Nenásilný podcast

Každý občas potřebujeme vytrvat u něčeho, co nás možná aktuálně zas tak moc nebaví. Co nás k tomu ale pohání? Jsou pro nás v tu chvíli oporou naše potřeby a dlouhodobé záměry, které chceme v životě naplňovat a kým se chceme stávat? Nebo máme spíš strach z toho, že budeme za nesplněný ‚úkol’ potrestaní ať už svým vlastním vnitřním kritikem nebo někým dalším? Zamýšlíme se nad dalším z klíčových rozlišení nenásilné komunikace a sdílíme své vlastní zkušenosti s tím, kdy se cítíme spíše disciplinovaní a kdy naopak poslušní. Co jsou pasti sebedisciplíny, když se to s ní přežene? A kdy se nám může hodit být jednoduše poslušní?

Svobodná volba je jednou z klíčových součástí nenásilné komunikace, ale také mnoha světových náboženství, přístupů i příběhů. V jakých situacích ji ale skutečně máme a kdy jsme naopak okolnostmi omezeni natolik, že o možnosti volby téměř ani nemůže být řeč? Nenásilná komunikace říká, že volba je dostupná vždy a v každé situaci. Z čeho ale volíme a na jaké úrovni našeho bytí volba probíhá? To řeší hned několik tzv. klíčových rozlišení nenásilné komunikace a také my dva v této epizodě. Kromě našeho zamyšlení a sdílení zážitků přinášíme také naše konkrétní tipy, které nám pomáhají skutečně zůstávat s možností volby v kontaktu. Doporučená kniha z epizody: Jack Kornfield – The Wise Heart

Jaké principy a metody nacházejí své uplatnění v organizacích a firmách? A jak vypadá typická zakázka pro HR expertku, která ve své práci využívá nenásilnou komunikaci? To probíráme s Hankou Švábíkovou, naší kamarádkou a členkou lektorské skupiny NVC Brno. Dozvíte se, stejně jako my dva, co se ve firmách reálně pod zkratkou HR skrývá, a získáte inspiraci jak využít principy nenásilí v managementu pracovních týmů. S Hankou diskutujeme jak o lidi ve firmách dobře pečovat a zároveň to s péčí nepřehnat a nabízíme 5 konkrétních tipů, jak s nenásilkou ve firmě začít. Odkazy: https://www.martinus.cz/711039-jak-vest-zdanlive-nemozne-rozhovory/kniha https://www.martinus.cz/2258155-the-fearless-organization/kniha

Spolupráce, ze které máme velkou radost. Spojili jsme síly s Ester Švábkovou, autorkou písičky Misunderstanding, která je o tom, jak je to náročné, když se lidé snaží o porozumění, ale nejde to. K tématu jsme společně natočili podcast a pořad doplnili divadelními sehrávkami konfliktních situací v podání Lucky Matyášové a Ondry Klíče. Výsledek je pak komponovaný pořad plný povídání o nenásilné komunikaci s Petrem Holíkem, autorské hudby a divadla. Užijte si podívanou! Video na YouTube najdete zde: https://youtu.be/yGiab0XWgE4?si=R1x8mYYSkQWiKmKU Písničku Misunderstanding třeba na Spotify: https://open.spotify.com/track/4ahSNwMHxakg7aI5MNPPHY?si=ad0ef8984cc341bf

Epizoda vznikla jako spolupráce podcastu 2050, který se zabývá změnou klimatu a udržitelností a Nenásilného podcastu. Dozvíte se užitečné tipy, jak o environmentálních tématech mluvit s rodinou, přáteli nebo kolegy v práci tak, abychom spíš budovali porozumění než vyvolávali zbytečné konflikty a napětí. Společně diskutujeme 4 základní kategorie doporučení, která vycházejí ze 4 kroků NVC. a) Používejme konverzační kotvy jako je např. vytištěný graf, mapa nebo článek. b) Buďme osobní a mluvme o svých zkušenostech a prožívání, nejen o názorech. c) Zabývejme se potřebami zúčastněných – o čem pro ně daná problematika doopravdy je. d) Věnujme v konverzacích pozornost záměrům – svým i ostatních – aneb proč vůbec do konverzace její aktéři vstupují. Jednotlivé tipy si podrobně rozebereme a na modelových situacích si ukážeme, jak se dají použít v praxi. Poslechněte si další epizody podcastu 2050: www.2050podcast.cz V rozhovoru zmiňujeme tyto dvě infografiky: Emise skleníkových plynů v EU podle sektorů - https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-eu-detail Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr

Když vstupujeme do konverzace, často nevíme, jaký má mít výsledek. Někdy jej ani vědět nechceme a necháme se zkrátka ovlivnit jejím průběhem. Držet se předem promyšleného cíle může být v konverzacích problematické, zároveň se však můžeme nechat vést svými záměry, které, jsou-li uvědomované, napomáhají konverzace směřovat a přináší také jasnost v tom, co má být v dané situaci další krok. Nenásilná komunikace jako taková, má také své záměry. Autorka Miki Kashtan sepsala 13 z nich. My jsme se jimi nechali inspirovat a v epizodě část z nich diskutujeme. V čem nás zaujaly? Proč nám přijdou užitečné? A jak se s nimi dá ve světě zacházet? Kompletní seznam od Miki najdete zde: https://baynvc.org/key-assumptions-and-intentions-of-nvc/

Vyjádřit se jasně a pravdivě je jeden z pilířů nenásilné komunikace. Při jejím tréninku proto často cvičíme „upřímné sebevyjádření”. Co se tou upřímností ale přesně myslí? Bezohledné deklarování vlastního pohledu na věc nebo spíš opatrné sdílení vlastního prožívání? Oběma těmito póly se nenásilná komunikace zabývá jako šakalí vs. žirafí upřímností. Jaké jsou jejich benefity a stinné stránky? Jaký typ upřímnosti funguje nám dvěma? A co má proboha NVC zrovna proti šakalům? To vše v dnešní epizodě.

Jsme silní skrze absenci zranitelnosti, nebo právě díky ní? A jakou cenu za „nezranitelnost“ platíme? To jsou základní otázky, kterými se necháváme vést v další epizodě. Sdílíme, jak to vypadá a jaké efekty má, když si zranitelnost dovolíme, a naopak. Nevynecháváme ani propojení s tématy konfliktů, empatie a nenásilného přístupu obecně. Inspirační zdroje: Brené Brown: The Power of Vulnerability Stephanie B. Mattei, Kristin K. Collier: The Heart of Nonviolent Communication: 25 Keys to Shift From Separation to Connection Kathleen Macferran, Jared Finkelstein: Choice. A field guide for navigating the polarization of our world and living interdependently

Je pro vás náročné si o empatii říct nebo ji přijmout? Někdy je k tomu třeba hodně odvahy. Proč ale máme za to, že je užitečné tuto odvážnou volbu dělat? To rozebíráme v epizodě, která vznikla v zásadě na přání účastnic a účastníků našich workshopů. Neřešíme však jenom proč, ale taky jak si o empatii říkat a diskutujeme konkrétní typy empatické přítomnosti, o které můžeme druhé v případě potřeby požádat. Doporučujeme užívat společně s dalšími epizodami o empatii: 17: Empatie: Jak na to? 18: Péče o sebe a kapacita k empatii

Konflikt je nástrojem transformace. Bez konfliktů není možná změna k lepšímu. Na workshopech a ve většině epizod se však věnujeme tomu, jak konfliktům předcházet, nebo jak v nich konverzaci navigovat. Tentokrát se podíváme na to, jak a proč konflikty otvírat. V této opravdu hutné epizodě se dozvíte: Jaké má konflikt fáze? Jak konflikt vyvolat, nebo do něj vstoupit? A jak na to v případě, že se druhá strana konfliktu vyhýbá? Vše diskutujeme s oporou o příklady z našich vlastních životů. Užijte si poslech a nebojte se konfliktů – mohou být velmi užitečné!

