Odemčeno

V 58. novoročním díle Odemčeno otevírají Mirek Zámečník a Míša Filipová témata, která jim přijdou pro rok 2026 zásadní a zajímavá.Začínají kapitálovým trhem. Česko má vysokou míru úspor domácností, ale zároveň zoufale málo domácích investičních příležitostí. Většina dlouhodobého kapitálu odtéká do zahraničí. Probírají, co by mohl změnit aktivnější přístup státu, větší využití kapitálového trhu, PPP projekty nebo inspirace ze zahraničí. A to od Polska až po americké „Trump accounts“, které staví na dlouhodobém a trpělivém investování od narození.Druhé velké téma je bydlení. Nejen jako sociální problém, ale jako makroekonomická brzda. Věnují se novému stavebnímu zákonu, jeho skutečnému potenciálu a také renesanci družstevního bydlení. Rozebírají, proč právě kombinace družstev, bankovního financování a municipální role může přinést dostupnější bydlení bez eskalace cen a jakou roli v tom mohou sehrát chytré finanční struktury, garance a zapojení veřejných pozemků.Výrazný blok patří obraně a bezpečnosti. Nejen ve smyslu výdajů, ale jejich efektivity. Mluví o tom, proč tradiční dlouhé zadávací procesy selhávají v prostředí rychlého technologického vývoje, jaký potenciál mají obranné start-upy, dual-use projekty a proč se Evropa musí poučit z ukrajinské zkušenosti, pokud nechce investovat miliardy do technologií, které budou při dodání zastaralé.Dostáváme se i k energetice a malým modulárním reaktorům. Ne jako k jedné stavbě, ale jako k příležitosti pro český průmysl zapojit se do globálního dodavatelského řetězce. Řeší, kde má Česko reálnou šanci uspět, proč dává smysl mezinárodní spolupráce s Británií a Švédskem a proč je lepší mít menší podíl na velkém trhu než se snažit urvat většinu z projektu, který nikdy nevznikne.Společným jmenovatelem všech témat je konkurenceschopnost a produktivita. Udržet kapitál doma, proměnit veřejné výdaje v růstovou kapacitu, obstát v tlaku Číny, USA i proměn evropské ekonomiky. V závěru se proto vracíme k tomu nejdůležitějšímu: bez dlouhodobé strategie, schopnosti spolupracovat a ochoty dělat strukturální změny se žádný z těchto problémů sám nevyřeší.58. díl Odemčeno je úvodem do roku 2026, ve kterém bude o čem věcně, bez zkratek a s důrazem na ekonomickou realitu mluvit.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V novém díle podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Davidem Slánským z KPMG věnují tomu, jak různé země budují obrannou a společenskou odolnost. Debata se opírá o mezinárodní srovnání a konkrétní příklady z Finska, Francie, Polska nebo Estonska. A to od organizace armády a akvizičních procesů přes podporu inovací až po propojení obranného průmyslu s ekonomikou. Slánský má v rámci KPMG na starosti část skupiny specializující se na obranu.Slánský se Zámečníkem rozebírají například finský model celospolečenské odolnosti, kdy obrana není jen úkolem armády, ale sdílenou odpovědností celé společnosti. Finové zároveň dokázali propojit velké akvizice, například stíhačky F-35, s domácím průmyslem a technologickým know-how. V jiných zemích zase fungují centralizované akviziční instituce, průmyslová konsorcia nebo systémy, které propojují výzkum, firmy a armádu při vývoji nových technologií.Diskuse se dotýká i podpory obranných inovací. Příklady z Polska nebo Estonska ukazují, jak mohou státní fondy, výzkumné instituce a soukromý kapitál vytvářet ekosystém pro vznik nových technologií. Zaznívá také téma tzv. dual-use startupů a role venture kapitálu při financování technologických inovací využitelných jak v civilním, tak v obranném sektoru.Jedním z hlavních závěrů je, že nejde pouze o objem peněz vynakládaných na obranu. Klíčové je nastavení systému, dlouhodobé plánování, propojení veřejného a soukromého sektoru a schopnost státu organizovat spolupráci mezi armádou, průmyslem a výzkumem. Jak zaznívá v debatě, moderní konflikty ukazují, že obrana není jen otázkou armády, ale celé ekonomiky a společnosti.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Český třetí pilíř má nízké výnosy a vysoké náklady. Mirek Zámečník a Lukáš Nádvorník z CERGE-EI v 66. dílu podcastu Odemčeno rozebírají, proč samotné vklady nestačí a klíčem je výnos, jak poplatky dlouhodobě ukusují kapitál a proč by řešením mohly být fondy životního cyklu či automatické zapojení mladých.Debata o tom, jestli má penzijní systém sloužit jen budoucím důchodům, nebo i širší hospodářské politice – a proč je možná poslední šance ho opravit.