DiscoverPtám se já, Marie Bastlová
Ptám se já, Marie Bastlová
Claim Ownership

Ptám se já, Marie Bastlová

Author: Seznam Zprávy

Subscribed: 5,558Played: 145,415
Share

Description

Hard talk Marie Bastlové na Seznam Zprávách. Zásadní a přímé otázky na politiky a na všechny, kteří jsou u moci a rozhodují.


1018 Episodes
Reverse
Svět včera s napětím sledoval historicky první schůzku prezidentů Spojených států, Číny a Ruska. Ti poté zveřejnili společné prohlášení nazvané Mírová deklarace. Žádná konkrétní dohoda ale nepadla. Kdo je vítězem summitu? Hostem Ptám se já byl politický geograf z Fakulty sociálních věd UK Michael Romancov. Prezidenti Spojených států, Číny a Ruska Donald Trump, Si Ťin-pching a Vladimir Putin ve čtvrtek po společném jednání v jihočínském Šen-čenu zhodnotili první schůzku v takovém formátu jako „konstruktivní a užitečnou“. Po zhruba hodinu a půl dlouhém jednání, které se konalo na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), Čína zveřejnila společné prohlášení prezidentů s názvem Mírová deklarace. V deklaraci stojí, že prezidenti vyjádřili závazek udržet strategickou stabilitu a mezinárodní bezpečnost a plánují se zapojit do dialogu o snížení jaderného rizika. Jejich záměrem je také zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. V dokumentu ale zároveň kritizují Mezinárodní trestní soud (ICC) a další instituce, které by podle trojice lídrů světových velmocí neměly zneužívat své pravomoci. Právě ICC mimo jiné vydal zatykač na Putina v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Válku na Ukrajině naopak společná deklarace nezmiňuje. A to i přes to, že byla tématem bilaterální schůzky amerického a ruského prezidenta, která se odehrála těsně před summitem všech tří státníků. Schůzku okomentovali i mnozí západní lídři. Generální tajemník NATO Mark Rutte ji označil za důležitou. Německý kancléř Friedrich Merz zase uvedl, že takzvaný „jaltský formát“ k míru na Ukrajině nepovede. Kdo je vítězem summitu? Dozvíme se další vyjednané detaily? A co může znamenat celý summit pro Evropu? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Po nedělní statisícové demonstraci na Letné zaplnili lidé 17. listopadu Národní třídu. Opozice při té příležitosti vyzvala vládu k lepší komunikaci s veřejností, připojil se i prezident. Splní kabinet něco z požadavků veřejnosti? V podcastu 4:36, speciální sérii Ptám se já, na to odpovídají moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík, ředitel agentury STEM. Vláda nemůže svůj mandát a program uplatňovat po celé čtyři roky beze změny a nereagovat na názory občanů, uvedl prezident Petr Pavel 17. listopadu v Praze na Národní třídě v souvislosti s nedělní demonstrací. Na tom se s ním shodli i lídři opozice. Třeba podle předsedy ODS Martina Kupky musí mít kabinet Andreje Babiše (ANO) respekt a musí naslouchat požadavkům demonstrantů. Připomněl, že právě přezírání a arogance vůči těm, kteří mají svůj názor, vehnala lidi do ulic 17. listopadu 1989. Premiér Babiš, který se oslav kvůli cestě do Izraele osobně nezúčastnil, vzkázal na svých sítích, že 17. listopad je mimo jiné o možnosti svobodně říkat pravdu a zvolit si jednou za čtyři roky vládu, kterou lidé chtějí. Po nedělní demonstraci na pražské Letné proti krokům vlády, na kterou přišly stovky tisíc lidí, premiér vzkázal, že vznesené požadavky pořádajícího spolku Milion chvilek, jako například odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela Sněmovny nebo odebrání Ministerstva obrany z gesce SPD, zvažovat nebude. Na zrušení televizních a rozhlasových poplatků trvá. Podle sociologa Martina Buchtíka má Andrej Babiš v ruce dva případné trumfy, kterými by protesty mohl utišit. Zaprvé, pokud se na jeho stranu postaví ředitelé veřejnoprávních médií. A zadruhé, pokud by souhlasil, že mediální zákon se zařadí mezi