Listopadová zpráva o finanční stabilitě Evropské centrální banky přinesla jedno uklidňující, jedno lehce znepokojivé a jednu vyloženě alarmující zjištění. První se týká domácností, které jsou na tom z hlediska míry zadlužení velmi dobře. V korporátním sektoru je to už složitější a některé segmenty by problém mít mohly. Ale opravdu znepokojivé je podle ECB zadlužení a hlavně další zadlužování veřejných rozpočtů. „Státy si na sebe vzaly několik úkolů – přechod na zelenou ekonomiku, zvýšení výdajů na obranu, do toho musí řešit stárnutí populace a teď i rostoucí náklady na obsluhu dluhu,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „Slabý ekonomický růst Evropě zmenšuje prostor pro řešení rostoucího zadlužení. V zásadě to nepůjde jinak, než proškrtat veřejné výdaje.“ Bude se muset Evropa vzdát části desítky let budovaného sociálního státu? Nebo by pomohlo přehodnotit ambiciózní zelené plány? A bude to stačit? O tom diskutují v aktuálním BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.
Americký prezident Donald Trump avizoval, že hned po nástupu do funkce zavede nová dovozní cla pro Mexiko a Kanadu. „Podle mě si připravuje půdu na to, aby otevřel nastavení podmínek severoamerické zóny volného obchodu. Velmi pravděpodobně tam chce dostat témata, která tam nejsou. A to je migrace, kriminalita a pašování narkotik,“ říká v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Velikostí ekonomik je to asi jako Česko a Německo. Ale nedovedu si představit, že bychom byli tak nekooperativní, jako byli Mexičani, pokud jde o migraci a fentanyl.“ Mexičané mají čas do ledna se na jednání s Trumpem připravit. Uvalení cel na ně silně dopadne, ale bez následků nebude ani pro Američany: „Pokud by se to clo uvalilo, zvedne to v Americe inflaci o procentní bod. Pro každou domácnost v Americe by to znamenalo 1000 dolarů ročně, o které by přišly kvůli zavedení cel,“ upozorňuje Petr Sklenář. V aktuálním BigTalku Sklenář se Zámečníkem mimo jiné rozebírají i nejnovější české konjunkturální průzkumy a příčiny zvýšené citlivosti českých domácností na inflaci. Víc se dozvíte v novém BigTalku s analytikem Mirkem Zámečník s ekonomem Petrem Sklenářem.
Česká národní banka udělala něco, co tu doteď nebylo. Nechala si vypracovat několik externích posudků na vlastní měnovou politiku a používané modely. „To je dobrý standard v rámci anglosaského světa. Po pěti deseti letech se zastavit a říct si, co se nám povedlo, co se nám nepovedlo, co se má zlepšit a jak pokračovat dál. A tohle je nějaké první zhodnocení fungování technické měnové politiky ČNB… To se mi líbí. Je to vykročení ze skupinového myšlení, kdy se na to všichni pořád díváme stejně a přes stromy nevidíme les,“ chválí hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Centrální banka dostala několik doporučení, které se týkají používaného prognostického modelu. To první zní, zjednodušit stávající model, který je už tak matematicky složitý, že mu skoro nikdo nerozumí.“ Je to důvod, proč se v posledních letech Bankovní rada opakovaně rozhodovala proti vlastnímu modelu? A jaká další doporučení pro českou centrální banku externí odborníci měli? To se dozvíte ve speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
Ceny českých výrobců za říjen přinesly hodně nudy a jednu velkou divočinu. O tu se postaraly potraviny, které celý rok výrazně brzdily inflaci, ale teď se situace otáčí. Meziměsíčně narostl index cen potravin skoro o sedm procent. „To je nevětší nárůst za 25 let. Vyšší byl jenom v dubnu 2022 po začátku válku na Ukrajině,“ připomíná v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a pokračuje: „Díval jsem se i na vývoj cen másla, které se tolik řešilo. Není to česká anomálie. Podle Eurostatu říjnový nárůst cen másla o 40 procent není v regionu nic výjimečného. Na Slovensku to bylo 49 procent, v Německu 40 procent. Zvýšené ceny zhruba o 25 až 30 procent měli i v Rakousku i Polsku. Ceny potravin se zkrátka zvedají všude. Jsme možná na začátku jejich vzedmutí, které bude pokračovat na začátku příštího roku,“ říká Sklenář a analytik Mirek Zámečník dodává: „Buďme solidární, máslo teď bude dražší, ale po Novém roce po něm ani pes neštěkne.“ Sklenář se Zámečníkem v novém BigTalku probírají také úrokové sazby v Maďarsku a hlavně další vývoj inflace na Slovensku. Víc se dozvíte v novém BigTalku s analytikem Mirkem Zámečník s ekonomem Petrem Sklenářem.