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 65. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník vrací k tématu konkurenceschopnosti českého průmyslu. Spolu s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem a Romanem Blažíčkem, dlouholetým jednatelem a nyní ředitelem pro vnější vztahy společnosti Lasselsberger a viceprezidentem evropské keramické asociace, rozebírají problémy energeticky náročných odvětví.Keramický průmysl má v českých zemích více než 140letou tradici a patří mezi obory, které prošly hlubokou transformací.Moderní závody dnes pracují s nejlepší dostupnou technologií (ve střední Evropě se zdejším energetickým mixem vycházejí nejlépe plynové pece), automatizací a výraznými úsporami energie na jednotku produkce. Přesto čelí strukturálním nákladům, kterých se nedokáží zbavit, ať již se jedná o emisní povolenky v rámci EU ETS, ceny energií či daňové zatížení (energií), jež se promítají do schopnosti obstát na evropském i globálním trhu.Jak zmiňuje Roman Blažíček, energeticky náročné obory průmyslu se dostávají do absurdní a neúnosné situace, kdy jsou provozní náklady zejména kvůli energiím a povolenkám tak vysoké, že jim nepomohou ani stoprocentní investiční dotace na pořízení nejefektivnější technologie.Další linkou je obchodní politika. Tady má zásadní význam otázka postupného stahování bezplatných povolenek v rámci reformy systému EU ETS při paralelním uplatňování vyrovnávacích uhlíkových cel CBAM na dovozy ze zemí, které nemají stejně vysoké uhlíkové daně nebo ceny emisních povolenek. Ve svém výsledku hrozí bez dalšího ztráta konkurenceschopnosti při vývozu mimo EU, zejména pokud evropské firmy ponesou plné náklady emisí, zatímco část zahraniční konkurence nikoli, a budou se utkávat na trhu třetích zemí či na trhu mimoevropského konkurenta.Antidumpingová opatření EU vůči některým dovozům keramických výrobků z Číny drží tlak ze strany čínské konkurence pod kontrolou, svůj podíl na evropském trhu však rychle posiluje Indie, jejíž ceny jsou v některých sortimentech velmi nízké, což silně doléhá na evropské producenty. Dohoda o volném obchodu s Indií tak získává pro energeticky náročná odvětví specifický a nepříliš atraktivní obsah: bez vyrovnaných podmínek hrozí další oslabování evropské produkce.A nakonec domácí politika a český „goldplating“, držení tvrdších podmínek, než vyžaduje Komise.Kompenzace nepřímých nákladů, daňové zatížení energií a využití evropských nástrojů jsou otázky, které naráží na rozpočtové priority. Nejde o zvýhodňování vybraných firem, ale o nezhoršování jejich postavení a zachování rovných podmínek v rámci jednotného trhu EU. Pokud má Česko zůstat průmyslovou zemí, musí si ujasnit, jaké náklady je ochotno nést a jaké podmínky je schopno nabídnout.65. díl Odemčeno je debatou o tom, kde se dnes skutečně láme konkurenceschopnost českého průmyslu a jak úzce souvisí energetika, regulace a obchodní politika.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 63. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník potkává s Petrem Hlaváčkem (STAN), náměstkem primátora hlavního města Prahy pro územní a strategický rozvoj. Tématem je Metropolitní plán a jeho význam pro budoucí fungování Prahy, dostupnost bydlení i ekonomiku města jako celku. Debata se soustředí na to, v jaké fázi se Metropolitní plán nachází, jak probíhá jeho vypořádání s tisíci připomínek a proč je reálné usilovat o jeho schválení ještě v tomto volebním období. Probíráme proces veřejných projednání, digitální zpracování připomínek i to, proč se atmosféra kolem plánování města postupně mění. Výrazná část dílu se věnuje brownfieldům a dopravní infrastruktuře. Metropolitní plán je staví do centra rozvoje města a pracuje s myšlenkou kompaktní Prahy krátkých vzdáleností. Rozebíráme, proč právě bývalé průmyslové areály představují klíčový zdroj nové bytové výstavby a jak souvisí s kapacitou města a přirozeným rozvojem metropole. Dostáváme se také k plánovacím smlouvám a jejich ekonomickému významu. Jak funguje dohoda mezi městem, městskými částmi a investory. Co všechno se do nich promítá, od škol a školek přes veřejný prostor až po infrastrukturu. A proč je transparentní metodika klíčem k tomu, aby se rozvoj města nestal zdrojem permanentního konfliktu. V závěru se dotýkáme změn stavebního zákona, role samospráv při definování veřejného zájmu a rizik, která by pro Prahu znamenalo neschválení Metropolitního plánu. Z ekonomického pohledu jde o časovou hodnotu peněz, schopnost města růst a udržet si funkčnost v prostředí, kde každý rok přibývají tisíce nových obyvatel. 