Claim OwnershipForbes Jak být lepší
Subscribed: 629Played: 2,628
Subscribe
Copyright © MediaRey, SE
Description
Jak být lepší je podcast o zdraví, seberozvoji a work-life balance. S předními odborníky se bavíme o tom, jak si zlepšit život.
60 Episodes
Reverse
Před deseti lety přivedla do Česka Giving Tuesday, neboli Světový den štědrosti a dobrých skutků. „Je to den, kdy štědrost dostala datum. Nebojujeme ale proti Black Friday,“ zaznělo v nové epizodě podcastu Forbesu Jak být lepší, kde si povídáme s Lucií Mádlovou o tom, jak jsme na tom jako Češi se štědrostí.
Asociaci společenské odpovědnosti založila krátce po porodu dcery. Říká o sobě, že je věčná optimistka. Díky jejímu úsilí se z asociace stala respektovaná instituce s více než šesti stovkami členů, včetně těch největších hráčů tuzemského byznysu. I proto se Lucie Mádlová pravidelně umisťuje ve Forbes žebříčku Nejvlivnější ženy Česka.
Jaké bude letošní Štědré úterý v Česku? Jakou roli hraje v udržitelnosti zdravý selský rozum? Jak spolu souvisí „podnikat dobře“ a „vydělávat“? A mají Češi dobré srdce? Poslechněte si novou epizodu našeho podcastu Jak být lepší s Lucií Mádlovou.
Když se řekne „splněná přání“, většina lidí si vybaví cestovatelské sny, adrenalinové zážitky nebo romantické momenty. Poslední přání těžce nemocných lidí jsou často mnohem prostší, a přitom hluboce lidská. „Lidé chtějí být se svými blízkými, pít kávu na zahradě, koukat na stromy, které zasadili. A my jim to plníme,“ říká Petra Homolová, zakladatelka projektu Sanitka splněných snů.
Společně se svým týmem pomáhá vážně nemocným lidem splnit jejich poslední přání, ať už jde o cestu k moři, návštěvu oblíbeného místa nebo setkání s rodinou. Projekt vznikl před třemi lety, kdy Homolová pracovala u Záchranné služby Asociace Samaritánů České republiky.
Co ji Sanitka splněných snů naučila o životě? Jaká přání pacientů ji nejvíc dojala a změnila? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!
Telefon, anonymita a pomoc. Hlavně na tom stojí Linka bezpečí, nezisková organizace, která vznikla před jednatřiceti lety v Praze primárně pro týrané a zneužívané děti. Zakládali ji Zuzana Baudyšová, Jarmila Knight a David Marx, podle vzoru britské Child Line. „Naše linka vznikla jako druhá v Evropě. Původně byla zdarma jen pro pražské děti, záhy se ale služba rozšířila i do dalších měst,“ říká ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková.
V provozu je sedm dní v týdnu, čtyřiadvacet hodin denně a za celých jedenatřicet let se ani jednou nezastavila. Rozšířila se do všech měst republiky a její konzultanti a konzultantky se potkali s pestrou směsí problémů a trápení.
Proč se na Linku bezpečí obracejí více dívky? Jak mohou pomoci kamarádi? Jak veřejnost? Co s dětmi způsobil covid? A kam se se chce Linka ještě rozšířit? Odpovědi uslyšíte v dalším díle podcastu Jak být lepší.
Bolesti krční páteře, ztuhlá záda, zablokovaný kříž. Jak bychom se měli hýbat, sedět a regenerovat? Petr Zahradník si vybral profesi, kde dle svých slov pomáhá lidem s jejich bolístkami. „Tělo mluví pravdivým jazykem,“ říká fyzioterapeut a zakladatel fyziokliniky Spinezio.
Přicházejí k němu pacienti s chronickými obtížemi, s úrazovými i pooperačními stavy. Kromě terapie sedavého zaměstnání se věnuje i fyzioterapii miminek. „Na nich je vidět, že jim stres neprospívá v žádném ohledu,“ říká Zahradník. Naše tělo je podle něj do velké míry chemická továrna, kdy stres a fyziologické reakce vyplavují spoustu látek, které nejsou zdraví prospěšné.
Jak správně sedět? Co nám nejvíce ničí tělo? Jak ho můžeme „řídit“ nebo „optimalizovat“, abychom z něj nevytěžovali víc, než snese? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!
Slovo mikrobiom před pár lety zažilo boom. Jak na mikroorganismy v těle vyzrát? „Mikrobiom rovná se zdravý život a zdravý člověk, ale cesta k němu je nesmírně složitá,“ říká Gertruda Čápová, specialistka v oboru pneumologie, imunologie a alergologie a odbornice na spánkovou medicínu.
Střevní mikrobiom je podle ní výsledkem toho, jak žijeme, co jíme a jak spíme. Základ pro něj vzniká už při těhotenství. „Dále samozřejmě velmi záleží na stravě. Dokonce se říká, že u dětí do šesti let jsou střeva hlavní mozek a až pak začíná být hlavní mozek právě mozek,“ říká lékařka působící v Centru pohybové medicíny Pavla Koláře.
Jak správně jíst? Jak zjistit stav svého mikrobiomu? Jak jeho kondice (ne)přispívá longevity? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!
Český pracovní trh stojí na prahu zásadní změny. Každý rok přichází sotva sto tisíc nováčků, zatímco věk odchodu do důchodu se neustále prodlužuje. „Dnes vedle sebe v jedné firmě stojí až pět generací a téměř polovina pracovní síly je starší čtyřiceti pěti let,“ varuje expertka na HR a mezigenerační spolupráci Kateřina Legnerová.
Na západ od nás už je běžné, že zaměstnanec „přesluhuje“ klidně o pár let déle. V Česku stále vládne stereotyp, že starší člověk rovná se drahý, pomalý a technologicky pozadu. Kateřina Legnerová ho vyvrací a říká, že smíšené týmy ve firmách zhruba o 150 lidech podle jejích dat podávají až o čtvrtinu lepší a rychlejší výsledky než týmy složené z jediné věkové skupiny.
Proč se Česko bojí zaměstnávat lidi ve věku 55+? Jak z věkové rozmanitosti udělat přednost, a ne problém? Jaké dovednosti by si měl starší pracovník osvojit, aby zůstal relevantní na pracovním trhu? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!
Jak to udělat, aby se nám dostávalo co nejkvalitnějšího vzdělání a co nejkvalitnější formou? Podle Zdeňka Slejšky, ředitele Nadačního fondu Eduzměna, české školství potřebuje jasnou změnu přístupu. V podcastu Jak být lepší odhaluje, jaké konkrétní výzvy nás čekají, co znamenají nové změny pro učitele a rodiče, a proč je teď čas na významnou transformaci.
Co začalo před lety jako bakalářský projekt, dnes využívá více než čtyři miliony lidí. Řeč je o aplikaci Záchranka, kterou vymyslel ještě na vysoké škole Filip Maleňák. Příští rok v březnu oslaví jeho nápad deset let fungování. Od startu urazila aplikace velký kus cesty a v mnohém se zdokonalila. Pro záchranný systém je v rámci tísňového volání plnohodnotným doplňkem. „Stále se máme kam posouvat, třeba do cizích zemí,“ říká Filip Maleňák.
Kdo jako první aplikaci použil? Lze ji použít i na jiném než chytrém telefonu? A co dělat, když aplikace omylem záchranku vytočí? Odpovědi se skrývají v dalším díle podcastu Jak být lepší.
S koncem života se setkávají každý den. Pomáhají druhým, aby ho mohli prožít důstojně. Primářka Katarína Vlčková a vrchní sestra Pavel Klimeš z organizace Cesta domů mluví v podcastu Jak být lepší o tom, co znamená péče o umírajícího v domácím prostředí.
Jak je v dnešní společnosti vnímáno umírání doma? Je vhodné pro každého? Dá se na to připravit? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!
Jedno virální video. Jeden senzační titulek. Jeden screenshot z pochybné stránky. I to často stačí, aby se ve společnosti začala šířit „zaručená pravda“. A právě o tom, jak s informacemi zacházíme, mluví v podcastu Forbes Jak být lepší Adéla Šimková – organická chemička a zakladatelka populárního projektu Zeptej se vědce.
Proč je těžké poznat pravdivé informace a jak na to jednoduše? Jakých chyb se dopouštíme při vyhodnocování informací? Jak se chránit před manipulací pomocí dat a statistik? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!
Narodila se v Československu vietnamským rodičům, do šesti let žila ve Vietnamu a pak se s rodiči znovu přestěhovala zpátky do Litvínova. Marcela Vuong patří k vůbec nejznámějším propagátorkám vietnamské kuchyně a její kurzy nebo degustační večeře jsou obvykle plné dlouho dopředu.
„Žádný Čech mi vietnamské jídlo zatím neuvařil, ale lidé na kurzech jsou nesmírně šikovní,“ říká Marcela Vuong.
Jakou nejoriginálnější otázku dostala na kurzu vaření? Jaká reakce Čechů na recept ji obvykle nejvíc pobaví? A když jste ve Vietnamu, jak poznat místo, kde se rozhodně skvěle najíte? Poslechněte si další díl podcastu Jak být lepší.
Inovace si často spojujeme s nablýskaným světem technologických firem či startupů. Ale co když právě inovace mohou proměnit i životy těch, na které společnost často zapomíná? Melanie Zajacová ve Forbes podcastu Jak být lepší dokazuje, že sociální práce není jen „pomoc potřebným“. Je to strategie, díky níž může společnost fungovat efektivněji, chytřeji – a ve výsledku levněji.
