Týdeník Respekt

V 39. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:- návrat filmu Věry Chytilové a Boleslava Polívky Dědictví aneb Kurvahošigutntag do kin- nominace na České lvy a Oscary- inscenaci Goldoniho Sluhy dvou pánů v Činoherním studiu Ústí nad Labem- film KPop Demon Hunters a seriál Loudermilk- výstavy Oty Prouzy Takhle to prostě je!!! (Galerie Art Brut Praha) a Terezy Tomanové Překlenutí (Karpuchina Gallery)- knihy Neige Sinno Smutný tygr (Paseka) a Za oponou Stínadel: Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Jiřího Gruse (Albatros a Skautská nadace Jaroslava Foglara)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #44: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouČesko má čtyři nejvyšší ústavní činitele. Dva z nich, Miloš Vystrčil a Petr Pavel, zastávají jedno názorové spektrum zahraniční politiky. Na opačném konci je předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. A někde mezi nimi pak poslední z nich, tedy premiér Andrej Babiš. Výsledek? Pro názorové rozdíly i kompetenční spory nepůsobí česká zahraniční politika jednotně v čase, kdy se mění světový řád. Jak dlouho to může trvat? A jaké to bude mít dopady? O tom v podcastu Vládneme, nerušit mluví Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: s Tomášem Lindnerem o grónském snu amerického prezidenta i možné snaze konkurovat OSN. Moderuje Štěpán Sedláček.Evropa nesmí být vydíratelná. Musí být připravená na to, že se Spojené státy v příštích letech nemusejí chovat jako spojenec,“ komentuje situaci Evropské unie poté co americký prezident Donald Trump vyšponoval své požadavky na převzetí Grónska a hrozil sankcemi, aby pak v Davosu své výhružky vzal nečekaně zpět. Co ho přesvědčilo? Co z toho plyne pro Evropany a co si Bílý dům slibuje od nové Rady míru, které předsedá Donald Trump. Nejen o tom mluví vedoucí zahraniční rubriky ve Výtahu Respektu se Štěpánem Sedláčkem.

S Táňou Zabloudilovou, Petrem Fohlem a Mikolášem Opletalem o cestách, jak zajistit v Česku dostupnější bydlení za jedno volební období. Debatu moderuje Clara Zanga.Do roku 2026 nevstupuje Česko co se týče podmínek pro bydlení v dobré kondici, shodli se během debaty Respektu novinářka Táňa Zabloudilová, Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení a Petr Fohl z Fondu dostupného bydlení. Řešení, která by se mohla projevit i během jednoho volebního období, přitom existují. Patří mezi ně cílená výstavba dostupného nájemního bydlení, úprava daňového systému, ale i tlak občanské společnosti. Celou diskuzi, která se konala v plzeňské Moving Station, si můžete poslechnout jako podcast. 

Výtah Respektu: Evropská komise připravuje nové sankce na Írán. V Evropském parlamentu to v týdnu oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas, a to v reakci na brutální potlačování protivládních protestů v zemi, které si vyžádaly tisíce obětí, přičemž údaje o přesném počtu se výrazně liší. Tomáš Lindner proto ve středeční epizodě Výtahu Respektu vysvětluje nejen to, jak se v nich orientovat, ale také které autory a autorky s íránskými kořeny je možné pro hlubší vhled sledovat, jak je to s rizikem další eskalace nebo proč do dění v Íránu nezasahují okolní arabské státy. Moderuje Zuzana Machálková.

Ženy XYZ #28: Filmový průmysl je místem, kde se setkávají ageismus, sexismus, silný tlak na ženský vzhled i mládí a kde ženy zároveň zastávají velmi málo mocenských pozic. Redaktorky Clara Zanga, Markéta Plíhalová a Silvie Lauder v další epizodě popisují, jak tyto tlaky dopadají na konkrétní herečky, jak se pokoušejí mu bránit, ale i to, že nerealistický obraz žen, který předkládá Hollywood, ovlivňuje životy běžných lidí. V jakých aspektech se situace ve filmu zlepšuje a v čem naopak stagnuje? 

Výtah Respektu: Koaliční rada, tedy zástupci ANO, SPD a Motoristů, se zkraje týdne shodla na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Podle premiéra Andreje Babiše by se Česko od roku 2027 mohlo stát osmnáctou zemí EU, která veřejnoprávní média financuje ze státního rozpočtu. V tom na to přitom, jak ve Výtahu Respektu upozorňuje František Trojan, nejsou peníze: „Už teď se mluví o tom, že by mohlo dojít k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Kdyby se k tomu přidala ještě další položka devíti či desíti miliard na média veřejné služby, tak ty peníze tam jednoduše nejsou. Podle mě jde spíš o dojem, že se člověku z účtu každý měsíc nestrhne nějaká konkrétní částka." Jak by financování mělo podle nové vlády vypadat? Proč ho chce vlastně měnit? A v čem konkrétně by to mohlo ohrozit nezávislost ČT a ČRo, jak tvrdí opozice?