63. díl Odemčeno je věcnou debatou o plánování města jako dlouhodobém ekonomickém rozhodnutí, které ovlivní kvalitu života v Praze na desítky let dopředu. Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 62. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují politizaci globalizace a jejím konkrétním dopadům na ekonomiku, obchod a schopnost Evropy prosazovat vlastní zájmy.Debata se rozvíjí na příkladu dohody EU–Mercosur, která se po více než dvaceti letech vyjednávání stala symbolem toho, jak se obchodní politika dostává do střetu s vnitropolitickými tlaky, regulacemi a bezpečnostními obavami. Probíráme, proč i relativně malé objemy citlivých komodit dokážou zablokovat strategickou dohodu a jaké signály tím Evropská unie vysílá svým partnerům i konkurentům.Dostáváme se k mechanismům evropského rozhodování, k rozdílu mezi obchodními a komplexními smlouvami a k tomu, jak ratifikační procesy ovlivňují důvěryhodnost EU v globálním prostředí. Politizace obchodu se zde neprojevuje jen v ochraně konkrétních sektorů, ale i v neschopnosti rychle reagovat na změny ve světové ekonomice.Výrazná část dílu se věnuje globálnímu přeskupování sil. Reakcím jednotlivých zemí na americkou obchodní politiku, proměnám vztahů mezi USA, Kanadou, Indií, Čínou a Evropou a tomu, jak se mění pojetí otevřenosti trhu v době vyšších nákladů, geopolitického napětí a nejistoty. Globalizace pokračuje, ale v jiném režimu, s větším důrazem na transakčnost, vyjednávání a ochranu vlastních zájmů.V závěru se vracíme k evropskému kontextu. K otázce jednoty, schopnosti hledat kompromisy a k tomu, jak politická fragmentace oslabuje ekonomickou váhu EU. Politizace globalizace zde vystupuje jako dlouhodobý trend, který zvyšuje náklady, zpomaluje rozhodování a klade vyšší nároky na strategické myšlení států i institucí.62. díl Odemčena je věcnou debatou o tom, jak se mění pravidla globálního obchodu a co to znamená pro Evropu i Česko v prostředí, kde ekonomika a politika přestaly fungovat odděleně.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 60. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou vydávají mimo Česko – do Venezuely. Ne kvůli geopolitickým titulkům o Donaldu Trumpovi a Nicolási Madurovi, ale kvůli mnohem staršímu a hlubšímu příběhu o tom, jak může bohatství ze surovin zničit celou ekonomiku.Hlavním tématem je takzvaná holandská nemoc. Ekonomický mechanismus, kdy prudký příliv peněz z ropy, plynu nebo jiných zdrojů vede k posílení měny, růstu mezd a cen, ztrátě konkurenceschopnosti a postupnému rozpadu domácího průmyslu. Venezuela je v tomhle smyslu učebnicový příklad. Země s největšími prokázanými zásobami ropy na světě dnes těží méně než před osmdesáti lety a prakticky žije jen z jednoho sektoru.V díle rozebíráme, proč samotná ropa není prokletím, ale jak zásadní roli hrají instituce, rozpočtová politika a schopnost „sterilizovat“ ropnou rentu. Dostáváme se k příkladům zemí, které to nezvládly, od Venezuely přes Nigérii až po Angolu, a naopak k Norsku jako zlatému standardu toho, jak se dá surovinové bohatství proměnit v dlouhodobý stabilizační fond a mezigenerační jistotu.Mluvíme také o tom, proč se rentierské ekonomiky často zadluží právě v době největšího boomu, proč průmyslové ambice kryté clem a ochranou trhu obvykle končí fiaskem a jak rychle se může blahobyt změnit ve spirálu chudnutí, korupce a institucionálního kolapsu.A nakonec se vracíme domů. Přes litium, nemovitosti a českou posedlost „cihlami“ jako uchovatelem hodnoty. Řešíme, jestli Česku něco jako holandská nemoc vůbec hrozí. A proč jsou pro nás mnohem větším rizikem realitní bubliny, špatně nastavené pobídky a cykly levných a drahých peněz než nějaký budoucí surovinový boom.Šedesátý díl Odemčena je příběhem o tom, proč náhlé bohatství často přináší víc problémů než prosperity. A proč se vyplatí přemýšlet o stabilitě, institucích a dlouhém horizontu dřív, než přitečou první miliardy.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 59. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník znovu potkává s Danielem Bártou z Národní rozpočtové rady. Ne náhodou. Jejich první společný díl patřil k nejposlouchanějším v historii podcastu. A otázky kolem veřejných financí jsou dnes možná ještě citlivější než tehdy.V centru debaty stojí státní rozpočet a to, jak ho skutečně číst. Proč se v médiích pracuje s jedním číslem schodku, zatímco analytici sledují jiné. Co znamená „očištění o evropské peníze“ a proč právě tohle číslo lépe vypovídá o tom, jak vláda reálně hospodaří. A také proč může rozpočet na první pohled vypadat hůř, než jaká je jeho skutečná dynamika.Dostáváme se i k výhledu na další roky. Kde jsou skutečná rizika příjmů, proč nelze spoléhat na opakování „šťastných náhod“ v podobě vyššího růstu a co dnes nejvíc zatěžuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Řeč je i o výkonovém rozpočtování. Ne jako o módním heslu, ale jako o nástroji, který by mohl změnit způsob, jak stát přemýšlí o výdajích.A v závěru se vracíme k širšímu obrazu české ekonomiky. Proč vysoké investice samy o sobě nezaručují vyšší růst. Jakou roli hraje struktura ekonomiky, evropské fondy a rozdíl mezi „investicí v účetnictví“ a investicí, která skutečně zvyšuje produkční potenciál.59. díl Odemčena je analytický, obrazný a hlavně velmi praktický návod, jak se dívat na rozpočtová čísla bez politických zkratek – a proč na jejich interpretaci záleží víc, než se na první pohled zdá.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 57. předvánočním Odemčenu bilancuje Mirek Zámečník s Míšou Filipovou rok, který byl pro spoustu lidí pocitově těžký, ale v datech vychází překvapivě lépe, než jak se o něm často mluvilo. Nejde o „všechno je skvělé“, spíš o věcný součet toho, co se v nejdůležitějších veličinách stabilizovalo, co se zlepšilo a kde naopak zůstává napětí.Začínáme u inflace. Po dvouciferných letech 2022 a 2023 je návrat ke zhruba dvěma a půl procentům velký úspěch, byť o něco výš, než je dvouprocentní cíl ČNB. Probíráme, proč se v ekonomice drží proinflační ohniska a proč by další rychlé „stlačení“ inflace už stálo citelný kus výkonu. Tady se taky vracíme k tomu, jak se letos ukázalo, že jarní prognózy růstu kolem 1,7 procenta byly příliš opatrné, zatímco realita vychází lépe.Pak přichází trh práce a mzdy. Česko drží extrémně vysokou zaměstnanost a stále patří k zemím s nejnižší nezaměstnaností v Evropě. Zároveň se letos výrazně zvedly nominální mzdy a reálné mzdy konečně rostou. Řešíme ale i odvrácenou stranu. Pro ČNB je tlak na mzdy důležitý faktor, který drží inflaci výš, než by chtěla. A zároveň se dál rozevírá nůžky mezi tím, kde lidí přebývá a kde chybí, v průmyslu je to jiné než ve službách, zdravotnictví nebo sociální péči.Velký blok patří energetické bezpečnosti a odolnosti infrastruktury. Blackout je vždy špatná zpráva, ale je to i tvrdý test, po kterém má smysl udělat detailní pitvu příčin a hlavně připravit konkrétní opatření. V díle mluvíme o tom, co se má vyhodnocovat, proč je klíčové investovat do sítě a dispečerského řízení a proč takové investice mají přednost před „rychlými úsporami“ v rozpočtu.Díváme se i ven. Trumpova celní politika a její chaotická dynamika ukázala, jak rychle se může změnit prostředí pro exportéry a jak důležité je hledat nové trhy a dohody. Připomínáme také, že geopolitika není jen abstrakce. Týká se obrany, bezpečnosti dodávek, ale i schopnosti Evropy dělat dlouhodobou hospodářskou politiku bez pocitu závislosti. V téhle souvislosti mluvíme i o Číně jako o systémové výzvě pro evropské a české firmy. Ne jako o jedné zprávě v médiích, ale jako o dlouhodobém tématu korporátní strategie, kde se rozhoduje o tom, v čem se s ní dá soutěžit a kde je rozumnější hledat jiné směry.A do toho všeho vstupuje demografie. Ne jako okamžitá krize, ale jako jistota, která zužuje manévrovací prostor. V závěru se proto vracíme k tomu, co se vyplatí dělat bez ohledu na politické nálady. Investice do vzdělání, digitalizace, automatizace, produktivity a racionální a selektivní přístup k pracovní migraci. Ne ideologicky, ale podle toho, kde jsou skutečné mezery na trhu práce a jaký dopad to má na veřejné finance.Poslechněte si předvánoční 57. díl Odemčeno. Je to bilance bez dojmových zkratek, opřená o čísla a o to, co se v ekonomice skutečně děje.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 56. Odemčenu mluví Mirek Zámečník s Jaromírem Šindelem, hlavním ekonomem České bankovní asociace, o tom, jak dnešní česká ekonomika skutečně funguje. Proč prognózy na jaře předpovídaly růst 1,7 %, zatímco realita míří ke 2,5 %. Proč úrokové sazby nejsou tam, kde jsme je čekali. A proč silnější růst přichází za cenu inflace, kterou centrální banka musí dál brzdit.  