Echo Podcasty

Češi na sebe rádi a s gustem zahlížejí a hodnotí sami sebe velmi kriticky. Kdy jindy než na Vánoce si proto připomenout, že jiní nás mohou vidět pozitivně, mít nás rádi a obdivovat se nám. Proč vlastně? Obzvlášť pozoruhodné je takové hodnocení, když nás má rád někdo, kdo ani není migrant a kdo sem pravidelně několikrát za rok přijíždí ze zahraničí jenom a právě proto, že nás má rád. K takovým lidem patří Lužičtí Srbové, náš nejbližší národ. O lásce k Čechům a Moravanům hovoří bratři Lukáš a Jakub Novosadovi v nové epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované s ředitelem střední školy v obci Slepé, s hasičem, náčelníkem lužickosrbského Sokola i velkým sportovcem Janem Hrjehorjem (neboli, jak sám říká, česky Honzou Řehořem).Ten bratrům vysvětlí, že národní obrození u našich sousedů vlastně není u konce, čehož dokladem je to, že intenzivně usiluje převzít z češtiny do lužické srbštiny některá slova, aby ji obohatil, zjednodušil, zbavoval německého vlivu a dále poslovanšťoval. „Moc se mi líbí, že při přímém přenosu sportovního vysílání říkáte, že je to živě. Nebo když ztlumíte telefon, říkáte, že si dáváte letadlo. To musím prosadit. Nebo běžky, protože lužickosrbsky jsou názvy těchto lyží nemožně dlouhé.“ Zato najít, zda lužická srbština nějak obohatila češtinu, se ukazuje být složité. „Možná by to mohl být poliwanc,“ říká Jan. „Jenže to je typ koláče, který u nás nemáme, takže bychom se napřed museli naučit ten koláč,“ podotýká Lukáš.Proč nás Jan má rád? „Protože všichni mí čeští přátelé jsou jako slunečnice. Všichni jste dobrotiví, všichni jste pokorní.“ Lukáše toto hodnocení překvapí, naopak Jakub mu přitaká: „To jsem rád, že tohle slyším, a zároveň nerad, protože když chci Čechy přiblížit balkánským Slovanům, tak nevím, jak to přeložit. V našem smyslu jižní slovanské jazyky pokoru nemají a nepoužívají, to slovo tam zní jako ponížení, ne jako chvála, natož jako něco kladného.“V další části Jan Hrjehor přibližuje svoje české zážitky s českými biatlonovými reprezentanty či vyjasňuje rozdíl mezi českou a moravskou povahou, což Lukáš k nelibosti Jakuba a režiséra pořadu Ondřeje Markuse Zemana poněkud rozporuje. (Zřejmě marně.) Na závěr epizody Lukáš s Janem přesvědčují Jakuba, kdysi schopného fotbalistu, že by stálo za to podpořit Lužické Srby v jejich národním vývoji a naučit je sport, v kterém by se nehlídce na Němce mohli stát světovou špičkou, přestože zatím tento sport vůbec neznají – a to je nohejbal. Aneb konečně podcast, který nezůstává u slov a neváhá vydat se do akce.

Česká ekonomika podle předsedy odborového svazu KOVO Romana Ďurča není v takové kondici, jak ji ve své bilanční zprávě popisoval bývalý premiér Petr Fiala. „Číslo 2,5 procenta vypadá hezky, ale ekonomiku dnes táhne hlavně domácí spotřeba. Když se podíváme na průmysl, zejména ten energeticky náročný, podniky v dobré kondici nejsou,“ říká Ďurčo.Podle odborů český průmysl ztrácí konkurenceschopnost nejen v rámci Evropské unie, ale i globálně. „Mimo Evropu jsou ceny energií třetinové. Tomu se prostě konkuruje strašně těžko,“ upozorňuje. Kriticky vnímá i rozdíly uvnitř EU, především vůči Německu, které podle něj své firmy masivně podporuje. „Jsme na jednotném trhu, ale podmínky jednotné nejsou.“Za jeden z klíčových problémů považuje vývoj mezd. Přestože se reálné mzdy statisticky zvyšují, podle Ďurča to lidé zatím nepociťují. „Reálné mzdy se ještě nedostaly ani na úroveň roku 2019. Lidé se dnes mají hůř než před covidem,“ říká šéf KOVO.Odbory zároveň kritizují podobu zelené transformace. Podle Ďurča hrozí, že příliš rychlé zpřísňování emisních pravidel poškodí evropský průmysl. „Pokud má Evropa dekarbonizovat, musí zároveň průmysl podpořit. Jinak se výroba přesune mimo EU,“ varuje.Navzdory kritice zůstává Ďurčo opatrným optimistou. „Česká republika je krásná země a má obrovský potenciál. Bez levnějších energií a skutečného sociálního dialogu se ale průmysl motorem růstu znovu nestane,“ uzavírá.