Zeitgeist #3 S tvůrcem videohry Space Engineers, kde Google DeepMind trénuje umělou inteligenci, který se loni pustil do vývoje bezpilotních letounů ovládaných chatbotem, o limitech AI agentů i o tom, jaká nás čeká budoucnost s umělou inteligencíK čemu přesně videohra na vesmírné inženýry ve skafandrech Google DeepMind slouží? Co přinesly dosavadní experimenty Marka Rosy s AI agenty mimo jiné ve hře AI People, kde nechal pokročilou umělou inteligenci interagovat mezi sebou navzájem i lidskými hráči v prostředí připomínajícím The Sims? Mohli by jednou nahradit zvolené politiky? Co čeká od dalšího vývoje a uplatnění umělé inteligence v nejbližší době a proč podle něj není vhodná chvíle na moratoria ve vývoji? Dokáže AI vytvářet kvalitní videohry? Nejen o tom mluví Marek Rosa v podcastu Zeitgeist se Štěpánem Sedláčkem.

Výtah Respektu: Rusové v posledních týdnech intenzivně útočí na ukrajinskou energetiku. V posledních dnech jsou ve velkých mrazech bez dodávek elektřiny či tepla stovky tisíc lidí napříč Ukrajinou. Podle ministra energetiky Denyse Šmyhala země kvůli ruským útokům nemá ani jednu plně funkční elektrárnu a nedokáže pokrýt víc než třetinu energetických potřeb. Situace výrazně dopadá především na Kyjev, kde jsou až do 1. února zavřené školy. Město navštívili i Tomáš Brolík a Ondřej Kundra, kteří ve Výtahu Respektu popisují, jak se metropole s útoky na energetickou infrastrukturu vypořádává, co se během několika let války změnilo i to, jak Ukrajinci a Ukrajinky reagují na návštěvy českých politiků či vyjednávání se Spojenými státy. Moderuje Zuzana Machálková.

S Ondrášem Přibylou o výsledcích nového modelování elektrické soustavy bez Chvaletic a Počerad od Fakt o klimatu, zbavování závilosti na fosilních zdrojích, světové elektrotechnické revoluci, roli petrostátů i třetím nejteplejším roce v historii měření. Moderuje Štěpán Sedláček.Minulá vláda stanovila odklon od spalování uhlí na rok 2033. Ale potvrzují se odhady řady analytiků, kteří tvrdili, že k tomu může dojí významně dřív mimo jiné pod tlakem rostoucí ceny emisních povolenek a rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů. Při aktuální ceně povolenky, která přesahuje 90 €/MWh, je levnější vyrábět energii v plynových elektrárnách. České uhelné zdroje tak přijdou na řadu, jen když jaderné elektrárny a OZE nepokryjí spotřebu a po většinu roku by bylo levnější elektřinu do Česka dovážet než ji získávat ze spalování hnědého uhlí. CNa sklonku loňského roku oznámila firma Sev.en Pavla Tykače plán ukončit hnědouhelných elektráren Chvaletice, Počerady a teplárny Kladno, jejichž provoz se přestává vyplácet. Nová analýza organizace Fakta o klimatu ukazuje, že vypnutí uvedených elektráren by nemělo v Česku ohrozit dodávky elektřiny a na její ceně se podepsat jen minimálně. To vyplynulo na základě modelování české a evropské energetické soustavy. Podle zakladatele a vedoucího Fakt o klimatu Ondřáše Přibyly tak ekonomicky nedává smysl chod Tykačových elektráren dotovat. Jak rychle Česko může odpojit dalších uhelné zdroje a čím je nahradí? A jak zásadní roli mají v kontextu všech českých emisí skleníkových plynů? A jak se jeví postupující vývoj ohřívání planety a snahy ho zastavit s ohledem na dění ve světě? Nejen o tom mluví nad novou knihou Atlas dekarbonizace Česka (Fakta o klimatu, 2025) Ondráš Přibyla v dalším čtení s Respektem.K poslechu doporučujeme také: Úplně bez uhlí to ještě Česko pár let nezvládne. Ale ne kvůli výrobě elektřinyDiskutovaná analýza: Konec uhlí v ČeskuJe soustava připravena na uzavření zdrojů skupiny Sev.en a co zbývá vyřešit pro bezpečný útlum uhelné energetiky?Odkaz na Atlas v pdf a související online kurz: Atlas dekarbonizace ČeskaDoporučený zdroj s dalšími informacemi k tématu od Ondráše Přibyly: The Electrotech Revolution | Ember

