Claim OwnershipKecy a politika
Subscribed: 3,172Played: 55,923
Subscribe
© Bohumil Pečinka, Petros Michopulos
Description
Kecy a politika je podcast komentátora Bohumila Pečinky a Petrose Michopulose, muže, který se čtvrtstoletí zabývá marketingem a politikou. Současná politika pohledem dvou rozdílných osobností, kteří se nebojí říct své názory. Nekorektní podcast, v němž se věci zasazují do kontextu a přísně se tu oddělují prázdné kecy od skutečné politiky.
229 Episodes
Reverse
Andrej Babiš v posledních čtrnácti dnech ukázal, proč s ním je obtížně vytvářet koaliční vládu. Hnutí ANO se nejdříve sešlo s ministrem Jurečkou na Pražském hradě, aby za moderace Petra Pavla diskutovalo o důchodové reformě. Na tomto jednání se dohodly základní parametry postupu. Pak přijel Andrej Babiš z dovolené a bylo všechno naopak. Iluze části pravice, že jde s ANO na celostátní úrovni vytvářet vládní koalici musely vzít za své. Aby Babiš odvrátil pozornost od toho, že hnutí ANO neodůvodněně odřeklo další schůzku na Hradě, zveřejnil měsíce oddalovanou zprávu o rozchodu s manželkou Monikou. Babišovo odmítání důchodové reformy nikoli pro jeho seniorní voliče, ale generaci dnešních padesátníků, může ve společnosti vyvolat generační konflikty, protože dnešní třicátníci začínají mít dojem, že jejich zájmy jsou dlouhodobě přehlíženy. Andrej Babiš se tak sám stává konfliktní linií české politiky. Volit nebo nevolit Babiše je něco víc než názor, je to postoj a krédo.
Válečná reportérka Lenka Klicperová se nedávno vrátila z ukrajinské fronty. Na základě svých zkušeností tvrdí, že ruská převaha v munici a zbraních je obrovská. To, že Rusové ještě neprolomili ukrajinské linie je výsledkem toho, že Rusové ne vždy vedou takticky válku správně. Popisuje taky třaskavý český problém týkající se českých dobrovolníků na Ukrajině, kterým prezident Pavel zatím odmítá dát abolici. Jsou tedy v postavení lidí, dopouštějící se několika trestných činů, jimž v Česku hrozí vězení. Postoupí Rusové dál na jih a odříznou Ukrajinu od přístupu k moři?
O víkendu proběhl kongres ODS a konference Okamurovy SPD. Jaké jsou výsledky? V Česku existují dva alternativní politické světy - ten vládní a ten opoziční. Mezi nimi nedochází k většímu přelivu voličů. Například i zklamaní voliči pětikoalice odchází do řad nevoličů, než by hlasovali pro Babišovo hnutí ANO. V opačném gardu to platí i pro voliče opozice (ANO, SPD). Tenhle nepřirozený stav bude existovat do té doby, dokud bude na politické scéně Andrej Babiš. Výsledkem je, že uvnitř vládního tábora chybí větší konkurence mezi vládními stranami, což se promítá do nižší konkurence uvnitř vládních stran. To SPD zaútočilo na své konferenci na Andreje Babiše s takovou silou, že ten hned oznámil, že s Okamurou do příští vlády nepůjde. Navzdory tomu, že si to toužebně přejí hlavní podporovatelé SPD v podobě Václava Klause a Miloše Zemana, kteří vidí ve "výtlaku" SPD příležitost, jak zůstat mocensky ve hře.
Slovenské prezidentské volby naznačily jedno: Slovensko je první stát, který podlehl dlouholetému tlaku proruských politických sil. Jak jinak označit situaci, kdy před druhým kolem bylo Slovensko zaplaveno billboardy s nápisy: Bez Ruska nepřežijeme. A dále: Ukrajina je nepřítel. Navíc v žádné jiné zemi Evropské unie si standardně před 50 procent lidí nemyslí, že za válku na Ukrajině nemůže Rusko, ale Západ. Je to výsledek propagandy posledních dvaceti lety, kterou na slovenském území systematicky vykonávalo Rusko. A jaké jsou další zvláštnosti prezidentské volby? Konflikt město - venkov a unikátní volební chování slovenských Maďarů, kteří se dostali pod dominantní vliv Viktora Orbána.
Rozhovor s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou se týkal převážně politiky. Stane se on sám premiérem, pokud Petr Fiala na podzim odejde do čela Evropské rady? Co bude mít v kandidátském projevu na kongres ODS, který začíná už příští víkend? Co si představuje pod heslem Více kapitalismu, více svobody, které chce ODS znovu oživit? A jak vlastně chce zařídit, aby dnešní vládní koalice opět získala důvěru svých voličů a tedy většinu v Poslanecké sněmovně?
