Claim OwnershipŠtěpení
Subscribed: 405Played: 1,848
Subscribe
© Štěpení
Description
Obsahový projekt Michala Šnobra o energetice, byznysu, geopolitice a konkurenceschopnosti Evropy.
50 Episodes
Reverse
Česká energetika stojí před transformací, na kterou se dvacet let čekalo a za niž nikdo nepřevzal odpovědnost. Stínový ministr průmyslu a obchodu Pavel Drobil otevřeně přiznává chyby ODS v energetice, rozebírá, za jakých podmínek by ODS podpořila zestátnění ČEZ, a varuje, proč plán ukončit uhlí v roce 2033 jednoduše nemůže vyjít, když tu posledních deset let nikdo nepostavil jedinou plynovou elektrárnu. Jak to celé bylo s Windfall Tax a kdo z politiků řekne nahlas pravdu o jádru?
Tentokrát jsme s ředitelem strategie EGÚ Michalem Macenauerem zcela otevřeně rozebrali nevyhnutelný návrat k realismu v evropské energetice. Proč Evropa začíná střízlivět z přehnaných klimatických cílů, jak astronomické budou skutečné náklady na dekarbonizaci průmyslu a jak dopadnou masivně dotované domácí fotovoltaiky? Zaměřili jsme se také na budoucnost emisních povolenek a nutnost vnímat budování nových jaderných bloků jako naprosto klíčovou strategickou infrastrukturu státu. Rozhovor jsme si užili, padlo mnoho překvapivých a silných argumentů. Pevně doufáme, že se vám bude epizoda líbit! Příjemný poslech.
Geopolitika dál drží trhy s energiemi v napjaté situaci. Pro Evropu, která si z plynu udělala hlavní motor své transformace, to znamená obrovský problém. Zároveň se ale na trhu děje něco nečekaného. Zatímco plyn kolísá, emisní povolenka naopak prudce zlevnila. Znamená to záchranu na poslední chvíli pro české uhelné elektrárny?Rozebrali jsme i fiasko posledního evropského summitu. Znovu se ukázalo, že Česko pro své vize nemá v Evropě spojence a každý stát hraje sám za sebe. Proč jsme naši energetiku v minulé dekádě zkrátka jen prožrali a jak velké účty nás čekají? A nebojte, jsme jen v novém studiu, na Štěpení se nic nemění. Dejte nám vědět, jak se vám líbí!
Rozhovor s Pavlem Tykačem vyvolal obrovský ohlas, a proto přinášíme slíbený navazující díl, ve kterém čteme mezi řádky. Co nám jeden z nejvlivnějších hráčů české energetiky svým vystoupením doopravdy vzkázal? Proč by případný státní výkup akcií ČEZu nemusel trvat roky, ale klidně jen několik měsíců? Jaká je skutečná hodnota firmy, když pomineme běžné analytické tabulky? Mohla být tvrdá kritika finančního ředitele promyšleným signálem pro celé představenstvo i vládu? Vystřelí ceny plynu na násobky současných hodnot? A co definitivní konec uhelných elektráren Sev.en už v roce 2027? Poslechněte si náš analytický speciál a zjistěte, proč podle nás velká hra o českou energetiku teprve začíná.
1Již podruhé k nám do studia dorazil Pavel Tykač. Ostře zhodnotil současné vedení energetického gigantu. Kvůli čemu považuje práci finančního ředitele ČEZu za vyloženě tragickou a jak se staví k případnému zestátnění? Jak s cenami plynu zamíchá dění v Hormuzském průlivu? Jaká je budoucnost Kladna? Chystá se manželka Ivana Tykač bojovat o post prezidentky? Poslechněte si otevřený a informačně nabitý rozhovor s jedním z nejvlivnějších hráčů české energetiky.
Útok Spojených států a Izraele na Írán okamžitě rozhýbal globální energetické trhy, ale je opravdu důvod k panice? Ačkoli média chrlí titulky o stoprocentním zdražení plynu, my se podíváme na to, co se skutečně děje v dlouhodobých kontraktech a proč bychom se zatím neměli bát o své složenky. Jak dlouho tento konflikt potrvá, než začneme naplňovat poloprázdné zásobníky před další zimou? V druhé části se pak zaměříme na Itálii, která představila ambiciózní, ale velmi kontroverzní balíček na záchranu svého průmyslu. Proč jejich nápad na umělé odstřihnutí emisních povolenek od ceny elektřiny nedává v evropském kontextu příliš smysl? A v čem by se naopak Česko mohlo od Italů inspirovat, pokud jde o podmínky pro dotování energeticky náročných podniků?
