Claim OwnershipDVTV
Subscribed: 1,596Played: 102,068
Subscribe
© DVTV
Description
Staň se placeným odběratelem: https://podcasters.spotify.com/pod/show/dvtv/subscribe
▶ Spotify podcasty NEJSOU součástí členství DVTV ★ VŠECHNY NAŠE PODCASTY NAJDETE NEJEN NA SPOTIFY, ALE TAKÉ NA DVTV.CZ ★ Podpořte DVTV a předplaťte si podcasty na webu dvtv.cz - získáte přístup nejen k podcastům, ale také k rozhovorům, e-časopisu a dalším novinkám z DVTV★ Jsme první nezávislá internetová televize. Rozhovory, analýzy, komentáře, reportáže.
▶ Spotify podcasty NEJSOU součástí členství DVTV ★ VŠECHNY NAŠE PODCASTY NAJDETE NEJEN NA SPOTIFY, ALE TAKÉ NA DVTV.CZ ★ Podpořte DVTV a předplaťte si podcasty na webu dvtv.cz - získáte přístup nejen k podcastům, ale také k rozhovorům, e-časopisu a dalším novinkám z DVTV★ Jsme první nezávislá internetová televize. Rozhovory, analýzy, komentáře, reportáže.
1172 Episodes
Reverse
“Církev nemá člověka spoutávat a nasazovat okovy, ale je jistě potřebné řídit se řády. Když přijdou děti ve školní skupině, tak jsem zpocená a vystresovaná, protože jejich otázky jsou přirozené a velmi moudré. Pro mě není úplně jednoduché jim dát snadnou odpověď, která by nebyla dogmatickou poučkou. Napsala jsem příběh, který má pointu, ale je to i způsob, jak edukovat děti i dospělé. Když se staneme dospělými, tak získáme určitý ostych ptát se na základní věci o křesťanství,” říká farářka a spisovatelka Martina Viktorie Voborníková Kopecká, které vychází nová knížka Pavouček Varhánek. “Jestli něco církev a duchovní svět má být, tak to má být zdroj a útěcha pro každého bez rozdílu. Sama jsem pocítila, jak nelehké to je. Lidé hodnotili moji službu na základě toho, koho miluju.”
“Síla a moc policie byla před rokem 1989 velká. My jsme byli v roli státu, který rozhodoval o tom, jestli bude žena - prostitutka - postavená před soud, nebo ne. U prostitutek platila jasná pravidla — nesměly krást, uspávat zákazníky a musely pracovat,” říká emeritní major Miroslav Hyhlík, který své vzpomínky na téměř 40 let u kriminální policie popsal v nové knize Rapl z Bartolomějské. “Měl jsem kvanta agentů, nebyli to jen lidi z řad kriminálníků, byli z prostředí, odkud nám mohli dát informace. Nedělali to z nějakého politického přesvědčení, my jsme jim v určitých prohřešcích mohli pomoct. Po listopadu 1989 se všechno změnilo, systém se zhroutil a kriminalita vystřelila a trestná činnost bujela. Kriminálníci si mysleli, že si v novém zřízení mohou dělat všechno. Na Václaváku vás po revoluci oslovila prostitutka každých deset metrů,” dodává.Partnerem série se spisovateli je Albatros.
„Byl jsem v New Yorku v době inaugurace Donalda Trumpa. Trávil jsem čas v afroamerické komunitě a poprvé jsem zažil, že se někdo bytostně bojí jen proto, jakou má barvu kůže nebo orientaci. Bylo to pro mě překvapivé a děsivé. O to víc jsem si uvědomil, jak se tady zatím máme dobře,“ říká herec Jan Cina. „Po návratu jsem začal velmi tvrdě pracovat a znovu jsem vyhořel. Není zdravé mít práci jako prioritu a odsunout osobní život na druhou kolej, chce to rovnováhu. Cítím, že bych potřeboval nějaký čas úplně bez sítí a dostat se víc k sobě,“ dodává. Rozhovor vznikl v rámci e.on Ekofestival 2025 v Brně.