Po dvou letech útlumu sledujeme v Česku oživení jak hypotečního, tak realitního trhu. Proti loňsku máme dvojnásobek realitních transakcí i dvojnásobek objemu nových hypoték. A to logicky vede k tomu, že se začíná oživovat vývoj cen nemovitostí. „To oživení je vidět v celé Evropě. Nejrychleji rostou ceny nemovitostí v Polsku. Rychle roste celý Balkán a střední Evropa,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Brzdný efekt vysokých úrokových sazeb zjevně není tak velký, jak se běžně počítá. Vidíme u nás, že hypoteční sazba kolem pěti procent není něco, co hypoteční trh zmrazuje, ale naopak rozmrazuje.“ Proč je o nemovitosti hlavně v Praze a středních Čechách takový zájem, když už teď patří mezi nejdražší v Evropě? Kolik bytů chybí jenom v Praze, aby přestaly ceny tak prudce růst? A proč přeléváme peníze do cihel, i když se to ve výsledku nevyplatí? To všechno se dozvíte ve speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
Meziroční inflace v Česku v říjnu mírně – o dvě desetiny – stoupla na 2,8 procenta. To bylo celkem očekávané. „Ale vedle toho mě tam zaujal problém zvaný imputované nájemné, tedy náklady na vlastní bydlení. Poslední čtyři měsíce jsou tam zvyšující se nárůsty. A právě ceny nemovitostí podle mě budou jedním z velkých inflačních problémů na příští rok,“ upozorňuje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. V tomto kontextu bylo zajímavé nejen hlasování Bankovní rady ČNB, ale i doprovodné komentáře. „ČNB představila novou prognózu, podle níž bude příští rok inflace kolem 2,6 procenta a i v roce 2026 bude inflace pořád lehce nad dvěma procenty. A proto doporučuje rychlejší pokles úrokových sazeb,“ říká Sklenář a dodává: „Přijde mi to jako mírná nekonzistence.“ Proč ČNB varuje hned před několika inflačními riziky, a přesto avizuje další snižování sazeb? Jezdí na rady do Istanbulu? A co udělá po volbách se sazbami americký Fed? To se dozvíte v novém BigTalku s analytikem Mirkem Zámečník se ekonomem Petrem Sklenářem.
Letos zůstane růst české ekonomiky jenom velmi mírný. V lepším případě přes jedno procento. Na příští rok ale jak ministerstvo financí, tak ČNB, tak Mezinárodní měnový fond předpokládají, že český HDP vzroste zhruba o 2,5 procenta, přičemž růst by měla táhnout silnější spotřeba domácností. Podobná očekávání ovšem zaznívala už pro letošní rok a nenaplnila se. V čem tedy bude rok 2025 jiný? „Musíme si uvědomit, že by měla odpadnout část brzdného rozpočtového efektu. Je volební rok, takže se bude spíš utrácet, než šetřit,“ vysvětluje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář, proč považuje dvouapůlprocentní růst příští rok za reálný. „Navíc by konečně mohlo dojít k většímu oživení v Evropě, kde by se měl projevit efekt snižování sazeb.“ A analytik Mirek Zámečník dodává: „Takže není důvod k předčasným chmurám, ono se to nějak poddá.“ V novém BigTalku také Zámečník se Sklenářem podrobně rozebírají poslední čísla z průmyslu a zahraničního obchodu, výkonnost evropských ekonomik a nejnovější vývoj v Americe.
