Design do uší

Tomáš Zadák a jeho tým studia Ler stojí za brandingem řady značek a institucí. Pracují například pro pivovar Clock, čokoládovnu Carla, Univerzitu Hradec Králové nebo Opočenskou zmrzlinu. V podcastu Design do uší otevřeně promluvil o nedávné „kauze“ nelicencovaného písma, které použili v identitě Vlastivědného muzea Olomouc (VMO). „Bylo to velké nedorozumnění. Situaci jsme začali okamžitě řešit,“ řekl s omluvou zakladatel královéhradeckého studia.

„Myslela jsem si, že sama postavím web s e-shopem, a byla jsem přesvědčena i o tom, že když přeci prodávám kvalitní produkt, žádný marketing nepotřebuji,“ popisuje své začátky Terezie Täubelová, zakladatelka české značky mimořádně kvalitních peřin Marieli. Naivitu však brzo vyměnila za profesionalitu a osobní přístup ke svým zákazníkům. „Jejich pozitivní reakce mě neuvěřitelně nabíjejí,“ říká. Nejen o jejich příbězích, ale i původu svých produktů se rozhovořila v podcastu Design do uší.

Do dalšího dílu našeho podcastu přijal tentokrát pozvání designér a student Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni, který má za sebou řadu velkých úspěchů v Česku i zahraničí. Naposledy zaujal svým designem ikonické Alfy Romeo 155, s nímž vyhrál mezinárodní studentskou soutěž DTM Evoluzione v Janově.

„V dnešní době je lehčí s ilustrací začít, ať už kvůli technologiím, nebo množství zakázek, zato je obtížnější se prosadit. Konkurence je v tomto oboru velká,“ reflektuje Lukáš Tomek, polovina ilustrátorského dua Tomski & Polanski, který přijal pozvání do našeho podcastu. V něm probíráme například absenci ilustrace ve státním sektoru nebo toleranci, která je dle něj v komunikaci s klienty nezbytná.

Jak dlouho trvá proces návrhu nového modelu ponožky? Jaké mívá pocity, když oslovuje nového designéra? Jaký model je nejtěžší na výrobu? Na tyto a další otázky odpovídal během Czechdesign podcastu po skončení letošního Designbloku Salvátor Soška, zakladatel ponožkárny ferdinand.

Do 31. března 2023 můžete podávat přihlášky do Mezinárodní designové soutěže Model Young Package, která vstupuje do dalšího ročníku se zásadními změnami. Jakými hlavními proměnami soutěž prošla, se dozvíte v novém dílu Czechdesign podcastu, ve kterém jsme zpovídali projektového leadra soutěže Radima Nového a předního obalového designéra Jana Činčeru, který je se soutěží spjatý od jejího úplného začátku, a to od roku 1996, jako předseda odborné poroty.

„Liberec je pro mě učebnicí všech možných chyb, kterých se může člověk v městském plánování dopustit,“ hodnotí kriticky liberecký urbanismus Osamu Okamura, architekt, přednášející a děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Z chyb druhých se lze ale i mnohdy přiučit, a učební potenciál svého působiště fakulta využívá naplno. Studenty zapojuje do reálných zadání a své návrhy mají možnost konzultovat se samotnými investory nebo obyvateli. Více o specifičnosti studijních oborů, mezi něž patří Architektura a urbanismus a Výtvarné umění se specializací na veřejný prostor – jako jediný takto definovaný obor v České republice –, se dozvíte v dnešním díle Czechdesign podcastu.

„Mám jasně vytyčené cíle, kterých chci dosáhnout, a myslím hodně dopředu,“ říká designér a sklářský výtvarník František Jungvirt, který má i přes svůj nízký věk na svém kontě dlouhou řadu realizací a spoluprací. V prvním poprázdninovém dílu našeho podcastu jsme si s ním povídali o tom, jak moc pro něj byla důležitá osobnost Ronyho Plesla, co vnímá jako zlomový bod své kariéry a jak se staví k otázce udržitelnosti ve sklářství. Dílem vás provází moderátorka a šéfredaktorka magazínu Czechdesign, Veronika Pařízová a spolumoderátor David Karásek, šéf firmy mmcité.

Značka Qubus slaví 20. výročí od svého založení. Proto hosty Czechdesign podcastu nebyl nikdo jiný než designéři Jakub Berdych Karpelis a Josef Tomšej, kteří v současné době tvoří jádro studia Qubus. S naší šéfredaktorkou Veronikou Pařízkovou rekapitulovali předešlé dvě dekády, během kterých vznikala řada ikonických prací, ucelených kolekcí a produktů. Jako obvykle položil pár otázek i David Karásek.

„Písmo je systém, který musí fungovat dohromady,“ říká studio Displaay, konkrétně jeho zakladatelé, grafičtí designéři a typografové Martin Vácha a Daniel Quisek, kteří přijali pozvání do dalšího dílu našeho podcastu. V něm s námi probrali své řemeslo do detailu.