Termín „sarajevské safari“ je sice znám několik desetiletí, ale znovu se připomněl v poslední době. Znamená komerční vraždění za bosenské války v devadesátých letech, kdy Srbové umožňovali bohatým cizincům přijet do Sarajeva a za peníze si zastřelit dospělého, za příplatek dítě, zdarma jako bonus starce. Znovu se termín objevil teď, kdy událost začala prošetřovat italská prokuratura a kdy se současně znovu objevilo obvinění srbského prezidenta Aleksandra Vučiće, že se těchto událostí účastnil. Bratři Jakub a Lukáš Novosadovi ovšem tuto tezi v novém díle svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované problematizují: podle Jakuba je to klasický spin, který má odvrátit pozornost od aktuálních velkých problémů Srbska, jež čelí nebývalé energetické krizi.To je totiž tak: jediná srbská rafinerie NIS už vlastně není srbská, neboť její většinu Srbové dávno prodali Rusům. To se ovšem nelíbí Američanům, kteří Srbsku dali ultimátum, dokdy musejí rafinerii odkoupit zpět, znárodnit ji nebo pro ni najít jiného kupce, než na Srbsko (respektive rafnierii) uvalí sankce. Ultimátum ovšem vypršelo na začátku prosince, a protože se nestalo nic, rafinerie nesmí vyrábět (taky nevyrábí) a Srbsko jede ze svých energetických zásob. Leč ty mu docházejí, takže hrozí, že uprostřed zimy nebude mít země plyn, benzín ani naftu. Prezident vytváří kouřové clony v podobě vděčných mediálních kauz, aby překryl tento průšvih. Znárodnit podnik ale odmítá, protože by to byl příliš komunistický prostředek. Takže jak situaci shrnuje Jakub: „Srbsko je v aktuní energetické krizi, kterou nemá jak vyřešit.“Zdá se, že Srbové bláhově čekali na to, že se Američané nějak dohodnou s Ruskem na míru nebo příměří v Ukrajině, sankce se zruší a věc se tak vyřeší sama. To se ale nestalo. Proto Vučić přišel s novým řešením: počkat dalších padesát dní. Nezůstává však pouze u tohoto nápadu: při návštěvě v Bruselu navrhl, aby do Evropské unive vstoupily všechny nečlenské země západního Balkánu společně (Srbsko kdysi bylo premiantem, za poslední desetiletí však nevyřešilo jedinou přístupovou kapitolu, takže se bude jenom dívat, jak za dva roky do EU vstupuje Černá Hora – její prezident ostatně do Srbska v reakci na Vučićovo vystoupení ironicky vzkázal, že jeho nápad je skvělý a že se tedy v Bruselu spolu uvidí za dva roky.)Ještě jinak se v Srbsku pokoušeli zavázat si Američany a vyřešit svůj energetický problém: totiž odprodat jim symbol svého ponížení z devadesátých let, budovu generálního štábu v centru města, kterou bombardovalo NATO a která tam poškozená stojí jako památník dodnes. Plánem bylo prodat dům firmě Donalda Trumpa, která by na jeho místě vystavěla2 / 2luxusní hotel, čímž by se uvolnila pozice rafinerie. Jenže i z toho sešlo: Američané vzkázali, že sankce platí, následně Trumpův zeď Jared Kushner, který se o obchod stará, oznámil, že z tohoto byznysu neude nic (v době natáčení epizody ještě nebyla informace známa).Dozvíte se ale další fóry: jak jel Aleksandr Vučić bez ohlášení do Ameriky na party amerického prezidenta a zda mu to vyšlo, anebo ne, anebo jak v Bělehradě přes noc byla tajně zbourána celá městská čtvrť, aby na jejím místě mohly vyrůst luxusní rezorty. Zkrátka podcast, který uvádí věci do nových souvislostí.