2050

Řadový dům ve staré čtvrti v Českých Budějovicích dostal novou podobu – s ohledem na sousedství, energii i budoucnost. Majitelé věnovali hodně úsilí plánování, nechali si poradit a rekonstruovali dům promyšleně. Znovu využili materiály, které by jinak skončily ve smetišti, a doplnili rekuperaci i fotovoltaiku. Nešlo o luxus, ale o zodpovědné a přátelské bydlení, které drží komunitu pohromadě.

Pomozte dostat Atlas dekarbonizace do knihoven! Knihovny už dávno nejsou jen místem, kde si půjčíte knížku. Víc než kdy dřív fungují jako centra vzdělanosti, setkávání, komunitního života a přístupného učení pro všechny generace. Eliška Bartošová ze Sdružení knihoven České republiky vysvětluje, jakou roli dnes knihovny hrají v dekarbonizaci a v hledání řešení klimatické krize – od zpřístupňování důležitých informací přes vytváření prostoru pro dialog a sdílení zkušeností až po podporu komunity v porozumění změně klimatu a možnostem, jak se na ni adaptovat. Knihovny mají velký dosah, důvěru a umí přirozeně propojovat skupiny lidí, které by se jinak nesetkaly.Eliška přináší konkrétní příklady projektů a aktivit, které knihovny už dnes dělají – přednášky, besedy, komunitní programy i formáty, které podporují udržitelnost a rozvoj místních komunit. Zároveň dává tipy, kde hledat další informace a jak můžete oslovit svou lokální knihovnu, pokud chcete společně odstartovat nějakou klimatickou, vzdělávací nebo komunitní iniciativu.

Mladí manželé si svůj byt v posledním patře modřanského paneláku zrekonstruovali ještě před nastěhováním – s cílem, aby se jim v něm dobře žilo i v největších vedrech. Nechali si poradit a spojili klimatizaci, rekuperaci a venkovní rolety do funkčního celku. Výsledek? Stabilní teplota, čerstvý vzduch a minimum kompromisů. Příběh o tom, že dobře navržené bydlení začíná dřív, než se v něm rozbalí první krabice a že rady od odborníků jsou nejcennější, když přijdou včas.

Minisérie Klima na doma, kterou touto epizodou startujeme, otevírá prostor pro příběhy lidí, kteří už dnes řeší, jak se jejich domy a byty vyrovnávají se změnou klimatu. Autoři projektu z agentury Koniklec dali dohromady několik autentických reportáží – panelákový byt, škola, městská řadovka… a všude konkrétní rozhodnutí, technologie, přemýšlení i slepé uličky.Úvodní epizoda seznamuje s tím, jak celý projekt vznikl, co všechno se podařilo zachytit a proč může být užitečné slyšet, jak adaptaci řeší někdo, kdo není úplně odborníkem a stojí před podobnými otázkami jako spousta z nás. Autoři přibližují, co je na cestách po českých domácnostech překvapilo, jaké nápady se opakovaly a co nás čeká v dalších dílech – kde už dostanou prostor samotné budovy a jejich příběhy.

Efektivní cirkulární modely pomáhají českým firmám snižovat náklady, posilovat odolnost jejich provozu a lépe pracovat s materiály v době rostoucích požadavků na flexibilitu, dostupnost zdrojů i nižší emise. Společně s hosty z Institutu cirkulární ekonomiky rozebíráme, co opravdu znamená přetvářet hodnotové řetězce tak, aby dávaly smysl nejen dnes, ale i v horizontu dalších desetiletí. Zaměřujeme se na to, na jaké překážky firmy při zavádění cirkulárních obchodních modelů narážejí, jaké změny v procesech a spolupráci jsou nutné, aby je dokázaly překonat, a jaké příležitosti se díky tomu otevírají. Hosté zároveň představují svou novou studii, která tyto otázky detailně mapuje a nabízí konkrétní směry, jak mohou české podniky využít cirkulární přístupy k větší stabilitě, efektivitě i konkurenceschopnosti do budoucna.

Čína je dnes největším světovým emitentem skleníkových plynů i lídrem v rozvoji nízkoemisních technologií. Její klimatická politika tak zásadně ovlivňuje tempo i směr globální transformace.S Eliškou Soperovou mluvíme o klimatických cílech Číny, jejích ekonomických i geopolitických motivech a o tom, jak se země snaží spojit podporu růstu s ochranou klimatu. Probíráme rychlý rozvoj solární a větrné energetiky i elektromobility, přetrvávající roli uhlí a způsob, jakým stát z centra řídí svou klimatickou strategii – prostřednictvím pětiletých plánů a rozhodnutí vedení v čele se Si Ťin-pchingem.V závěru se díváme na to, co přístup Číny ukazuje o možnostech i limitech centrálně řízené klimatické politiky – jak jí umožňuje dosahovat velkých výsledků v krátkém čase, ale zároveň otevírá otázky transparentnosti, spravedlivé transformace a prostoru pro veřejnou debatu.