Dělníci kultury #38 mimo jiné o plánu zrušit koncesionářské poplatky, portrétu Timothéeho Chalameta, knize Dvojnice od Naomi Klein nebo desku Atheny Chlebové Vodsrdce.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: - nápad ministra kultury zrušit koncesionářské poplatky - desku Atheny Chlebové Vodsrdce - klauzurní výstavu na AVU - portrét herce Timothéeho Chalameta - román Ilony Ferkové AMEN (Kher) - rozhovor s archeologem Jiřím A. Svobodou o jeho knize Paleolit českých zemí (Academia) - knihy Naomi Klein Dvojnice (Alarm) a Zbigniewa Rokity Odřanie (Absynt)- album Secret Love londýnské čtveřice Dry Ceaning- filmy Věry Chytilové Panelstory aneb Jak se rodí sídliště a Faunovo velmi pozdní odpoledneKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #43: Andrej Babiš podruhé ve své politické kariéře získal důvěru poslanecké sněmovny a může se konečně naplno pustit do vládnutí zemi. Jednání trvalo rekordních 26 hodin, nepřineslo ale žádné zásadní zvraty. I možná kvůli tomu, že opozice teprve vymýšlí, jakým způsobem reagovat na překotné kroky nového kabinetu. Jak vypadalo jednání o důvěře? Co se dělo v kuolárech? O tom se bavili v podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, Filip Zelenka a František Trojan.

Debata s Respektem: s Petrou Wünschovou, Vladimírem Polákem a Martinou Sebalo Vňukovou o proměně postojů Čechů a Češek k fyzickému trestání dětí a související nové legislativě. Moderuje Štěpán Sedláček.Debata s Respektem: Od 1: ledna platí novela občanského zákoníku, která rodičům ukládá starat se o své potomky „bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření“. Nové legislativní ukotvení nepřijatelnosti bití dětí ovšem stále vzbuzuje obavy a zmatení: Co přesně to bude znamenat? Jak se mění postoj Čechů a Češek k tématu? A komu právní úprava prakticky pomůže? V Knihovně Václava Havla diskutovali ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová, místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Vladimír Polák a psycholožka Psychiatrické klinika 1. lékařské fakulty UK Martina Sebalo Vňuková. Diskuzi moderovala Silvie Lauder.

Výtah Respektu: Teplický okresní soud se ve čtvrtek zabýval případem exposlance TOP 09 Dominika Feriho, který je od předloňského května ve vězení za dvě znásilnění a jeden pokus. Poté, co si polovinu trestu odpykal, žádal propuštění na podmínku, to ale soudce zamítl. Feri dle něj sice splnil podmínky, které určuje zákon, ale neproběhla u něj dostatečná sebereflexe vůči tomu, čeho se dopustil vzhledem k obětem. „Ten posun se neprojevil. Trvá na tom, že skutky se nestaly tak, jak je ve spise, neomluvil se. On se snaží dokázat, že se změnil, ale zároveň nemění svůj postoj k tomu, čeho se dopustil," vysvětluje ve Výtahu Respektu Silvie Lauder. Feriho, který se proti rozhodnutí soudu odvolal, nicméně čeká ještě další soud. Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 ho totiž tento týden obžalovala z dalšího znásilnění. O jaký případ jde? Mění něco ve Feriho kauze novela trestního zákoníku, která platí od nového roku? A v čem je dění kolem exposlance i nadále přelomové?

Československý podcast: Na začátku roku se v Bratislavě sešli slovenský premiér Robert Fico s českým protějškem Andrejem Babišem a dohodli se mimo jiné na tom, že země obnoví mezivládní konzultace. Šéf ANO také Slovensku přislíbil pomoc se zajištěním dodávek zemního plynu, a to v reakci na rozhodnutí EU postupně ukončit dovoz ruského plynu. K Rusku přitom Slovensko dál tíhne, česká vláda se ale za proruskou označit nedá, říká v lednové epizodě Československého podcastu spisovatel a novinář slovenského Denníku N Martin M. Šimečka. Se šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym debatují o tom, jak obě vlády přistupují k pomoci Ukrajině, jak své občany připravují na možnou válku, před kterou varuje například i šéf NATO Mark Rutte, ale také jak najít hranici mezi zodpovědností státu a vyvoláváním paniky. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Poslanci a poslankyně druhým dnem pokračují v jednání o vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše z hnutí ANO. Ve středu řečnický pult obsadila hlavně opozice, která uvádí důvody, proč kabinet její důvěru nezíská, přičemž kritiku si vysluhovala zejména zahraniční politika ANO, SPD a Motoristů. Nejen s jejich politiky, ale i těmi opozičními, mluvili v kuloárech dolní komory Kristýna Jelínková a František Trojan, kteří v úterní epizodě zpravodajského podcastu popisují, proč je ve vládní koalici určité napětí, v čem se jednání pod Babišovou vládou liší od té Fialovy, ale také jaký by mohl být další vývoj schůze. Moderuje Zuzana Machálková.