Jak zranitelná je energetická infrastruktura hlavního města? A víme vůbec, na čem stojí každodenní fungování Prahy? Ve Štěpení vítáme Stanislava Votrubu, člena představenstva PREdistribuce, která zajišťuje distribuci elektřiny v hlavním městě. Rozhovor vznikl i v reakci na lednový útok na energetickou infrastrukturu v Berlíně a otevírá otázky bezpečnosti, otevřenosti dat, rizik sabotáží i připravenosti měst na krizové situace. Řeč je o přenosu a distribuci elektřiny, zranitelných uzlech sítě, blackoutech, investicích do infrastruktury, elektromobilitě, fotovoltaice, i bateriích. Proč je Praha extrémně závislá na několika málo nohách, na kterých její energetika stojí. Co všechno se skrývá za položkou distribuce na faktuře za elektřinu a proč je energetická bezpečnost mnohem křehčí, než si připouštíme?
Evropský parlament schvaluje cíl −90 % emisí do roku 2040 a zároveň se ozývají hlasy, že ETS je potřeba zastropovat, změkčit nebo z něj vyjmout domácnosti. Tenhle paradox rozebíráme do detailu. Proč jsou sliby o zastropování v přímém rozporu s emisními cíli? Vysvětlujeme, proč ceny povolenek skáčou a co se děje na trhu. A má EU vůbec jinou podstatu než ideologicky pojatou dekarbonizaci?
ČEPS rozhodl: Chvaletice jako pojistka kvůli stabilitě soustavy, Počerady a Kladno mohou z kola ven. Jak ovlivní výhled pro českou energetiku po roce 2027 a co v celé debatě pořád chybí? Jiří Feist z EPH vysvětluje, proč nejde jen o to kolik vyrobíme, ale také o řízení sítě, napětí a nové nástroje, které Česko pořád nemá připravené. Řeč přijde i na teplárny jako skrytou rezervu výkonu, kapacitní mechanismy pro plyn i německé lekce z aukcí. Co s Evropou dělá ETS? Je to tržní nástroj, nebo umělá komodita, která má být co nejdražší?
Rok 2025 přinesl po energetické krizi klidnější období, ale zároveň tvrdé vystřízlivění z toho, co v opravdu znamená česká energetická koncepce. Rozebíráme, proč plyn výrazně zlevňuje, zatímco emisní povolenky znovu tlačí cenu elektřiny nahoru. Jaký vývoj čeká uhlí, plyn i investice do nových zdrojů? Proč jsou futures na roky 2028-2029 často zavádějící a proč se rozhoduje hlavně v kratším horizontu? Jaká je pozice Česka mezi Německem a Polskem? Na závěr naťukneme cenový spread vůči Německu a důvod, proč se bez tvrdých rozhodnutí o uhlí a kapacitních platbách nikam neposuneme.
Tentokrát rozebíráme rozhodnutí ČEPSu, které má udržet v provozu dva bloky Chvaletic jako rezervu pro stabilitu sítě. Jak to ovlivní cenu elektřiny i český spread vůči Německu, když uhelné zdroje ekonomicky nevychází a plynové náhrady se nestaví? Navazujeme také na turbulentní týden kolem akcií ČEZ. Co mohlo stát za prudkým propadem a následným uklidněním? A jak do toho zapadá vstup CSG na burzu, geopolitika i stokrát zopakované debaty o možném rozdělení či zestátnění části ČEZ?
Česko se z výrazného exportéra elektřiny pomalu, ale jistě stává jejím importérem. Nezůstaneme však pouze u české situace, podíváme se i na významné evropské energetiky a jejich bilanci. Jak chce po vypnutí jádra fungovat Německo a co to znamená pro nás? Jak to naopak vypadá v jaderných zemích v čele s Francií? A proč u nás nevznikají nové paroplynové elektrárny? Podíváme se také na to, jak jsme v minulosti nahlíželi na objem výroby elektřiny, například v době výstavby Temelína.
Co udělá ČEPS v Počeradech, Chvaleticích a také s kladenskou teplárnou? Kdo a kolik bude doplácet, pokud se ukaže, že bez těchto zdrojů hrozí problém se stabilitou sítě a s dodávkami elektřiny? Je to ještě trh, nebo se už z energetiky stala přeregulovaná hra, kde stát nese riziko i nastavuje pravidla? Jaký osud čeká uhlí, máme ho vůbec příštích letech čím nahradit? Jak probíhají vyjednávání o jádru? Jak Karel Havlíček naváže na dosavadní boj o notifikace, financování i podíl českých firem?