„Už v pěti letech jsem pochopil, že skateboarding to něco, co chci dělat, a už jsem nikdy neodbočil pryč. Člověk se vydá do jiné dimenze, kde je jen radost a svoboda. Je důležité se bát a umět s tím pracovat, naučit se procesy, jak jít na svoji hranu a zároveň ne úplně za ni. Já mám rituál, že hážu skejt o zem,“ říká skateboardista Maxim Habanec. Vyhrál několik českých mistrovství, má vlastní skatepark, pořádá workshopy pro děti a mladé jezdce. „Myslím, že ženský skateboarding má největší progres, chlapi triky už posunuli tak daleko, že jsou fakt hranici. Je super, že se to narovnává,“ dodává.Rozhovor vznikl v rámci e.on Ekofestival 2025 v Brně.
„Nevyžádané pomoci je kolem nás hodně, je to vlastní pýcha - chcete pomoct někomu, kdo vůbec nechce. Dávám si pozor, kdy je pomoc žádoucí. Nemoc motýlích křídel patří k nejbolestivějším vůbec, ale třeba sociální vyloučení naše malé pacienty bolelo daleko víc než obrovské rány na těle. Vidíte, jak bolest formuje charakter a lidství, dokážou se radovat z maličkostí, které si člověk ve zrychleném světě vůbec nestihne uvědomit,“ říká herečka Jitka Čvančarová, která je 20 let patronkou pacientské organizace Debra. Rozhovor vznikl v rámci e.on Ekofestival 2025 v Brně. „Dřív se ekologickému přístupu říkalo hospodárnost. Jednoduše respekt a pokora ke všemu, co vás obklopuje. Frustruje mě, že to některé lidi pořád ani nenapadne, stačí se vlastně jenom zamyslet,“ dodává.
„Náš syn nás stál 350 tisíc korun a další stovky tisíc hradila pojišťovna. Zabralo to tři roky a je ze čtvrtého IVF. Zasahovalo to do všech aspektů našeho života. Spousta žen řeší i psychickou stránku věci, některé antidepresivy, jiné třeba meditací,” říká novinářka Lucie Ptáčková, autorka knihy rozhovorů Loterie IVF. Momentálně čeká druhého potomka. „Bylo snadné respondentky získat, řada žen na Instagramu sdílela svoje zkušenosti. Rozhovor s mým mužem byl nejtěžší. Chtěla jsem, aby tam syrově zaznělo i to, co jsme spolu během celého procesu nezvládli. Neprošli jsme tím jako hvězdy.” Partnerem série se spisovateli je Albatros.
„Chystáme mimořádnou nálož volebního obsahu, který se bude opírat o rozhovory s lídry jednotlivých stran a hnutí. Nebudeme se ptát na to, co mají politici rádi, kam chodí na pivo a jak se mají jejich psi, ale především na program,” slibuje šéfeditor DVTV Jiří Trachtulec. Vedle bezmála dvou desítek rozhovorů s kandidáty čeká na diváky pokračování speciálu Stojednička, podrobné analýzy volebních modelů, speciální vydání časopisu DVTV Interview i živá show v sobotu 4. října. Buďte u toho s námi!
Kristýna Matute a Jakub Vilímek vyzpovídali Danielu Drtinovou s Martinem Veselovským v novoročním hodinovém speciálu. Jak se DVTV daří po dvou letech od úplného osamostatnění? Jak se vede televiznímu projektu DVTV Extra a kdy začne vysílat jeho slovenská verze? Jaké speciální série pro letošní rok chystáme? A jaká byla cesta Kristýny a Jakuba k moderování? Nejen o tom byla řeč.
„Nikdy jsem nechtěla psát pro děti, ale když jsem psala román Hana, tak jsem měla těžké sny a nemohla jsem spát, knížkami pro děti jsem se vrátila do krajiny dětství, je to skvělá psychoterapie,“ říká spisovatelka Alena Mornštajnová. Nedávno jí vyšla kniha pro děti Vánoce v Šípkové ulici. „Pohádky jsou si dost podobné, když tam jsou princezny, už jsou nastaveny limity, teď takovou nemám v plánu,“ dodává. K nařčení z okopírování příběhu umělkyně Toy Box do knihy Les v domě říká, že nemůže dokázat to, co neudělala, toto období je pro ni prý uzavřené.
