Tam, kde ostatní viděli odpad, našla česká firma poklad. „Když jsem přišel s myšlenkou využít plast z oceánu pro 3D tisk, odborníci mě odrazovali, že je to nesmysl, nikomu na světě se to nepovedlo. Ale vzal jsem si to do hlavy a dnes jsme schopní vytisknout obrovské množství produktů, míříme do architektury,“ říká zakladatel start-upu 3DDen Jan Hřebabecký. „Jednou bych chtěl plastový odpad z oceánu těžit jako surovinu. Materiál nikdy nedojde, protože jsou ho gigatuny, největší souvislá skvrna má větší rozlohu než celé Španělsko,“ dodává. Rozhovor vznikl v rámci e.on Ekofestival 2024 v Brně.
„Ekologie a ochrana životního prostředí mají ve společnosti často hanlivou podobu, ekoaktivisty si představujeme jako lidi s dredy, kteří žijí v jeskyni a nepoužívají deodorant. To chci svými videi změnit. Hejtři by byli nejradši, kdybych skončila, ale to jim nedaruju,“ říká greenfluencerka Rozárie Haškovcová, která na instagramovém profilu Shluk buněk natáčí informační videa o obcházení zákazu plastů, dopadu klimatické změny na pití kávy nebo o rychlé módě. Původně chtěla měnit věci jako politička. „Myslela jsem, že když máme data a fakta, tak je přece jasné, že uděláme to racionální rozhodnutí. Ale na stáži ve sněmovně jsem zjistila, že politika je iracionální. Nezáleží, nakolik tématu rozumíte, ale co si o něm myslí lidé,“ dodává.
„Z gastronomie už se stalo ve společnosti téma, které řešíme, je z něj dokonce clickbait. Už mě tolik nezajímá, co nového vzniká v Praze. Tam je můj přínos nulový,” říká herec a autor vlastní gastro mapy Lukáš Hejlík. „Jednou z největších kavárenských velmocí je Brno. Celý boom přišel s příchodem Baru, který neexistuje, díky němuž teď Brno existuje,” dodává.
„Někdy věřím, že sláva ke mně přišla náhodou a zase jednoho krásného dne odejde. Přestala jsem na tom lpět, tvořím teď velmi málo,” říká zpěvačka Nikola Mucha v rozhovoru, který vzniknul v rámci E.ON. Ekofestival 2024 v Brně. „Ženy to v hudbě těžší nemají, jsou ozdobou pódia. Kdybych byla kluk, tolik lidí na mou kapelu nechodí,” dodává.
„Je mnohem snazší udělat mleté maso, burgery nebo párky. Naše kultivované maso vydrží v reálu mnohem déle než to klasické, které je plné patogenů a problémových látek,” říká Roman Lauš ze společnosti Mewery, která vyvíjí kultivované maso. Rozhovor vzniknul v rámci E.ON. Ekofestival 2024 v Brně. „Netvrdím, že naše technologie spasí svět, ani to není jediná odpověď na problém s klimatem. Chceme nabídnout alternativu, která tolik nezatěžuje planetu,” dodává.
„Jsme v procesu přechodu, který je nezastavitelný. Obávám se, že je přehnaně rychlý, a že ještě nemáme schopnost vyrobit vodíková a elektrická auta v rozumné ceně pro zákazníka, aby to splňovalo jeho potřeby. Zapomněli jsme na prvopočátek záměru – omezovat CO2 emise,“ říká viceprezident pro výrobu v Toyota Motor Manufacturing Czech Republic Robert Kiml. „K cíli udržitelného autoprůmyslu nevedou jednoduché cesty. Ekologicky nejhorší je auto stojící v garáži,“ dodává Petr Kadera z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky. Rozhovor vznikl v rámci Global Goals Summit 2024, který pořádá Asociace společenské odpovědnosti.
„Nejudržitelnější je pestrost. Nuda pro mě začíná ve chvíli, když si v restauraci přečtu – vaříme z lokálních a sezónních potravin. Jsem si jistý, že většina z nich to nedělá, jedna taková položka v lístku neznamená, že tak opravdu vaří,“ říká autor projektu Gastromapa Lukáš Hejlík. Rozhovor vznikl v rámci Global Goals Summit 2024, který pořádá Asociace společenské odpovědnosti. „Jsem schopný nejíst do doby, než vím, že půjdu někam, kde mě to opravdu zajímá. Mám rád drzé projekty, které jdou proti proudu. I ke krajovým specialitám jde najít novou cestu a nemusí mě při tom nutně obsluhovat někdo v kroji,“ dodává.
