Claim OwnershipJudikatúra
Subscribed: 25Played: 460
Subscribe
© Právo21
Description
Vydejte se na túru světem aktuální judikatury s Filipem Melzerem a Petrem Bezouškou.
72 Episodes
Reverse
Nejvyšší soud řešil případ zůstavitele, který zemřel v roce 2020, přičemž zanechal pouze listinu o vydědění z roku 2009. Soudy dospěly k závěru, že k vydědění nebyl dán zákonný důvod. Nejvyšší soud v rámci dovolání řešil, zda vydědění, které nebylo učiněno po právu, vylučuje dědice z dědické posloupnosti (práva na dědický podíl) do pozice obligačního věřitele dědiců s právem na povinný díl, anebo ne. V tomto díle tak Peter Bezouška a Filip Melzer rozebírají nejen toto rozhodnutí, ale podívají se i na přechodná pravidla k dědickému právu a blíže se zabývají také tím, jaké jsou účinky vydědění a co znamená, že vydědění je neplatné.
V tomto díle se poprvé dostáváme k odpovědnosti za škodu z provozní činnosti dle § 2924. Paní uklouzla v supermarketu na listí z ředkviček a zlomila si nohu. Rozebíráme, co je to vůbec provozní činnost, jaký je účel daného pravidla, jak se liší od předchozí právní úpravy a jak se lze odpovědnosti zprostit. To vše na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 227/2024.
Nejvyšší soud řešil na pozadí prodeje obchodního podílu otázky spojené s plněním kupní ceny na bankovní účet věřitele. Vyjadřoval se např. k tomu, zda může dlužník poslat peníze na jiný, než sjednaný účet, nebo zda může věřitel jednostranně účet změnit a zda je dlužník povinen to respektovat. Naše povídání se tak točí okolo pravidel regulujících místo a způsob splnění dluhu. Jde o věc s. zn. NS 27 Cdo 544/2023.
Další epizoda z našeho občasníku "Expres Judikatúry" je tentokrát zaměřená na problematiku podmíněného právního jednání, konkrétně se bavíme o přípustnosti rozvazovací podmínky u prominutí dluhu a "obživnutí" pohledávky.
Základem pro dnešní epizodu je rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1132/2023 v trestní věci, přesněji v jeho adhezní větvi. Při dopravní nehodě byla závažně zraněna těhotná žena, přičemž její dosud nenarozené dítě zemřelo v děloze. Mají ona (jako matka v očekávání) a otec právo na odčinění citové újmy dle § 2959 OZ?
Dnešní díl je věnován rozhodnutím, která v praxi zaznamenala velký ohlas. Nejdříve negativní (rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 1946/2023), následně pozitivní (nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 23/24). My si povídáme o všech aspektech případu - o teleologické redukci, o argumentech Ústavního soudu, o snaze Nejvyššího soudu vypořádat se s nesystémovým pravidlem.
Dnes se opět podíváme na problematiku přechodných pravidel, konkrétně půjde o § 3056 odst. 1 OZ, dle něhož mají vlastník pozemku a vlastník stavby na něm stojící vzájemná předkupní práva. Konkrétně půjde o problém převodu ideálního podílu na stavbě/pozemku, protože při jeho řešení Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3248/2023 nedávno zaujal naprosto odlišný postoj, než který prezentoval před pěti lety.
Jde-li o vadné plnění, pak sleva z kupní ceny patří mezi standardní práva kupujícího, které mu zákoník nabízí. Víme ale, jak se taková sleva určí? Podle jakých pravidel? A přistupuje k tomu judikatura správně? O tom si povídáme v další epizodě našeho podcastu, v níž Nejvyšší soud a rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1207/2023 z části chválíme, z části však nemůžeme odhlédnout od jedné dlouhodobé neřesti jménem “právní norma s relativně neurčitou hypotézou”.
Dnešní epizoda posluchače zavede k problematice vad právního jednání, konkrétně k počáteční nemožnosti plnění, jejímž následkem je absolutní neplatnost právního jednání. Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 33 Cdo 3725/2023 totiž rozhodl, že když uzavřete smlouvu, v níž se zavážete k zajištění opravy cizí věci, aniž byste měli souhlas jejího vlastníka, jedná se o počáteční právní nemožnost plnění. A to si rozhodně zaslouží komentář.
Dnešní díl je věnován případu zákonného předkupního práva dle přechodného pravidla v § 3056 odst. 1 OZ - a je to specifická situace, neboť se řešilo, zda toto právo existuje též k podzemní stavbě, konkrétně k vinnému sklípku. Řeč je o rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 2151/2022.
Další epizoda z našeho občasníku "Expres Judikatúry" se věnuje odpovědnosti za škodu při provozu dopravního prostředku a možnostem liberace. Konkrétně jde o srážku automobilu se srnou, která byla odhozena na protijedoucí auto a poškodila je. Tímto se vracíme k tématu, které jsme zpracovali na začátku roku ve 42. epizodě. Vypadá to, že nám Nejvyšší soud do této problematiky řádně zabrušuje.
Chci slyšet celou epizodu!
Máme tu opět jubilejní epizodu, proto volíme téma prosté soudních rozhodnutí. A protože jsme si kdysi (20. epizoda) povídali o právnickém učení, opět se k němu vracíme - avšak z trochu jiné stránky - nejde nám o obsah, ale o metody vzdělávání, zejména pak o budoucnost přednášek na právnických fakultách. Jak k nim přistupují studenti, jak pedagogové, co od přednášek očekáváme, mají se přednášky nahrávat apod.