„Máme skvělé sociální pracovníky, ale často je svazujeme tak, že nemají prostor skutečně pomáhat,“ říká Melanie Zajacová, šéfka katedry sociální práce Filozofické fakulty UK a odborná garantka organizace Neposeda.
Jaká je skutečná cena chudoby? Proč je výhodnější pomáhat efektivně? Proč se sociální pracovník může hodit každému? Jak chytře inovovat a investovat do budoucnosti celé společnosti? Dozvíte se v novém díle našeho podcastu!
V oboru působí už šestnáct let a za tu dobu pracoval se stovkami talentovaných mladých lidí. Co odlišuje ty nejlepší? V podcastu Jak být lepší popisuje René Jež, ředitel českých Young Lions, klíčové dovednosti, které rozhodují o úspěchu v kreativním průmyslu. Jak se mladí kreativci mohou prosadit na mezinárodní scéně? Kdo obvykle vítězí v soutěži Young Lions? A proč je důležité být all in?
Andrea Chaloupková si před sedmi lety vyslechla diagnozu, která ji změnila život. Lékařka ji sdělila, že má rakovinu prsu. Následkem toho absolvovala chemoterapii, operaci a dnes je její nemoc již několik let v remisi. O své zkušenosti se dělí s ostatními, má svůj blog, instagram Kozí život s bezmála devíti tisíc sledujícími a za sebou i poměrně čerstvou zkušenost ze hry Zrádci.
Spolupracuje rovněž s organizací Fuck Cancer, kde je aktivní i onkopsycholog Martin Pospíšil. Kromě pacientů, kterým nabízí psychologickou pomoc a podporu, radí i lékařům. Jak s nemocnými mluvit a jakým způsobem jim diagnozu, která jim život převrátí naruby, sdělit.
Jaké přetrvávají mýty a pověry o rakovině? Jaké rady nemocní dostávají? Co jim nejvíce pomáhá? Jak je složité přijmout své tělo po operaci? A jak mají s nemocní mluvit jejich blízcí? Odpovědí nabízí další díl podcastu Jak být lepší.
„Matematika je ta nejlepší výbava, kterou svým dětem v tomto století můžeme dát,“ říká Jakub Nešetřil, podnikatel a ředitel nadačního fondu Matika Česku. Co chtějí udělat pro to, aby učitelé matematiky a fyziky přestali být v český školách ohroženým druhem?
V českých školách – na druhém stupni základních škol i na středních školách – akutně chybí dva tisíce učitelů a učitelek matematiky, fyziky a informatiky. Právě z přesvědčení, že je to pro budoucnost velký problém, vznikl nadační fond Matika Česku.
Kromě „akutní intervence“ v podobě deseti tisíc korun měsíčně pro zatím čtyřicet talentovaných učitelů chtějí spolupracovat na dlouhodobých změnách, jak učitele získat a udržet.
„Když tu budeme mít hodně lidí, kteří jsou v matematice dobří, i když ji třeba nestudují, ale jen ji používají v každodenním životě, tak celá naše společnost bude bohatnout,“ je přesvědčen Jakub Nešetřil.
Proč tolik Čechů říká, že na matematiku nemá buňky? Proč tolik dětí nemá matematiku rádo? Není pro učitele ponižující přijímat každoměsíční příspěvky? A kdo tedy učí matematiku, když na školách chybí učitelé s touto specializací? A co na to Ministerstvo školství?
Ve zdravotnictví se Jaroslav Pekara pohybuje více než dvacet let. Vyzkoušel si práci sanitáře, ošetřovatele i sestry na akutní péči a po Praze jezdí v sanitce jako záchranář. Momentálně ho ale nejvíce zaměstnává trénink studentů i kolegů v krizové komunikaci s pacienty a v sebeochraně. Nedávno začal působit jako školitel i na oddělení akutního neklidu v psychiatrické léčebně v Bohnicích.
Když ho člověk poslouchá, slyší spoustu energie a nadšení, z něhož je znát, že práce je pro něj zároveň koníčkem. Rád boří tabu a dokazuje, že správně vedená komunikace je pro jednání s agresivním pacientem klíčová. I proto si vybral záchrannou službu, hledal pracoviště, kde bude moci konfliktní situace procvičovat.
Proč se mu lépe spolupracuje se studenty? Kde nachází inspiraci? Která ulice v Praze je pro záchranáře strašákem? Čemu říká sebeochrana a v čem mu pomáhá jízda na kajaku? Odpovědi najdete v dalším díle podcastu Jak být lepší.
