DiscoverVěrozvěsti podcast
Věrozvěsti podcast
Claim Ownership

Věrozvěsti podcast

Author: Putování s Lukášem a Martinem

Subscribed: 422Played: 2,322
Share

Description

Dva kamarádi a jedna cesta. Martin Vymětal a Lukáš Hejlík putují krásnou krajinou za dobrým jídlem a vedou rozhovory o životě. Poznávají Česko a hlavně sami sebe.
45 Episodes
Reverse
Čtyři dny, 150 kilometrů, pod nohama mokré listí a nad hlavami těžké téma vyhraných, prohraných a úplně zbytečných bitev. Věro/zvěsti vyrážejí do Brd!Hned na začátku přichází první historický zvrat: Lukáš má lehčí batoh než Martin. A jak už to u něj bývá, když se do něčeho zažere, tak to celé sežere.Na výročí 17. listopadu vzpomínáme každý po svém. Lukáš skrze příběh své rodiny, Martin skrze podezření, že sametová revoluce mohla být jedno velké spiknutí. Důkazy? Podpultové informace od pionýrského vedoucího Romana. Protože jak jinak by se měl jmenovat pionýrský vedoucí? Dennis?Mezi Kunderou a kavárnou Slavia losujeme první z našich malých (h)radostí: nést batoh pěti různými způsoby. Za tyhle drobné poutnické naschvály děkujeme Mišel.Začíná pršet a my končíme před rodinným penzionem, který vypadá jako nevěstinec. Jedinou jistotou je nápis „Hotová jídla po celý den“.My jsme hotoví s první epizodou. Bohužel ne s prvním dnem.
Mezi třetí a čtvrtou cestou jsme usedli ke snídani s Dominikem, který jako jediný z 52 lidí uhodl záhadnou tajenku Věrozvěstů z naší cesty po Velké Moravě. A tak byl potrestán společným nahráváním vaječného intermezza u snídaně v KRO ve Vršovicích.Dominikovi, a tedy i vám, jsme se svěřili s plánovanou cestou čtvrtou. Bude těžká, bahnitá, mírně depresivní, prostě pozdně podzimní. Řeč rozhodně nestála.Zajímavý je i příběh samotného Dominika, učitele z Lovosic, který bydlí v Litoměřicích, miluje běhání a kafe. Před třemi lety se totiž stal Zlatým Ámosem, tedy učitelem roku. A rozhodně tímhle setkáním naučil leccos i nás.Ptáme se vás, věrných posluchačů, na témata, která máme řešit na další cestě. Ptáme se také na kadenci, s jakou máme vypouštět do světa nové díly. A koneckonců i na hru, kterou bychom rádi na cestě po Brdech hráli.A tak dejte vědět upřímně, co si o tom myslíte, do komentářů na našem instagramovém profilu nebo přímo ve Spotify.Těšíme se na vás. Už brzo. Vaši Věrozvěsti Martin a Lukáš P. S. Cyril a Metoděj RIP!
V posledním díle na Velehrad nedojdeme. Neb proč za každú cenu splniti plán, když lze říci ano jedinečné příležitosti a podívati se na celé putování s balónovým nadhledem. OJ Richard nás veze vytuněnou motokárou (něch nám nejebe) ku balónu na Slovácko. Zatímco chlapi nafukují, my kluci z města si je natáčíme. A pak vzlétneme. Pod námi Velká Morava, vinohrady a špaččí děla, dědiny a jejich modré neštovice, štěkající supi a celá cesta, kterou jsme prošli. Davy Moravanů k nám vzhlížejí opravdu velmi vysoko, což jsme při své vrozené skromnosti očekávali a my jim kyneme.A možná právě toto jest zrání. Zjistiti, že nemusíš dojít tam, kam sis původně umanul, aby cesta měla smysl. Každý Věrozvěst nakonec musí z nebes zpět na tvrdú zem a pokračovati dál. Snad už ne jako Cyril s Metodějem, nýbrž třeba jako pan Brouček do nové epochy.Velká Morava končí. Zrání nikoliv!
Vstupujeme branou hradu Buchlov, leč dříve než ku věži, vede nás žízeň do šenkovny. Martin chce Kofolu, dostane Poctivou limču s velkým P, která jest poctivá jen svým názvem. Šenkýř mlčí jak hradní zeď.Posilněni smažákem, klobásou a nakonec i tou Kofčou s vosú rozjímáme, kterak jest důležité míti nadhled, býti otevřený a bližního svého nesouditi. Zralí muži přece vědí své.A vzápětí vlastní medicínu porušíme a zdrbneme dvě přisedící divy i podivného pána s oldschoolovým handsfree. Abychom zjistili, že právě on jest náš vyslanec Richard. Neb skutečná zralost možná nezačíná tím, že přestaneš soudit. Ale tím, že si všimneš, když to zase děláš. Kážeme vodu, jíme smažák, pijeme víno a občas Kofolu s vosú.
I vystoupali jsme do Chřibských vrchů na hradiště svatého Klimenta, místo posvátné a velkomoravské, kde na zvonici jali se hráti Hospodine, pomiluj ny. Hospodin však, soudě dle výsledku, pomiloval spíše ty, kteří tuto píseň neprznili jako my.A když už byli tak blízko Bohu, přišla řeč na hříchy otců. Na děti, jež otcové nehlídají, neb jsou překvapivě též jejich. Na léta, kdy kariéra byla důležitější než rodina, a na poznání, že býti doma ještě neznamená býti přítomen duchem. Minulost jsme si odpustili, neboť co jiného nám ve středním věku zbývá.Poté jsme se, jak káže tradice Věro/zvěstů, od duchovna přesunuli k věcem skutečně podstatným: filmu Pláž, mužskému marketingu, chodidlům, sběratelství a Vogonské poezii. A tak jsme na místě, kde Cyril s Metodějem šířili víru a vzdělanost, rozjímali, zda jest lepší býti dobrým otcem, dobrým partnerem, úspěšným mužem, či vlastniti lego, jehož cena za deset let vzroste o dvě stě procent.Odpověď jsme nenalezli. Ale lego bychom zatím neprodávali.
loading
Comments