Odkaz na celý dílGrónsko je největší ostrov světa a v současnosti patří Dánsku. 85 procent jeho povrchu pokrývá led o mocnosti přes 3 kilometry. Život na něm je dodnes výzva a pouze v době klimatického optima mezi 10. a 15. stoletím zde žilo několik tisíc kolonistů z Islandu. Grónsko ukrývá řadu bohatých nalezišť surovin, stejně jako fosilních paliv (ropy i zemního plynu). Proto přitahuje pozornost všech současných supervelmocí včetně Spojených států vedených Donaldem Trumpem. Ten si dobře uvědomuje jeho strategickou důležitost. Jaké Grónsko je a co vše se kolem něj děje a proč? Poslechněte si náš nejnovější díl Nového světa!
Odkaz na celý díl Donald John Trump je už čtrnáct dní staronovým americkým prezidentem. Energie, s níž své druhé úřadování v Bílém domě zahájil, je, ať už jste jeho stoupenci či odpůrci, dechberoucí. Odchod ze Světové zdravotnické organizace a z Pařížské dohody o klimatu, ukončení experimentu s názvem Green Deal, návrat těch vojáků do armády, kteří z ní museli odejít, protože odmítli očkování proti covidu, návrat federálních zaměstnanců do práce ze zdivočelé praxe s názvem home office… To je jen několik z mnoha opatření (Executive Orders), která Trump vydal bezprostředně po nástupu do funkce. Jaký efekt budou tato i další opatření mít, jak na ně bude reagovat “Amerika” a svět, to všechno teprve uvidíme. Fakt nicméně je, že Trump 02 je na vládnutí mnohem lépe připravený než v roce 2017 a mnohem odhodlanější měnit USA a svět podle svých představ. Tak si nás poslechněte, přátelé, ať víte, jak to vidíme my. A buďte s námi i ve druhé stovce Nových světů. Srdečně Martin, Michal a Mirek
Spojené státy americké se ocitly v bodě zlomu. Donald Trump plánuje nemilosrdnou “konzervativní revoluci”, a to jak v domácí, tak v zahraniční politice, i vůči Evropě, včetně ekonomických a bezpečnostních záležitostí. Je Evropa, konkrétně Evropská unie, na novou americkou hospodářskou, zahraniční i bezpečnostní politiku připravena? Jsou současné evropské elity schopné adekvátní reakce? Anebo bude muset dojít k “revoluci svého druhu” i v Evropě s tím, že se k moci dostanou politické strany, jež se tak či onak vymezuji vůči establishmentu? Příkladem takové strany jsou rakouští Svobodní, kteří v září loňského roku vyhráli volby a nyní usilují o sestavení vlády. Pokud by se jim to podařilo, jako že tomu leccos nasvědčuje, mohl by to být v Evropě zásadní průlom, zásadní “bod obratu”. O tom všem a o mnoha dalších věcech je dnešní, už stý díl podcastu Nový svět. Tak si nás poslechněte, přátelé! Srdečně Martin, Michal a Mirek
Odkaz na celý díl: https://herohero.co/novysvetpodcast Namibie je druhou nejméně osídlenou zemí na světě, zemí s koloniální minulostí a dobrou budoucností. Málokde na tomto kontinentě najdete minulost sahající do počátků holocénu, úžasné skalní umění, nejstarší poušt na světě, skvělou faunu a flóru, ale i populaci, kde prakticky každý mluví anglicky. Snoubí se zde příroda, lidské ambice i pokrok společně s dobrodružstvím ve velkých terénních toyotách. Dejte si naše povídání a vydejte se na cestu s námi!
