Kecky a cecky

Podcast podporuje hyve, náš první partner – s kódem KECKYACECKY máte 10 % slevu na celý sortiment na hyvenutrition.eu.Maraton za 2:23:44, půlmaraton za 1:08:44, čtyři české rekordy a olympijské hry v Paříži. Život v tempu, při kterém si většina z nás nestihne ani zavázat tkaničky. A pak stopka.Zatímco běžecký svět dál řešil PBčka, karbonové boty a laktátové křivky, Moira Stewartová řešila něco podstatně méně zábavného - kotník, který odmítal spolupracovat. A téměř rok bez závodění.Jenže když z kalendáře zmizí soustředění, závody a nekonečné maratonské kilometry, najednou se v něm objeví místo na věci, které profesionální běžkyně obvykle nestíhá. Koncerty, cestování, fotografování, a možná i trochu jiný pohled na život.V nové epizodě Kecek & Cecek jsme se proto rozhodly neptat se Moiry po stopadesáté, kolik kilometrů týdně naběhá a co snídá před maratonem. Místo toho nás zajímalo, kdo je Moira, když zrovna neběží, jestli je horší samotné zranění, nebo nejistota, kdy skončí, i jak se člověk, který běhával půlmaraton tempem 3:15/km, vyrovnává s tím, že jeho současné tělo má trochu jiné představy. A jestli se dá mezi tím vším najít radost, pro kterou před tím nebylo v tréninkovém plánu místo.Došlo i na skotské kořeny, rodinnou běžeckou genetiku, hudební vkus, fotografické ambice a zásadní dilema: Suunto na ruce, nebo foťák na krku?Příběh o návratu, ambicích a hledání vlastní identity za hranicemi výsledkové listiny.Protože někdy je možná větší výkon naučit se neběhat než zaběhnout český rekord.

První menstruace, PMS, závod, perimenopauza i menopauza. Menstruační cyklus může do běhání promlouvat v jednom konkrétním týdnu, ale zároveň se v průběhu života ženy sám zásadně mění. Co by měli o první menstruaci mladé sportovkyně vědět rodiče a trenéři? Co dělat, když dostaneme menstruaci dva dny před důležitým závodem? A musí běžkyně po čtyřicítce začít trénovat úplně jinak?S MDDr. Kateřinou Lízlerovou, zakladatelkou projektu Ženský cyklus a bývalou mistryní ČR ve funkčním fitness, jsme se na menstruaci podívaly ve dvou časových měřítkách – jako na mikrocyklus jednoho měsíce a makrocyklus celého reprodukčního života ženy.Probraly jsme PMS a jeho závažnější formu PMDD i to, co dělat, když menstruace zasáhne do závodu. Ptaly jsme se, jestli má smysl plánovat trénink podle jednotlivých fází cyklu, nebo je důležitější znát vlastní individuální reakce a upravovat trénink podle nich.A pak jsme se posunuly na druhý konec ženského reprodukčního života. Co se s běžeckým výkonem děje v perimenopauze? Jak se mění regenerace, spánek, riziko zranění nebo potřeba silového tréninku? Má vytrvalostní běžkyně po čtyřicítce skutečně omezit dlouhé běhy ve prospěch HIIT a těžkých vah? A může žena po menopauze pořád běhat osobáky?Epizoda o tom, že menstruace není něco, co bychom měly ve sportu ignorovat – ale zároveň ani důvod podřídit hormonům celý trénink. O tom, kdy je cyklus jen užitečná informace a kdy už nám tělo jeho prostřednictvím říká něco, čemu bychom měly věnovat pozornost.Podpořte nás a pojďte s námi na kafe.

Genetická výbava vs trénink. To, s čím stojíme na startovní čáře, vs to, co můžeme ovlivnit cestou k ní. Co všechno formujeme každý den spánkem, pohybem, jídlem, stresem i prostředím kolem nás? Proč není třeba vsáknout se po menopauze do pohovky a místo toho raději předběhnout pár mužů ve své věkové kategorii? Rozhovor s Blankou Pechkovou  Gololobovovou  o epigenetice – oboru, který ukazuje, že genetická výbava sice rozdává karty, ale o tom, jak s nimi budeme hrát, zdaleka nerozhoduje sama.Tentokrát jsme se na epigenetiku podívaly především ženskou optikou. Povídaly jsme si o tom, co znamená „zapínání a vypínání genů“, jak si ženské tělo pamatuje stres a jak se do našeho zdraví mohou propisovat hormonální změny, těhotenství, mateřství a další životní etapy.Proč stejný životní styl nemusí fungovat stejně na každou ženu? Nakolik můžeme svým chováním měnit nejen vlastní zdraví, ale možná i to, co předáváme další generaci? A proč není ženské tělo jen menší verzí toho mužského?Epizoda o tom, že geny nejsou rozsudek, ženské zdraví nelze vměstnat do jediné univerzální poučky a změny, které nejsou na první pohled vidět, mohou být nakonec ty nejdůležitější.

Samotná cesta k atletice pro ni nevedla první dráhou. Na startu koketovala s tancem, tenisem, lezením i dalšími sporty. Až „tenkrát na Žižkově“ se zrodil legendární sršáň, pro kterého žádná překážka není dost vysoká. Přesto jí steeple dlouhé roky nepřipadal jako disciplína, ke které by tak nějak přirozeně směřovala. Když se však rozhodla odejít na patnáctistovku, začal jí paradoxně chybět. A právě ve chvíli, kdy se k jedné z nejnáročnějších atletických disciplín rozhodla vrátit, přišel životní posun.Anna Málková je mistryně České republiky, reprezentantka, jedna z nejlepších českých překážkářek současnosti a žena, která letos poprvé prolomila hranici deseti minut na 3000 metrů překážek. Povídaly jsme si o tom, proč dnes volné běhy běhá podle zón místo podle tempa, co slýchá v posledních metrech před cílem, jak vypadá život atletické reprezentantky v Česku i proč by nehty měly ideálně ladit s hřebíky na tretrách.Řeč byla i o tenisu, atletických začátcích na Žižkově, impresionistech, proč raději skáče do vody, než aby ji pila, i o tom, že nejlepší výkony někdy přijdou až ve chvíli, kdy se přestaneme bát vydat vlastní cestou.Epizoda o tom, že někdy je potřeba přestat běhat podle tempa a začít běhat podle srdce. A taky o tom, že člověk občas musí od svého cíle utéct, aby se k němu mohl vrátit.

Raketa na squash vs raketa na silnici. Match na kurtu vs matching outfit na startu. Vajíčka vs vločky a rozhovor s ženou, která po letech strávených mezi squashovou elitou nečekaně změnila sport a během několika sezon se vypracovala mezi nejlepší české vytrvalkyně. O odvaze změnit směr, raketovém progresu, zálibě v tréninku, studiu chemie a tělesné výchovy, ale i o tom, jestli lze vrcholový sport dělat víc než jedním způsobem