Europoslanec Ivan David (SPD) napsal článek, kde tvrdí, že ideálem současné vlády je zavést ukrajinský režim se zákazem politických stran, médií a pronásledováním všech opozičních hlasů. Tento někdejší představitel radikální levice v ČSSD a dnes člen SPD sugeruje dále dojem, že BIS se snaží ovlivnit výsledek evropských voleb. Tomio Okamura současně dává na první místo kandidátky do Evropského parlamentu Petra Macha, libertariána a bývalého šéfa Svobodných s odůvodněním, že chce otevřít dveře bývalým voličům ODS. Domnívá se Tomio Okamura, že bývalí voliči ODS si myslí, že Fiala zavádí totalitní stát a jsou vstřícní k Rusku jako SPD? Za vším je koncept dvojice Okamura/Klaus polidštit SPD, přivést ji do vládní koalice s ANO a dosadit do vládních funkcí svoje lidi. Je to úplné zmatení jazyků a programů. Jediným spojujícím momentem je benevolence k Rusku. Přinese jim to nové hlasy?
Autoři podcastu si do studia pozvali Michala Kormaňáka, specialistu na průzkumy veřejného mínění, ze společnosti IPSOS. Tématem bylo: když tyto firmy zveřejňují své politické průzkumy nemanipulují s lidmi? Z čeho vychází? Jsou jejich modely věrohodné? Jak to bylo před českou prezidentskou volbou? A jak je to před tou slovenskou? Autoři podcastu si také zadali malý průzkum, z něhož jasně vyplývá, že voličsky je česká společnost stále rozdělená. Zatímco voliči ANO preferují vyrovnané veřejné finance z 8 procent, voliči ODS ze 40 procent. Navíc voliči pravice mají na své reprezentanty výrazně vyšší nároky než voliči na Andreje Babiše. Z průzkumu také vyplývá, že jak voliči levice, tak pravice chtějí v čele svých stran a vlády silné, charismatické osobnosti. Jak to skončí?
Takový výsledek prvního kola prezidentské volby nečekal snad nikdo. Vyhrál kandidát opozice Korčok (42,5 procenta) a za sebou nechal expremiéra Pellegriniho (37 procent), který měl podporu dvou největších vládních stran. Podcast Kecy a politika naznačuje, jak asi dojde k přeskupení sil a co za témata bude rozhodovat. Budou to víc hlasy proruských nacionalistů, proorbánovských Maďarů nebo rozhodnou debaty o tom, jestli je Pellegrini gay? A nakonec podcastu se dozvíte, proč má zlo jméno Michopulos.
Řek. Ostravský patriot a člen ostravské fotbalové mafie Andreas Papadopulos. Jak se dostal do České televize, přestože měl několik řečových vad a pak šel jednou na záchod a poslali ho dělat zpravodaje do Varšavy. O tom, co se děje v současném povolebním Polsku a o legendách, že v Polsku je levně a kolik vydělává polský učitel. A spousta dalších historek o korupci a politických reáliích polské politiky.
Rok 2024 bude největším volebním rokem v historii. Polovina dospělé populace bude mít možnost jít volit. Ne všude je stejná míra tajnosti a demokratičnosti. Volby už dávno nejsou znakem demokracie, podstatné jsou zákony a procedury. Příkladem jsou prezidentské volby v Rusku, kde je hlasování jen kulisou autoritativního režimu Vladimíra Putina. Také na Slovensku se v nadcházejících prezidentských volbách hraje o to, jestli dojde k návratu nedemokratických praktik z dob expremiéra Vladimíra Mečiara. Staronový premiér Fico zatím utahuje vnitropolitické šrouby a součástí toho je hledání spojenců jinde než na Západě, který jeho autoritářskou politiku kritizuje. Všude sice ohlašuje, že chce dělat suverénní zahraniční politiku, ale fakticky se stává přívěškem Maďarska a Ruska. Podobně se chová lídr nejsilnější rakouské strany Herbert Kickl. Server Politico napsal, že v oblasti zahraniční politiky se vrací staré dobré Rakousko-Uhersko. A kam chce patřit Česká republika v čele s Andrejem Babišem?