Vydejte se s námi na nezapomenutelnou cestu po Sicílii, ostrově, který spojuje divokou přírodu, bohatou historii a jedinečnou kulturu. V tomto díle Nového světa vás provedeme úzkými uličkami Palerma, tajemnými ruinami starověkých chrámů v Agrigentu a nádhernými plážemi lemovanými azurovým mořem. Uslyšíte příběhy o sicilských tradicích, místní gastronomii a fascinujících osobnostech, které se nesmazatelně zapsaly do dějin. Jaké to je žít ve stínu mocné Etny? A proč se mafie uchytila zrovna na Sicílii? I to se dozvíte v novém díle Nového světa. Ale byla by škoda redukovat celý ostrov na rodinu Corleonových z knih Maria Puzza. Tak si nás pusťte, přátelé. Vaši Martin, Mirek a Michal
V sobotu 7. prosince 2024 se po více než pěti letech znovu otevřely brány katedrály Notre-Dame v Paříži, kterou na jaře 2019 postihl zničující požár. U jejího otevření byl přítomen nejen francouzský prezident Emmanuel Macron a další domácí politické a společenské celebrity, ale i mnoho politických prominentů především ze západního světa. Největší pozornost na sebe logicky strhl zvolený americký prezident Donald Trump, který událost využil k čemusi, co se podobalo holdu novému “vládci světa”. O tom, že se v Paříži mluvilo hodně i o politice, nebylo nejmenších pochyb. Tím spíš nás mrzelo, že si na tuto mimořádnou událost neudělal čas nikdo z českých politiků. Nepochopitelné, nevysvětlitelné, bizarní. Možnost setkat se byť jen na chviličku neformálně s Trumpem a s dalšími západními politiky, připomenout tu či onu politickou agendu atd. tak byla promarněna, nemluvě o tom, že byla promarněna i příležitost být u události, jež byla symbolickým příspěvkem k možnému nejen duchovnímu vzkříšení Západu jako celku. Škoda. O tom všem i o mnoha dalších věcech je nový, už 97. díl Nového světa. Tak si ho užijte, přátelé! A všechno nejlepší do Nového roku, srdečně Martin, Michal a Mirek
Ve druhém filmovém speciálu Nového světa je řeč o americké drsné škole aneb Hard-Boiled School. Řeč bude o drsné škole ve filmech noir, a to od čtyřicátých let minulého století́ – Maltézský sokol, Hluboký spánek – až po moderní dobu - Čínská čtvrť, Millerova křižovatka a další. Neopomněli jsme ani slavné literární předlohy a jejich autory – Dashiella Hammetta, Raymonda Chandlera a další, o geniální polské filmové “chuťovce” s názvem Vabank Juliusze Machulského nemluvě. Tak si nás pusťte, přátelé!
V Sýrii padla vláda Bašára Asada, který i s rodinou uprchl do Ruska, jež mu poskytlo politický azyl. Sýrie jásá, vracejí se první uprchlíci. Budoucnost země je ale krajně nejistá. Kdo jí bude skutečně vládnout a jak, se teprve uvidí. Jedno ale jisté je: Asad je ze hry, Írán fatálně oslabil, Turecko se raduje. Izraelští vojáci jsou na Golanech a izraelské tanky kousek od Damašku. Jak se k tomu všemu postaví Trumpovy Spojené státy, teprve uvidíme, takřka všechny možnosti jsou ale otevřené. A právě o tom je nejnovější Nový svět. Tak nás poslouchejte, přátelé! A užijte si hezké, klidné svátky. Vaši Martin, Mirek a Michal
Ve Francii se už zase dějí věci. Vláda republikána Michela Barniera vydržela u moci pouhé tři měsíce, což je nejméně za celou dobu trvání páté republiky od roku 1958; její prezident Emmanuel Macron má proto vážné potíže, dokonce se spekulovalo o tom, zda nepoloží svoji funkci. Úplně jiné starosti má zvolený prezident USA Donald John Trump, jenž ve floridském sídle Mar-a-Lago sestavuje svůj kabinet, sonduje, nakolik jsou jeho nominace “průchozí” v Senátu, a čas od času glosuje dění v USA i ve světě.V Jižní Koreji, která má pro naši budoucnost velký význam, došlo k pokusu o státní převrat, který ale naštěstí skončil, sotva pořádně začal…O tom všem, zejména o hektickém dění ve Francii a v USA, je dnešní, už 95. Nový svět, který jsme v Široké 5 na Starém Městě pražském natočili živě s našimi fanoušky. Tak nás poslouchejte, přátelé, a zachovejte nám přízeň!
Stovky tisíc lidí přišly o život během mnoha let občanské války v Sýrii. I proto je současný rychlý postup "rebelů" překvapivý. Už dávno ovšem nejde o občanskou válku a konflikt dostal definitivně mezinárodní podobu.
Nevystudovali jsme filmovou vědu, nenapsali jsme žádný scénář a nenatočili jsme žádný film, ale přesto jsme s Ivanem Šedivým začali připravovat podcast o našich filmových láskách, o filmech a o filmových tvůrcích, hercích, herečkách a žánrech, které máme rádi. V prvním díle filmového speciáli jsme se věnovali Clintu Eastwoodovi, čtyřiadevadesátileté herecké a režisérské legendě, která stále ještě točí a dělá svým fanouškům radost. Eastwoodovy filmy, ať už se jedná o herecké kreace (spaghetti westerny, série o sanfranciském policajtovi “drsném Harrym” Callahanovi, vězeňské drama Útěk z Alcatrazu a další) či režijní (a někdy i herecké) projekty jako Nesmiřitelní, Madisonské mosty, Million Dollar Baby, Vlajky našich otců, Dopisy z Iwo Jimy či Gran Torino, se zapsaly nejen do dějin Hollywoodu, ale i do dějin světového filmu.A právě o nich jsme si v prvním díle našeho filmového speciálu Nového světa povídali. Tak si nás poslechněte, přátelé.