„Nevím, jestli jsem optimista. Politici reagují na společnost a společnost se moc neposunula. Vždy jsou nějací lidé vytlačeni na okraj, ale zdravá komunita nad tím přemýšlí a snaží se je začlenit. V současnosti je třeba ramadán a od žádného politika jsem se nedočkal přání muslimům k svátku,“ říká Mikuláš Vymětal, evangelický farář specializující se na humanitární aktivity a péči o menšiny. „Část diskuzí o manželství pro všechny byla absolutně nepřijatelná, mám pocit, že jsme zůstali viset někde uprostřed skoku do skutečné svobody a rovnoprávnosti,“ dodává vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Rozhovor vznikl v rámci Global Goals Summit 2024, který pořádá Asociace společenské odpovědnosti.
„Musíme se ptát – opravdu toto jídlo patří do koše, nebo je to jenom zvyk? Příroda to nastavila tak, že většina částí potravin je jedlá a patří na talíř. Banánové slupky jsou vynikající a výživově hodnotné, ale společnost nás naučila, že je to odpad,“ říká šéfkuchař Vojtech Végh. Prošel řadou světových kuchyní, viděl nepřiměřené plýtvání jídlem a rozhodl se jít opačnou cestou. Založil první veganskou zero waste restauraci a snaží se změnit způsob, jakým přemýšlíme o jídle. „Gastronomie budoucnosti se podle mě vrátí k původní jednoduchosti potravin, než abychom vytvářeli něco, co tu ještě nebylo. Nedej bože, abychom jedli hmyz,“ dodává. Rozhovor vznikl v rámci Global Goals Summit 2024, který pořádá Asociace společenské odpovědnosti.
ODEMČENO: „Energetická krize obrovsky pomohla v tom, že je znát boom zájmu o financování udržitelných technologií. Téma udržitelnosti není tažené jen poptávkou a nabídkou, skutečně si uvědomujeme zásadní dopady, které by mohly na planetě nastat. Nemáme moc jinou cestu, i když ne vždycky nám za to veřejnost zatleská,“ říká Hana Kovářová z Komerční banky, předsedkyně Komise pro udržitelné finance. Rozhovor vznikl v rámci Global Goals Summit 2024, který pořádá Asociace společenské odpovědnosti.
Akce roku v udržitelnosti. Tak by se dal shrnout čtvrteční právě teď! Velké věci si zaslouží velkou pozornost. Zvlášťe, pokud jde o budoucnost celé planety. Zero waste, diverzita, zelené inovace nebo udržitelný fotbal – rozhovory s Lukášem Hejlíkem, Vojtechem Véghem nebo Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou. Summit pořádala Asociace společenské odpovědnosti ve spolupráci s DVTV.
„Když tady ekonomové a ministři financí posledních 10 let říkají, že důchod nebude takový, jako je dneska, tak je dobré na to zareagovat a začít se sám připravovat. My jsme k tomu byli vychovaní. Investice byly dřív skoro sprosté slovo, ale dnes je diametrálně jiný přístup k informacím, na YouTube jsou hodiny materiálů jak začít investovat. Mladší lidi by investování měli řešit, nejtěžší je na začátek přestat odkládat věci, začít a pokračovat v tom,“ říkají Tomáš a Adam Dunovští, autoři podcastu Brocast. V rámci speciální série Bořiči investičních mýtů reagovali na to, jestli věří tomu, že se o nás stát v důchodu postará. #komercnispoluprace Partner: XTB
„Muži více riskují, my ženy potřebujeme mít dostatek informací. Když už do něčeho dáváme peníze, tak potřebujeme mít jistotu, že je nevyhazujeme do koše, ale často si neuvědomujeme, že edukaci můžeme získat i v průběhu. Je dobré začít,“ říká Liliana Mikhnevich, moderátorka a autora pořadu Real Talk v dalším díle ze série Bořiči investičních mýtů. „Ženy vydělávají méně než muži a finanční nezávislost je pro ně pravděpodobně ještě důležitější. V rámci svých rozhovorů se často ptám na peníze, ale dostávám hejt, lidi to pořád berou jako něco neslušného, přitom peníze mají přímo vliv na kvalitu našich životů,“ dodává. Podle analytika XTB to vypadá, že investování je stále mužskou záležitostí, ale počet žen, které investují, neustále roste. #komercnispoluprace Partner: XTB
„V investování je vždy nějaké riziko, nárůsty podvodů jsou ve stovkách procent, napomáhají tomu technologie. Člověk se divokého západu nemusí bát, ale měl by o něm vědět. Fungují na to takové pranostiky našich babiček jako Ráno moudřejší večera nebo Víc hlav víc ví. Podívejte se na to, jestli se vám někdo nesnaží vnutit něco hned nebo neslibuje zázračné zhodnocení, nechtějte udělat z koruny přes noc milion, říká ekonom a člen NERV Dominik Stroukal v dalším dílu série Bořiči investičních mýtů. #komercnispoluprace Partner: XTB
„Děti by si měly předem určit, v čem mají silné a slabé stránky. A než se pustí do řešení úloh, je dobré každou otázku vyhodnotit z pohledu cena - výkon. Cermat otázky variuje, takže se nestačí podívat jen na otázky z předešlého roku,” radí lektor Tomáš Ficza, autor kurzu českého jazyka pro přijímačky na střední školy, který je nově dostupný na DVTV. „Přijímačky jsou trošku hlavolam. Nevím, jak moc je potřeba, aby každý deváťák znal čtrnáct druhů vedlejších vět. Cermat se ale snaží dávat do testů i ty užitečné dovednosti.”
