Dovolujeme si vás upozornit, že kanál Databoutique budeme postupně rušit. Podcasty Databoutique nově najdete již nyní v kanálu Odposlech. K jeho odběru se můžete přihlásit tady (https://open.spotify.com/show/2bn1ITACaGYisMat9C631v?si=b4288b7a52574605). „Pokud by Ukrajina ztratila přístup k Azovskému moři a Rusové jí uzmuli dalších 60, 70 nebo 100 tisíc kilometrů čtverečních, těžko můžeme mluvit o tom, že je to defenzivní vítězství. Byla by to porážka,“ říká Jan Kofroň ve druhém díle podcastu věnovanému současné situaci na ukrajinské frontě. V rozhovoru, který vede Josef Šlerka, se mimo jiné dozvíte, jakých územních zisků může Rusko reálně dosáhnout a co by znamenaly pro Ukrajinu. Jaké jsou možné scénáře konce války? Jaký vliv na další vývoj má západní vojenská pomoc? Jakou roli můžou sehrát americké prezidentské volby? A hrozí reálné riziko dalších ruských invazí na kontinentu? Stranou nezůstává ani taktika a stav obou armád - nasazení menších ruských jednotek, ukrajinské obtíže s koordinací či vliv terénu.
Dovolujeme si vás upozornit, že kanál Databoutique budeme postupně rušit. Podcasty Databoutique nově najdete již nyní v kanálu Odposlech, k jeho odběru se můžete přihlásit tady (https://open.spotify.com/show/2bn1ITACaGYisMat9C631v?si=b4288b7a52574605). "Je otázkou, zda pokud by USA řekly, že dál Ukrajinu podporovat nechtějí nebo že jejich podpora bude výrazně snížená, jestli by to v ten okamžik neznamenalo i konec evropské solidarity s Ukrajinou,” říká host dnešní epizody a odborník na vojenství a mezinárodní vztahy Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Nejnovější díl podcastu rozebírá, jaká je situace na současném bojišti i to, jaký je poměr sil mezi Ruskem a Ukrajinou. Jan Kofroň také vysvětluje, jakou roli v konfliktu hrají moderní technologie, jako jsou drony, a jak mohou ovlivnit průběh bojů. V neposlední řadě se dozvíte, jak Ukrajině pomáhá Západ. Proč jsou dodávky munice tak důležité? Jak ovlivňují bojeschopnost ukrajinské armády? A jak se liší taktika a ztráty obou stran konfliktu?V druhém dílu podcastu, který bude následovat za týden se budeme věnovat pravděpodobným scénářům konce krvavé ruské agrese.
O tom, jak vyhrál Peter Pellegrini volby a proč nikdo v kampani neudělal žádnou velkou chybu si povídal Josef Šlerka s politickým komentátorem Arpádem Soltészem a volebním sázkařem Michalem Sirovým. Vyhrál Pellegrini volby díky venkovu? Opravdu se nedalo odhadnout, že účast ve volbách bude tak velká? A ovlivní výsledky slovenských prezidentských voleb následující volby do Evropského parlamentu u nás či na Slovensku? Přihlaste se k odběru našeho newsletteru, kam vám každý týden zašleme přehled nejzajímavějšího 🎧 audioobsahu redakce investigace.cz. K odběru se přihlaste zde: investigace.ecomailapp.cz/public/subscribe/31/d06aafc5a31e5227c3d52534fd9d0c96
Začínající slovenské prezidentské volby slibují napínavý souboj mezi Petrem Pellegrinim a Ivanem Korčokem už v prvním kole. „Ivan Korčok je sice outsider, ale není bez šance,“ říká volební sázkař Michal Sirový v podcastu Data Bourique a vysvětluje, proč má Petr Pellegriny navrch a co by se muselo stát, aby volby skončily vítězstvím opozičního kandidáta. Rozebrali jsme v něm, co říkají o slovenských prezidentských volbách data těsně před prvním kole a jak jim rozumět. Proč věřit průzkumů veřejného mínění a být opatrný s výzkumy těsně po odvolení? Komu dají svoje hlasy voliči Štefana Harabina? A je pro Ivana Korčoka lepší, aby přišlo volit hodně lidí? Na otázky Josefa Šlerky odpovídal volební sázkař Michal Sirový. Další díly podcastů najdete na webu investigace.cz. Zajímají vás další podrobnosti? Přihlaste se k našemu newsletteru, kam vám každý týden zašleme doplňující obsah k epizodě našeho dalšího podcastu 🎧 Odposlechu. Nezapomeňte nás sledovat na Facebooku, Instagramu, Threads, LinkedInu a X.