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czPoslední Echo Porada roku 2025 je bilanční. Tereza Matějčková, Jiří Peňás a Daniel Kaiser se setkali nad svými rozhovory z vánočního dvojčísla. „Postava otce je v centru západní kultury a když se nyní ten status proměňuje, tak se proměňuje celá kultura,“ uvozuje Matějčková svůj rozhovor s historikem Augustinem Sedgewickem o jeho knize Fatherhood.Hokej je u nás nejpolitičtějším sportem, nejpozději od mistrovství světa v roce 1969, kdy si někteří českoslovenští hokejisti na dresu přelepili rudou hvězdu a porazili sovětský tým. „Oslavné nepokoje v centru Prahy a následné represe režimu de facto ukončily pražské jaro,“ říká Jiří Peňás, který si nejen o tom povídal s českou hokejovou legendou Jiřím Holíkem. Snese liberální demokracie srovnání s pozdním komunismem? Polský filozof Ryszard Legutko v rozhovoru s Danielem Kaiserem jistou podobu vidí. A co podle komentátorů Týdeníku Echo přinese rok 2026.Podcast moderoval Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Křesťanský příběh: proti otrockému „updateování“„Už to, že chce zavádět novoty, jej odsuzuje k neumění,“ píše Robert Walser v Nočních myšlenkách. Nejsme v době, která nás neúnavně vyzývá k inovaci, originalitě, „updateování“ všichni odsouzeni k neumětelství? Křesťanství nese jinou novinu. Nenabízí únik z proměny ani rezignaci na růst, ale jiný rytmus: vedle výzvy k překonávání klade důraz na věrnost, na ochranu dobrého počátku, který v sobě každý člověk nese a nikdy zcela neztrácí, byť by to usiloval sebevíc.„Narodilo se nám dítě“ neoznamuje další originální novinku, nýbrž událost, v níž se uprostřed starého rodí nové. Křesťanský příběh zná novost, kterou neváže na přerušení či destrukci minulosti. Nové vzniká opakováním, návratem, prohloubením. Ježíš cituje Starý zákon, ale právě tímto opakováním otevírá něco, co tu ještě nebylo.Smyslem Vánoc není útěk vpřed ani revoluční přetržení starého, nýbrž objevení nového počátku uvnitř příběhu, který už žijeme. V nás, rodinách, v tom, co vlastně dobře známe. Nový začátek není za horizontem budoucnosti – vzniká zde a nyní, jako jediné a zároveň největší dobro, které máme.I. Vánoce jako narušení času [úvod až 13:45]II. Když lidé nedrží tempo [13:45 až 32:00]III. Podoby technologické spásy [32:00 až 53:50]IV. Proti nedůstojnému updateování [53:50 až 01:05:05]V. Nesem vám noviny [01:05:05 až konec]BibliografieHannah Arendtová, Vita activa, Praha: OIKOYMENH, 2007, str. 322.Ivan Dubský, Questio temporis, Praha: Torst, 2024, str. 49.Thomas Fuchs, „O bezútěšnosti optimalizace a radosti z nesnází“, in: Tereza Matějčková, Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, Praha: Echo Media, 2023, str. 282–292.Thomas Fuchs, Verteidigung des Menschen: Grundfragen einer verkörperten Anthropologie, Berlin: Suhrkamp Verlag, 2020.Ray Kurzweil, The Singularity Is Near: When Humans Transcend Biology, New York: Viking Books, 2005.Karl Löwith, Dějiny a význam dějin, přel. Tomáš Suchomel, Praha: OIKOYMENH, 2022.Chris de Stoop, Kniha Daniel, přel. Veronika ter Harmsel, Praha: Argo, 2025.Chris de Stoop, Proč si nevážíme půdy, která nás živí? Proč si nevážíme půdy, která nás živí, in: EchoPrime, 14. 8. 2025, https://www.echoprime.cz/a/Hg6rZ/proc-si-nevazime-pudy-ktera-nas-zivi