V těchto dnech uplynulo 25 let od vstupu do NATO, kam před dvěma dny vstoupilo i neutrální Švédsko. Byla alternativou uplynulého čtvrtstoletí samostatná cesta? Podle Petrose Michopulose by Česko muselo vynakládat násobně vyšší armádní výdaje, na což nebyla vůle ani politiků, natož veřejnosti. Také česko-slovenské vztahy jsou napjaté a to hlavně kvůli výrokům premiéra Fica ohledně ruské války na Ukrajině. Sejít se s ním na společné schůzi obou vlád by znamenalo legitimizaci jeho proruských názorů. Spouštěčem vzájemné nedůvěry byl ovšem hlavně Ficův projev ke 2. výročí války na Ukrajině, kde řekl, že strategií EU je, aby se Slované vzájemně vraždili na Ukrajině. Ještě předtím položil květiny na hrob bývalého československého proruského diktátora Gustáva Husáka, což se zvlášť dotklo premiéra Fialy. Skončily tím nadstandardní vztahy obou zemí?
Třetí páteční speciál Kecy a politika je netradiční rozhovor s mentální koučem Laco Bittnerem. Proč jsme si toho člověka pozvali? Vysvětlování fenoménu umělé inteligence (AI) se stalo doménou popletených ajťáků, kteří mají sklon složitě vysvětlovat jednoduché věci a tím zatemňovat podstatu toho, čím nám AI může prakticky pomoct v životě, a to ne za pět let, ale už teď. Laco Bittner na praktických ukázkách objasňuje, proč se celé hodiny baví s ženským hlasem vycházejícím z AI, a čím mohou její rady zachránit lidi, například s duševními problémy. Ženský hlas AI vstoupí také do našeho vysílání a leccos nám objasní sám.
Americký deník Wall Street Journal zveřejnil návrh mírové smlouvy, o níž dva měsíce po začátku války jednaly politické reprezentace Ukrajiny a Ruska. Vyplývá z toho, že Rusko požadovalo, aby se Ukrajina stala „permanentně neutrálním státem“ a drasticky omezila počty svých vojáků, tanků a dělostřeleckých systémů. To by znamenalo naopak permanentní ohrožení suverenity Ukrajiny. Text potvrdilo i Rusko. Otázkou je, proč v takové atmosféře napadení jednoho státu stále v Česku, ale i jinde, vznikají představy, že je možné pěstovat ve střední Evropě neutralitu. Ještě dál jde slovenský premiér Fico, který říká, že plánem EU je „podporovat vzájemné zabíjení Slovanů.“ Zvnějšku to vypadá, že Fico zahájil proces odstupování z EU i NATO. Ve skutečnosti rozjel diplomatickou akci, kterou nemá pod kontrolou. A co chce Tomio Okamura, který říká, že v příští Babišově vládě chce vnitro, zahraničí a spravedlnost a současně ve sněmovně říká, že „nemůžeme spoléhat na dnes již zdegenerovaný takzvaný Západ, reprezentovaný Německem a Francií?“
Legendou legend v KDU-ČSL je bývalý předseda Jan Kasal. V rozhovorovém speciálu Kecy a politika jsme s ním mluvili o jeho začátcích v politice, hledání nových voličů a o tom, jestli tato politická strana nezanikne. Tématem také bylo, jestli na říjnovém sjezdu KDU-ČSL skutečně dojde k tak nesmiřitelnému boji dvou křídel, jak se zdá.
Před dvěma lety, v šest hodin ráno, začala bombardováním ukrajinských měst a postupem motorizovaných jednotek na Kyjev Putinova válka. V posledních týdnech jsou z ukrajinské strany slyšet důrazné prosby o větší dodávky zbraní a munice. Ukrajinská armáda se stáhla z Avdijivky, což v určitých kruzích vyvolává nadšení z průlomu fronty. V Paříži se mezitím schází vůdcové západních zemí, aby celou situaci řešili. K nim se zřejmě nepočítá slovenský premiér Fico, který měl dvě prohlášení, v nichž se staví na stranu Ruska. Zároveň říká, že chce po Západu bezpečnostní garance. Je to paradoxní situace: nejdříve se pasuje na největšího ruského přívržence, ale současně se domáhá obrany vlastního území od lidí a států, které sám kritizuje. Jak to všechno dopadne?
Rozhovorový speciál podcastu Kecy a politika tentokrát navštívil vynikající ekonom Petr Sklenář. Po dvou hodinách nahrávací zařízení přestalo zaznamenávat naši debatu, ale i tak šlo o nejdelší rozhovor za celou dobu existence podcastu. Tématem byla inflace, a proč si ji ještě můžeme zopakovat. Dále jsme rozebírali, jestli je možné přijetí eura v roce 2028, jak tvrdí ministr Martin Dvořák. No a celým rozhovorem se prolíná jedna věc: proč jsme my, v Evropě, stále po uši v socialismu?