Slovenské volby můžou dopadnout tolika možnými způsoby, že je těžké se v tom vyznat. Od toho, že v parlamentu mohou být jen 4 strany nebo taky 10 stran. Vyhrát může Progresivné Slovensko i SMER a přesto nemusí být vítěz voleb tím, kdo bude skládat vládu. Vyznat se v slovenském volebním guláši nám v novém vydaní Data Boutique pomůže profesionální sázkař Michal Sirový.
Projekt Společnost nedůvěry je světový unikát. Zkoumá totiž, jaké faktory rozhodují o tom, zda budete svět vidět skrze konspirace či nikoli. Výzkum byl proveden na vzorku téměř 4 000 respondentů a zaměřil se na jejich postoje ke dvaceti různým konspiračním teoriím. Vznikl ve spolupráci Českého rozhlasu, akademiků ze skupiny SYRI a serveru investigace.cz. Cílem bylo prozkoumat široké spektrum konspiračních narativů a neomezovat se přitom jen na vybrané typy, jako jsou dezinformace o covidu nebo ruská propaganda. Výzkum ukázal, že klíčovým faktorem pro vysvětlení víry v konspirace je důvěra či nedůvěra ve společenské instituce a systém. Čím nižší důvěru ve společnost člověk má, tím pravděpodobnější je, že bude konspiračním teoriím věřit.
V dalším díle podcastu Data Boutique pokračujeme s Janem Kulveitem v debatě o umělé inteligenci. Tentokrát se hlouběji zaměříme na schopnost AI samostatně jednat, tedy na koncept známý jako ‚agentnost‘. „Zjednodušeně by se dalo říct, že agent je v systému aktivní činitel, který něco chce nebo má nějaké cíle. Takhle to zní jednoduše, ale pak přijde zajímavý problém – definovat to nějak přesněji,“ popisuje výchozí situaci debaty náš host.
S výzkumníkem Karlem Gargulákem z PAQ Research jsme si v novém podcastu Data Boutique povídali o současné situaci českého školství, zejména toho středního. Díky výraznému převisu poptávky nad nabídkou středních škol všeobecného vzdělávání letos zažívají tisíce dětí zásadní zklamání. Vzdělané a talentované děti nyní poznávají, že ani jejich snaha a inteligence nejsou dostatečnými předpoklady pro přijetí na vysněnou střední školu. Školský systém totiž nemění svou strukturu nabídky. Ta zůstává téměř stejná už skoro 20 let. Stát přitom své odhodlání změnit tuto situaci deklaroval již několikrát. Včetně opakovaného příslibu, že propojí školy a trh práce. Proč se reformy nedaří uskutečnit? Kdo všechno ovlivňuje současný stav a proč by se měl stát nyní zaměřit především na podporu rodičů? O tom všem je dnešní podcast.
Jak fungují velké jazykové modely a jak je sladit se zájmy člověka? To je hlavní téma nejnovějšího dílu podcastu DataBoutique, v němž zpovídáme odborníka na umělou inteligenci z Centra teoretických studií Univerzity Karlovy Jana Kulveita. V podcastu se mimo jiné dozvíte, proč dnes už nemůžeme jednoduše mluvit o programování pokynů pro AI a místo toho čím dál častěji hovoříme o tzv. „AI Alignment“ (sladění AI s lidmi). Kulveit také vysvětluje, proč sice víme, jak je systém naprogramován, ale nevíme, co všechno umí.