Vyzkoušejte zdarma online kurz: www.dekarbonizujemecesko.czStáhněte si publikaci Atlas dekarbonizace: www.atlasdekarbonizace.czNajít si své místo v dekarbonizaci, porozumět tomu, co se v Česku děje, a zorientovat se v přechodu na čistou energii. Právě o tom je nový online kurz Dekarbonizujeme Česko, jehož hlavním autorem je Petr Holík. S Ondrášem Přibylou mluví o tom, jak kurz vznikal, jaké principy stojí za jeho strukturou a jak může pomoci lidem, kteří chtějí chápat víc než jen jednotlivé titulky o energetice či emisích.Dozvíte se, jak se rodil obsah, co se dělo v zákulisí natáčení a proč je důležité chápat českou dekarbonizaci nejen z hlediska čísel, ale i osobního příběhu a motivace. Epizoda je pozvánkou ke kurzu, který propojuje data, emoce i konkrétní kroky – tak, abyste si mohli najít vlastní cestu k tomu, co dává smysl vám i v ochraně klimatu.

Výroba stavebních materiálů tvoří menší část emisí budov než jejich provoz, přesto se i tento sektor rychle proměňuje. Kristýna Vobecká z Wienerbergeru vysvětluje, jak firma snižuje svou uhlíkovou stopu, jaké inovace se objevují v oblasti cihel a střešních tašek a co znamená životní cyklus materiálů v praxi. Diskutujeme, jak se mění požadavky na stavební produkty v době klimatické změny, jak legislativa a ekonomické podmínky ovlivňují tempo renovací a jak udržitelnější stavebnictví ovlivňují nejen nové technologie, ale i postoje a příběhy lidí z praxe.Bonusové materiály a transkript epizody: https://2050podcast.cz/epizody/92-stavebnictvi-udrzitelnost

Ve městech často zapomínáme na malé zelené kouty, které se nesekají a nechávají se zarůstat – třeba ostrůvky mezi křižovatkami, brownfieldy nebo nevyužité pozemky. Martin Ander z Nadace Partnerství přináší pohled na projekt, který tyto plochy zkoumá z několika stran: jaký mají přínos pro biodiverzitu, jak je lidé vnímají (a často to není úplně pozitivní) a jak mohou pomoci městům lépe se adaptovat na změnu klimatu. Tyto zapomenuté zelené plochy totiž pomáhají ochlazovat okolí, zadržovat vodu a chránit města před suchy a přívalovými dešti, což je v dnešní době čím dál důležitější.Bonusové materiály a transkript epizody: https://2050podcast.cz/epizody/91-zelen-mesta

Jak vypadá les, kde přírodní procesy nejsou překážkou, ale spojencem? S lesníkem Tomášem Vrškou se bavíme o tom, co se můžeme naučit z přírodě blízkých lesů a pralesů – a jak tyhle principy uplatnit i v lese, ze kterého získáváme dřevo. Hledání rovnováhy mezi hospodařením a přírodními procesy může vést k lesům, které nejen poskytují materiál, ale taky pomáhají zadržet vodu, zmírňovat dopady klimatické změny nebo podporovat biodiverzitu. Proměna lesa přitom není sprint, ale běh na dlouhou trať – práce, kterou jeden lesník za život dotáhne možná do půlky. Jaký mindset si to žádá – a proč stojí za to ho přijmout?Bonusové materiály a transkript epizody ⁠⁠⁠⁠najdete na našem webu⁠⁠⁠⁠.

Fairtrade – známka, kterou najdete na čokoládě, kávě nebo banánech. Ale co přesně tenhle certifikát znamená a jak funguje v praxi? S Lubomírem Kadaně se díváme pod povrch systému, který slibuje důstojnější podmínky pěstitelům a výrobcům, zejména v zemích globálního Jihu. Probíráme, jaké záruky Fairtrade nabízí, jaký je o něj zájem mezi farmáři i spotřebiteli a kde má tenhle model své limity – včetně toho, co o jeho přínosech říkají dostupná data.V další části se ptáme, jestli má Fairtrade co říct i v debatách o dekarbonizaci. Může mít certifikace vliv na snižování emisí? Pomáhá klimatické adaptaci místních komunit? A jak celou věc prožívá náš host osobně?Bonusové materiály a transkript epizody ⁠⁠⁠najdete na našem webu⁠⁠⁠.

