KAPITOLA

Zatímco americká centrální banka kvůli vysoké inflaci oznamuje plány na utažení své měnové politiky, její evropský protipól ECB je v tomto ohledu o hodně umírněnější. Podle řady ekonomů hlavně proto, že pokud by Evropská centrální banka své sazby zvýšila, některé země jižního křídla eurozóny, jmenovitě Řecko či Itálii, by tím mohla poslat na kolena. „Je to jistě možné, i když mnohem více než zvýšení úrokové sazby by těmto zemím vadilo spíše to, pokud by centrální banka přestala vykupovat jejich dluhopisy,“ říká v novém dílu podcastu Kapitola Anna Píchová, hlavní analytička investiční společnosti Cyrrus. Právě díky levnému vykupování státních dluhopisů, kvantitativnímu uvolňování, tyto země financují svůj dluh, který dosahuje výrazně nad 100 procent HDP. „Problém je, že tyto země se tohoto obřího dluhu už nikdy nezbaví. Zadlužení je tak obří, že z toho už nejde vyrůst, to by ta země musela několik desítek let růst tempem pět, deset procent ročně, a navíc se přestat zadlužovat - to není pro rozvinutou zemi možné,“ dodává Píchová.

Umělá inteligence, kterou si zákazník pronajme a ona mu vydělá miliony? Zatím spíše sci-fi, v dalším desetiletí už dost možná realita. „Už nyní umělou inteligenci testujeme, ale v investicích se jí zatím příliš nedaří,“ říká v novém dílu podcastu Kapitola Radim Krejčí, zakladatel a ředitel investiční platformy Portu. „Testy zatím dopadají tak, že když jsme AI postavili proti našim běžným portfoliím, měla jak nižší výnosy, tak vyšší riziko. Ještě je třeba, aby se hodně učila, ale čas, kdy bude umělá inteligence umět investovat, přijde,“ věří Krejčí. Zroveň vysvětluje, co se mu nelíbí na veřejností oblíbených podílových fondech nebo proč lidé, kteří o sobě rádi říkají, jací jsou investiční profesionálové, jsou většinou se znalostmi na štíru.

Švindl, podvod, Ponziho schéma. Takové výrazy v posledních týdnech padaly v souvislosti s projektem XIXOIO, za kterým stojí tuzemský podnikatel Richard Watzke. Do projektu se kvůli jeho údajné nedůvěryhodnosti nedávno pustil například šéf Partners Petr Borkovec nebo advokát Jan Langmeier. „Osobně to zatím vnímám jen v rovině, že to někdo někde napíše. Proto jediné, jak jsem schopný reagovat, je říkat: ne, XIXOIO není ani Ponziho schéma, ani švindl,“ tvrdí v novém dílu podcastu Kapitola zakladatel projektu Richard Watzke. Zároveň uvádí, že negativní reakce posledních týdnů zvětšily zájem o jeho projekt, do kterého lidé vložili už čtvrt miliardy korun, ačkoli se objevují otázky třeba kvůli obchodním podmínkám služby. „Marketing je o reakci. Jestli je negativní nebo pozitivní, není úplně podstatné - důležité je, jestli tu věc děláte správně, podle zákona a v souvislosti s trendem. A to my děláme,“ přesvědčuje Watzke. „Celý život jsem dodal, co jsem slíbil. A dodám i nyní,“ říká.

A brief summary of this episode

Nedávný pád Bohemia Energy zasáhl na 900 tisíc odběrných míst. Včetně nízkopříjmových domácností, důchodců, samoživitelek. Podle experta na energetiku Michala Šnobra přitom není žádná náhoda, že přišel právě tři dny po parlamentních volbách. „Především pro vládní strany by byl kolaps dodavatele s 900 tisíci odběrnými místy problém, který nikdo nechtěl řešit – takže se to posunulo až těsně za volby,“ říká Michal Šnobr. O tom, že společnost je před kolapsem, tedy podle něj věděli předem jak hlavní hráči v energetice, tak politici. „Samozřejmě je těžké specifikovat, kdo a jak to ovlivnil, ale Bohemia Energy už v tom v tu chvíli měla nejmenší slovo,“ doplňuje aktivistický investor skupiny ČEZ. Jaká je podle Šnobra nejlepší strategie pro bývalé zákazníky Bohemia Energy? Kolik peněz Bohemia Energy na svém kolapsu prodělala? A co s vysokými cenami může dělat česká vláda a Evropská komise?