Partnerem série se spisovateli je nakladatelství Albatros.
„Nejvíce přepisoval svým životem dějiny asi Klement Gottwald, zlom v roce 1948 je fatální, společnost se začne radikálně měnit. Od prezidentů máme nerealistická očekávání, čekáme, že to vše vyřeší, je tu takový panovnický syndrom. Prezident má neformální moc obrovského vlivu a je to i jeden z důvodů, proč komunisti prezidenta nezruší, i když měli rádi kolektivní vedení a stranu,“ říkají autoři podcastu Přepište dějiny publicista Martin Groman a historik Michal Stehlík.
Na DVTV najdete nově jejich unikátní 11dílnou sérii PREZIDENTI, kde se v každém díle soustředí na prezidentství 11 mocných mužů z Hradu od Masaryka po Zemana.
Jací byli naši prezidenti? Komu dějiny dají za pravdu a kdo je nejvíc přepisoval? Kdo ovládal lidi a koho zas ovládl alkohol? Více ve speciální sérii PREZIDENTI, kterou najdete na www.dvtv.cz.
„Tělo posloucháme čím dál míň, máme chytré hodinky a aplikace a věříme jim víc než signálům vlastního těla,“ říká fyzioterapeut Michal Novotný, kterému vyšla nová kniha Tajemství zdravého pohybu. „Bolest je způsob řeči těla s námi, dělá nás silnějšími, například v posilovně si vytváříme příjemnou bolest, když to ale přeženeme a neposloucháme tělo, necítíme, co se v těle děje a máme větší riziko zranění. To, co funguje jednomu, může škodit druhému, tak je to mezi normálními smrtelníky i profesionálními sportovci,“ dodává.
Tam, kde ostatní viděli odpad, našla česká firma poklad. „Když jsem přišel s myšlenkou využít plast z oceánu pro 3D tisk, odborníci mě odrazovali, že je to nesmysl, nikomu na světě se to nepovedlo. Ale vzal jsem si to do hlavy a dnes jsme schopní vytisknout obrovské množství produktů, míříme do architektury,“ říká zakladatel start-upu 3DDen Jan Hřebabecký. „Jednou bych chtěl plastový odpad z oceánu těžit jako surovinu. Materiál nikdy nedojde, protože jsou ho gigatuny, největší souvislá skvrna má větší rozlohu než celé Španělsko,“ dodává. Rozhovor vznikl v rámci e.on Ekofestival 2024 v Brně.
„Ekologie a ochrana životního prostředí mají ve společnosti často hanlivou podobu, ekoaktivisty si představujeme jako lidi s dredy, kteří žijí v jeskyni a nepoužívají deodorant. To chci svými videi změnit. Hejtři by byli nejradši, kdybych skončila, ale to jim nedaruju,“ říká greenfluencerka Rozárie Haškovcová, která na instagramovém profilu Shluk buněk natáčí informační videa o obcházení zákazu plastů, dopadu klimatické změny na pití kávy nebo o rychlé módě. Původně chtěla měnit věci jako politička. „Myslela jsem, že když máme data a fakta, tak je přece jasné, že uděláme to racionální rozhodnutí. Ale na stáži ve sněmovně jsem zjistila, že politika je iracionální. Nezáleží, nakolik tématu rozumíte, ale co si o něm myslí lidé,“ dodává.
„Z gastronomie už se stalo ve společnosti téma, které řešíme, je z něj dokonce clickbait. Už mě tolik nezajímá, co nového vzniká v Praze. Tam je můj přínos nulový,” říká herec a autor vlastní gastro mapy Lukáš Hejlík. „Jednou z největších kavárenských velmocí je Brno. Celý boom přišel s příchodem Baru, který neexistuje, díky němuž teď Brno existuje,” dodává.