Rozšiřování obnovitelných zdrojů, zateplování budov nebo snižování energetické spotřeby není jen otázka klimatu – jde také o svobodu rozhodovat o vlastní budoucnosti. Zatímco Evropská unie dlouhodobě propojuje klimatická opatření s cíli energetické bezpečnosti a nezávislosti, v Česku se stále častěji objevují hlasy, které mezi těmito oblastmi staví protiklad. S Janem Krčálem z týmu Fakta o klimatu diskutujeme, proč je takové vnímání do jisté míry falešným dilematem a jak dekarbonizační strategie přispívají ke snižování geopolitických rizik a posilování energetické suverenity.Bonusové materiály a transkript epizody ⁠⁠najdete na našem webu⁠⁠.

Budoucnost teplárenství spočívá v mixu různých zdrojů a technologií v závislosti na podmínkách konkrétní lokality. Možnostmi pro dekarbonizaci tohoto odvětví stále značně založeného na spalování uhlí jsou např. tepelná čerpadla, kogenerační jednotky nebo třeba využití odpadního tepla vznikajícího v průmyslu.Podle Michaely Valentové z ČVUT, která je hostem epizody, bychom ale neměli přemýšlet pouze o zdrojích tepla, ale také o možných úsporách. Už dnes domy díky probíhajícím rekonstrukcím snižují energetickou náročnost a staví se moderní nízkoenergetické budovy.Důležité je, že mnohé zmíněné technologie už jsou odzkoušené a jen v Evropě existují například stovky instalací velkých tepelných čerpadel. Mezi hlavní výzvy transformace teplárenství tak patří nastavení jasného strategického směru na úrovní státu, ale i měst jako častého vlastníka tepláren.Bonusové materiály a transkript epizody ⁠najdete na našem webu⁠.

Nature Restoration Law (česky Nařízení o obnově přírody) je unikátní svým zaměřením na tu část krajiny, kde žijí lidé a probíhá hospodářská činnost. Jde o základní rámec pro obnovu poškozené přírody a zdevastovaných ekosystémů na celém kontinentu. Na rozdíl od jiných legislativ se tedy nesoustředí jen na ochranu v rámci národních parků atp.S Andy Snovákovou z Fakta o klimatu se bavíme o významu NRL – kromě potřeby zachování zdravé přírody jako takové jde samozřejmě také o dopady na lidi. Příkladem je špatná absorpce nefunkční zemědělské půdy, která nedokáže v případě náhlých velkých srážek pojmout dostatek vody, aby zabránila ničivým povodním. Obecně budeme v budoucnosti, kdy lze očekávat častější extrémy počasí, potřebovat, aby nám příroda co nejvíce pomáhala v jejich zvládání. A to nepůjde, pokud nebude v co nejlepší kondici.NRL stanovuje indikátory a cíle jako jsou obnova odvodněných rašelinišť, zvyšování populací opylujících živočichů nebo pestrost polnohospodářské krajiny. Tyto indikátory odrážejí širší ekologické procesy – např. nejde jen o počet motýlů nebo ptáků, ale o skutečnost, že když se jim daří, znamená to, že krajina jako celek funguje.Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Od roku 1980 zmizela skoro pětina evropských ptáků. Přitom právě ptáci patří ke spolehlivým indikátorům stavu životního prostředí, protože jsou velmi závislí na okolní krajině - ať už třeba kvůli požadavkům na hnízdění nebo potravu. A na případné změny v ekosystému jejich populace poměrně rychle reagují.Jednou z příčin úbytku je intenzifikace zemědělství a další proměny krajiny, ale mezi méně známé patří velké rozšíření koček, které jsou u nás v podstatě invazním druhem a pro ptáky jsou nebezpečnými predátory. Hostem epizody je ornitoložka Alena Klvaňová, od níž se dozvíme, že dbát o ptačí populace se nám vyplatí nejen protože jsou součástí naší krásné přírody, ale také protože jsou užiteční. Ptáci patří mezi důležité opylovače, redukují hmyz, škůdce a protože se řada ptáků živí semeny různých plevelů, pomáhají i tímto způsobem.Bavíme se také o tom, jak v praxi probíhá sledování ptáků po celé Evropě díky tisícům dobrovolníků a především shrnujeme, co můžeme udělat nejen na úrovni politiky, ale i v zemědělství a každodenním životě, aby ptáci v naší krajině prosperovali.Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku vyžaduje sérii důležitých rozhodnutí o vhodných řešeních a opatřeních. To se neobejde bez jasné komunikace a spolupráce na všech úrovních a bez nastavení podmínek a prostředí pro jednotlivé aktéry. Klíčovým hráčem je v tomto ohledu stát a jeho vláda. S Kateřinou Kolouchovou z Fakta o klimatu diskutujeme čtyři skupiny nástrojů, kterými stát disponuje: regulatorní nástroje, finanční nástroje, informační nástroje a investice do infrastruktury. Ke každé skupině uvádíme několik příkladů platných opatření, přičemž vyzdvihujeme, že největší efekt mají celé balíčky opatření, které jsou chytře nastavené napříč jednotlivými kategoriemi. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu. Vznik epizody podpořilo britské velvyslanectví v Praze.