Je to jedna z posledních velkých dokončených instalací sklářů novoborského Lasvitu. Asi šestnáctimetrové skleněné dílo, které se bude vyjímat na superluxusní jachtě (jež je zároveň ledoborcem) miliardáře Romana Abramoviče, je stálo tři roky práce a pořádný kus technologických inovací. „Skenuje okolní moře a jeho obraz potom promítá do svítidla na jachtě. Takže když moře bouří, je obraz promítaný prostřednictvím led svítidel dramatický, když je moře bez vln, je obraz klidný,“ vysvětluje v dalším díle podcastu Kapitola Leon Jakimič, zakladatel a majitel Lasvitu.

Na třináctileté maximum vystoupala míra zářijové inflace, která podle dat z tohoto týdne vzrostla na 4,9 procenta. Trh, vláda, ani Česká národní banka tak rychlé zdražování nečekali – stejně, jako v předchozích měsících. Dražší ceny energií, bydlení či oblečení mezitím drtí peněženky Čechů. A tlak jen tak nepoleví. „Inflace bude bude kulminovat mnohem později, než říká ČNB i vláda. Ta podle svých modelů předpokládá, že příští rok touto dobou budeme zpět v tolerančním pásmu ČNB, tedy mezi jedním až třemi procenty. To je ale absolutně nerealistické,“ říká v dalším dílu pořadu Kapitola hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. „Inflace v Česku bude delší a vyšší, než čeká ČNB. Už nyní jsme na pěti procentech, které jsme měli podle modelu ČNB dosáhnout až během kulminace v příštím roce, šest či sedm procent v dalších měsících tak nebude žádné překvapení,“ dodává.

Na české zdravotnictví dopadne po roce 2030 zásadní demografický zvrat v podobě stárnutí populace, který se projeví v několika oblastech. „Budeme čelit odchodu silných ročníků, narozených okolo roku 1970, do důchodového věku a na zdravotnictví to dopadne hned v několika rovinách,“ říká v novém dílu podcastu Kapitola Adéla Čabanová, novinářka, která se dlouhodobě věnuje oblasti zdravotnictví. „Tím pádem zestárnou lidé, kteří čerpají zdravotní péči, a kteří budou najednou potřebovat více zdravotních služeb. Zároveň s tím se sníží poměr lidí, kteří budou platit zdravotní pojištění a nesmíme zapomínat ani na to, že stárnou i lékaři, zdravotníci, kvalifikovaný personál v nemocnicích,“ vysvětluje novinářka.

Pondělky dlouhodobě vyhrazené kriminálkám, středy žánru reality show a čtvrtky zase vztahovým seriálům. Tak mají na nejslilnější komerční televizní stanici Nova rozškatulkované jednotlivé vysílací dny. „Jednoznačně máme strategii v tom, který den obsahuje který žánr,“ říká v novém dílu pořadu Kapitola programová ředitelka televize Nova Silvia Majeská. „Některé typy programů by si diváci přes týden nezapli, na jiné by zase neměli chuť o víkendu. To všechno vyplývá ze základních potřeb diváků, z toho, jak jsou naladěni, jaký mají mindset,“ vysvětluje členka nejvyššího managentu televize. Jak vysvětluje, televize se těmito náladami diváků následně řídí v tom, co bude vyrábět a nasazovat do vysílání. „Na základě výsledků sledovanosti si tvoříme obraz toho, co diváci sledovali, jak přijímali různé programy. A na dlouhodobé bázi z toho přijímáme, televize tak vlastně reflektuje potřeby společnosti daného období,“ doplňuje Majeská. 

Je to veřejné tajemství. Politici ve svých předvolebních spotech, rozhovorech a debatách naoko slibují, že daně po volbách zvyšovat nebudou a naoplátku očekávají, že od voličů dostanou hlasy. Přitom je zřejmé, že své předvolební sliby musejí z něčeho platit a současně nelze donekonečna držet stamilionové deficity. Některé strany jdou skutečně do extrému. „Například SPD. Pokud by měla dominantní vliv na daňový systém v České republice a pokud by splnila to, co píše ve svém programu, Česko během několika let zkrachuje,“ říká v dalším dílu podcastu Kapitola Michal Jelínek, daňový expert a partner v poradenské skupině V4 Group.

Už nyní vysoké – a stále rostoucí – ceny nemovitostí trápí Čechy řadu let, přičemž v nejbližší době se na dostupnosti bydlení mnoho nezmění. Poptávka bude podle odborníků stále výrazně převyšovat nabídku a cenám tak v jejich růstu nebude nic bránit. Možností, jak dostupnost bydlení reálně zvýšit, je však podle výkonného ředitele služby Bezrealitky.cz Hendrika Meyera například navracení neobydlených nemovitostí zpět na trh. „Volných, neobydlených bytů je podle posledních statistik z OECD i z posledního sčítání v Česku největší počet skoro z celé Evropy. To by se mělo nějak řešit,“ říká v novém dílu pořadu Kapitola Meyer. Zatímco však politici by tyto byty nejraději danili, ředitel portálu Bezrealitky.cz by upřednostnil pomyslný cukr před bičem. „Zdanění je vždycky to jednoduché řešení – něco lidem vzít, nebo jim sáhnout do kapsy. Osobně mi ale přijde lepší ty majitele motivovat, aby své nemovitosti opravili a vrátili na trh,“ dodává manažer realitního serveru.

