Ptám se já, Marie Bastlová

Prahu dlouhodobě trápí řada problémů. Roky jí také chybí projekty či stavby, které by ji posunuly mezi skutečné světové metropole. Jaké konkrétní plány s hlavním městem mají ti, kteří by ji chtěli příští čtyři roky vládnout? Hosty Primátorské ultradebaty Seznam Zpráv 16. září v Radlické kulturní sportovně na pražském Smíchově byli Tereza Nislerová (Piráti), Tomáš Portlík (Spolu pro Prahu), Jan Hušbauer (ANO) a Adam Scheinherr (Praha Sobě). Petr Hlaváček (STAN) se ze zdravotních důvodů omluvil. O tom, kdo povede hlavní město, budou Pražané rozhodovat už za tři týdny. Jak upozorňuje například šéf agentury STEM, sociolog Martin Buchtík, v této fázi před komunálními volbami voliči často stále neví, zda a komu půjdou odevzdat svůj hlas. A jak s vrcholící kampaní podotýkají někteří komentátoři, strany svými obecnými sliby a slogany voličům rozhodování zatím příliš neulehčují. Jaké plány mají kandidáti na primátora? Co konkrétního nabízí? A co jsou vlastně zač? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Armáda začíná s průzkumem kontaminované lokality na Klatovsku na Šumavě. O zapojení armády informoval v pondělí premiér Babiš. Co může chemická jednotka odhalit? A proč ministerstvo životního prostředí přišlo s kauzou právě teď? Hostem Ptám se já byl exministr životního prostředí, poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Česká armáda má podle premiéra Andreje Babiše skvělou chemickou jednotku a zadaná zakázka ukáže, jak dovede být schopná a akční. „Těším se na akci pana (ministra obrany) Zůny,“ řekl v pondělí Babiš. Podle náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče armáda na základě průzkumu navrhne vládě, jak bude postupovat, jaké jsou možnosti a omezení. Upozornil ale, že armáda například nemůže provádět likvidaci ekologické zátěže. Nasazení vojáků už také kritizovali někteří zástupci opozice. S informací, že v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku v Národním parku Šumava je zhruba tisíc tun kontaminované zeminy a 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi, přišel minulý týden ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Ten původně navrhl, aby zakázku získala firma Dekonta, která v oblasti prováděla průzkum a ve které dříve působila kandidátka Motoristů na pražskou primátorku a v současnosti akcionářka Dekonty Klára Sovová. Společnost prováděla průzkum bývalého vojenského cvičiště Prášily na Šumavě už v roce 2023, na něj poté navázala sanace menšího území. Bývalé vedení ministerstva životního prostředí tehdy podle Červeného dostalo od Dekonty informace, jaké nebezpečné látky tam jsou a že zasažené území je větší. Letos v červnu pověřilo ministerstvo firmu opětovným průzkumem unikajících chemikálií. Exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že byl v roce 2023 jako ministr informován o propadlém stropu bunkru a následné sanaci, kterou zadala Správa národního parku Šumava. Žádné informace o tom, že by bylo třeba v lokalitě podnikat něco dalšího, podle svých slov nedostal. O dva roky později pak resort ještě pod jeho vedením dostal nové informace, které předal ministerstvu obrany. Podle Hladíka by mělo současné vedení ministerstva zveřejnit závěrečnou zprávu Dekonty z průzkumu, aby se k ní mohli vyjádřit odborníci. O co v kauze vlastně jde? A jak pokračují změny na ministerstvu životního prostředí pod vedením Motoristů? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Do komunálních a senátních voleb zbývá měsíc a strany startují horkou fázi kampaně. „Nemyslím, že vládní strany jsou víc nervózní než jindy. Pro ANO nejsou obecní volby klíčové, bude si testovat kandidáty,“ říká sociolog Buchtík. Hostem předvolebního speciálu Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík. Jednou z mediálně nejsledovanějších kampaní před komunálními volbami je už tradičně bitva o vedení Prahy. Zatímco samotná kampaň podle sociologa Martina Buchtíka zatím běží poměrně poklidně, do debaty o možném vítězi vnesla minulý týden chaos data z průzkumů. Podle výzkumu volebních preferencí agentury Median pro server PrahaIN.cz by totiž volby v hlavním městě na začátku září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 23,3 procenta hlasů. Těsně za ním by skončili Starostové, které by volilo 22,6 procenta voličů. Jako třetí pak Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) s 13,9 procenta. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Spolu, který se uskutečnil v srpnu, by ale naopak zvítězilo Spolu pro Prahu s 23 procenty hlasů. Druhé by skončilo hnutí STAN se 17,9 procenta a až třetí hnutí ANO s 17,6 procenta. Co tato data vlastně říkají? „Výzkum Medianu neukazuje volební model, ale preferenci. Preference znamená, že se zeptám jednou otázkou: ‚Koho byste volil?‘ A v momentě, kdy váhám mezi dvěma subjekty a nejsem schopný odpovědět, tak se nezapočítám nikam. Čili preference lépe indikují voličské jádro. Proto je v těch preferencích silné hnutí ANO.“ Podobně jako před osmi lety Kdo tedy nakonec pravděpodobně vyhraje? Podle sociologa můžou volby v metropoli letos dopadnout velmi podobně jako před osmi lety. „Tam se naskládaly čtyři nebo pět uskupení kolem 17 až 18 procent velmi těsně vedle sebe. V podstatě měli na zastupitele plus minus to samé. A potom se teprve začalo vyjednávat. Ale technicky vzato by mělo vyhrát Spolu,“ dodal Martin Buchtík. U hnutí ANO v hlavním městě očekává tradiční výsledek kolem 20 procent: „Záleží na tom, jestli se ještě rozběhne nějaká pořádná kampaň. Ale zdá se, že ať ANO udělá v Praze cokoliv, tak má mezi 17,5 a 22 procenty.“ Zbytečná provokace před volbami Pro strany vládní koalice jsou blížící se komunální a senátní volby také prvním vysvědčením od vlastních voličů. V jaké náladě půjdou 9.a 10. října odevzdat svůj hlas? Mají být koaliční ANO, Motoristé a SPD nervózní například z toho, že jejich plánovaný rekordní schodek rozpočtu na příští rok podle nedávného průzkumu Medianu považují dvě třetiny Čechů za nepřijatelný? „Nemyslím, že vládní strany jsou víc nervózní než jindy. Pro hnutí ANO obecní volby nejsou klíčové. Spíše mají nějaká želízka v ohni a budou testovat některé svoje nové kandidáty,“ prohlásil Martin Buchtík s tím, že pro premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou v tomto ohledu důležité zejména volby do Senátu. I přesto chtějí zejména ANO a Motoristé nechat některá rozhodnutí raději až na období po volbách, aby voliče nepopudily. Jako například změnu financování České televize a Českého rozhlasu. „Téma veřejnoprávních médií je hodně citlivé pro část veřejnosti a rozhodně bude doprovázené nějakými protesty, to celkem bezpochyby. I s ohledem na rozpočet to může být jedna ze strategií, že na to nebudou teď tlačit. Byť pro menší koaliční partnery, zejména pro SPD, to je vlajková loď,“ řekl sociolog a pokračoval: „Vláda si to velmi pravděpodobně později prosadí, ale lidé budou více a více naštvaní. Uvidíme, jestli na tom v důsledku nezačnou ztrácet politické body.“ Rozmlžování demokracie Proměnu nálad ve společnosti agentura STEM sleduje dlouhodobě. Stejně jako to, jak si stojí demokracie v Česku a co ji ohrožuje. Jak uvádí ve své analýze k vývoji v letošním roce, od nástupu vlády sice nelze pozorovat křiklavé změny vedoucí rychle k rozkladu demokracie, vláda ale provádí sérii dílčích a často obtížně zachytitelných a zdánlivě nesouvisejících kroků. Ty mohou působit neškodně nebo je koalice prezentuje jako potřebné reformy či hledání úlev státnímu rozpočtu. „Častá představa je, že demokracie buď je, nebo není. Ale v praxi se ukazuje, že pro pojmenování toho, jak se rozkládá demokracie v současné době, je mnohem efektivnější mluvit o postupném rozmlžování směrem k autoritářství.“ Jak Andrej Babiš a jeho koalice dál mění a posouvá Česko? Jaký dopad mají kauzy jako případ sudů s toxickými látkami na Šumavě? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

I když čeští žáci zůstávají v mezinárodním srovnání nad průměrem zemí OECD i Evropské unie, zhoršují se v matematice i ve čtení. Podle ministra školství je důležité, že jsou výsledky stále nadprůměrné. Je to ale dostatečná útěcha? Hostem Ptám se já byl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. V mezinárodním testování PISA 2025 si čeští patnáctiletí žáci oproti roku 2022 pohoršili jak v matematice, tak ve čtení. Stále ale zůstávají nad průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i Evropské unie. „Přestože máme řadu problémů a máme podfinancované regionální i vysoké školství, tak dokážeme díky našim učitelům, našim školám v tom mezinárodním srovnání dosahovat nadprůměrných výsledků,“ komentoval tento týden výsledky ministr školství Robert Plaga (za ANO) s tím, že výsledky se zhoršují ve většině zemí OECD a EU. Dovednosti českých žáků se postupně snižují od prvních testování PISA v roce 2000. Nejvýraznější je přitom dlouhodobý pokles v matematice. Poslední zhoršení čtení je podle Plagy způsobené tím, že se proměnily čtenářské návyky, dnešní děti mají zároveň oslabenou pozornost. Z mezinárodního srovnání také vyplynulo, že čeští studenti jsou podprůměrně zvídaví a vytrvalí. Zároveň se mezi dětmi prohlubují rozdíly dané prostředím, ze kterého pocházejí. Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala je proto potřeba proměnit podobu vzdělávání v českých školách. K jakému modelu by mělo Česko směřovat? „Finsko bylo takový dlouhodobý vzor, který se ale v jednotlivých cyklech výrazně zhoršuje ve všech doménách. Teď už je nový vzor. A to je Estonsko, které se z těch evropských vzdělávacích systémů často zmiňuje a které v posledních obdobích dosahuje stabilně nejlepších výsledků. A patří i ve srovnání s asijskými zeměmi, které jsou tradičně nejlepší, k těm na špici,“ upozornil Zatloukal. „Zásadní je, co školy dělají pro to, aby minimalizovaly zejména nepříznivý vliv rodinného zázemí. Protože dítě si nevybralo rodinu, do které se narodilo, ale ona ho významně ovlivňuje. Takže jsme si modelovali různá opatření, co by to znamenalo pro nás. A není potřeba dělat žádné revoluční kroky. Souvisí to právě s proměnou vzdělávání ve škole, více zapojit žáky a budovat klima a vztahy.“ Jak moc alarmující jsou výsledky mezinárodního srovnávání pro Česko? Najde tato vláda odvahu a peníze na potřebné reformy? A jak jsou pro celý systém významné soukromé a církevní školy, na které tento týden zaútočil premiér Andrej Babiš? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Nejvyšší kontrolní úřad vydal svou pravidelnou zprávu o tom, jak se daří Česku. Varuje před špatným hospodařením státu a rostoucím zadlužením. Proč Česko zaostává v reformách a inovátorem zůstává pouze na papíře? Hostem Ptám se já byl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala. Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí EU, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Nejvyšší kontrolní úřad ve svém nedávném stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok také upozornil, že se Česku dál nedaří odstraňovat slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země. Do budoucna stát brzdí nízká produktivita práce, vysoká energetická náročnost a stárnutí populace. Problém je podle NKÚ také to, že už se ani nemluví o klíčových reformách. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala upozornil i na to, že běžnou součástí veřejných financí se staly schodky státního rozpočtu v řádech stovek miliard korun. Řada státních výdajů ale přitom vůbec nepřináší odpovídající výsledky. „Nejvíc mě mrzí, že jsme úřad, který pořád dokola upozorňuje na to, že bychom za ty peníze, které vynakládáme, mohli mít mnohem víc. A to mě zklamalo, že ten posun vidět není,“ uvedl Kala v Ptám se já. Jeho úřad dlouhodobě kritizuje také dotační politiku státu. Česko se ve srovnání s jinými zeměmi dodnes nenaučilo evropské peníze využívat efektivně. „My nejenom, že jsme se to nenaučili, my to nechceme. My to nechceme. Motivace je u nás totiž nastavená špatně. Víte, jak funguje třeba výstavba chodníků? Stát vám dá z evropských peněz 85 procent projektu a pět procent ještě přidá z národního zdroje. Takže starosta dostane 90 procent. To je přece ‚bezvadné‘,“ kritizoval Kala. V rozhovoru se také vyjádřil k rozhodnutí kabinetu Andreje Babiše (ANO), že NKÚ od příštího roku přijde o policejní ochrannou službu. „Nikdo nic neřekl a schválili to. Takže jsme neměli možnost ani reagovat, ani se na to připravit. Dobře, my si to musíme zajistit. Problém samozřejmě je, že vypsat výběrové řízení v hodnotě řady milionů korun už do konce roku nelze stihnout. Takže nás dostali do velmi nekomfortní situace. Ale ubezpečuji všechny, že to zvládneme, i kdybych měl 1. ledna sedět na vrátnici,“ dodal Kala s tím, že jeho úřad v kontrolách nepoleví. Proč je špatně, že stát udržuje železnice do každé menší obce? Proč má Estonsko třikrát víc velkých úspěšných start-upů než Česko? A co by NKÚ kontroloval u veřejnoprávních médií? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].