Odemčeno

V 58. novoročním díle Odemčeno otevírají Mirek Zámečník a Míša Filipová témata, která jim přijdou pro rok 2026 zásadní a zajímavá.Začínají kapitálovým trhem. Česko má vysokou míru úspor domácností, ale zároveň zoufale málo domácích investičních příležitostí. Většina dlouhodobého kapitálu odtéká do zahraničí. Probírají, co by mohl změnit aktivnější přístup státu, větší využití kapitálového trhu, PPP projekty nebo inspirace ze zahraničí. A to od Polska až po americké „Trump accounts“, které staví na dlouhodobém a trpělivém investování od narození.Druhé velké téma je bydlení. Nejen jako sociální problém, ale jako makroekonomická brzda. Věnují se novému stavebnímu zákonu, jeho skutečnému potenciálu a také renesanci družstevního bydlení. Rozebírají, proč právě kombinace družstev, bankovního financování a municipální role může přinést dostupnější bydlení bez eskalace cen a jakou roli v tom mohou sehrát chytré finanční struktury, garance a zapojení veřejných pozemků.Výrazný blok patří obraně a bezpečnosti. Nejen ve smyslu výdajů, ale jejich efektivity. Mluví o tom, proč tradiční dlouhé zadávací procesy selhávají v prostředí rychlého technologického vývoje, jaký potenciál mají obranné start-upy, dual-use projekty a proč se Evropa musí poučit z ukrajinské zkušenosti, pokud nechce investovat miliardy do technologií, které budou při dodání zastaralé.Dostáváme se i k energetice a malým modulárním reaktorům. Ne jako k jedné stavbě, ale jako k příležitosti pro český průmysl zapojit se do globálního dodavatelského řetězce. Řeší, kde má Česko reálnou šanci uspět, proč dává smysl mezinárodní spolupráce s Británií a Švédskem a proč je lepší mít menší podíl na velkém trhu než se snažit urvat většinu z projektu, který nikdy nevznikne.Společným jmenovatelem všech témat je konkurenceschopnost a produktivita. Udržet kapitál doma, proměnit veřejné výdaje v růstovou kapacitu, obstát v tlaku Číny, USA i proměn evropské ekonomiky. V závěru se proto vracíme k tomu nejdůležitějšímu: bez dlouhodobé strategie, schopnosti spolupracovat a ochoty dělat strukturální změny se žádný z těchto problémů sám nevyřeší.58. díl Odemčeno je úvodem do roku 2026, ve kterém bude o čem věcně, bez zkratek a s důrazem na ekonomickou realitu mluvit.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 95. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Janem Krčmářem, výkonným ředitelem Solární asociace, o budoucnosti české energetiky. Řeší další rozvoj fotovoltaiky a větru, bateriová úložiště, kapacitu sítí, komunitní energetiku i to, jakou roli mohou obnovitelné zdroje hrát pro český průmysl.Velká část debaty se věnuje ekonomice jednotlivých zdrojů a bariérám, které nové projekty v Česku prodražují. Připojování do sítě, dlouhé povolování a regulatorní nejistota podle hostů zvyšují náklady investorů a mohou se promítat i do cen energie. Řeč je proto o brownfieldech, akceleračních zónách, firemních PPA nebo o možnostech repoweringu starších solárních elektráren.Na závěr se debata dostává také k propojení fotovoltaiky s ochranou půdy a biodiverzity. Mirek s hosty řeší, jak by mohl vypadat pragmatičtější přístup k energetickému mixu, který zohlední cenu, bezpečnost dodávek, potřeby průmyslu i rychle se měnící spotřebu elektřiny.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 94. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují českým veřejným financím a otázce, proč je vedle samotné výše dluhu zásadní také jeho trajektorie a cena. Řeší, co pro budoucí rozpočty znamenají rostoucí úrokové náklady, které mají dosáhnout zhruba 145 miliard korun, a proč nízké zadlužení Česka představuje výhodu, kterou má smysl chránit.Velká část debaty míří k roku 2028. Současný fiskálně-strukturální plán předpokládá rychlé snížení deficitu, které by po rozpočtu roku 2027 vyžadovalo korekci zhruba 130 až 140 miliard korun. Mirek s Míšou proto porovnávají českou situaci se Švédskem, Itálií, Kanadou, Německem a Velkou Británií a hledají, co jejich zkušenosti říkají o konsolidaci, fiskálních pravidlech i důvěře finančních trhů.Na závěr přichází jednoduchý myšlenkový experiment. Rozhodovala by dnešní vláda o rozpočtu stejně, kdyby věděla, že sama ponese jeho důsledky ještě za deset let? Právě délka horizontu, ve kterém stát uvažuje, může rozhodnout o tom, zda si Česko zachová prostor stabilizovat veřejné finance podle vlastních podmínek.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 93. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Jaromírem Šindelem, hlavním ekonomem České bankovní asociace, o výhledu české ekonomiky. Porovnávají prognózy Ministerstva financí, ČNB a bankovní asociace, řeší růst HDP, jádrovou inflaci, úrokové sazby, produktivitu i dopady návrhu státního rozpočtu.Druhá část epizody se věnuje rozdílu mezi HDP a hrubým národním důchodem, reinvestovaným ziskům zahraničních firem a odlivu dividend. Data přitom nabízejí překvapivě optimistický pohled na českou ekonomiku. Zahraniční firmy v Česku dál ve velkém reinvestují a zároveň roste objem kapitálu, který české firmy investují v zahraničí.Řeč je také o tom, co tento vývoj vypovídá o vyspělosti českého kapitalismu, konkurenceschopnosti zdejších firem a stále silnější schopnosti českého byznysu expandovat za hranice.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 92. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují letošnímu Evropskému semestru a doporučením Evropské komise pro Česko. Ta poprvé doporučení propojuje s budováním Unie úspor a investic.Mirek s Míšou řeší zda jsou relevantní a na porovnání s Německem a Dánskem zkoumají, proč samotné vysoké úspory nebo velké penzijní fondy ještě nestačí k financování růstu firem.Klíčovým příkladem je pak Švédsko, které dokazuje, že doporučení mohou fungovat a spojuje domácí investory, penzijní kapitál, venture capital, private equity a burzu do fungujícího systému. Řeč je také o švédském investičním účtu, penzijním „autopilotu“, trhu pro menší firmy a o tom, co by z tohoto modelu mohlo převzít Česko.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik