Na stole je téma

Diskuzní panel se zaměří na kritickou reflexi současného synodálního procesu. Bude klást otázky po podstatě synodality a její novosti, bude hledat odpovědi na námitky vůči koncepci synodality jako takové a zkusí se vztáhnout k tomu, jakou roli mají hrát výsledky a výstupy v podobě konkrétních opatření nejen na úrovni místních skupin, ale i celé církve. Diskutovat bude Mgr. Bc. Klára Maliňáková, Ph.D. a Mgr. Michael Martínek, Th.D., moderátorem bude RNDr. Michal Černý, Ph.D.

Rozhovor s vedoucím Tiskového odboru biskupství ostravsko-opavského Mgr. Ondřejem Elbelem, MSc. nejen o práci tiskového mluvčího.

Za mikrofon usedl prof. MUDr. David Kachlík, Ph.D., přednosta Anatomického ústavu 2. lékařské fakulty UK. Hlavním tématem je Dárcovský program tj. darování těla po smrti pro vědu a výzkum. Dozvíte se, jak vůbec darovat své tělo pro vědecké účely a kolik lidí to činí. Podívejte se na svět medicíny očima znalého člověka, profesora Kachlíka, s redaktorkou Lucií Pekárkovou.

Diskuzní panel se zaměří na kritickou reflexi současného synodálního procesu. Bude klást otázky po podstatě synodality a její novosti, bude hledat odpovědi na námitky vůči koncepci synodality jako takové a zkusí se vztáhnout k tomu, jakou roli mají hrát výsledky a výstupy v podobě konkrétních opatření nejen na úrovni místních skupin, ale i celé církve. Diskutovat bude Mgr. Bc. Klára Maliňáková, Ph.D. a Mgr. Michael Martínek, Th.D., moderátorem bude RNDr. Michal Černý, Ph.D.

Více než jedna miliarda lidí na světě doposud trpí nedostatkem pitné vody, případně nemá k vodě přístup. U nás, naštěstí, o vodu nouzi nemáme. Někdy bývá té vody až moc, což potvrzují nedávné povodně, ze kterých se na mnoha místech ještě stále vzpamatováváme. At je voda v přehradě jakkoliv zakalená, z kohoutku nám doma teče čistá. Jak to ti vodaři dokážou? Na to se redaktor Antonín Žolnerčík zeptal přímo v Severomoravských vodárnách. Během natáčení se pak zastavil i v úpravně vody v Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí.

Fakultní nemocnice Hradec Králové náleží k největším zdravotnickým zařízením nejen ve východních Čechách, ale i v celé České republice. Na více než 40 pracovištích se 1375 lůžky je každý rok hospitalizováno přes 41 tisíc pacientů, z nichž kolem 40 % je operováno. První nemocnice byla v Hradci Králové otevřena v roce 1887 (137 let) v areálu dodnes nazývaném Stará nemocnice. Nový nemocniční areál byl otevřen v listopadu 1928, tedy před 96 lety. Svým pojetím, technickým vybavením a uspořádáním náležel k nejmodernějším v bývalé ČSR. S Fakultní nemocnicí úzce spolupracuje také Lékařská fakulta v Hradci Králové, která byla slavnostně otevřena 25. listopadu 1945. Docent Bedrna, do té doby primář chirurgického oddělení, se stal prvním přednostou nově vzniklé chirurgické kliniky LF v Hradci Králové a již v roce 1947 byl jmenován profesorem chirurgie Univerzity Karlovy. V roce 1954 se stal řádným členem Československé akademie věd. Historii i současnost obou institucí nám přiblíží Prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc., dále emeritní hlavní sestra FN HK Jaroslava Pečenková, držitelka Pamětní medaile hejtmana Královéhradeckého kraje a zasloužilá sestra pamětnice Olga Čížková.

K mikrofonu usedl výpomocný duchovní kněz diecézního centra života a mládeže Vesmír, Jenda Barborka. Neměl to daleko, protože redaktorka studia Praha navštívila samotné centrum v srdci Orlických hor. Uslyšíte, jak probíhá takový den na Vesmíru, co vše obnáší být v roli výpomocného kněze, pro koho všeho je Vesmír aktuální a zazní i hluboké, osobní svědectví. Nahlédněte pod pokličku pestrého života mladého kněze s redaktorkou Lucií Pekárkovou.

Se Zuzanou Petráchovou, bývalou provozní terapeutické kavárny, kde probíhá sociální rehabilitace duševně nemocných, si povídáme o její tvorbě hudební (rap) a knižní (komiksy). Zazní také její úvahy o víře nebo několik rad k psychohygieně do nastávajících pošmourných dní.

Většina Čechů si přeje umírat doma, a většina umírá v nemocnici. Čtyři rodiny v šestidílném dokumentárním seriálu ČT s názvem Do konce to chtějí zkusit jinak a své nejbližší chtějí mít doma co nejdéle. O seriálu si budeme povídat s vedoucím projektu a režisérem střihu Do konce Jakubem Třešňákem a dvěma zástupci rodin - s Michaelou Kodytkovou a Davidem Karkym. Jak to vlastně dělají, že to vypadá tak jednoduše? Teenagerka Maya Karky nám ukazuje, jak se péče o jejího nepálského dědečka kloubí s pubertálním životem. Zorka, která odráží jednu rakovinu za druhou, nám jako single máma dvou dcer předvede, jak krásné je žít. Míša Šiková se k babičce, která o ni celý život pečovala, nastěhuje i s mužem a synem, aby si s ní užili její poslední koncert. A Katka? Ta svou Lilinku považuje za zázrak, protože většina dětí s Edwardsovým syndromem se nedožívá ani prvních narozenin a ona mamince nedá v noci spát už celé čtyři roky. V pořadu uslyšíme novinku, píseň Doma – to je esence seriálu i název titulní písně písničkářky Tali a hudebníka Jana Váňi. První díl seriálu vysílá ČT1 v pondělí 11. 11. 2024 od 22:00. Pořad připravila Iva Horká.

