DiscoverConFlux
ConFlux

ConFlux

Author: Flux

Subscribed: 1Played: 13
Share

Description

Filosofický podcast časopisu FLUX
6 Episodes
Reverse
V páté epizodě ConFluxu experimentujeme s novým formátem. Jedná se o záznam debaty, která proběhla 21. 6. letošního roku na půdě kampusu Hybernská, a která nese název Trh s filozofy: postavení a prekarizace humanitních a společenskovědních oborů. Smyslem debaty byla mj. důkladná reflexe pozice těchto oborů ve společnosti, jak se liší od pozice oborů tzv. technických či přírodovědných či jaká specifika do této problematiky přináší kontext české společnosti. Společně debatovat přišli docentka Tereza Stöckelová, socioložka působící v Sociologickém ústavu AV ČR a na Fakultě humanitních studií UK, a docent Jakub Jirsa, filosof z Ústavu filosofie a religionistiky Filozofické fakulty UK.
V druhé části epizody věnované G. Deleuzovi se s Martinem a Helenou pokoušíme reprodukovat alespoň některé aspekty jeho komplexního metafyzického projektu, o němž pojednává zejména v Diferenci a opakování a v Metodě dramatizace. Řeč je mj. o aktuálnu a virtuálnu, o zebrách, o Deleuzově pojetí matematiky, o intenzitách a časoprostorových dynamismech nebo také o privilegiu radostné tvořivosti. Doplňující otázky klade Jakub Štingl. Kapitoly: (00:00:00) Úvod (00:01:39) Univerzum podle Deleuze (00:04:39) Matematizace virtuálna? (00:05:48) Virtuálno a zebra jako problém (00:15:56) Deleuzovo pojetí matematiky (00:21:46) Virtuálno třikrát jinak! (diferenciální vztahy, singularity, différent/ciation...) (00:30:30) Časoprostorové dynamismy a aktualizace virtuálna (00:38:30) Jaký je toho všeho smysl?! (00:43:28) Problémy s radostnou tvořivostí (00:53:16) Intenzity a francouzská filosofie vs. zbytek světa
V první části dvojdílné série se s Martinem Tůmou a Helenou Hájkovou podíváme na to, jak Deleuze přepracovává a navazuje na Platóna, Kanta nebo Nietzscheho. Řeč bude mj. o multiplicitách, opakování či simulacrech a dostane se také na implicitní etické důsledky Deleuzova myšlení. Na Deleuzův metafyzický projekt se pak podrobněji podíváme ve druhé části, která vyjde v pondělí za týden, 22. května. Moderování se opět ujal Jakub Štingl. Podcast nahráváme v nahrávacím studiu Kampusu Hybernská. Sound mix: Jakub Štingl Hudba: Helena Hájková a Robin Hruška Technická a dramaturgická spolupráce: Prokop Hanták, Robin Hruška, Adam Horyna, Vojtěch Svěrák, Jiří Melzmuf, Sára Englišová Kapitoly: (00:00:00) Úvod, poděkování a aktuality (00:03:14) Představení hostky a hosta (00:10:53) Život a jednání à la Deleuze (00:23:53) Periodizace Deleuzovy tvorby (00:28:44) Teď už se konečně začneme bavit o Martinově práci (00:29:39) Deleuzova Inverze platonismu (00:39:18) Deleuzova metoda interpretace klasických autorů (00:42:17) Deleuze postmodernista (00:44:23) Deleuze a Kant (00:54:28) Deleuze a Nietzsche, diference a opakování (00:59:50) Multiplicita, Bergson a kritika dannosti (01:10:13) Deleuze a feminismus (01:12:34) Univocita a Deleuzova plochá ontologie
Ve druhém díle ConFluxu se s Terezou Martinovskou podíváme na různá pojetí partnerské lásky, o nichž pojednala ve své bakalářské práci, zejména na koncepce filosofů Roberta Solomona a Emmanuela Lévinase. Solomon přináší moderní interpretaci Aristofanova mýtu z Platónova dialogu Sympozion. Tvrdí, že současné lásce, podobně jako lásce v Aristofanově mýtu, dominuje touha po splynutí s milovanou osobou a představa rovnosti obou partnerek nebo partnerů. Partnerský vztah lze podle Solomona uchopit jako dialektický pohyb. V základu je touha po jednotě s milovanou osobou, která se uskutečňuje jako pohyb splývání. Následuje protipohyb, ve kterém si milující uvědomí ztrátu vlastní autonomie a potřebu jejího zachování. Vše ústí v budování sdílené identity, ve které jsou stanoveny hranice soukromých identit. E. Lévinas jako patrně nejradikálnější kritik Aristofanova mýtu upozorňuje na nebezpečí, která splývání s milovanou osobou může přinášet. Zdůrazňuje, že bychom neměli chtít egoisticky tvořit jednotu s druhou osobou, protože tím jí upíráme její jedinečnost, a neměli bychom se pouze strachovat o ztrátu vlastní autonomie, nýbrž přemýšlet nad násilím, které pácháme, když v partnerském vztahu proměňujeme milovanou osobu. Rozhovor moderují studentka filosofie Sabina Vassileva a student filosofie Jakub Štingl. Podcast nahráváme v nahrávacím studiu Kampusu Hybernská. Sound mix: Jakub Štingl Hudba: Helena Hájková a Robin Hruška Technická a dramaturgická spolupráce: Prokop Hanták, Robin Hruška, Adam Horyna, Vojtěch Svěrák, Jiří Melzmuf
V prvním díle ConFluxu se s Vítem Hroudou podíváme na současnou německou filosofku Rahel Jaeggi a její “kritiku forem života”, která byla ústředním tématem jeho diplomové práce. Jaeggi navazuje na kritickou teorii a klade si otázku, jakými cestami se kritika společnosti může ubírat a nakolik může být racionální a obecně platná. Jejím cílem je vyhnout se způsobům kritiky, které by bylo možné nařknout z paternalismu, jak se to občas stávalo zakladatelům kritické teorie Horkheimerovi či Adornovi. Zároveň však usiluje o nové promyšlení normativních základů kritiky tak, aby se vyhnula tvrzení Rortyho či Foucaulta ohledně nesouměřitelnosti jednotlivých společenských uspořádání či forem života. V druhé části podcastu využijeme Jaegginu sociálně-filosofickou teorii v kontextu rodinného abolicionismu - jednoho ze současných společensko-kritických projektů - a ověříme tak její aplikovatelnost. Rozhovor vede s Vítem student filosofie Jakub Štingl. Podcast nahráváme v nahrávacím studiu Kampusu Hybernská. Sound mix: Jakub Štingl Hudba: Helena Hájková a Robin Hruška Technická a dramaturgická spolupráce: Prokop Hanták, Robin Hruška, Adam Horyna, Vojtěch Svěrák, Jiří Melzmuf
Trailer k 1. epizodě

Trailer k 1. epizodě

2023-01-1201:40

Poslechni si trailer k pilotnímu dílu filosofického podcastu ConFlux: v prvním díle ConFluxu se s Vítem Hroudou podíváme na současnou německou filosofku Rahel Jaeggi a její kritiku forem života, která byla ústředním tématem jeho diplomové práce. Jaeggi navazuje na kritickou teorii a klade si otázku, jakými cestami se kritika společnosti může ubírat a nakolik může být racionální a obecně platná. V druhé části podcastu využijeme Jaegginu sociálně-filosofickou teorii v kontextu rodinného abolicionismu - jednoho ze současných společensko-kritických projektů - a ověříme tak její aplikovatelnost.
Comments