Probíráme prudký návrat reálných mezd, které letos rostou rychleji, než se čekalo, a přitom se zatím nepropisují do spotřeby. Mluvíme o rekordních úsporách domácností, které se koncentrují v nejvyšších příjmových skupinách a drží zpátky dynamiku celé ekonomiky. Vysvětlujeme, proč firmy stále šetří, proč investice do strojů nepřekračují úroveň před covidem a proč se český průmysl už šest let nepohnul z místa.  Dostáváme se i k velkým strukturálním tématům. Diverzifikace exportu pomalu posouvá Česko dál od Německa, ale jen v omezené míře. USA zůstávají překvapivě silným trhem, zatímco závislost na Číně se mírně snižuje. Zároveň se ukazuje, že česká ekonomika stojí na velmi křehkém investičním základu. Růst příštích let bude záviset na tom, zda se podaří rozhýbat soukromé investice a zvládnout tlak vysokých veřejných výdajů, včetně nákladných infrastrukturních projektů a přípravy nových jaderných bloků.  Řešíme také roli trhu práce. Příliv pracovních sil z Ukrajiny pomáhá firmám, ale zároveň oddaluje tlak na růst produktivity. Ta je dnes jedním z nejzávažnějších slabých míst celé ekonomiky. A týká se jak průmyslu, tak veřejného sektoru. Bavíme se o tom, co mohou udělat vlády, centrální banka i firmy, aby se produktivita konečně začala zvedat.  A v závěru přichází klíčová otázka měnové politiky. Jak centrální banka zareaguje na vyšší růst mezd, nejasnou fiskální politiku a riziko přehřátí spotřeby. Podle Šindela bude ČNB spíše držet stabilitu sazeb, s mírným jestřábím tónem, což už dnes podporuje kurz koruny.  Epizoda je analyticky nabitá, ale zároveň ukazuje jednoduchou pravdu. Česká ekonomika má šanci růst rychleji, pokud konečně rozhýbe investice, zlepší řízení veřejných rozpočtů a udrží stabilní měnovou politiku. Bez toho budeme dál stát na místě. I když čísla porostou.Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách i na YouTube.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Veřejné zakázky nejsou okrajové téma. Každý rok se přes ně v Česku protočí zhruba bilion korun. A na jejich kvalitě závisí, jestli veřejné instituce nakupují efektivně, transparentně a s kontrolou. Jenže ve státě neexistuje žádná centrální autorita, která by dlouhodobě sledovala kvalitu zadávání. Tu roli dnes paradoxně zastává Datlab Jiřího Skuhrovce, který si data o zakázkách sám sbírá, čistí a vyhodnocuje. V 55. Odemčenu se Mirek Zámečník ptá Jiřího Skuhrovce na to, jak české zadávání vypadá po patnácti letech zkušeností. Proč jsou některé instituce výrazně lepší než jiné, jak velký rozdíl dělá odborný procurement tým a co se dá poznat z dat, i když nevidíme jednotlivé korupční kauzy přímo.Mluvíme o tom, jak Lesy ČR vyrostly na „best practice“, proč letos ocenění dostal i Dopravní podnik Praha a jaký dopad mělo dozimetrické období na data o zakázkách. Řešíme také zdravotnictví. Jediný sektor, kde do cen reálně není vidět, protože se skrývají skrze „suklmax“ a zpětné bonusy. Bavíme se o rozdílu mezi čistě vysoutěženou zakázkou a zakázkou, která je už od začátku nesmyslná, a proč se 85–90 % českých IT projektů stále soutěží jen na nejnižší cenu. Dostáváme se i k příkladům institucí, které se zásadně zlepšily. Třeba Nemocnice Na Homolce, kde výměna managementu po kauzách během tří let proměnila celý režim nákupu. A naopak k místům, kde se kvalita láme nejvíc. Tedy u přípravy zakázek, průzkumu trhu a následné kontroly toho, co bylo skutečně dodáno.A hlavně: ptáme se, jestli se české veřejné zakázky posouvají správným směrem. Podle Skuhrovce se krade méně než před patnácti lety, kultura je lepší, ale pořád chybí důraz na kvalitu výsledků. Bez lidí, kteří umí zakázky připravit, vyhodnotit a následně zkontrolovat, to dál nepůjde.Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Klimatická politika se často ztrácí v detailech. Přitom jde o jeden z mála globálních problémů, který vyžaduje koordinaci stovek zemí. Ale také ochotu přiznat si, co je reálné a co jen politické přání.V 54. Odemčenu si Mirek Zámečník povídá s Míšou Filipovou o tom, co skutečně přináší klimatická konference COP30 v brazilském Belému. Jak vypadá dnešní mapa největších emitentů, proč globální finance nestačí potřebám rozvojových zemí a kde naráží snaha zrychlit dekarbonizaci přes uhlíkové trhy.Rozebíráme, proč jen desetina klimatických investic směřuje do rozvojových zemí, proč jejich potřeba do roku 2030 míří ke 2,4 bilionu dolarů ročně a proč nadace typu Tropical Forests Forever fungují jen tam, kde je jasné vlastnictví, kontrola a místní důvěra. Mluvíme o