Blíží se Vánoce a s nimi i otázka, v jaké kondici je český knižní trh. Proč u nás ubývá čtenářů a co na tom mohou změnit školy, knihovny nebo nové formáty jako audioknihy? Pozvání k debatě přijali ředitel nakladatelství Albatros Václav Kadlec, vedoucí edice angloamerických autorů v nakladatelství Argo Petr Onufer, ředitel nakladatelství Host Tomáš Reichel a Martin Vopěnka, předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů a zakladatel nakladatelství Práh.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czBude, nebo nebude obětován Filip Turek? „Nezpochybňuju, že je nemocný, ale kdyby se měl setkat s prezidentem, určitě to šlo zařídit. Zdá se mi, že se tahle situace využila, aby se do vyjednávání vnesla nová dynamika. A já ji zatím nejsem schopná číst,“ říká Tereza Matějčková.Má se v politice moralizovat? „Podle mě neexistoval žádný důvod, aby Petr Pavel Turka nejmenoval. Společnost je rozdělená, pro některé přijatelný je, pro jiné ne. Proto se máme držet zákona. A k žádnému porušení zákona ze strany Turka nedošlo,“ soudí Dalibor Balšínek.„Co vím, tak Filip Turek ministerské křeslo pojímal jako odrazový můstek pro kandidaturu na prezidenta. Že mu tenhle úřad dodá státnickou auru a v příštích volbách by kandidoval proti Pavlovi. Pokud si prezident nebo jeho okolí uvědomuje, že Turek je jeho potenciální rival, pak by to byl souboj dvou konkurentů,“ říká Daniel Kaiser.Co obnáší nová bezpečnostní strategie Spojených států? Kolikrát je v ní obsaženo slovo bůh? A blíží se civilizační zánik Evropy?Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Slezsko ani Moravu nemůžeme vnímat jako samostatné zeměUtajenou naší sousední zemí je Slezsko. Ač kdysi patřilo ke Koruně české, takže bylo součástí českého státu, ačkoli Vratislav bývala druhým největším českým městem, je to všechno pryč. Dnes o dějinách této veliké země ani o její současnosti mnoho nevíme. Ostatně je to vůbec ještě samostatná země? Anebo už tak o ní uvažovat nemůžeme? Nejen o tom hovoří v nové epizodě podcastu Hej, Slované Lukáš Novosad se svým hostem, polonistou a autorem dosud jediného průvodce po Slezsku Pavlem Trojanem.Polské Slezsko, tak se v úvodu zmíněná kniha jmenuje. Je toto vymezení nutné? A specifikují Poláci a Slezané nějak české Slezsko? „Obvykle Poláci netuší, že u nás nějaké Slezsko leží. Stejně tak vymezení polské Slezsko není přesné, protože stále ještě jsou ve Slezsku německé minority,“ podotýká k tomu Pavel Trojan. A doplňuje, že slezština je skutečně plně svébytný jazyk, nezvyklý. „Umím česky, polsky, německy, přesto jsem byl překvapen, jak málo se v tom jazyce chytám.“ Ostatně Slezané usilují o to, aby jejich řeč byla uznána za samostatnou.To je ovšem v Polsku problém: Slezsko bývá označováno jako území, které se usiluje od zbytku Polska trhnout – ostatně také letos v kampaních před prezidentskými volbami s touto kartou někteří kandidáti hráli. „Je to nesmysl, Slezané usilují nanejvýš o kulturní autonomii. Zároveň ale platí, že o Slezsku už dávno nemůžeme hovořit jako o samostatné zemi. Na to s ní dějiny příliš třásly na všechny strany. Byla česká, německá, teď je polská.“ Aby tuto svou tezi dokreslil, líčí Trojan své dávné plány vytvořit průvodce po vojenských opevněních ve Slezsku. „Na tom si najednou uvědomíte, že některá tvořili Němci proti Polákům. Čili historie tam je prostě složitá, mnohovrstevnatá, neustále se střídalo, který živel ve Slezsku vládl.“ Navíc samostatná nebyla nikdy ani Morava, a tak ani ji nelze mít za oddělenou jednotku.V epizodě se dozvíte, kde je největší sídliště netopýrů minimálně ve střední Evropě, kde ve Slezsku leží město, jež se propadlo do země, Lukáš se vyzpovídá ze svého traumatu ze setkání s donedávna největší sochou Ježíše na světě u města Świebodzinu a Pavel k tomu doplní údaje o tom, která prodejna známého supermarketového prodejce je nejstarší na světě a proč. Čeká vás nadílka tipů a historek ze země, jež leží za našimi humny a kterou přesto přehlížíme. Aneb konečně podcast, který se nebojí otvírat dveře do neznáma.