Polsko má schválenou notifikaci na tři nové jaderné bloky a může začít stavět. Česko mezitím žádá o novou notifikaci a celý jaderný projekt se znovu posouvá. Jaký model Poláci zvolili a proč je pro Evropskou komisi čitelnější než ten český? Jak fungují rozdílové kontrakty, proč je klíčová role sítí, tržních signálů a návratnosti kapitálu? A co to všechno udělá s cenou elektřiny i pro české daňové poplatníky v příštích dekádách?
Jak funguje sdílení elektřiny mezi více odběrnými místy a jak se z něj dají vytěžit peníze? Jak se registruje výrobna v energetickém datovém centru a které odběratele si vyberete? Jaký je reálný přínos sdílení elektřiny, když přebytky vznikají ve stejný čas na všech fotovoltaikách najednou? Proč není sdílení elektřiny spásou, kterou si ho v loňském roce médií představovaly, a jaké háčky se mohou schovat v budoucnu, když začnou reagovat distributoři a dodavatelé? Přinášíme konkrétní zkušenosti, čísla i to, proč se na prvotní euforii kolem sdílené elektřiny postupně nabaluje realita o elektroměrech, nákladech a budoucích tarifech.
Druhý otázkový díl Štěpení je tady. Co přinese nová regulační metodika na roky 2026 až 2030? Jak se tvoří regulované ceny? Proč se v Nizozemsku dostali do bodu kdy se roky čeká i na obyčejné připojení spotřeby nebo nabíječky a máme se z jejich chyby šanci poučit dřív než nás to doběhne? Jak do sebe nezapadají ETS1 a ETS2 když jeden vytlačuje uhlí a druhý tlačí na elektrifikaci? Proč je u nás elektřina drahá i bez drahé komodity a proč bude čím dál víc rozhodovat síť regulace a politika? A na závěr jak by mohl vypadat český mix v roce 2035 co reálně stihneme a kde se ty skutečné náklady nakonec schovají.
Co se stane, až do Evropy definitivně přestane proudit ruský plyn? Německo i Nizozemsko na pokraji kolapsu sítí. Proč nemůžou připojit nové továrny, byty ani nabíječky? S Lenkou Kovačovskou řešíme, jaké to bude mít následky pro Česko, a to už během několika let. Proč ceny plynu padají? Proč v energetice nic nefunguje bez zásahu státu? Jak je možné, že i přes vysoké ceny elektřiny se nové zdroje nevyplatí stavět?
Pavel Tykač oznámil, že jeho uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice skončí nejpozději na přelomu let 2026 a 2027. Má stát plán? Jaké jsou možné varianty vývoje? Jak velký díl české výroby elektřiny tím mizí? Proč uhlí přestává ekonomicky vycházet? Co může nahradit výkon v zimních špičkách a jak vysoký účet pravděpodobně čeká stát i spotřebitele? Řešíme reakce politiků, možné varianty státní podpory, zpomalené investice do nových zdrojů, záložní elektrárny i roli ČEZ a ČEPS.
Otevřený pohled do zákulisí rozhodnutí ukončit provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice. Proč se z uhlí stal dlouhodobě neudržitelný byznys? Kolik stojí emisní povolenky a jaký dopad bude mít odstavení uhelných zdrojů bez náhrady.Popisujeme, jak funguje proces vůči ČEPSu a ERÚ, jakou roli má stát a co bude následovat v případě, že budou elektrárny označeny jako klíčové pro stabilitu soustavy. Bavíme se o budoucnosti české energetiky, rizik závislosti na dovozu a o tom, co Česku reálně hrozí v příštích letech.
Tentokrát s Martinem Pacovským, investičním ředitelem Arete Energy Transition Fund, řešíme, co vlastně znamená spuštění ETS2 pro české domácnosti a firmy. Jde spíš o politický experiment než promyšlený nástroj? Jak z povolenek vznikl investiční produkt pro banky místo stabilního systému? Jak to bude s náklady ETS2? Dopadnou nejvíc na chudší spotřebitele a východ Evropy? A proč se dnes v energetice investuje snáz v Polsku než v Česku?
Comments
Download from Google Play
Download from App Store
United States