rizicích neokolonialismu, o tom, jak snadno se dá s uhlíkovými kredity podvádět a proč bez jejich zprůchodnění nepůjde naplnit ani evropské cíle.Podíváme se i na dnešní klíčové hráče: Čínu, která je největším emitentem, ale zároveň světovým výrobcem solární a bateriové techniky. USA, kde federální politika kolísá, ale Kalifornie dekarbonizuje tempem srovnatelným s Evropou. A Evropskou unii, která i přes ambiciózní závazek –90 % emisí do roku 2040 naráží na limity konkurenceschopnosti a složité vyjednávání o cenách uhlíku.V závěru se dostáváme k tomu podstatnému: proč globální emise stále rostou, ale současně jsme blízko okamžiku, kdy začnou klesat. A co rozhodne o tom, zda se svět přiblíží oteplení o 2,7 °C, nebo výrazně méně.Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

České bydlení se léta zasekává na kombinaci přeregulovaného stavebního řízení, nedostatku bytů ve velkých městech a slabé motivace obcí k rozvoji.V 53. Odemčenu si Mirek Zámečník povídá s Martinou Sieber, ekonomkou a expertkou na bytovou politiku z ČSOB, o tom, jestli nový stavební zákon konečně dokáže tuhle zemi „odemknout“ pro rychlejší výstavbu. A jak k tomu mohou přispět chytré ekonomické nástroje.Řeč přijde na zásadní novinku v podobě uznání bydlení jako veřejného zájmu, zkrácení povolování hromadného bydlení z dnešních 10–12 let na jednotky měsíců a proměnu stavebních úřadů v „úřady rozvoje“. Probíráme integraci desítek razítek do jednoho řízení, novou kategorii hromadného bydlení nad 100 bytů, ale i to, jakou roli mohou sehrát prefabrikace, moderní stavební technologie a rychlé uvolnění kapacit, pokud má Praha dohnat deficit odhadovaných 150 tisíc bytů.Druhá část rozhovoru se zaměřuje na poptávkové stimuly a regiony mimo Prahu a Středočeský kraj. Kdy dává smysl dotovat poptávku. Tedy například při obnově starších domů na venkově, výkupech nemovitostí „po babičce“ nebo podpoře mladých rodin.A kdy naopak stimuly jen zvednou ceny bez nové výstavby. Řešíme NIMBY efekt, rozpočtové určení daní, možnost sdílet část DPH ze staveb s obcemi a motivovat je k tomu, aby rozvoj nebrzdily, ale plánovaly infrastrukturu i nové bydlení.Třetím pilířem je družstevní bydlení jako chytrý návrat k české tradici. Jak může fungovat model, ve kterém obec poskytne pozemek, banka financuje až 80 % nákladů, domácnosti postupně doplňují vlastní „equity“ a zároveň se lépe hlídá spekulace i extrémní růst nájmů?Na příkladu Hanušovic se bavíme o tom, jak může vypadat dobře nastavený družstevní projekt v obci, která rozhodně není „v zóně prosperity“. A proč dává smysl, aby stát nebo bankovní sektor připravil pro starosty srozumitelnou „kuchařku“ místo toho, aby každý začínal od nuly.Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Jestli má Česko z „montovny“ přerůst do země vlastních nápadů, musí se změnit prostředí pro startupy. Tedy víc chytrého kapitálu doma, jednodušší pravidla, míň byrokracie.V 52. Odemčenu Miroslav Zámečník s Janem Rafajem (prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR) a Martinem Jiránkem (předseda České startupové asociace) pojmenovávají, proč nám utíkají firmy i výnosy, a co zafungovalo ve Švédsku či Británii.Řeč je o ESOPech, „startupovém zákonu“, daňově-regulatorním sandboxu a zapojení penzijních fondů do VC, ale hlavně o tom, jak dostat korporace k roli prvních zákazníků a zrychlit cestu od šuplíku k trhu. Krátce, prakticky, bez ideologie, aby české nápady zůstávaly doma a rostly rychleji.Co v epizodě probíráme srozumitelně a bez ideologie: • Kde dnes Česko ztrácí: méně startupů a násobně méně VC peněz než ve srovnatelných zemích (typicky Švédsko) a častý odchod firem do ciziny za kapitálem. • ESOP konečně na startu — a co ještě doladit, aby zaměstnanecké podíly fungovaly i pro externisty a v rané fázi motivovaly, ne brzdily. • „Startupový zákon“: jasná definice, zrychlené procesy, jednodušší najímání talentů, daňové pobídky pro investory. Proč pomohly ve Španělsku a jak to udělat česky. • Regulatorní/daňový sandbox: vymezené hřiště (řádově stovky firem), kde se prototypuje zdanění výzkumu a inovací bez byrokratické paralýzy. • Kapitál, kapitál, kapitál: proč mají peníze do VC plynout i z penzijních fondů (švédská zkušenost), jak nastavit české schéma po britském vzoru EIS a proč bez toho scale-up nevznikne. • Komercializace vědy: od šuplíku k prvnímu zákazníkovi. Co se naučit od TUM/Rakouska a jak do toho nacvaknout korporace jako první referenční klienty.Padnou i praktické otázky: Jak zjednodušit odpisy na R&D, aby pravidla vyhovovala i finančáku? Jak nastavit „FlexiWorker“ legálně a férově? Jakou roli má sehrát Svaz průmyslu a banky? A co může vláda změnit rychle a měřitelně už v příštím volebním období?Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Z čínské pětiletky se nás týká víc, než si myslíme. V 51. Odemčenu Miroslav Zámečník s Míšou Filipovou rozebírají, co může další plánování v Pekingu znamenat pro Evropu i Česko. Tedy od technologií přes obchod až po politiku.Co v epizodě probereme srozumitelně a bez ideologie:- Kde už je Čína globálním lídrem (EV, baterie, soláry) a kde stále zaostává (proudové motory a civilní letadla, špičkové čipy a EUV, precizní obráběcí stroje, biotechnologie/farma, vyspělé materiály).- Jak funguje „síla soustředění“. Tedy masivní státní podpora, která v některých sektorech vytvořila přebytečné kapacity, deflační tlak a tlak na export.- Proč má země zároveň vysokou nezaměstnanost mladých a realitní bublinu . A jak to brzdí domácí spotřebu, kterou Čína potřebuje zvednout.- Co čekat od další pětiletky: víc autonomie v technologiích, víc peněz do AI a robotizace, pokračování průmyslové politiky „víc téhož“.- Jak by měl reagovat Západ (a Česko): jasná pravidla proti dumpingu, chytré clo/antisubvence, důraz na lokální výrobu v citlivých řetězcích, de-risking místo decouplingu a důsledná obrana férové soutěže.- Kde jsou příležitosti pro nás: specializace v precizním strojírenství, polovodičové vybavení, materiály, energetická infrastruktura, a hlavně schopnost „dodat kvalitu“ tam, kde Čína stále dohání.Padnou i praktické otázky. Tedy například jak chránit evropský trh, aniž by se rozbil? Co z čínské průmyslové politiky využít (a co rozhodně ne)? Jak si včas pohlídat strategické obory a zároveň nezabít konkurenci?Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Dotace nejsou sprosté slovo, ale ani univerzální lék. V jubilejním Odemčenu #50 se s Mirkem Zámečníkem a Míšou Filipovou se podíváme střízlivě na to, co dotace jsou, kde dávají smysl a kde už spíš škodí. Projdeme typy (investiční vs. provozní), proč jich u nás máme tolik a proč se „čerpání“ často zaměňuje za skutečný přínos.Bez ornamentů pojmenujeme hlavní potíže:– Rozdrobenost programů a obří administrativa, která zvýhodňuje zkušené „žadatele“, ne nejlepší projekty.– Dotační závislost: když polovinu investice platí erár, firmy si netvoří rezervy a čekají na další kolo.– Křivení soutěže a majetková nerovnost, když výběrové dotace posilují jen část trhu.– Vysoké náklady příležitosti: kdyby část podpory běžela jako revolvingové nástroje, dnes by se v ekonomice otáčely stovky miliard.Co doporučujeme místo plošného rozdávání:– V příští evropské sedmiletce omezit investiční dotace podnikům a přepnout na finanční nástroje: zvýhodněné úvěry, záruky, venture/venture-debt a fond-fondů. Peníze se vracejí a mohou podpořit více projektů.– Více „ex-post“ podpory: podmíněné granty po úspěchu (izraelský model), ne předem.– Jednoduché a předvídatelné daně pro inovace: jistější R&D superodpočet, srozumitelný patent box, jasná metodika, aby se firmy nebály kontrol.– Chytré veřejné zakázky a sandboxy: menší losy, předkomerční nákupy, rychlý most z pilotu do rutiny.– Cílená pomoc tam, kde je veřejný zájem a trh to sám neudělá (např. infrastruktura), ne „pocukrovat“ všechny stejně.Mluvíme konkrétně. Tedy proč jsme místo dálnic stavěli rozhledny, jak fungují podmíněné granty, co umí záruky NRB a jak přesměrovat podporu tak, aby zrychlila produktivitu, ne excelové tabulky.Méně dotací z principu, více nástrojů, které vracejí peníze do oběhu a zvyšují efektivitu. Kdo platí, kdy a co za to dostaneme, tohle si v Odemčenu #50 řekneme nahlas.Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Start-upy nejsou móda, ale chybějící motor růstu. V Odemčeno #49 řešíme, proč Česko i přes vysoké úspory domácností a investice firem roste pomalu. A jak omladit strukturu ekonomiky, aby vznikalo víc inovativních firem a víc z nich zůstávalo doma.Podíváme se na to, co brzdí ekosystém a jak to napravit. ESOP tak, aby motivoval a neředil kontrolu (zvláštní podíly bez hlasovacích práv + „no tax before cash“). Jasná definice start-upu a právní rámec, který se dá reálně použít. Sandboxy s koučinkem regulátora místo papírových slepých uliček. One-stop-shop po francouzsku, víceletá podpora „mladých inovativních společností“ po finsku a podmíněné granty, které se při úspěchu vrací po vzoru Izraele.