Český nacionalismus liberalismus zadusil. Opatrní a konzervativní Češi se tradičně drželi při zdi.Strany hlásící se k liberalismu se dnes v Čechách nemohou pochlubit zvlášť výraznou podporou voličů. U nás jsou autentickou liberální stranou vlastně jen Piráti. Ovšem v médiích panuje značný názvoslovný zmatek. Z liberála se stala bezobsažná nálepka. Všichni třeba běžně mluvíme o tom, že žijeme v éře neoliberalismu. To by znamenalo, že všechny systémové strany jsou vlastně neoliberální. To ale není pravda.Podle amerického novináře Jamese Trauba existují 4 složky liberalismu:1. Konstituční liberalismus – tedy státní uspořádání založené na svobodných volbách a dělbě moci. V tomto směru jsou skutečně skoro všechny strany liberální.2. Osobní liberalismus, který hlásá nedotknutelná osobní práva včetně možnosti experimentovat se svým životem. Jeho dnešním výrazem je progresivistický kulturní liberalismus, který u nás nejspíše zastupují právě Piráti.3. Ekonomický liberalismus, který si nejvíce osvojila politická pravice a který se dnes nejvíce projevuje útoky proti údajnému bruselskému diktátu a socialismu evropské unie. Zde jsou nejviditelnější Motoristé nebo Svobodní.4. Politický liberalismus usilující o sekulární, pragmatický a racionální střed mezi absolutismy a dogmatismy levice i pravice. Tohle u nás reprezentují asi nejvíce Starostové.U nás se začal politický liberalismus prosazovat až v během 2. poloviny 19. století. Ovšem v českém prostředí se mu – na rozdíl od německého – příliš nedaří. Středoevropská liberální buržoazie byla slabá, prohrála svou revoluci v roce 1848 a pak se ocitla ve vleku konzervativních elit. Liberální éra v Habsburské monarchii trvala relativně krátce, od roku 1860 do roku 1879. Navíc zde museli liberálové čelit nejen konzervativcům – tak jako všude – ale relativně brzy také socialistickému hnutí.Češi byli tradičně opatrní a konzervativní, a především dávali před liberalismem přednost nacionalismu. A ten nakonec liberalismus úplně zničil.

