Křesťanství neříká, že musíme žít lepší život. Ale že se musíme probudit ze smrti do života. Co to znamená? (Efezským 2:1-10)
Když pochopíš svoji identitu v Kristu, tak to navždy změní, jak vidíš Boha – a jak on vidí tebe. (Efezským 1:1-14)
Všichni něco uctíváme. Bůh nás zve abychom se radovali a byli naplnění v Něm. (Žalm 16)
Proč jako křesťané žijeme společně a co nám k tomu dává sílu? (Efeským 3:14-21)
Co je ten největší úkol, který má Bůh pro křesťany? (Matouš 28:16-20)
Jak vypadá duchovní odpadnutí? Proč někteří ve svém nadšení následovat Krista ochladnou? Co bych měl dělat a čemu se vyvarovat, abych ve své víře neodpadl i já? (Židům 6:1-8)
Realita vzkříšení nabourává naše očekávání. Ježíš nezůstal v hrobě a otevřel tak cestu k záchraně všech kdo v něj uvěří. (Marek 16:1-8)
Ježíš na sebe vzal naši vinu, vzpouru a hanbu, aby nám daroval odpuštění, smíření a čest. (Marek 15:1-20)
Co může zlomit naši víru a jak se můžeme znovu postavit i po selhání? (Marek 14:66-72)
Ježíš mlčel před svými žalobci. Proč se nebránil? Bylo to součástí Božího plánu? (Marek 14:43-65)
Jak Ježíšova modlitba v jeho největší zkoušce mění naše modlitby? (Marek 14:32-42)
Je Ježíš jen cestou k lepšímu životu, nebo je On sám naším největším pokladem a potěšením? (Marek 14:12-31)
Svět vidí víru jako plýtvání — plýtvání životem, penězi a nadáním. Ježíš ale vidí víru jinak. (Marek 14:1-11)
K čemu máme upnout svoji naději ve světě, který se neustále otřásá? (Marek 13:1-23)