legislativu s ústavní pojistkou (a schválit by ho tak musela Poslanecká sněmovna i Senát). „Nebo tu situaci může naopak eskalovat. Ale myslím, že do toho teď spíše nepůjdou, protože jim situace úplně nenahrává. Společnost je proti nim teď aktivizovaná. A vláda by mohla začít přicházet o voliče, ekonomicky orientované voliče, kteří opravdu nechtějí žádný velký střet. A pokud by na to Andrej Babiš začal tlačit, tak by se mu to nemuselo vyplatit,“ dodal Buchtík. V jaké náladě je po protestech česká společnost? A co dál čekat od vlády? -- Ve 4:36 ráno můžete spát, vracet se z večírku nebo protlačit v prvním čtení zrušení koncesionářských poplatků. Vláda ukázala, jak rychle mohou přicházet zásadní změny. Kam mohou vést a co všechno si česká společnost nechá líbit? Novou podcastovou sérii 4:36 o napjaté české společnosti moderuje Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík.
V Krkonošském národním parku roste napětí. Nový ředitel odvolal své dva nejbližší náměstky a ministr životního prostředí obvinil park z chybného účtování. Zaměstnanci se už kvůli všemu začali bouřit. Co se v parku vlastně děje? Hostem Ptám se já byl odvolaný náměstek Krkonošského národního parku (KRNAP) Jakub Kašpar. Od jmenování nového ředitele Petra Moravce letos v červnu prožívá správa KRNAP velmi napjaté období. Moravce, který ve funkci nahradil odvolaného Robina Böhnische, kritizují odborníci i veřejnost za personální změny, údajnou nekompetentnost a postupy, které podle kritiků ohrožují fungování správy parku. Za odvolání nového ředitele demonstrovaly před budovou správy parku ve Vrchlabí v uplynulém týdnu desítky lidí, zaměstnanci zároveň vstoupili do stávkové pohotovosti. Ke konci Moravce už vyzvala také petice, kterou podepsalo okolo pěti tisíc lidí. Tlak na jeho odchod z funkce ještě zesílil po nedávném odvolání náměstků ředitele Jakuba Kašpara a Luďka Khola a následném briefingu k výsledkům auditu v KRNAP. Ministr Igor Červený na něm uvedl, že audit v Krkonošském národním parku odhalil, že kvůli chybně účtovanému DPH za předchozího vedení je ohrožena až pětina rozpočtu parku na příští rok a že celkové finanční dopady mohou být až 100 milionů korun. Resort se kvůli tomu chystá podat trestní oznámení na neznámé pachatele. Bývalý šéf KRNAP Böhnisch jakékoli pochybení odmítl. „Ta částka je naprosto absurdní. My jsme se k těm závěrům dostali 3. listopadu ráno, zhruba dvě hodiny předtím, než jsme byli odvoláni. A v závěrečném protokolu mimochodem žádná závažná pochybení konstatována nejsou,“ komentoval v Ptám se já Jakub Kašpar, pro jehož odvolání ředitel Moravec na setkání se zaměstnanci tuto středu uvedl jako hlavní důvod „nedostatek propagačních brožur parku na horských boudách“. „Jejich cílem je ukázat, že to jsou právě oni, kdo mají moc a nebojí se ji použít. Je to pokus o něco, co by se dalo pojmenovat jako krádež státu a jeho institucí,“ řekl Kašpar a dodal: „Myslím, že tohle nemá obdoby od vzniku ministerstva životního prostředí po listopadu 1989. Ani to, co se děje v resortu jako celku, ani to, co se děje na Krkonošském národním parku.“ Co provedli odvolaní manažeři? O co novému vedení parku přesně jde? A povedou kroky ministerstva k destrukci ochrany přírody? --- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