„Ať markeťáci dělají reklamu na Fidorku, nebo politickou kampaň, měli by se přiznávat k tomu, co dělají,“ tvrdí David Klimeš v souvislosti s posledními prezidenskými volbami. Česká republika si za prezidenta zvolila Petra Pavla, jeho výhře ale předcházela drsná a chaotická kampaň Andreje Babiše. To mimo jiné rozebírá Josef Šlerka v poslední epizodě mimořádné podcastové série spolu s politoložkou z Masarykovy univerzity Lenkou Hrbkovou, novinářem Davidem Klimešem, volebním sázkařem Michalem Sirovým a sociologem Danielem Prokopem.
„Petr Pavel vede podle průzkumů o 16 % bodů. V Evropě se ještě nestalo, aby takový náskok stáhl volební protivník za měsíc, natož za týden,“ tvrdí Michal Sirový. Česká republika stojí před druhým kolem prezidentských voleb, které proběhne již tento víkend. O tom, jak dopadlo první kolo a co nás čeká v kole následujícím, společně hovoří v mimořádné podcastové sérií Josef Šlerka s politoložkou z Masarykovy univerzity Lenkou Hrbkovou, novinářem Davidem Klimešem, volebním sázkařem Michalem Sirovým a sociologem Danielem Prokopem.
Českou republikou rezonuje nadcházející volba nové hlavy státu. Tématem se zabývá i Josef Šlerka ve své mimořádné podcastové sérii. S politoložkou Lenkou Hrbkovou z Masarykovy univerzity, novinářem Davidem Klimešem, volebním sázkařem Michalem Sirovým a sociologem Danielem Prokopem z výzkumné organizace PAQ Research, hovořili například o nových okolnostech nadcházející volby a dynamice, kterou vytvářejí tři vedoucí kandidáti.
„Máme něčeho málo a zároveň to všichni potřebujeme. Protože je toho málo, je to drahé. Otázka proto zní, jak pomoci lidem, kteří na to nemají.“ Těmito slovy popisuje v našem podcastu ekonom Filip Pertold výchozí situaci současné energetické krize. Podle jeho názoru by jeden z klasiků ekonomie, Milton Friedman, poradil české vládě, aby neřešila cenu energií, ale soustředila se na pomoc lidem, jimž hrozí pád do neudržitelné chudoby. Cena je totiž důležitým nositelem informací o situaci na celém trhu. Primárním dopadem a projevem probíhající energetické krize je prudký růst cen prakticky všech forem energie. Proč zvolila naše vláda právě zastropování cen energií i přesto, že měla v rukou celou řadu možností? A proč jsou vítězem vládního řešení především distributoři energie, jako je ČEZ? To se dozvíte v našem aktuálním podcastu. Rozhovor s ekonomem think tanku IDEA Filipem Pertoldem moderuje datový analytik investigace.cz Josef Šlerka.
Pravdivost dezinformací a konspirací nezajímá ani ty, co je vytvářejí, ale ani ty, co je konzumují. Jejich smysl musíme hledat v lidské reakci na strach a obraně před ním. A stejně jako dezinformace nelze postavit na faktech, nelze je fakty vyvrátit. Tvrdí to host dalšího dílu podcastu Data Boutique, psycholog masových komunikací Peter Lelovič. Moderuje datový analytik investigace.cz Josef Šlerka.
Ceny energií prudce rostou. Inflace stále stoupá. Postihuje ale začínající ekonomická krize všechny stejně? A jsou přijatá vládní opatření dostatečná, nebo jen pomohou dál roztáčet spirálu inflace? Jsou dnes ohroženy i skupiny obyvatel, které se dříve těšily jistotě? Nejen o tom je dnešní vydání datového podcastu Data Boutique s Danem Prokopem nad výzkumem agentury PAQ research Život k nezaplacení. Moderuje datový analytik investigace.cz Josef Šlerka.
