde o varování: obnovitelné zdroje musí dospět a začít se chovat odpovědně. V novém dílu Briefingu Vysokého napětí Michal Půr a Petr Dušek rozebírají, jak k incidentu došlo, proč je integrace OZE stále křehká a jak podobné situace mohou ohrozit i další evropské země.
1V podcastu Vysoké napětí předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa vysvětluje, proč se Česku konečně daří měnit energetickou legislativu a proč krize paradoxně urychlila přechod k decentralizované, čistší a soběstačné energetice.Mluví o větru jako klíčovém zdroji pro zimní měsíce, o nutnosti akumulace energie, sdílené energetice i o tom, jak NIMBY efekt brzdí výstavbu větrníků i solárů.S Michalem Půrem debatuje o tarifech, flexibilitě spotřeby a o tom, proč je podle Chalupy systém EU ETS2 nevyhnutelný – nejen kvůli klimatu, ale i ochraně evropského průmyslu a kybernetické bezpečnosti.
Michal Půr a Petr Dušek rozebírají v Briefingu Vysokého napětí prudké cenové výkyvy na evropském trhu s elektřinou. Jak moc je vyvolal přechod na čtvrthodinové obchodování, pokles teplot či nástup „dunkelflaute“ – období bez slunce a větru? Proč padla magická hranice tisíc eur za megawatthodinu právě v Pobaltí? Jak vypadá evropská energetika v reálných datech a kdo na koho „doplácí“? V dalších částech se dozvíte, z čeho se skládá německá cena elektřiny pro domácnosti a průmysl a proč švédská „zelená ocel“ může skončit finanční katastrofou. Na závěr spadne i kapka optimismu – Čína slibuje snížení emisí o 10 % do roku 2035
Ministerstvo financí si nechalo u týmu z ČVUT zpracovat oponentní studii k projektu SEEPIA, který byl základem pro návrh státní energetické koncepce. Jenže zatímco původní, podle odborníků vadná studie SEEPIA je veřejně dostupná, výsledky oponentní analýzy skončily pod pokličkou úředníků. Profesor František Hrdlička a ekonom Lubomír Lízal v podcastu Vysoké napětí upozorňují, že model SEEPIA neodpovídá realitě, ignoruje fyzikální zákony a vytváří falešný dojem energetické jistoty. „Co si nevyrobíme, to dovezeme,“ stojí ve státní koncepci – jenže pokud budou chtít dovážet všichni, ptají se experti, odkud vlastně?
Comments
Download from Google Play
Download from App Store
United States