„Pokud chcete zneužívat historii ve veřejném prostoru, musíte používat něco, co většina lidí zná. Takže použijete Hitlera nebo totalitu, aby si vás lidé vůbec všimli. Člověk je emoční tvor a i dějiny vnímá emočně,” říkají historik Michal Stehlík a publicista Martin Groman, autoři podcastu Přepište dějiny a také nové série o historii Československa, která je právě teď dostupná exkluzivně na webu DVTV. „Je tu až psychologický mýtus, že dějiny se nám dějí. Poláci nebo Maďaři se berou jako účastníci dějin, ale nám se dějí. Komunismus se nám v tomhle vidění prostě stal.”
„Nikdy nepřišla informace na 100 %, že syn bude žít. Nikdo vám neřekne, že teď už je to fajn, že teď už bude žít na věky věků, užíváme si ale, že jsme doma ve čtyřech všichni spolu,“ říkají Zuzana a Jiří Čapkovi, rodiče čtyřletého Martínka, který se narodil se závažnou diagnózou a prognózou pouze několika týdnů, maximálně měsíců. Ta se mu ale i podle lékařky z Dětského centra Veská Barbory Červíčkové podařila zvrátit. Martin odešel z Dětského centra Veská ve dvou letech a díky neustálé péči žije s rodinou doma a dělá pokroky. "Pokud by měl Martínek zemřít, vždy bude pro něj lepší zemřít za půl roku doma v rodinném milujícím prostředí, než za dva roky nebo pět let i v sebelepším zařízení,“ tvrdí lékařka, která se o Martina starala. DVTV je hrdá na to, že může poskytnout prostor své platformy pro sérii unikátních rozhovorů Nadace rodiny Vlčkových. Jde o vážné a důležité téma, které si zaslouží pozornost. Samotný obsah rozhovorů má v plné míře na starosti Nadace rodiny Vlčkových.
„Umíme jen extrémy. Dům zrekonstruujeme buď tak, že vypadá jako novostavba dokončená včera, anebo totální ruina, kterou punkově používáme. Neumíme nic mezi tím a zaostáváme v péči o věci, které už máme,“ říká propagátor architektury Adam Gebrian. Rozhovor vznikl ve spolupráci s E.ON Ekofestivalem. „Je obrovský rozdíl mezi projektem, který je ekologický, a projektem, který tak jenom vypadá,“ dodává.
„Po třech měsících přestal Martínek prospívat. Pro lékaře to byla záhada. Při krmení mu část jídla končila v plicích, nevěděli jsme, jestli se neudusí,” popisuje Tomáš Zatloukal boj o život svého syna, který se narodil s velmi vzácným genetickým onemocněním. Léčba, která by mu život zachránila, stojí sto milionů a pojišťovna její úhradu zamítla. „Upínám se k nové žádosti, protože vím, že cíl sbírky je ještě nepředstavitelně daleko. Martínek je neskutečně zlatej kluk a když ho zrovna nic nebolí, tak se pořád směje. A to nás drží.”
„S umělou inteligencí se staneme více kurátory než tvůrci, ale lidský prvek zůstane a budeme si ho vážit víc a víc. Po nástupu internetu lidé taky odmítali používat e-maily a chtěli radši chodit na poštu. Tohle je stejné, jen mnohem rychlejší a chytřejší,“ říká youtuber a technologický optimista Petr Mára. Rozhovor vznikl ve spolupráci s E.ON Ekofestivalem. „Buď se leknete, že vaše práce přestane existovat, nebo se naučíte využívat AI a budete v oboru nejlepší. Moje videa už by mohl točit avatar a vypadaly by věrohodně, ale byla by to větší nuda,“ dodává s úsměvem.