Ženy XYZ #27: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témataMěla by partnerka českého prezidenta dostávat odměnu za své veřejné vystupování, nebo by pak byla vyžírkou, jak se na adresu současné první dámy Evy Pavlové vyjádřil šéf Motoristů sobě Petr Macinka? Partneři, typicky spíš partnerky prezidentů nemají u nás ani ve světě jasně vymezenou oficiální roli. Tradičně se od nich ale očekává, že opustí svou kariéru, založí charitu a budou hlavu státu při výkonu funkce doprovázet. Není tento přístup přežitý? Jak může vypadat role prvního gentlemana? A kdo chce být Lady Dianou? O tom ve feministickém podcastu Ženy XYZ debatovaly redaktorky Silvie Lauder, Clara Zanga a Markéta Plíhalová.

Dva americké státy, konkrétně Minnesota a Illinois, zažalovaly administrativu Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům. Reagují tím na incident, při kterém imigrační agent zastřelil sedmatřicetiletou Američanku René Nicole Good, ale také na dvojnásobnou střelbu v Portlandu, což vyvolalo ještě rozsáhlejší protesty napříč USA. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti mezitím do Minnesoty vyslalo stovky dalších federálních úředníků, aby pomohli s ochranou agentů ICE. Co jsou ale vlastně jejich pravomoci? Je vyšetřování tragických událostí, které řeší FBI, nezávislé? A jak mohou protesty ovlivnit Trumpovu migrační politiku? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.

S Matoušem Horčičkou a Miroslavem Trnkou o pokračujících protestech v Íránu, riziku amerického útoku kvůli snahám krvavě potlačit protirežimní demonstrace i o jejich příčinách. Protivládní protesty v Íránu už pokračují třetí týden a podle nevládní organizace HRANA, která sídlí v USA, při nich zemřely stovky lidí. Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským zásahem proti Íránu a posléze oznámil uvalení dovozních cel na země obchodující s Íránem ve výši 25 procent. Jak si stojí íránský režim v čele s ajatolláhem Alím Chámeneím a prezidentem Masúdem Pezeškjánem po roce nezdarů v době masivních protestů? Co přimělo Íránce vyjít do ulic? Jaké se nabízejí scénáře dalšího vývoje? A jak na tom jsou íránské opoziční síly? Nejen o tom mluví analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky v dalším díle podcastu Zeitgeist. Uslyšíte také komentář bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe a Mendelovy univerzity o suchu, které zásahlo Írán v loňském roce a výrazně se podepsalo na krizi v íránské společnosti. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme vaší pozornosti také článek: V tak velkém ohrožení nebyl íránský režim od svého vzniku. Přišel čas revoluce, nebo převratu?https://www.respekt.cz/zahranici/v-tak-velkem-ohrozeni-nebyl-iransky-rezim-od-sveho-vzniku-prisel-cas-revoluce-nebo-prevratu

V noci na pondělí se ve Spojených státech předávaly Zlaté glóby, čímž začala další sezóna předávání filmových cen, která vyvrcholí v březnu vyhlášením Oscarů. Tentokrát bodoval převážně snímek Thomase Pynchona s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, a to film Jedna bitva za druhou. Ten poukazuje mimo jiné na rozdělenou americkou společnost, která konflikty řeší zbraněmi. Jde o téma, které by vzhledem k událostem minulého týdne, kdy imigrační agent zastřelil sedmatřicetiletou matku tří dětí René Nicole Good, mohlo, zvlášť pak v USA, rezonovat. Jak ale ve Výtahu Respektu vysvětluje Jindřiška Bláhová, na Zlatých glóbech se tak příliš nedělo. Politika šla stranou. Tedy jen částečně. Jaká témata byla na slavnostním večeru vyzdvihována? Kdo na něm obdržel sošku? A má ještě smysl Zlaté glóby sledovat?