Role expertů ve společnosti stále roste. Svými názory plní média ať jde o pandemii, nebo invazi do Ukrajiny. Často jejich expertizy rozhodují o tom, na čí stranu se soud přikloní. Jenže i experti mají své limity a ne vždy je důvod jim věřit. O tom, jak s jejich názory správně zacházet a kdy se mít před nimi na pozoru, jsme mluvili v novém vydání podcastu Data Boutique. Hostem je genetička, forenzní bioložka a propagátorka bayesovské statistiky Halina Šimková. Moderuje datový analytik investigace.cz Josef Šlerka.
Počty uprchlíku z válkou zasažené Ukrajiny v Česku stále rostou. Podle řady odhadů se zdá, že jejich konečný počet se bude pohybovat mezi 300.000 až 500.000, přičemž jde především o ženy a děti. O tom, jak se na zvládnutí migrační vlny připravit, hovoří Josef Šlerka s Danem Prokopem, který zastřešuje výzkum pořádaný agenturou PAQ Research a Českými prioritami právě na toto téma. Hlavními tématy rozhovoru jsou ubytování, přístup na pracovní trh a vzdělávání.
Hostem dnešního dílu je sociolog Daniel Prokop, který posluchačům představuje nový projekt zvaný Mapa vzdělávání. Spolu se svými kolegy vytvořil v rámci tohoto projektu detailní analýzu úspěšnosti a neúspěšnosti vzdělávání na základních školách v České republice. Výzkum ukazuje, že neúspěšné vzdělávání není problém jen chudoby a bývalých Sudet, jak si často myslíme, ale také nedostatku sociálního a kulturního kapitálu a vnitřních periferií. O tom, jak z toho ven a kolik tím můžeme všichni získat, si povídá Daniel Prokop s datovým analytikem investigace.cz Josefem Šlerkou.
Dnešním podcastem startujeme pravidelné pořady o datech, datařích, zajímavých projektech a datových vhledech. Pod hlavičkou Data Boutique se jim budeme věnovat zpravidla první čtvrtek v měsíci. Dnes byli našimi hosty Sarah Komasová z agentury STEM a Jakub Krafka ze společnosti Datlab. Povídali jsme si o jejich novém datovém projektu Kde je dobře? Ten přináší ucelený datový přehled více než 160 kritérií týkajících se všech obcí České republiky. Návštěvník webu tak uvidí, v jakých oblastech si jeho obec vede lépe či hůře v porovnání se zbytkem země. Ke srovnání jsou připraveny i údaje o celkem jedenácti dimenzích, jakými jsou například vzdělání, zdravotnictví, demografie, ale také kriminalita, bydlení či infrastruktura. V podcastu se dozvíte nejen to, odkud data pocházejí a proč autoři projektu vybrali právě tyto údaje, ale třeba i to, že informace o odpadech chrání úřady skoro jako státní tajemství. Pro případ, že by vám nestačilo uživatelské rozhraní, si můžete všechna data stáhnout a pracovat s nimi na vlastních datových analýzách.
V předchozích dvou dílech ODPOSLECHU jsme vám v rámci neoznačené minisérie ukázali, že dělat novináře není vždy tak úplně snadné. Zejména pokud děláte investigativní žurnalistiku. Jistým lidem vaše práce může vadit a ti se pak mohou snažit vás všemožně umlčet. Kromě již zmíněných způsobů, jak umlčet novináře a potlačit svobodu tisku, existuje ještě jeden, velmi hojně využívaný způsob - tzv. žaloby SLAPP. V první části tohoto podcastu se dozvíte, o co jde a jak to funguje. V té druhé vás čeká rozhovor se Stevanem Dojčinovičem, šéfredaktorem srbského Kriku, který momentálně čelí 9 takovým žalobám najednou.