Poslední den měsíce října je na mnoha místech naší planety označen jako Den reformace. Podnětem k tomu byl čin německého kněze Martina Luthera. Co se to tenkrát přihodilo, proč to vše vzniklo, jak máme rozumět pojmu reformace, jaké jsou další podněty z událostí 16. století, na to se evangelického faráře v Poličce, Jiřího Tenglera, ptá Daniel Ženatý.

V březnu oslavil už 92. narozeniny, ale neopouští ho každodenní zájem o historii a genealogii. Vladimír Černý se již čtyřicet let zabývá dějinami východočeské obce Tisová. Na přelomu milénia o ní vydal knihu, další se chystá, a v bádání neustává. Nazpaměť zná historii rodů v obci i stavení ve kterých žily a to až do počátku záznamů. Rodokmeny sestavil a sestavuje pro několik rodin v obci i pro tu svoji. Kdy ho začala zajímat historie? Jakými zajímavými osobnostmi se obec Tisová může pyšnit? Jak si můžete sestavit vlastní rodokmen? A jaká je jeho životní cesta? Na to vše se bude ptát Josef Javůrek ve středu 23. října od 9 hodin ráno.

Jana Hrdinová vykonala na jaře 2023 pouť do Santiaga de Compostella. Co ji k tomu vedlo a především, co následovalo? Jana pohovoří o své dobrovolnické angažovanosti na Ukrajině a na Světových dnech mládeže v Lisabonu, kterých se účastnila letos. Zamýšlíme se společně také nad obecnými pohnutkami k dobrovolnictví a zda k němu Janu Hrdinovou ponouklo dětství v USA.

Konec 18. století přinesl evangelíkům v českých zemích dílčí svobodu. A chudé, často vesnické sbory začaly zřizovat školy. Bylo jich okolo sto čtyřiceti. Jak tyto školy vypadaly, odkud se brali schopní učitelé, jak oni i jejich rodiny žily, jak vypadalo vyučování, kde bylo takových škol nejvíce? Na tyto a mnohé další otázky Daniele Ženatého odpovídá pan David Šorm, evangelický farář.

Pořad NS budeme věnovat velmi kulatému výročí: 11 října roku 2024 si připomínáme 600 let od úmrtí Jana Žižky z Trocnova a Kalicha. Na jeho rozporuplnou osobnost se pokusíme co nejobjektivněji podívat s hostem pořadu, doktorem Robertem Novotným z Centra medievistických studií Filosofického ústavu Akademie věd ČR.

Od 16. září 2024 probíhal v ukrajinském Lvově Týden česko-ukrajinské spolupráce a jeho součástí byly České sny ve Lvově, série koncertů českých a ukrajinských hudebníků různých žánrů, ale také navazování a utužování spolupráce mezi Čechy a Ukrajinci nejen v kulturní oblasti. Součástí početné brněnské delegace, která do Lvova odjela, byl i programový ředitel a hudební dramaturg Proglasu Milan Tesař. V pořadu se podělí o své zážitky z města, které pro nás na první pohled působí docela obyčejně a domácky. Do první světové války bylo součástí Rakouska, mezi dvěma světovými válkami bylo polské, poté se stalo součástí Sovětského svazu a v současné době se jako součást válkou zkoušené Ukrajiny musí potýkat s leteckými útoky i psychologickým terorem ze strany putinovského Ruska.

V cyklu pořadů Na stole je téma hovoříme s Marií Jílkovou z Brna, mj. odbornicí na vyvažování pracovního a rodinného života.

Pořad budeme věnovat emocionálně náročnému a poněkud smutnému, avšak častému tématu, a to problematice ztráty blízké osoby a službě doprovázení pozůstalých. Provázet nás bude specialistka na tuto oblast – psycholožka Naděžda Špatenková, která je odbornou asistentkou na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Ostravské univerzitě. Je absolventkou jednooborové psychologie a sociologie a andragogiky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde rovněž absolvovala doktorské studium. Absolvovala také řadu specializačních výcviků, včetně supervizních kurzů. Zaměřuje se především na problematiku životní ztráty a náročných životních situací a na psychologické poradenství pro specifické skupiny.

K mikrofonu usedla spisovatelka Ludmila Zemanová. Uslyšíte o boji s depresemi, bezdětnosti, životě v církvi po rozvodu i psaní knih. Nahlédněte pod pokličku pestrého života statečné ženy s redaktorkou Lucií Pekárkovou.

V novém pořadu Paleta Proglasu, který mapuje činnost Galerie Proglasu, hovoří tvůrci pořadu Lenka a Jaroslav Vojtěchovi s vystavujícími umělci, a přinášejí tak detaily z tvůrčího procesu, ale i všedního života převážně soudobých výtvarníků. Tentokrát s výtvarnicí Janou Rozkovou o její výstavě v Galerii Proglasu a o životě současného výtvarníka na volné noze.

Pořad o aktu pokládání Kamenů zmizelých pro 23 osob z rodin Tugendhat, Hože a Löw-Beer. U kulatého stolu zasednou vedoucí Arnoldovy vily Veronika Smyslová, ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc a historik a kurátor z oddělení historie Muzea města Brna Michal Doležel. https://www.muzeumbrna.cz/polozeni-kamenu-zmizelych-venovanych-rodinam-tugendhat-loew-beer-a-hoze/t1757