Řešení střetu zájmů Andreje Babiše pomocí takzvaného slepého fondu není podle Karla Havlíčka (ANO) běžným krokem. V debatě Echo Prime Time uvedl, že postup bývalého premiéra je podle něj bezprecedentní a představuje „vysoce státnické rozhodnutí“. Jan Skopeček z ODS naopak míní, že státnický čin vnímá jinak a ponechává posouzení právních detailů odborníkům.Havlíček argumentoval, že Babiš se vzdává majetku natrvalo, včetně možnosti, aby v Agrofertu působily jeho děti. Podle místopředsedy hnutí ANO jde o krok, který vyvrací tvrzení, že předseda hnutí vstoupil do politiky kvůli podnikání. „To, že někdo vybuduje firmu za desítky miliard a vzdá se jí, je mimořádné,“ uvedl Havlíček.Skopeček připustil, že oznámení posunulo vyjednávání o nové vládě, zároveň ale upozornil, že veřejnost zatím nezná detaily nastavení trustu. Ministryně a ministři podle něj musí být zcela odstřiženi od firem, které by mohly těžit z jejich rozhodnutí. „Nechci dělat silácká prohlášení, dokud neznáme formální podmínky,“ doplnil.Oba politici se dotkli také Pirátů, kteří dlouhodobě navrhují prodej celého Agrofertu jako nejčistší řešení. Havlíček to odmítl s tím, že by následovaly další spekulace o vlastnických vztazích.Podívejte se na celou debatu i o tom, jestli se Filip Turek stane ministrem.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czRozhovory mezi prezidentem a potenciálními členy budoucí vlády nekončí. „Podle mě se trochu zapomíná na faktor Babiše, který není zvyklý za ministry bojovat a Filipa Turka sám ve vládě nechce,“ říká Ondřej Leinert. „Já si myslím, že Turek ministrem spíš bude. Petr Pavel rozehrál hru, kde neměl moc silné karty, a teď ji dohrál,“ myslí si Daniel Kaiser.Jihočeský hejtman Martin Kuba odchází z ODS a chystá nové hnutí. Bude to ANO 2.0? „Celé se to projeví až po kongresu ODS. Kuba chce hnutí představit právě v lednu a dost ódéesáků čeká, jestli se na kongresu něco stane. Po Kupkově vítězství bude dost členů odcházet, a pak může Kuba zabrat,“ predikuje Leinert.Chat Control je zpátky. Nyní jej schválila Rada EU. Bude se nám stát rýpat v mobilních telefonech a číst naše zprávy? „V tomhle případě to mají dělat poskytovatelé samotní. V létě jsme se uklidnili, že se tomu podařilo zamezit, a před týdnem jiná přepracovaná verze prošla, aniž bychom se dozvěděli, že se to děje,“ vysvětluje Adam Růžička.Na Echo Poradě diskutují Ondřej Leinert, Adam Růžička, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Hosty Echo Prime Time byli poslanec Ivan Bartoš a místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher. Nacher řekl, že to, zda bude Turek ministrem, záleží do velké míry na prezidentovi Petru Pavlovi. „Pokud by se ctila Ústava, tak by ministrem být měl,“ uvedl Nacher s tím, že v Česku není prezidentský systém a není možné selektivně kritizovat exprezidenta Miloše Zemana a naopak za stejnou věc chválit Petra Pavla.Bartoš říká, že podle něj Turek ministrem nebude. Dodal ale, že ještě vůbec není jasné, zda bude Andrej Babiš premiérem a jak vyřeší svůj střet zájmů. „Andrej Babiš má 108 hlasů a vyjednává o budoucí vládě. Když se podíváme na pana Turka, ať už na jeho podnikání, tak na jeho vyjadřování, které není ani tak dávné, mě třeba věšel na lampu ještě v roce 2023. Chová se, já to slovo řeknu, jako nácek,“ dodal Bartoš.Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Bývalý primátor Prahy a adiktolog Pavel Bém se možná po třiceti letech vrátí do funkce Národního protidrogového koordinátora. Andrej Babiš jej podle jeho slov oslovil už půl roku před volbami s tím, že by oblast závislostí a duševního zdraví mohla být jednou z priorit nové vlády. „Babiš je člověk, který když vidí data, chce problém řešit. To byla jeho reakce i tentokrát,“ říká Bém.Podle Béma dnes mladí lidé sahají po látkách, které se tváří jako „bezpečné“ nebo legální, ale mohou rychle vést k závislosti. Jen kratomu se podle něj do Česka doveze ročně kolem 400 tun, což odpovídá masovému rozšíření zejména mezi teenagery. Regulace, která vešla v platnost 1. prosince, je podle něj nezbytná – nejen kvůli dostupnosti, ale i kvůli bezpečnosti.„Když si něco kupujete na pololegálním trhu, nevíte, co v té látce skutečně je. Organizovaný zločin prodává cokoliv,“ upozorňuje.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czEcho Porada se tentokrát vysílala živě. Dalibor Balšínek, Daniel Kaiser, Jiří Peňás a Tereza Matějčková hodnotili a komentovali středeční schůzku prezidenta Petra Pavla s Andrejem Babišem. „Já si myslím, že to Andrej Babiš neumí hrát. A to proti němu nestojí zrovna silný soupeř. Když si vybavíme souboj mezi Havlem a Klausem, ti by si to vůbec nenechali líbit. Babiš se sám oslabuje tím, jak to hraje,“ soudí Balšínek.Budou Motoristé sobě trvat na nominaci Filipa Turka?Došlo i na hlavní téma z Týdeníku Echo. Jak mobily ničí děti? A je správné je zakázat ve školách, jak plánuje budoucí ministr Plaga? „Jak to dopadne s Babišem, je méně podstatné než to, jak se nám vlivem digitálních technologií mění společnost i naše myšlení,“ myslí si Tereza Matějčková.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Petr Mrňa, bývalý příslušník Bezpečnostní informační služby a dnes instruktor střelecké a takticko-bezpečnostní přípravy, v podcastu Men's Factor popsal, jak se podle něj mění bezpečnostní prostředí i chování lidí v krizových situacích. Upozorňuje, že většina civilistů podceňuje základní situační pozornost, tedy schopnost včas registrovat možné riziko a získat tím rozhodující čas. Podle něj se mnoho lidí spoléhá na držení zbraně, aniž by byli připraveni ji skutečně použít, nebo nevědí, jak volit méně závažné prostředky typu pepřového spreje. „Většina žen má pepřový sprej v batohu tak hluboko, že ho nikdy nenajde. A to je problém," říká. Mrňa zároveň upozornil, že válka na Ukrajině může mít v budoucnu sekundární dopady i na Česko, a to nejen volným pohybem zbraní, ale také návratem vojáků trpících posttraumatickými poruchami. Kriticky se vyjádřil i k nízké ochotě institucí investovat do prevence aktivních útočníků. Podle něj by všechny školy a další „měkké cíle“ měly projít profesionálním nastavením postupů, protože improvizace v panice většinou selhává.

Život online, především na sociálních sítích, se dnes probírá z mnoha stran, zkoumají se jeho společenské dopady, ekonomické možnosti, jež přináší, způsoby, jimiž je možné proměnit popularitu na sítích v nějakou formu kapitálu. To všechno jsou informace, které dokážou snadno vstřebat lidi jako já, kteří dění na sítích tak nanejvýš sledují, ale moc se ho neúčastní. Těžší může být přiblížení toho, jak intenzivní online život mění člověka zevnitř, jeho prožívání nebo cenu za platí za úspěch v online světě nebo snahu o něj. Redaktor Echa Ondřej Štindl o tom mluvil s politickým marketérem a podcasterem Jakubem Horákem, Pavlem Novotným, bývalým starostou pražských Řeporyjí a internetovou osobností známou tak, až ho to přivedlo před soud a do vězení, Pavlem Novotným a filosofem Antonínem Dolákem, který na YouTube publikoval množství videí – od vzdělávacích po značně kontroverzní. Účastníci se shodli na všeobecném tykání, debata to byla živá a impulsivní, občas v ní padaly nepublikovatelné výrazy, ty nejsilnější jsme "zcenzurovali".