Naše představy a předpoklady o lidské povaze ovlivňují, jak s lidmi jednáme, co považujeme za možné a jaké sociální struktury vytváříme. V epizodě představujeme a komentujeme 10 předpokladů, na kterých je založena praxe nenásilí. Nenásilná komunikace je pak metodou, která obsahuje cvičení a postupy, které je možné trénovat, a přenášet tak principy nenásilí do konverzací i do způsobu života. Znalost a občasné připomínání si těchto principů nám přijde velmi užitečné. Jednak o nich můžeme přímo mluvit v rámci konverzací, které vedeme, a taky mohou posloužit jako delší odpověď na otázku, co je to nenásilná komunikace.

Dělat život, nebo být naživu („Doing Life“ nebo „Being Alive“)? Tímto klíčovým rozlišením končíme sérii Zpátky ke kořenům, za kterou se také v epizodě krátce ohlížíme. Volba tématu pouhého dělání nebo naopak plého prožívání života na závěr této série není náhodná. Završuje pro nás totiž naši cestu Zpátky ke kořenům nenásilí. Bezduché plnění povinností a odpojení od našich potřeb, přání a tužeb nás dostává do nevědomého a automatizovaného módu života. V tomto módu je těžké (až nemožné) hledat hlubší smysl, uvědomovat si sebe i druhé a experimentovat s tím, jak udělat svět krásnější. Právě k tomu totiž směřují všechny praxe a principy, které jsme probírali v průběhu celé této série. Přejeme vám, ať jste doopravdy naživu a doufáme, že série Zpátky ke kořenům pro vás byla v tomto ohledu přínosem.

Představujeme jednoduchý model Adama Kahana, který pomáhá rozhodovat se v nepříjemných situacích a nabízí základní rozcestník strategií, kudy je možné se vydat. Ukazuje také, že shoda všech zúčastněných nebo odchod pryč nejsou jedinými a často ani nejlepšími možnostmi. Nad zkušenostmi z našich vlastních životů diskutujeme, jaké dopady jednotlivé strategie mohou mít a co nám jejich využití v životě přineslo. Kahanův model tak sami využíváme jako nástroj, který nám umožňuje lépe pochopit své vlastní hranice a možnosti. Zároveň se ukazuje jako užitečný při přípravě na náročné rozhovory a jednání. Zdroj: Adam Kahane: Spolupráce s nepřítelem. Jak vyjít s lidmi, s nimiž nesouhlasíme.

Myšlenky nenásilí vycházejí z vědomí vzájemné provázanosti, tzv. interdependence. Jedná se o uvědomování si, že na druhých nejsme zcela závislí, ani od nich nejsme zcela odtržení. Namísto toho žijeme v síti vazeb se vším, co nás obklopuje. V této epizodě se vracíme k základním myšlenkám nenásilné komunikace a na příkladech z našich vlastních životů diskutujeme, kde tyto myšlenky reálně v životě potkáváme. Jak jinak vypadá naše jednání, když jsme vůči interdependenci pozorní? Nejde totiž jen o teoretický koncept. Projeví se to třeba i na tom, v kolik hodin v práci uspořádáte meeting. A ještě konkrétnější budeme v epizodě – užijte si poslech.

Život není vždycky ideální. Dostáváte se do situace, ve které nejsou naplněné vaše potřeby a celé to prostě stojí za prd. Stejně tak, jak je užitečné a výživné oslavit potřeby naplněné, je taky užitečné a výživné smutnit nad těmi nenaplněnými. V textech o nenásilné komunikaci proto často najdete termín truchlení. Kvalitně smutnit, či truchlit, je zásadní dovednost, která umožňuje člověku být v kontaktu sám se sebou opravdově a plně, a to i v dobách, kdy nezažívá nejlepší chvíle. Díky tomu se zvyšuje pravděpodobnost, že budeme jednat vědomě i v těch náročnějších obdobích. Přestože je truchlení vnitřní proces, nějakým způsobem se projeví i navenek. V dnešní epizodě se proto dozvíte, jaký je rozdíl mezi omlouváním se, které často podporuje hru na dobře/špatně a vyjadřováním lítosti, které směřuje k vzájemnému respektu a obnově zraněných vztahů. V závěru nabízíme konkrétní postup, jak truchlit, který sami využíváme, když se chceme potkat s vlastními nenaplněnými potřebami. Doufáme, že vám přinese inspiraci a odvahu být opravdově sami se sebou, ať už je vám zrovna jakkoliv.