„Někdy věřím, že sláva ke mně přišla náhodou a zase jednoho krásného dne odejde. Přestala jsem na tom lpět, tvořím teď velmi málo,” říká zpěvačka Nikola Mucha v rozhovoru, který vzniknul v rámci E.ON. Ekofestival 2024 v Brně. „Ženy to v hudbě těžší nemají, jsou ozdobou pódia. Kdybych byla kluk, tolik lidí na mou kapelu nechodí,” dodává.
„Je mnohem snazší udělat mleté maso, burgery nebo párky. Naše kultivované maso vydrží v reálu mnohem déle než to klasické, které je plné patogenů a problémových látek,” říká Roman Lauš ze společnosti Mewery, která vyvíjí kultivované maso. Rozhovor vzniknul v rámci E.ON. Ekofestival 2024 v Brně. „Netvrdím, že naše technologie spasí svět, ani to není jediná odpověď na problém s klimatem. Chceme nabídnout alternativu, která tolik nezatěžuje planetu,” dodává.
„Jsme v procesu přechodu, který je nezastavitelný. Obávám se, že je přehnaně rychlý, a že ještě nemáme schopnost vyrobit vodíková a elektrická auta v rozumné ceně pro zákazníka, aby to splňovalo jeho potřeby. Zapomněli jsme na prvopočátek záměru – omezovat CO2 emise,“ říká viceprezident pro výrobu v Toyota Motor Manufacturing Czech Republic Robert Kiml. „K cíli udržitelného autoprůmyslu nevedou jednoduché cesty. Ekologicky nejhorší je auto stojící v garáži,“ dodává Petr Kadera z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky. Rozhovor vznikl v rámci Global Goals Summit 2024, který pořádá Asociace společenské odpovědnosti.
„Nejudržitelnější je pestrost. Nuda pro mě začíná ve chvíli, když si v restauraci přečtu – vaříme z lokálních a sezónních potravin. Jsem si jistý, že většina z nich to nedělá, jedna taková položka v lístku neznamená, že tak opravdu vaří,“ říká autor projektu Gastromapa Lukáš Hejlík. Rozhovor vznikl v rámci Global Goals Summit 2024, který pořádá Asociace společenské odpovědnosti. „Jsem schopný nejíst do doby, než vím, že půjdu někam, kde mě to opravdu zajímá. Mám rád drzé projekty, které jdou proti proudu. I ke krajovým specialitám jde najít novou cestu a nemusí mě při tom nutně obsluhovat někdo v kroji,“ dodává.
„Nevím, jestli jsem optimista. Politici reagují na společnost a společnost se moc neposunula. Vždy jsou nějací lidé vytlačeni na okraj, ale zdravá komunita nad tím přemýšlí a snaží se je začlenit. V současnosti je třeba ramadán a od žádného politika jsem se nedočkal přání muslimům k svátku,“ říká Mikuláš Vymětal, evangelický farář specializující se na humanitární aktivity a péči o menšiny. „Část diskuzí o manželství pro všechny byla absolutně nepřijatelná, mám pocit, že jsme zůstali viset někde uprostřed skoku do skutečné svobody a rovnoprávnosti,“ dodává vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Rozhovor vznikl v rámci Global Goals Summit 2024, který pořádá Asociace společenské odpovědnosti.
„Musíme se ptát – opravdu toto jídlo patří do koše, nebo je to jenom zvyk? Příroda to nastavila tak, že většina částí potravin je jedlá a patří na talíř. Banánové slupky jsou vynikající a výživově hodnotné, ale společnost nás naučila, že je to odpad,“ říká šéfkuchař Vojtech Végh. Prošel řadou světových kuchyní, viděl nepřiměřené plýtvání jídlem a rozhodl se jít opačnou cestou. Založil první veganskou zero waste restauraci a snaží se změnit způsob, jakým přemýšlíme o jídle. „Gastronomie budoucnosti se podle mě vrátí k původní jednoduchosti potravin, než abychom vytvářeli něco, co tu ještě nebylo. Nedej bože, abychom jedli hmyz,“ dodává. Rozhovor vznikl v rámci Global Goals Summit 2024, který pořádá Asociace společenské odpovědnosti.
Comments
Download from Google Play
Download from App Store
United States