Vláda je dál pod tlakem veřejnosti kvůli tomu, jak se snaží prosadit změnu financování veřejnoprávních médií. Po sérii protestů napříč republikou se tuto neděli chystá velká demonstrace na Letné. Může akce ještě něco změnit? V novém podcastu 4:36, speciální sérii Ptám se já, na to odpovídají moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík, ředitel agentury STEM. Protesty na podporu České televize a Českého rozhlasu vyvolalo nečekané zařazení návrhu na zrušení koncesionářských poplatků na program jednání Sněmovny v pátek 23. října. Vládní koalice následně stanovila pevný čas hlasování na 4:36 v sobotu ráno a zákon prvním čtením svými hlasy poslala do dalšího projednávání. Nesouhlas s takovým postupem společnost vyjádřila několika demonstracemi napříč republikou. Naposledy tento týden protestovaly stovky studentů v Praze, Brně, Ostravě a dalších velkých městech. Samotní pracovníci televize a rozhlasu pak vyjádřili obavy o nezávislost a stabilitu médií 6. listopadu celodenní stávkou. Vrcholem protestů by měla být demonstrace na pražské Letné tuto neděli, která by se podle pořadatelů mohla stát největším podobným shromážděním v dějinách Česka. Vláda po celou dobu prohlašuje, že od zrušení poplatků neustoupí. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) budou mít média veřejné služby stabilní a předvídatelné financování. Konkrétní model koalice ale zatím nepředstavila. Jaká atmosféra panuje v české společnosti? A jak vnímají současný odpor proti změně financování médií veřejné služby voliči vládních stran? -- Ve 4:36 ráno můžete spát, vracet se z večírku nebo protlačit v prvním čtení zrušení koncesionářských poplatků. Vláda ukázala, jak rychle mohou přicházet zásadní změny. Kam mohou vést a co všechno si česká společnost nechá líbit? Novou podcastovou sérii 4:36 o napjaté české společnosti moderuje Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík.
Po penězích na silnice mají kraje přijít i o poplatky za podzemní vody. Změnu, se kterou náhle přišel poslanecký pozměňovací návrh, který vodu zároveň zdražuje, kritizují kraje, zemědělci i opozice. Na koho změna dopadne nejvíc? Hostem Ptám se já byla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Dosud si výnos z poplatků za čerpání podzemních vod rozdělovaly Státní fond životního prostředí a kraje. Od dubna příštího roku má podle pozměňovacího poslaneckého návrhu vybranou částku získávat ministerstvo zemědělství. Regiony tak přijdou o desítky milionů korun ročně. „Po krajských silnicích to je další útok vlády Andreje Babiše (ANO) na kraje,“ reagoval předseda STAN Vít Rakušan s odkazem na zrušení příspěvku státu regionům na opravy silnic nižších tříd. Opozice také kritizuje, že změnu bez předchozí debaty přináší poslanecký pozměňovací návrh k nesouvisející novele zákona o rostlinolékařské péči. Úprava zároveň počítá se zvýšením poplatků za čerpání podzemních vod. Současná cena dvě koruny za 1000 litrů by se měla zvýšit o pět korun. Výnos z poplatků za čerpání podzemních vod půjde podle ministerstva zpět do rozvoje vodovodů a kanalizací, mimo jiné na adaptaci soustavy na klimatické změny. Resort přitom poukázal, že poplatky za odběr podzemních vod se v Česku nezměnily 20 let, zatímco cena za odběr povrchových vod (které používá více než 50 procent obyvatel) se valorizuje každoročně. Cílem navýšení poplatků za odběr podzemní vody je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) motivovat velké odběratele k čerpání povrchových vod namísto podzemních, kterých ubývá. Malých odběratelů by se plánovaná změna dotknout neměla. Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) ale očekává, že zdražení menší odběratelé pocítí. „Už nevím, co bychom dřív kompenzovali. To nejzásadnější, co teď kompenzujeme, jsou sociální služby. Protože vláda se naprosto vykašlala na staré lidi, na handicapované. A dala nám o dvě miliardy ročně méně na sociální služby,“ uvedla v Ptám se já a dodala: „Dvě miliardy musí sociální oblast nějak zvládnout prostřednictvím našeho rozpočtu a prostřednictvím svých rozpočtů. Nebo zdražením služeb těm nejpotřebnějším. Což považuju za absolutně k pozvracení. Ten způsob, jakým to vláda udělala.“ Jaký dopad budou změny mít? Kolik mají kraje vlastně peněz? A jak chce hnutí STAN udržet velký nárůst přízně voličů z posledních týdnů? --- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
loading
Comments