Psychologické bezpečí. Pojem, který se v posledních letech čím dál častěji objevuje v diskusích o zdravém pracovním prostředí. Co to ale vlastně znamená a jak takové prostředí vytvořit? To bylo hlavním tématem podcastu Jak být lepší, jehož hostem byl Martin Matušek, expert na psychologické bezpečí na pracovišti a dlouhodobý spolupracovník Mobbing free institutu.
Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují úspěch nejen v byznysu, ale i v životě, je schopnost komunikace a emoční inteligence. Přesto se v českém prostředí stále potýkáme s problémem otevřené a bezpečné zpětné vazby, která často končí u stolu v kuchyňce nebo na cigaretové pauze, místo aby se řešila tam, kde skutečně vznikají problémy.
Matušek během nové epizody podcastu Jak být lepší sdílel své zkušenosti a názory na to, jak budovat prostředí, kde se každý cítí respektovaný, motivovaný a nebojí se dělat chyby. „Psychologické bezpečí je specifická atmosféra, ve které se lidé cítí dostatečně jistí, aby mohli otevřeně vyjádřit své nápady, klást otázky nebo přiznat chybu bez strachu z negativních důsledků,“ vysvětluje.
Co dělat, když se ocitnete v toxickém pracovním prostředí? Jakou atmosféru nastolit v pracovním prostředí tak, aby tým byl co nejvýkonnější? Jak být lepší na pracovišti? Dozvíte se v novém díle našeho podcastu!
Mladí nebudou tolik úzkostní, když dostanou víc prostoru a nebudeme jim tolik umetat cestu, říká zkušená dětská psychoterapeutka. Zuzana Kocábová, primářka Oddělení klinické psychologie FN v Motole. Byla hostem nového vydání podcastu Jak být lepší.
V Česku přibývá dětí i teenagerů, kteří mají psychické potíže. Mezi časté diagnózy patří úzkosti nebo sebepoškozování. Rodiče bývají bezradní i proto, že dětských psychiatrů je extrémně málo.
Co můžeme udělat pro to, aby naše děti byly méně úzkostné? „Jedna věc je, že hluboké emoce k dospívání patří, na to bychom neměli zapomínat. Na druhou stranu domnívám se, že cestou může být neumetat dětem cestu tak moc, vystavovat je čas od času nepohodlí, a tím nemyslím, nechat je běhat v tričku ve sněhu,“ popisuje psycholožka a psychoterapeutka Zuzana Kocábová.
Jakou roli hrají v rozvoji úzkostí mobilní telefony? Jaké je péče v nemocnici o děti, kterým jde o život? Jaké mají v nemocnici zkušenosti se zdravotními klauny? A dá se jejich úspěšnost změřit?
Jakub Valenta vymyslel projekt Vzdělávání budoucnosti. V jeho rámci učí děti informatiku kreativně a využívá třeba populární hru Minecraft.
Jakub Valenta při tom vycházel z vlastních zkušeností. Když opouštěl vysokou školu a nastoupil jako programátor do firmy, kde pracoval v Pythonu, zjistil, že znalosti ze školy mu nestačí. Musel se pak sám ještě postupně dovzdělávat. A přitom ho napadlo, že by bylo dobré předávat zkušenosti dál, aby neměly děti, které budou ze škol vycházet, podobné problémy.
Programování učí pomocí her, třeba únikových, kdy k nim děti vytvoří celistvý příběh, udělají audiozáznamy, programovací úkoly. Anebo hry pak už samy programují, k tomu používají nejčastěji právě Minecraft.
Jsou lektoři schopni na kurzech rozpoznat talent? Proč je znalost informatiky pro děti důležitá? A s jakými znalostmi odcházejí ze základních škol? Poslechněte si další díl podcastu Jak být lepší.
Jak mít v příštím roce lepší byznys? Hostem nového vydání podcastu Jak být lepší byl Václav Novák, jeden z nejzkušenějších krizových manažerů v zemi. „Firma musí být kdykoli připravená na to, že krize může přijít,“ tvrdí.
Kdo chce radu, jak ven z problémů, volá jemu. „Už nemusím dělat věci, které nechci, a nemusím se potkávat s lidmi, se kterými se potkávat nechci,“ říká muž, který pomáhal zachraňovat ty nejsložitější byznysy v potížích, od ČSA, Setuzy až po ocelářské Vítkovice.
Václav Novák založil investiční skupinu M.L. Moran, úspěšně prodal americkou společnost Technistone, v životě dělal ale i spoustu jiných věcí, třeba učil matematiku v indiánské rezervaci v Kanadě.
Je důležitější rozvaha, nebo výsledovka? Jak se připravit na příští rok a být lepší firmou? Jak pracovat se svými zaměstnanci? A co když přijde hladové období? Celý rozhovor s Václavem Novákem najdete v audiu v úvodu článku.
Comments
Download from Google Play
Download from App Store
United States