Balíček opatření Fit for 55, který nedávno představila Evropská komise, obsahuje i závazek pro evropské automobilky neprodávat po roce 2035 automobily produkující emise. „Já si myslím, že to je trochu drastické opatření, přijde mi ještě nešťastnější, že znovu překreslujete to hřiště – jako byste vůbec nebral v potaz, že průmysl, který v evropě zaměstnává miliony lidí, má pěti až sedmileté vývojové cykly a pracuje s velmi složitým a dlouhým dodavatelským řetězcem, s desítkami tisíc komponent. To vše musíte sesynchronizovat s dodavateli,“ komentuje rozhodnutí Petr Knap, xy partner poradenské společnosti EY. Jak obtížně se taková sy Co bude přechod na elektromobilitu, respektive na vodíkový pohon znamenat? 

Zdražování základních životních potřeb a rozevírání sociálních nůžek. Takové budou podle evropského poslance a místopředsedy ODS Saši Vondry důsledky evropského Zeleného údělu („Green Deal“) na běžné obyvatele. Takzvaná Zelená dohoda, respektive nedávno představený balíček opatření Fit for 55, jsou totiž podle politika až příliš nevyváženě zaměřené na dekarbonizaci, která však bude mít navzdory evropským obětem jen omezený efekt. „Po Evropanech se vyžaduje oběť s tím, že musejí více uskromnit, že se jim zdraží základní životní potřeby, ale tato oběť, pokud má mít jakýkoliv smysl, tak musí být následována vykoupením. A to zde není. Efekt emisí uhlíku je globální a tak to, co v Evropě, která produkuje asi osm procent z globálních emisí, nyní uspoříme, tak Čína nebo někdo jiný zase obratem přidá,“ vysvětluje v podcastu Kapitola evropský poslanec. Poměrně jednoduchou odpovědí na otázku dekarbonizace, alespoň v rovině energetiky, přitom může být jaderná energie – té však zatím Brusel odmítá udělit status „čisté energie“. „Proč to zatím není? Bohužel většinu v Evropském parlamentu drží dvě skupiny: na jedné straně ideologové, kteří jsou zelení jako brčál, zejména socialisté, komunisté a liberálové, na druhé straně pak Němci, kteří byli zhysterizovaní po katastrofě ve Fukušimě. To zatím dává v Evropském parlamentu většinu, která je proti jádru. Naštěstí ale o zařazení jádra mezi čisté zdroje se musí Evropský parlament dohodnout s Evropskou radou, kde Francie, Nizozemsko, Švédsko a země východní a střední Evropy jádro stále více prosazují. Bohužel, premiér Andrej Babiš v prosazení jádra coby čisté energie selhal, další vláda by to ale mohla prosadit,“ dodává Saša Vondra.  

Jestli je současná doba z pohledu finančních trhů něčím unikátní, je to rekordně uvolněná politika centrálních bank, tedy „tištění“ nových peněz a udržování nízkých úrokových sazeb. To má řadu důsledků – od těch zamýšlených až po nezamýšlené –, se kterými se setkáváme každý den. „Právě nezamýšlené důsledky se však nyní začínají velmi viditelně projevovat. Stačí se podívat na jakákoliv investiční aktiva, u každého z nich se můžeme bavit o tom, zda jsou nadhodnocená, hodně nafouknutá, nebo jestli jde už o bubliny,“ argumentuje v novém dílu podcastu Kapitola Filip Kejla, investiční stratég společnosti Wood & Company.

Zatímco vývoj počítačových her je podle Marka Španěla, zakladatele českého herního studia Bohemia Interactive, stále jedním z nejsvobodnějších povolání, vývoj české společnosti je svobodný stále méně. O svobodu totiž postupně přicházíme. „Já sám sebe považuju za velmi svobodnou osobu, proto pro mě bylo poslední kapkou to, co se okolo nás odehrávalo na kulisách covidové epidemie. Nesmyslná opatření, policejní hlídky, zdravý rozum plakal… reminiscence se socialismem byly bohužel extrémně silné,“ říká Marek Španěl, selfmademan, který se pravidelně umisťuje v žebříčku nejbohatších Čechů a který nedávno koupil vydavatelství Echo Media. Marek Španěl v novém dílu podcastu Kapitola varuje před nástupem progresivismu, který je jen další verzí socialismu, hovoří o budoucnosti herního průmyslu a hodnotí český mediální trh. 