Podcast Kecy a politika, ve kterém Bohumil Pečinka, Petros Michopulos rozebírají aktuální politická témata. Jedná se o zkrácenou verzi. Celých 122 minut mohou předplatitelé poslouchat a sledovat na https://www.forendors.cz/kecyapolitika
Události spojené s traktorovou demonstrací v Praze ukazují jedno: co je v jiné evropské zemi možná vážně míněná věc, stává se přeneseno do Česka parodií. Tak je možné hodnotit vystoupení části zemědělské veřejnosti, kterou podpořilo hnutí ANO i SPD. Naopak hlavní zemědělské organizace jako Agrární komora, Zemědělské svaz nebo Asociace soukromých zemědělců, toto vystoupení odmítají. Jednají s vládou, která má do konce února předložit kompromisní návrhy ohledně zdanění dotací. Jaká je role Ruska a deseti nejbohatších agrorodin při organizaci této demonstrace? A jak to celé skončí? Proč se liší požadavky našich a západoevropských zemědělců? Vrací agrobaroni vládě úder za nižší rozdělování subvencí ve prospěch malých a středních zemědělců?
1Hnutí ANO má za sebou další sněm, který nic nevyřešil, protože ani nemohl. Sněm není v ANO prostorem, kde se tvoří politika, ale spíš scénou, kde se povinně demonstruje demokratičnost hnutí. Jestli je něco výstupem hnutí ANO, tak to, že jediným kandidátem na budoucího premiéra je Andrej Babiš. Ještě v sobotu dopoledne se zdálo, že by potenciálními premiéry mohli být další dvě osoby z vládnoucího triumvirátu v ANO, tedy Karel Havlíček nebo Alena Schillerová. Staronový předseda ANO se však rozhodl a utnul všechny debaty. V úvodní části se autoři Keců baví o padlém mýtu velkého novináře Tuckera Carlsona, o podílu Petra Fialy v družstevní záložně a konečně o pozadí zákazu HHC, k němuž se tento týden chystá česká vláda.
Podcast Kecy a politika, ve kterém Bohumil Pečinka, Petros Michopulos rozebírají aktuální politická témata. Občas z režie glosuje i Martin Bartkovský. Jedná se o zkrácenou verzi. Celých 90 minut mohou předplatitelé poslouchat a sledovat na https://www.forendors.cz/kecyapolitika
Před rokem ve druhém kole prezidentské volby porazil Petr Pavel svého protikandidáta Andreje Babiše. V březnu 2023 usedl na Pražský hrad a vstoupil do politické arény. Je na něm evidentní, že je mu blízká zahraniční a bezpečnostní politika. V té vnitřní je spíš umírněný. Katastrofální je naopak fungování Kanceláře prezidenta republiky, kde vzájemně mezi sebou bojovaly různé skupiny a skupinky. Dnes je zjevně dobojováno a začíná se odznovu. Dalo se jmenování kancléřky Vohralíkové předejít? A neměl by se Petr Kolář stát standardním zaměstnancem prezidentské kanceláře? A proč je Andrej Babiš adoptivním politickým synem Gustáva Husáka?
Podcast Kecy a politika, ve kterém Bohumil Pečinka, Petros Michopulos rozebírají aktuální politická témata. Občas z režie glosuje i Martin Bartkovský. Jedná se o zkrácenou verzi. Celých 90 minut mohou předplatitelé poslouchat a sledovat na https://www.forendors.cz/kecyapolitika
Hnutí STAN vyhlásilo novou politiku uvnitř vládní koalice. Její podstatou je veřejně ventilovat odlišnosti. Vít Rakušan dokonce naznačuje, že na vládě by se opět mělo začít natvrdo hlasovat, aby voliči věděli, kdo je kdo. Jinak řečeno, namísto fialovského dospívání ke shodě všech stran, vytváření hlasovacích koalic jedněch proti druhým. Pokud se něco takového prosadí, bude to velkým rizikem pro stabilitu vlády jako celku. V nové epizodě podcastu se také autoři zabývají tvrdým úderem, který dostala opozice po rozsudku ústavního soudu. Ten mj. řekl, že opozice sice má právo na parlamentní obstrukce, ale stejně důležitým je právo vlády na základě poslanecké většiny přijímat zákony. Navíc, opozice nemůže donekonečna sněmovní většině upírat možnost efektivně vládnout, protože tím destabilizuje stát. Autoři se shodují, že je to nejtvrdší odsudek parlamentních postupů, jaký kdy od ústavního soudu zazněl. Co stálo v pozadí?
Podcast Kecy a politika, ve kterém Bohumil Pečinka, Petros Michopulos rozebírají aktuální politická témata. Občas z režie glosuje i Martin Bartkovský. Jedná se o zkrácenou verzi. Celých 90 minut mohou předplatitelé poslouchat a sledovat na https://www.forendors.cz/kecyapolitika
Comments
Download from Google Play
Download from App Store
United States