Druhé zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem bude mít pravděpodobně dalekosáhlé následky nejen pro Ameriku, ale bez nadsázky pro celý svět. A Evropa bude tím, kdo Trumpovu politiku dost možná odskáče nejvíc. „Souhlasím s některými komentátory, že Donald Trump se nemá chytat za slovíčko. Možná nenaplní přesně to číslo, které říká, ale naplní daný směr. A to téměř do puntíku,“ upozorňuje v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Miroslav Zámečník dodává: „Já bych ho bral zcela vážně.“ Co tedy může svět, potažmo Evropa od Trumpa reálně čekat? Co byla jenom předvolební rétorika a co bude skutečný program? Proč má Trump tak spadeno na německá auta a proč za to zaplatíme i my a Slováci? A pro koho je opravdu mimořádně špatnou zprávou zpevňující dolar? To všechno se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
Americká ekonomika šlape jako už dlouho ne. Každé další číslo, každý další ukazatel signalizuje vyšší růst amerického HDP v příštím roce. S tím souvisí i pravděpodobný pomalejší pokles inflace. Přesto se podle svých dosavadních prohlášení Fed chystá snižovat úrokové sazby, a to rychle. „Není vidět, že by vysoké úrokové sazby nějak brzdily americkou ekonomiku. Může tedy být chyba je teď rychle snižovat,“ upozorňuje v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a připomíná: „Protože je tady faktor zvaný fiskální politika. Americká vláda hospodaří se schodkem řádově šest procent HDP. Opakovaně. Hlubší deficit veřejných rozpočtů byl v poválečné historii USA jenom dvakrát – v letech 2009 a 2020.“ A analytik Mirek Zámečník se ptá: „Kam se poděli fiskální jestřábi v americké politice? Museli upadnout do opravdu hlubokého spánku.“ Co je z něj může vytrhnout? A jak se stal fiskální jestřáb z demokrata Billa Clintona? To se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s deficitem ve výši 241 miliard korun. Už od chvíle, kdy byl představen, se na něj valí kritika, že nadsazuje příjmy a podhodnocuje výdaje. Že bylo ministerstvo financí Zbyňka Stanjury zkrátka až moc optimistické. „Na sestavování českého rozpočtu, bez ohledu na to, jaká byla vláda, se mi až do covidu líbilo, že panovala taková zdravá rozpočtová skepse,“ říká v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Vždycky jsme počítali s o něco horším vývojem, abychom byli pozitivně překvapeni. Poslední dvě vlády se ale na řadu věcí bohužel dívají růžovými brýlemi. To pak vytváří prostor pro negativní překvapení,“ dodává Sklenář. A analytik Mirek Zámečník se ptá: „Co je ale chytrého na tom, nechat se chytit na švestkách ještě pod stromem?“ Kromě českého státního rozpočtu tentokrát rozebírají Sklenář se Zámečníkem také nejnovější výhled MMF pro světovou ekonomiku a konkrétně pro Česko. Co maskuje zdánlivě takřka stejné souhrnné číslo? Proč MMF vidí českou ekonomickou budoucnost optimističtěji než ekonomové v Česku? To se dozvíte v aktuálním BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
Česká národní banka dostala z průmyslu dobrou zprávu – vývoj cen výrobců zůstává velmi utlumený. A to znamená jen minimální tlak na růst inflace. „Velká změna probíhá jenom v případě cen zemědělských výrobců. Ještě v květnu klesaly ceny zemědělských výrobců o deset procent. V září je tam meziroční stagnace a pokračují meziměsíční nárůsty,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „To znamená, že se to koncem roku překlopí do meziročního nárůstu. To se bude dál překlápět do cen potravin, které na přelomu roku porostou. Vyčerpává se tedy pozitivní vývoj cen potravin. Mizí to, co nám brzdilo inflaci.“ Kromě vývoje cen v českém průmyslu se v aktuálním dílu BigTalku Petr Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem důkladně podívali také na poslední rozhodování o sazbách ECB a očekávaný další vývoj sazeb v eurozóně, a také do Maďarska a Turecka. Víc se dozvíte v aktuálním BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
Když se po katastrofě začne stavět a opravovat, v daný okamžik to zvedne HDP. Ale není to nárůst dlouhodobého bohatství. Francouzský liberální ekonom Frédéric Bastiat před sto padesáti lety výstižně řekl: „Rozbíjením oken nikdo nezbohatne.“ „To rozbité okno je vidět, je vidět ruch při jeho opravě. Ale to co není vidět je, že jsme ty prostředky mohli použít na cokoliv jiného,“ říká v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Jsou oblasti, kterým přírodní katastrofa jako kdyby pomohla. Vysvětlením je, že předchozí stav mohl mít nějaké vysoké transakční náklady, které omezovaly ekonomický rozvoj. Pak přišla přírodní katastrofa a ty předchozí transakční náklady smetla. Ale zase… ta škoda, kterou přinesla přírodní katastrofa, byla v součtu negativní.“ Jaké je poučení z katastrof? A proč je zvládáme lépe než dříve? To se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
Celková česká meziroční inflace v září zrychlila o čtyři desetiny na 2,6 desetin procenta. Postaraly se o to hlavně ceny potravin, které na konci léta velmi neobvykle rostly; zvýšily se poprvé skoro po roce. A to je předzvěst věcí budoucích. „V říjnu bude inflační situace plus minus stejná jako v září. Možná ještě třeba o desetinku nižší, protože nám pomáhají klesající ceny pohonných hmot. Ale na přelomu roku, to znamená listopad, prosinec a leden, by inflace podle mojí projekce měla jít nad tři procenta – 3,1 až 3,2 procenta,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Takže se děje přesně to, co jsi už dávno avizoval. Co si pamatuju, tak připravuješ veřejnost na to, že inflace do konce roku poroste až ke třem procentům.“ V aktuálním BigTalku Petr Sklenář s Mirkem Zámečníkem podrobně rozebírají také nejnovější čísla o americké inflaci a jejím dopadu na sazby, potažmo na blížící se prezidentské volby. Jak to ovlivní dlouhodobé sazby? A co dolar? To se dozvíte v nejnovějším dílu BigTalku.
Se zhruba 2100 miliardami ročně má Česko celkový objem investic na úrovni 28 procent HDP. To je jedno z největších čísel v celé Evropě. Podobně dobře jsou na tom v posledních letech snad jenom Maďaři, Estonci, Švédové nebo Finové. Zato třeba Němci mají míru investic jenom kolem 20 procent. A Češi navíc patří mezi evropskou špičku jak v míře investic podniků, tak domácností, tak vlády. „Při tak velké míře investic se pak ale prohlubuje záhada pomalého růstu Česka. Taková míra investic je překvapivě málo vidět,“ říká v novém speciálu BigTalku analytik Mirek Zámečník. A hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář vysvětluje: „Moje hypotéza je, že máme velké investice, které nemají velký ekonomický smysl. Je to takové tupé keynesiánství – musíme to hlavně proinvestovat, jedno jak. Podobně jako u evropských dotací řešíme objem, ale nebavíme se o tom, na co a jak.“ Do čeho se tedy v Česku investuje? Jsou firmy a instituce při investování otroky dotací? A zlepšilo se to v poslední době? To se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
Spotřebitel se snaží, spotřebitel utrácí. „Průměrný růst tržeb v českém maloobchodu za poslední tři měsíce je půl procenta. Anualizovaně jsme na tempu přes šest procent,“ shrnuje nejnovější statistická čísla hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Pokračuje hlavně oživení e-commerce, ta roste dvouciferně několik měsíců v řadě. I z hlediska objemu prodejů se dostáváme na úroveň, kde jsme byli v únoru a březnu 2021, tedy když vrcholil lockdown. Sledujeme strukturální změnu maloobchodu, ke které došlo v minulosti ve Spojených státech.“ Česko je v tomto směru v Evropě spíš výjimkou. Prodeje po internetu jsou jednoznačně jedním z kanálů, které táhnou maloobchodní tržby nahoru. Kromě maloobchodu probírali v aktuálním BigTalku Petr Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem také novinky z trhu práce, toho českého i toho amerického. Ochladilo se na něm? A je to dobře, nebo špatně? To se dozvíte v nejnovějším dílu BigTalku.
Čínskému komunistickému vedení konečně došlo, že tamní ekonomika má opravdu velký problém, a začalo jednat. „Hospodářská politika může mít dva kanóny – monetární a fiskální. A čínské vedení zatím střílí z toho monetárního. Ale hodně,“ říká v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „Čínská centrální banka oznámila sérii kroků, které mimo jiné snižují povinné minimální rezervy v bankách a úrokové sazby, za které si mohou tamní banky půjčovat. A do toho se snaží zvýšit důvěru na akciovém trhu.“ Výsledek se dostavil: Za poslední dva týdny čínské akciové indexy vystřelily o 30 procent nahoru. Je tohle ale řešení hlavního problému? ptají se Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem. Zabere salámová metoda v Číně, když všude jinde jenom problém oddálila? Pomůže to ekonomice jako celku, nebo uvidíme další socializaci ztrát v čase a napříč celou společností? Vrátí se čínským spotřebitelům optimismus? O tom všem diskutují Petr Sklenář a Mirek Zámečník v nejnovějším speciálu BigTalku.
Evropská inflace poprvé po třech letech klesla pod dvě procenta, konkrétně na 1,8 procenta. „Pozitivní zprávy v tomto bodě ale končí, když se podíváme pod povrch, tak zjistíme, že celkovou míru inflace stáhly dolů ceny vlastně jenom energie,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Inflační prostředí na první pohled vykazuje velké zlepšení, ale dlouhodobé indikátory naznačují, že je to přechodný úspěch.“ Vývoj inflace se samozřejmě promítne do rozhodování ECB o sazbách a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Teď už chtějí nižší úrokové sazby i Němci, kteří jsou na tom snad ještě hůř než jižní Evropa.“ Vyslyší je Christine Lagardeová? Kromě toho se Petr Sklenář s Mirkem Zámečníkem v aktuálním BigTalku podrobněji dívají také na Polsko, na pozoruhodné rozdíly v chování středoevropských spotřebitelů a výhledy evropských automobilek. Sledujte BigTalk. Evropská inflace poprvé po třech letech klesla pod dvě procenta, konkrétně na 1,8 procenta. „Pozitivní zprávy v tomto bodě ale končí, když se podíváme pod povrch, tak zjistíme, že celkovou míru inflace stáhly dolů ceny vlastně jenom energie,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Inflační prostředí na první pohled vykazuje velké zlepšení, ale dlouhodobé indikátory naznačují, že je to přechodný úspěch.“ Vývoj inflace se samozřejmě promítne do rozhodování ECB o sazbách a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Teď už chtějí nižší úrokové sazby i Němci, kteří jsou na tom snad ještě hůř než jižní Evropa.“ Vyslyší je Christine Lagardeová? Kromě toho se Petr Sklenář s Mirkem Zámečníkem v aktuálním BigTalku podrobněji dívají také na Polsko, na pozoruhodné rozdíly v chování středoevropských spotřebitelů a výhledy evropských automobilek. Sledujte BigTalk.
V 90. letech jsme byli země, která lákala zahraniční investice. Dařilo se to, stali jsme se nejzajímavější destinací pro zahraniční investice v regionu a tu pozici si držíme doteď. Kolem roku 2004 se začaly objevovat české investice v zahraničí. Hodně to bylo spojeno s polostátní energetickou společností ČEZ a jednou českou investiční skupinou. „V posledních letech narůstá investiční apetit řady dalších českých podnikatelů. Za posledních sedm let vzrostl objem českých investic do zahraničí na čtyřnásobek. Dnes je to 70 miliard dolarů přímých českých investic v zahraničí. Třeba Polsko, které má čtyřikrát tolik obyvatel a třikrát větší ekonomiku, má jenom 40 miliard dolarů přímých investic. Když to vezmeme per capita, tak u nás jsou ty investice sedmkrát větší v Polsku, sedmkrát větší než na Slovensku,“ vypočítává hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník dodává: „Navíc jsou ty investice docela široce rozkročené. Nejsou to jenom jednotlivosti.“ Kam a do čeho Češi v zahraničí napřímo investují? Znamená to odliv financí z Česka, nebo je to vyloženě pozitivní trend? To Petr Sklenář s Mirkem Zámečníkem rozebírají v nejnovějším speciálu BitgTalku.
Když ve středu guvernér ČNB Aleš Michl vysvětloval, proč jeden ze členů Bankovní rady hlasoval pro větší snížení základní sazby (o půl procentního bodu), zmínil zhoršující se ekonomický výhled v západní Evropě a hlavně v Německu. „V první polovině roku vypadala situace v Německu nevesele. Teď dochází ke změně – je to ještě horší,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. A dodává: „On ten pokles v Německu pokračuje už biblických sedm let, proti roku 2017 se německý průmysl smrskl o šestinu. Je to o to horší, že se původně předpokládalo, že si kolem poloviny roku Německo sedne na dno a začne se pomalu zvedat. A nastává přesný opak. Předtím Německo balancovalo na hraně recese, teď se do ní překlápí. Je to plošná záležitost, není to otázka jednoho oboru. A dno se zatím nenašlo.“ Společně s analytikem Mirkem Zámečníkem ale ve špatných zprávách nejen z Německa ale i z Francie nacházejí i jedno pozitivum – překvapivě solidní výkon českého průmyslu, hlavně automotivu, který je zjevně flexibilnější než ten německý. Proč se Německu tolik nedaří a co by ho mohlo z ekonomického marasmu vytáhnout? Nejen to se dozvíte v aktuálním BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
Po covidu se cena lehké ropy Brent držela kolem 80 dolarů za barel. Poslední měsíc a půl ale soustavně klesá a teď se dostala pod 70 dolarů, kde nebyla od covidového roku 2021. Má to dva hlavní důvody, jeden krátkodobý a jeden dlouhodobý. „Krátkodobá obava je, že se zpomaluje globální ekonomika. Poptávka sice roste, ale pomaleji,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Vedle toho se ale odvíjí jiný důležitý příběh – o poklesu významu sdružení OPEC+. A proti tomu roste význam těžařů, kteří stojí mimo tento spolek.“ USA jsou dnes s více než 13 miliony barelů denně největším těžařem ropy na světě, druhé Rusko má 9,7 milionu. „Americe ale nahrává nesmírná flexibilita. Nová těžba se tam dokáže rozjet s relativně nízkými náklady v horizontu několika dnů a stejně snadno se dá zastavit,“ připomíná Sklenář. Ale nejsou to jen Američané, stejné příběhy se odvíjejí i jinde. Kdo podkopává dominanci OPECu? Vydrží ceny ropy nízko? A bude dál zlevňovat benzin a nafta? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.