Donald Trump potvrdil odstoupení USA od Pařížské dohody. Ale jaký vliv má americký prezident na klimatickou politiku v celosvětovém kontextu? V této epizodě se chceme podívat na to, jaké hybné síly a jací aktéři ji reálně formují. Spolu s Ondrášem Přibylou se budeme bavit o tzv. scénářovém plánování. Tedy o způsobu přemýšlení a práce s variantami možné budoucnosti, jaká v kontextu klimatu a energetické bezpečnosti může nastat. Konkrétně v případě energetiky zmiňujeme scénářové plánování od společnosti Shell, která analyzuje vliv na dekarbonizaci s ohledem na energetickou bezpečnost, která je v současném světě naprosto zásadní. Scénáře Shellu také berou ohled na skutečnost, že různé státy mají různé podmínky ohledně energetiky. Tyto rozdíly pak pochopitelně ovlivňují jejich přístup k dekarbonizaci. Ve výsledku zjistíme, že Trump je možná významná „figurka na šachovnici”, ale v celosvětovém dění lze očekávat, že budou převládat na něm nezávislé hybné síly vycházející z potřeb jednotlivých států a oblastí, pro něž buď dekarbonizace znamená velkou příležitost nebo se snaží zbavit závislosti na dovážených fosilních palivech. Na druhou stranu odstoupení USA od Pařížské dohody má význam bezpečnostně geopolitický, ve smyslu narušování důvěry a narušování mezinárodní spolupráce. Což dle uvedených scénářů může výrazně zpomalit potřebnou transformaci. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu. Vznik epizody podpořilo britské velvyslanectví v Praze.

Jaký vliv má změna klimatu na ceny potravin nebo jakou hrála roli při nedávných povodních na území ČR? S Ondrášem Přibylou, zakladatelem projektu Fakta o Klimatu, reflektujeme data a události na poli klimatické změny za rok 2024. Loňský rok byl jak pro Česko tak celosvětově opět nejteplejším rokem v historii měření. Přičemž, jak zdůrazňuje náš host, samotný extrém není tak důležitý jako dlouhodobý trend. A ten říká, že se ČR otepluje v průměru o 0,35 °C za dekádu. Což má na svědomí například postupný posun klimatických pásem. Třeba smrkové lesy nyní rostou v oblastech, které jim přestávají klimaticky vyhovovat, což následně vede ke kůrovcovým kalamitám. Ačkoliv média velmi často reportují o extrémech, klimatická změna není jednorázový milník, ale dlouhodobý proces, na nějž je potřeba uvědoměle reagovat. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Hosty je tentokrát celá sestava odborníků, kteří se společně zamýšlejí nad vývojem ochrany klimatu z pohledu několika důležitých oblastí: Martin Tengler (BloombergNEF), kterého se ptáme na technologický vývoj, jeho blízkou budoucnost a případné limity; Jan Krajhanzl (Institut 2050), který se věnuje změnám v postojích české společnosti a environmentální psychologii a sociologii; Laura Otýpková (Frank Bold) se zabývá tématy legislativy a policy making; Jan Hicl (Delta Green), jenž nabízí perspektivu podnikatele v energetice. Bavíme se o tom, co zásadního se v jejich oborech odehrálo za poslední dekádu, a nastiňujeme klíčové křižovatky a výzvy, které nás na cestě ke klimatické neutralitě čekají v následujících 10 letech. Panelovou diskuzi jsme natočili na setkání přátel a podporovatelů projektu Fakta o klimatu  symbolicky v době, kdy se blíží 10 let od uzavření Pařížské dohody. Záznam nabízí rekapitulaci, reflexi i výhled do roku 2035 – a skvěle se tak hodí pro závěr roku, kdy se často ohlížíme zpět a přemýšlíme, kam dál. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Dříve se výroba elektřiny přizpůsobovala spotřebě, ale dnes technologie otevírají možnosti, jak částečně řídit také kdy a jak energii využíváme. Moderní energetika proto bude založena na synchronizaci výroby a spotřeby, což je pro využívání proměnlivých obnovitelných zdrojů klíčové. S Janem Hiclem ze společnosti Delta Green se bavíme o flexibilitě v elektrické síti a vysvětlujeme pojem „agregace flexibility”. Náš host představuje, jakým způsobem se do celého procesu mohou zapojit domácnosti vybavené bateriemi a fotovoltaikou, a jak na poskytování flexibility mohou vydělávat i když zrovna nesvítí slunce. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.