Rukopis Simony Matáskové diváci najdou pod většinou úspěšných televizních show posledních dvaceti let. Nejčastěji se na nich podílela jako kreativní producentka, tedy jako člověk, který se o show stará od úvodního nápadu až po potlesk diváků po poslední klapce. Participovala na pořadech VyVolení, StarDance či Tvoje tvář má známý hlas. Úzce – a velmi dlouho – spolupracuje s Janem Krausem, produkuje vlajkovou soap operu televize Nova posledních patnácti let Ordinace v růžové zahradě, magazín Neovlivní ji před několika lety zařadil mezi deset nejvlivnějších lidí tuzemského šoubyznysu. 

Jsou to dvě stálice posledních měsíců až let – nulové úrokové sazby a rostoucí inflace, která se navíc nedávno vymanila z tolerančního pásma ČNB. Dohromady tento mix znamená, že peníze, které lidé mají na účtech v bankách, poměrně výrazně ztrácejí hodnotu. „To je úplně nový fenomén, který je částečně reakcí na tištění peněz centrálními bankami a který spotřebitele tlačí do toho, aby šli do rizika a investovali,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády. Do čeho investovat už je vlastně druhořadé. „Hlavně jde o to nemít peníze klasicky v úsporách. Doba našich babiček a dědečků, kteří říkali, že spoření je nejlepší cesta k dlouhodobé prosperitě, už neplatí. Tahle doba je pryč. Kdo se dnes chce mít dobře, musí jít do rizika a investovat,“ říká Kovanda. 

Původně vyrostl na graffiti scéně, svůj první „piece“ namaloval na Kampě po rozpadu Československa, v roce 1993. Postupně se však z ulic výtvarník Jan Kaláb přesunul do ateliérů a galerií, kde se propracoval mezi nejžádanější tuzemské umělce; jeho díla se prodávají od Bogoty přes New York a Paříž až po Tchaj-pej. V posledních měsících umělec zaujal prodejem svého prvního digitálního NFT obrazu Lost Ultramarine Shell, který si v aukci koupil asijský sběratel za necelých 12 etherů (v té době asi půl milionu korun). „Pro mě je NFT svět zábavný a inspirativní podobně, jako byl kdysi svět graffiti. Také je to něco nového, neokoukaného, kde hledáme cesty, jak to dělat co nejlépe,“ říká Kaláb v podcastu Kapitola. 

Nástup Googlu a Facebooku překopal tradiční mediální krajinu. Je to volný zápas, kde pro každou stranu platí jinak přísná pravidla. Tradiční mediální domy mají za cíl informovat, otevírat důležitá témata, pomoci nastínit řešení a pochopit souvislosti. Technologické platformy toto nejen že nemají ve vínku, ale rovnou „na to kašlou“. „Jejich základní cílem je vydělat a tomu přizpůsobují vše,“ říká v podcastu Kapitola mediální manažerka a předsedkyně představenstva vydavatelství Czech News Center Libuše Šmuclerová. „Myslím, že by na ně měly být vztažené stejné právní nároky jako na tradiční média. Jejich sociální sítě mají dopad na uživatele, na veřejnost; Facebook s Googlem mají velkou odpovědnost a ta by měla být vymahatelná,“ míní Šmuclerová.

Neustálý etický konflikt mezi tím co všechno může prodávat a co je správně prodat. Tak popisuje své velké morální dilema zakladatel a ředitel finančně-poradenské skupiny Partners Petr Borkovec. Tento konflikt přitom bude v příštích měsících stále akutnější – Borkovec totiž zakládá v rámci finanční skupiny Partners novou „mobile-first“ banku. „Je mi jasné, že kdybych skrze ní začal prodávat bitcoiny nebo toxické dluhopisy, tak na tom určitě vyděláme. Jenže na druhé straně – já už jsem dnes bohatý dost a chci dělat hlavně věci, které mi budou dávat smysl,“ říká Borkovec. Na okolí a trendy na západě – investice do kryptoměn, meme-stocks či NFT – se v tomto případě příliš neohlíží. „Já to ani nepovažuju za trendyd, spíš to jsou takové módní výstřelky, které přijdou a odejdou. Ať si to Revolut a další užijí, podle mě jde hlavně o dobrý marketing a z pohledu poradenství či odpovědnosti je to přímo děsivé.“ Jak se v Česku staví nová banka? Jak obsáhlá musí být žádost o bankovní licenci a je finanční prostředí skutečně přeregulované? A jak vidí Borkovec budoucnost kryptoměn? Poslechněte si celý podcast.