Suroviny na vánoční cukroví zase podražily. Ale: Kdo si chce na cukroví pochutnat, neměl by ho ošidit. Nejen s takovou radou se redaktor Jaroslav Hoření vrátil z řemeslné pekárny ve Velkých Hamrech.
Úspěšná divadelní herečka se do paměti diváků vryla také coby kuchařka Blaženka z Četnických humoresek. Dobře známý je i její hlas, který hojně využívá v dabingu.
Pryšec nádherný (Euphorbia pulcherrima), lidově nazývaný vánoční hvězda, je ve své domovině rostlinou keřovitého až stromovitého vzrůstu. Jeho vyšlechtěné odrůdy, ty, které si před Vánocemi pořizujeme domů, dosahují výšky jen 20 až 40 centimetrů. Velké ozdobné listeny tvořící růžici vyrůstají okolo nenápadného květenství.
Zříceninu hradu Zásadka najdete u vsi Sychrov nedaleko Mnichova Hradiště ve Středočeském kraji. Stojí na vrchu zvaném Káčov. Původní hrad byl vybudován ve 14. století. Po roce 1560 byl přestavěn na dvoukřídlý renesanční zámek. Po velkém požáru v roce 1790 začal jeho postupný úpadek. Dnešní zřícenina působí romanticky a díky krásným výhledům rozhodně stojí za návštěvu.
Šéfkuchař Hotelu Královka v Bedřichově Patrik Bečvář. Bramborový salát s obalovaným kaprem, rybí polévka, kuba nebo vanilkové rohlíčky. Dobroty, bez kterých si někteří z nás nedokážeme ty pravé Vánoce představit. Na kolik způsobů se dá připravit kapr, jak uvařit tu nejlepší rybí polévku a v čem spočívá tajemství lehkého bramborového salátu. O tom si budeme povídat hodinu před polednem s šéfkuchařem Patrikem Bečvářem.
Už za do našich babiček se jedlé kaštany prodávaly na ulici pečené nebo se přidávaly do řady pokrmů.
„Vrací se hodně přírodniny i retro. Jsou v módě jakoby opotřebované věci, jako třeba rezavé přízdoby,“ popisuje učitelka.
V září roku 1916 si osmadvacetiletý Jan Paukert se svou ženou Štěpánkou otevřeli nevelký, ale prvotřídně zařízený podnik na Národní – tehdy Ferdinandově – třídě, po níž s oblibou korzovala pražská smetánka.
Marek Řeháček a Jaroslav Hoření zavítali i do Pasek nad Jizerou, kde navštívili kostel sv. Václava a sousední hřbitov.
V Pasekách nad Jizerou došli i k tamní škole, která se objevuje třeba ve známém filmu Krakonoš a lyžníci.
Další zastávkou jsou Sklenařice, kde naši kolegové na polích objevili i zbytky vysockého zelí.
Vystoupali i na Prdek, na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, kde se koná mistrovství světa v čamburíně.
Mezi Sklenařicemi a Vysokým nad Jizerou najdeme sochu svatého Josefa, odkud jsou podle tipů Marka Řeháčka nejkrásnější výhledy.
V malé krušnohorské vísce Blatno na Chomutovsku v Ústeckém kraji stojí kostel sv. Michaela archanděla. A právě pro něj vytvořil místní řezbář Josef Šporgy krásný betlém, který tvoří devatenáct figur z modřínového dřeva v životní velikosti.
Patří mezi gastronomické špičky. Jako první český šéfkuchař získal michelinskou hvězdu – poté ji pětkrát obhájil. Je také porotcem oblíbeného rozhlasové pořadu Pochoutkový rok.
V předvánočním čase lidé nejčastěji přispívají na podporu lidí s hendikepem nebo těch, kteří jsou ve složitých životních situacích, což se oproti zbytku roku neliší.
Pekař: Jiří Sedláček. Vánočka lehká jako pírko je podezřelá, že v ní moc másla nenajdeme. O tom, že právě dostatek kvalitního másla dělá poctivou vánočku jako od babičky, nás přesvědčí pekař Jiří Sedláček z pekařství Koláček, který přidá zajímavé recepty na tuto vánoční dobrotu a zavzpomíná na své pekařské začátky.
Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření připomínají jeden z pozapomenutých adventních obyčejů – hledání noclehu. Provázelo ho i malé pohoštění, jehož součástí byl i punč z křížal a sušeného ovoce.
„Příběhy z Jizerských hor v komiksech je kniha formátu A4. Má asi centimetr velký hřbet a najdeme v ní 11 kapitol,“ říká spisovatel Drahný.
Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.