Pozvání k mikrofonu přijala Kateřina Hejcmanová, toho času studentka pátého ročníku PF UP v Olomouci, a Michal Říha z katedry evropského práva PF UK v Praze (též moderátor podcastu zEvropy).
Náhrada za převzetí zákaznické základny je nově upravený nárok nájemce vyplývající z nájmu prostor pronajatých za účelem podnikání, skončí-li nájem výpovědí pronajímatele. Na stůl Nejvyššího soudu (sp. zn. 26 Cdo 3644/2022) se dostal případ, v němž byla předmětem dovolání otázka, vůči komu tento nárok vzniká. Zajímavé jsou však i skutečnosti, kterými se obecné soudy nezabývaly - zda se vůbec v daném případě jednalo o nájem a zda tento nárok vzniká též u smluv uzavřených ještě před účinností nového občanského zákoníku. Na to vše u nás získáte v této epizodě odpovědi.
Chci vás podpořit na HeroHero!
V dnešní epizodě řešíme nález ÚS II. ÚS 288/23 a otázku, kam až sahá ochrana spotřebitele a zda je možné směšovat pravidla pro výklad právního jednání a pravidla pro výklad právních předpisů. Konkrétně jde o výklad pravidla, které nemá s ochranou spotřebitele nic společného (§ 167 OZ). A jelikož se skutkový stav týká excesu pomocníka, rozebereme si i to, jaká kritéria rozhodují, zda jde či nejde o exces. To vše na podkladě nálezu Ústavního soudu, z něhož jsme více než rozpačití.
Přinášíme další epizodu z našeho nového občasníku "Expres Judikatúry". K čemu se vracíme? K úplně první epizodě! Ta byla věnována odpovědnosti pomocníka.
Je to návrat pozitivní? Bohužel, příliš ne. Nejvyšší soud pokračuje v zamotávání se v celkem jasné právní regulaci. Proto si opět musíme připomínat, že máme různé pomocníky, různá pravidla, což soud ignoruje. Navíc se v tomto rozhodnutí soud dopouští úvahy, že účelem regulace společnosti s ručením omezeným je ochrana statutárního orgánu před odpovědností.
Chci slyšet celou epizodu!
Filip Melzer a Petr Bezouška v dnešní epizodě rozebírají rozhodnutí týkající se předpokladů použití institutu neúměrného zkrácení. Konkrétně šlo o případ koupě vadné věci. Rozhodnutí je zajímavé zejména tím, že dává odpověď na otázku případné konkurence práv z odpovědnosti za vady a neúměrného zkrácení. Je to tak v krátké době další rozhodnutí z této oblasti (viz epizoda č. 12, která se věnovala rozhodnutí 23 Cdo 2042/2020 řešící konkurenci práv z vadného plnění a omylu).
Přinášíme první epizodu z našeho nového občasníku "Expres Judikatúry". Má kratší formát a chceme v něm upomenout na aktuální soudní rozhodnutí, které svým tématem povětšinou navazuje na to, které jsme důkladně probrali v některé předcházející standardní epizodě.
Dnes je tím rozhodnutím nález pléna Ústavního soudu řešící tzv. újmu ze šoku, tedy to, o čem jsme si povídali v epizodě č. 31. Ústavní stížnost dokonce směřovala přímo proti námi rozebíranému rozhodnutí (NS 25 Cdo 2702/2021). A není tajemstvím, že nám Ústavní soud udělal velkou radost!
Dnešní díl je věnován problematice veřejné víry v zápis do katastru nemovitostí. Filip Melzer a Petr Bezouška se zabývají nejen rozborem předpokladů zakotvených v § 984 OZ, ale podrobněji se věnují i ochraně skutečného oprávněného a otázkám spojeným s poznámkami spornosti (kdo může žádat jejich zápis, či jak má být následně formulován petit žaloby).
K mikrofonu pozvali Petra Tégla, jednoho z našich největších odborníků na problematiku veřejných seznamů.
V tomto dílu Petr Bezouška a Filip Melzer rozebírají, jaké metody lze použít, abychom rozhodli, že určitou škodu lze škůdci přičíst - jaké jsou rozdíly mezi doktrínou adekvátnosti, ochranného účelu nebo předvídatelností? A jak se užívají v deliktním právu a jak v právu smluvním? Podívají se též na zoubek tzv. optimálnímu pozorovateli, s čímž bude souviset i jedno přiznání.
Ústavní soud řešil případ člověka, který žádal úřední změnu pohlaví z ženy na muže, což mu příslušné orgány neumožnily. A před Ústavním soudem stála jednak otázka, zda tímto postupem byla porušena jeho lidská práva, a jednak otázka, zda nejsou některá pravidla (v občanském zákoníku, v zákoně o specifických zdravotních službách a v matričním zákoně) v rozporu s ústavním pořádkem.
Tento díl je crossover s podcastem Leviathan, který o ústavním právu připravuje Zdeněk Červínek
Comments
Top Podcasts
The Best New Comedy Podcast Right Now – June 2024The Best News Podcast Right Now – June 2024The Best New Business Podcast Right Now – June 2024The Best New Sports Podcast Right Now – June 2024The Best New True Crime Podcast Right Now – June 2024The Best New Joe Rogan Experience Podcast Right Now – June 20The Best New Dan Bongino Show Podcast Right Now – June 20The Best New Mark Levin Podcast – June 2024
Download from Google Play
Download from App Store
United States