Řešíme i peníze. Jak zapojit penzijní a další dlouhé úspory do fondů rizikového kapitálu přes model fond-of-funds. Jak přestat trestat neúspěch a hodnotit portfolia, ne jednotlivé střely. Co změnit u OSVČ, aby due diligence neodradilo investory. Proč dává smysl speciální víza pro technologické týmy a zároveň větší důraz na matematiku, přírodní vědy a informatiku už od základní školy.Přidáme fakta pro orientaci. V Česku působí zhruba dva tisíce start-upů, tedy kolem 167 na milion obyvatel. Estonsko je na zhruba pětinásobku, evropský průměr je výš než my, USA ještě výš. Nejde o závist. Jde o recept, jak to dohledat: méně formulářů, víc kapitálu a jasných pravidel. A hlavně, kupovat výsledky, ne litry inkoustu.Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Zdravotnictví není černá díra ani perpetuum mobile. V Odemčenu #48 Miroslav Zámečník se svými hosty, jimiž jsou tentokrát Jan Rafaj (Svaz průmyslu) a Tomáš Kolář (Linet) vysvětluje, proč do systému, který stojí přes 500 mld. ročně, musí víc promluvit ti, kdo ho z většiny financují, a proč má smysl „kupovat zdraví, ne výkony“.Bez ideologie pojmenujeme, kde se láme efektivita a dostupnost: - Silnější primární péče a prevence ve firmách- Chytřejší organizace akutní lůžkové péče (centralizace, koordinace, stárnutí populace)- Důstojná následná a domácí péče se stabilním víceletým financováním (klidně i PPP)- Rychlejší a férový přístup k lékům s hodnocením přínosu- A hlavně digitální páteř a data, bez nich se systém řídit nedá.Mluvíme i o správě pojišťoven a motivacích. 70 % příjmů jde z mezd a odvodů, 30 % ze státní kapsy. Náklady rostou 8–10 % ročně, mzdy a HDP pomaleji. Jednorázově přidané miliardy nic samy nezmění, pokud nepřijde evoluce procesů. Máme 10–15 let, než demografie nápor násobně zesílí, tím víc potřebujeme měřit, porovnávat a průběžně ladit.Přinášíme i konkrétní inspirace z praxe:- Jak v Británii fungují balíčky domácí péče (od lůžek po respirátory)- Co mohou udělat nemocnice i soukromí hráči hned teď - A kde má stát nastavit pravidla tak, aby se vyplatilo předcházet nemocem, nejen proplácet výkony.Méně kouzel, víc čísel a jasná otázka u každé změny. Kdo to zaplatí, kdy a co za to dostaneme? To se dozvíte jedině u nás!Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Ceny potravin nejsou spiknutí ani osud. V Odemčenu číslo 47. Mirek s Míšou rozebírají, co skutečně zdražuje potraviny a co s tím. Srovnáme Česko s Polskem (cenově jsme si dnes velmi blízko) a ukážeme, proč debata často míří vedle.Bez ideologie projdeme mýty i „zkratky“:- Proč nula na DPH nezlevní jídlo těm, kteří to nejvíc potřebují a stojí desítky miliard- Co ve skutečnosti znamená „potravinová soběstačnost“ (vyšší ceny, nižší bezpečnost)- Jak do cen promlouvají světové komodity, energie a poptávka v USA/Číně- I to, proč evropské dovozní limity drží některé položky nahoře.A hlavně řešení! Adresná pomoc místo plošných slev (neúplné rodiny s dětmi, nízkopříjmoví senioři), chytřejší daně a bonusy namísto drahých všeobecných opatření a férová podpora farmářům. Tedy platit krajinu a pestrost. Ne jen na dominantní hektarové dotace, odstupňované podle velikosti podniku. Méně kouzel, víc čísel a jednoduchá otázka. Kdo to zaplatí a kdy?Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

Volby nejsou soutěž pohlednicových slibů. Miroslav Zámečník a Michala Filipová odhalují, co dnešní programy opravdu znamenají pro ekonomiku i vaši peněženku. Ale také to, proč kampaně „zinfantilněly“, jak jsme rezignovali na debaty o zdravotnictví a důchodech a proč místo reforem řešíme jen rychlé dávky a valorizace. V novém Odemčenu vysvětlujeme, co dává u daní smysl (míň danit práci, jednodušší DPH), co jsou líbivé slepé uličky (nula na potraviny, která stojí všechny) a proč dluh není zadarmo: Česko si půjčuje dráž než eurozóna, a i tak se tváříme, že to nic neznamená.Projdeme oblíbené předvolební „zkratky“ jako jsou cenové stropy energií, dotované hypotéky, státního developera či potravinovou soběstačnost a bez emocí vám ukážeme jejich reálné náklady a vedlejší efekty. A taky to, proč „nejdu volit“ není protest, ale tichá podpora horšího výsledku.Tahle epizoda je pozvánka k dospělé politice. To znamená méně kouzel, víc čísel, a především otázka u každého slibu, kdo to zaplatí a kdy.Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.Sledujte nás také na Twitteru:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik