Generační konflikt

Tenhle díl Generačního konfliktu je vysloveně letní. Rozebíráme trendy, které jedou v generaci Z. A boomery asi nejvíce zaujmou dva. Prvním je takzvaný slow dating, tedy zpomalení v hledání partnera. Neřekli byste, v jakém fofru střídají dnešní mladí schůzky s různými lidmi, než jim to klapne. Vlastně se ani nelze divit, že jsou z toho utahaní.Dalším „trendem“, který se může jevit starším jako bizarní je úzkost z benzinových pump. Když jsme si ale vyjasnili, o co jde, tak bylo nutné přiznat, že některé prvky se mohou týkat i starší generace.A důležité sdělení: Generační konflikt bude mít pauzu do konce prázdnin. Díky za pochopení!

Hroutí se dlouhodobě budovaný model mezigenerační solidarity? Vstupujeme do doby, kdy generační konflikt nebude jen kulturní, ale rozjede se opravdu natvrdo? Tyhle zásadní otázky řešíme v novém dílu s předsedou Národní rozpočtové rady Mojmírem Hamplem. Devětačtyřicetiletý ekonom, který je v současné době v zásadním sporu o zadlužování s politiky vládní koalice, tvrdí, že konflikt už fakticky začal. Dokumentuje to příklady „minivzpoury“ mladých německých poslanců, proměnou volebních výsledků v celé Evropě, kde politické preference stále víc kopírují hranice věkových skupin. Zásadním důvodem je podle něj to, že mladí vidí, že vlády na dluh uspokojují starší generaci voličů, a už si to nechtějí nechat líbit. Jak se to projevuje v Česku, kde je dominantní hnutí ANO stranou převážně pro důchodce? Existuje něco jako dobrý a špatný dluh? Může si vůbec demokratický systém vědět rady a nezničit nakonec sám sebe? Jaká jsou možná řešení? O tom všem a mnohém dalším mluvíme s Mojmírem Hamplem v aktuálním dílu Generačního konfliktu.

Dříve bylo spolubydlení vnímané jako přechodná fáze během studia na vysoké škole, dnes už to neplatí. A má to několik důvodů. O nich mluví v podcastu Generační konflikt spoluzakladatel platformy Spolubidlo jednadvacetiletý Richard Kozák. Jeho aplikace pomáhá lidem, především studentům, najít spolubydlení.„Těch situací je spoustu. Někdo rád cestuje a nechce se vázat, tak jde do spolubydlení na pár měsíců a pak zase půjde jinam, tentokrát třeba do Vietnamu,“ říká Kozák. Nejčastějším důvodem ale bývají finance. Třicátníci však podle něj naráží na realitním trhu na problém svého věku. Proč?

Pro čerstvé absolventy bylo vždy náročné si najít první práci. Podle expertů se ale nyní doba, po kterou se nejmladší pokouší najít první uplatnění po škole, stále více prodlužuje. A existuje pro ně i pojem – NEET (not in employment, education or training) –, který označuje lidi, kteří už nestudují, nemají ale ještě práci a ani nechodí na stáže.Výrazně větší problém pak mají u nás mladé ženy než mladí muži. Opravdu nechtějí firmy zaměstnávat budoucí matky? Pořád se na pohovorech vyskytuje otázka, jestli plánuje mít žena děti? Může se něco změnit s generační obměnou matek? Odpovědět na tyto otázky nám přišla do podcastu Generační konflikt Kristýna Cejnarová, zakladatelka platformy Mumdoo, která propojuje firmy s matkami malých dětí.

Všichni mluví o konfliktu generace Z a generace boomerů. Ale co ti, kdo jsou mezi nimi? Tedy čtyřicátníci, kteří trochu rozumí oběma znesvářeným stranám, ale nepatří ani k jedné z nich? Pozvali jsme moderátorku Ivanu Veselkovou, známou například z podcastu Buchty na Radiu Wave, která rozjela projekt Klub 40, kde zpovídá osobnosti právě z této generace. Co dnes znamená krize středního věku? Jak ji řešit? Mají to komplikovanější čtyřicátníci, nebo čtyřicátnice? O tom všem mluvíme v aktuálním dílu Generačního konfliktu. Závěr? Kdy jindy než ve čtyřiceti začít být skutečně svůj – nejen finančně, ale i celkovým životním postojem! Nechybí ani slovníky generací, samozřejmě se zvláštním přihlédnutím ke čtyřicátníkům.