I ve 24. díle našeho Czechdesign podcastu uslyšíte od mikrofonu dva známé hlasy – moderátorku a šéfredaktorku v jedné osobě Veroniku Pařízkovou a spolumoderátora Davida Karáska. David tentokrát usedel jako host, coby úspěšný podnikatel, šéf firmy mmcité a v neposlední řadě uznávaný designér. Co by David Karásek, oceněný jako Podnikatel roku 2022, za svou éru působení v mmcité udělal jinak? A považuje rozchod se svým obchodním partnerem a spoluzakladatelem Radkem Hegemonem za osobní prohru?

„Absolventi průmyslového designu by měli mít pokoru a nehnat se jen za slávou. Důležité je řemeslu opravdu propadnout, potlačit ego a spolupracovat v týmu,“ říká šéf studia Egoé Richard Vodička, který byl hostem 21. dílu Czechdesign podcastu. Řeč bude převážně o průmyslovém designu, v jehož vodách se Richard pohybuje řadu let a má na něj množství neotřelých pohledů.

„Zkombinovat práci v zahraničí s prací designérky bylo něco, co jsem si nepředstavovala ani v těch nejdivočejších snech. Byla jsem za tu nabídku nesmírně ráda. Když jsem se vracela zpátky do Prahy, dost mě to mrzelo,“ popisuje své zkušenosti s londýnským působením u české firmy Lastvit produktová designérka Linda Procházka, jež na letošním Designbloku zaujala svou kolekcí svítidel Moonlight.

„Snažím se s každým mluvit na rovinu, nevyhýbám se střetům, když je to potřeba. Důležité pro mě je mít vyčištěný vzduch. Jednám takto ve svém studiu, v Moseru i mezi svými přáteli,“ říká Jan Plecháč, přední český designér, který od minulého roku působí jako kreativní ředitel české sklárny Moser.

Místo kreativní ředitelky značky Rückl obsadila ve složité době, kdy sklárny čelí extrémnímu navyšování energií, jež bylo pro mnohé likvidační. Nejen o tomto tématu, které je v Rücklu stále aktuální, jsme si povídali s Kateřinou Handlovou, absolventkou UMPRUM a jednou z hlavních designérek české sklárny Bomma, jež dříve pracovala i pro značky Lasvit nebo Swarovski.

„Obecně se bojím projektů, co lze dělat jen srdcem. Nerad bych do takového projektu vstoupil. Myslím si, že vždy musí jít o kombinaci srdce a rozumu,“ říká Tomáš Trnka, vizionář a člověk, který se snaží dostat vkus a estetiku tam, kde mnohdy chybí.

„Design by měl být dostupný,“ říká Anna Marešová, která před deseti lety založila oceňované stejnojmenné studio. Právě u příležitosti jeho kulatých narozenin jsme si Annu pozvali k nám do studia a povídali si s ní o tom, jaké byly milníky její cesty k tomu stát se etablovanou designérkou.

Letní prázdninová edice našeho Czechdesign podcastu představí hosta světového uznání. Pozvání přijal sklářský designér Rony Plesl, pro kterého byl poslední rok vůbec plodným obdobím. Do konce září vystavuje v rámci slavného benátského Biennale Arte a zajímavá nabídka přišla i ze strany českého předsednictví v Radě Evropy, pro něž vytvořil protokolární dary v podobě karafy a dvou sklenic. Užívá si Rony neustálou mediální pozornost, jak finančně nákladná výstava v Benátkách byla a co si od ní výtvarník slibuje? Dozvíte se v srpnovém vydání.

Grafická designérka a ilustrátorka, také stále studentka Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace na UMPRUM v Praze Soňa Juríková byla hostem Czechdesign podcastu. Za svou krátkou působnost sklízí Soňa nebývale velkou pozornost. Není divu. Je autorkou nové podoby slabikáře, hojně citovaných a sdílených emotikonů pro Čechy nebo čerstvě představené vizuální identity Městského muzea v Lanškrouně. Kromě zkušeností na UMPRUM a jejího budoucího směřování jsme se Soni zeptali, zda by měla mít Praha a její městské časti jednotnou vizuální identitu, jaké emotikony by vytvořila pro grafickou obec nebo jak náročnou přípravu učebnice vyžadují.

Ve 22. díle Czechdesign podcastu uslyšíte rozhovor s mladým designérem ukrajinského původu Ihorem Sabadoshem, který stojí společně se svojí partnerkou Sárou Matysovou za oceňovanou značkou IHOR. S Ihorem jsme probírali otázky vztažené k aktuální situaci na Ukrajině, ale i témata ekologie a udržitelnosti, hledání tradice či smyslu designérské práce.