V Echo Prime Time diskutovali poslanci Jiří Havránek (ODS) a Libor Vondráček (Svobodní, zvolen za SPD) o jménech budoucích ministrů, sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a Andrejem Babišem i o podobě státního rozpočtu.Jedním z nejcitlivějších témat je nominace Filipa Turka na post ministra zahraničí. Havránek uvedl, že jeho výroky z minulosti považuje za „nepřijatelné“ a že mohou komplikovat zahraniční vztahy, zejména s Polskem a Německem. Vondráček naopak zdůraznil, že „člověk se vyvíjí“ a připomněl, že i předchozí ministr Jan Lipavský citoval Lenina. Podle něj by zahraničí dávné příspěvky nemuselo řešit.Zásadní spor se týká Babišova střetu zájmů. Havránek podporuje postoj prezidenta, který chce slyšet řešení ještě před jmenováním premiéra, protože po jmenování už nemá žádné účinné nástroje. Vondráček trvá na tom, že zákon jasně říká, že střet zájmů vzniká až po nástupu do funkce, a prezident má pouze „přihlížet“, nikoliv klást další podmínky. Oba se však shodují, že mimořádná schůze sněmovny tento týden bude klíčová.Debata se dotkla také rozpočtu. Havránek odmítl kritiku, že vláda Petra Fialy zanedbávala dopravu; podle něj za žádné vlády nešly do infrastruktury tak vysoké investice. Vondráček naopak připomněl, že Národní rozpočtová rada upozornila na desítky miliard chybějící v rozpočtu, a obvinil předchozí kabinet, že upřednostnil obranu před dopravou. Podle něj bude nutné rozpočtem „rychle pracovat“, aby se předešlo rozpočtovému provizoriu.

Ústavní právník Jan Kudrna byl hostem Echo Prime Time a říká, že Andrej Babiš se v tuto chvíli podle zákona ve střetu zájmů nenachází. „Je jen poslancem. Zákon začne být problém až ve chvíli, kdy bude předsedou vlády,“ vysvětluje. Právě proto podle něj prezident Petr Pavel požaduje, aby Babiš před jmenováním řekl, jak chce svůj majetek vyřešit.Kudrna zároveň odmítá představu, že by si prezident a Babiš navzájem nevěřili. Podle něj jde o běžnou politickou fázi vyjednávání a oba postupují podle ústavy. Prezident teď podle něj jen využívá prostor, který mu základní zákon dává.Pokud jde o samotné řešení střetu zájmů, právník upozorňuje, že situace může být mnohem složitější, než jak se o ní často mluví. Nejde jen o „převést firmu do svěřenského fondu“ nebo „něco rychle prodat“. V případě tak velkého majetku hrají roli banky, regulátoři, rodina i složité právní struktury.Kudrna nevylučuje, že jedno z možných řešení by mohlo být založení takzvaného neodvolatelného slepého fondu v zahraničí, kam by Babiš vložil majetek bez možnosti jej kdykoli získat zpět. „To už je definitivní krok. Pokud o něm uvažuje, může to připravovat měsíce, ne dny,“ říká.Podle právníka však existuje šance, že se obě strany nakonec dohodnou. Klíčové bude, jaké řešení Babiš nakonec představí a zda jej prezident vyhodnotí jako dostatečné.

Hostem Echo Prime Time byl exministr financí Miroslav Kalousek, podle nějž neměla dosluhující koalice po volbách „složit zbraně“.Kalousek hned v úvodu připomněl, že kabinet se rodí z legitimních výsledků hlasování: „Ta vláda vznikla z demokratických voleb.“ Podstatné však podle něj je, že dosavadní koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 měla k dispozici mimořádně silný mandát – a neměla ho tak rychle odevzdávat.„Těch 92 hlasů je velmi silná karta a myslel jsem si, že se s ní nemá přestat hrát. Možná by to nevyšlo, ale myslím si, že to není úplně politika.“ Dodal, že „nemůže přestat jít o všechno. Já bych bojoval dál.“ Dodal, že jestli „jde o všechno“, nelze couvat. „Jestli jde o všechno, musím být ochoten platit i náklady… když jde o všechno, nemůže se přestat bojovat,“ myslí si.

Sváteční Echo Prime Time přinesl debatu nových mladých poslanců Matěje Gregora (Motoristé sobě) a Benjamina Činčily (KDU-ČSL), kteří se střetli především o podobě státního rozpočtu pro příští rok. Zatímco Činčila kritizoval plánované výdaje vlády Andreje Babiše, Gregor upozorňoval na zdržované poslání návrhu do Poslanecké sněmovny. Řeč byla i o střetu zájmů Andreje Babiše, aktivitě prezidenta Petra Pavla i stavu veřejných financí.