Pokud někdo doufal, že Keir Starmer, centristický, vcelku racionální labourista, bude vládnout rozumně, mýlil se stejně jako my. Jeho vláda jako by si neuvědomovala vysoká rizika, plynoucí z legální a zejména ilegální migrace do země, z rostoucí agresivity islamistů, radikálních stoupenců Palestiny “od řeky k moři” a dalších. Pokusy trestat každého, s nadsázkou řečeno, kdo se na sociálních sítích vyjadřuje kriticky k establishmentu, ke způsobu vládnutí a třeba k již zmíněné přistěhovalecké politice vlády, jsou nesmírně nebezpečné a evokují Orwellistán z názvu dnešního pořadu. Stejně nebezpečný je i pokus, znovu jako příklad, o zdanění převodu rodinných farem na potomky dnešních vlastníků… Velká Británie se zjevně ocitla na osudovém rozcestí. Kam se vydá, uvidíme… Tak nás poslouchejte, přátelé!
Koaliční vláda spolkového kancléře, sociálního demokrata Olafa Scholze, fakticky zkolabovala a Němci půjdou, nejspíš 23. února 2025, definitivně o tom rozhodne jejich prezident, k předčasným volbám. Jejich hlavním favoritem je opoziční blok CDU-CSU, který by podle posledního průzkumu veřejného mínění volilo 37 % lidí. Na výsledek voleb do Bundestagu čeká s napětím a s nadějí, že zemi vyvede ze současného marasmu, nejen velká část Němců, ale i těch, jimž leží na srdci budoucnost Evropské unie. A právě o těchto očekáváních, o tom, nakolik jsou realistická, a co všechno můžeme od pravděpodobné Merzovy vlády čekat, je dnešní, už 92. Nový svět. Tak nás poslouchejte, přátelé! Martin, Michal a Mirek
V USA je rozhodnuto. Donald Trump a republikáni vyhráli v listopadových volbách všechno. Mají prezidenta, obě komory Kongresu a legitimitu navýšenou o fakt, že Trump zvítězil i ve všelidovém hlasování. Na své straně mají přinejmenším mentálně či světonázorově, jak chcete, i bezpečnou většinu Nejvyššího soudu USA. Podle toho také vypadají Trumpovy ministerské nominace. Jsou v pravém slova smyslu trumpovské: ostré, občas kontroverzní, jeho vláda bude plná loajalistů. Lidé jako Marco Rubio, Mike Waltz, Kristi Noemová, Tulsi Gabbardová a další se s tím nebudou takříkajíc mazat; Amerika, Evropa i svět se mají na co těšit. A právě o tom všem je nový, už 91. Nový svět. Tak nás poslouchejte, přátelé! Natočeno ve studiu Datarun! MODERÁTOŘI MICHAL PŮR, MARTIN KOVÁŘ, MIROSLAV BÁRTA. #datarun #novysvet #podcastcz
Válka na Ukrajině, která trvá již déle než dva a půl roku, zřejmě brzy vstoupí do nové fáze. V Rusku se totiž nachází několik desítek tisíc severokorejských vojáků, kteří budou v nejbližší době s vysokou pravděpodobností nasazeni do bojů. Co to bude znamenat pro válku samotnou, nevíme. Jedno je ale jisté. Konflikt získá oficiálně mezinárodní rozměr a je otázkou, zda se do něj nebudou chtít v nějaké nové formě zapojit někteří aktéři na straně Ukrajiny. O tom všem je dnešní díl Nového světa, stejně jako o vzniku severokorejského státu, o jeho vůdcích a režimu i o korejské válce z první poloviny padesátých let minulého století. Tak nás poslouchejte, přátelé!
Donald Trump se triumfálně vrací do Bílého domu s republikánskou většinou v Senátu a dost možná i ve Sněmovně reprezentantů, nejspíš i jako vítěz celonárodního hlasování. Většina Američanů si to zjevně přála. Jedna éra končí a jedna éra, zejména u demokratů, začne. Čas Clintonových, Obamových, Bidena, Harrisové a spol. je pryč. Nakonec všechno prohráli. Ta strana se musí obrodit a začít znovu. Má na to, je to v zájmu celé Ameriky. Jakým bude Trump podruhé prezidentem, nevíme. Všichni si ale přejeme, aby si vedl dobře. Pro Ameriku a pro nás pro všechny. God Bless America!
Teorie 13 klíčů spatřila světlo světa v roce 1981 za poněkud zvláštních okolností. Jejími autory jsou americký historik Allan Lichtman a ruský geofyzik Vladimir Keilis-Borok. Byl to přitom Keilis-Borok, který podle všeho stál u zrodu dnes tak v amerických médiích populární teorie. Keilis-Borok se totiž zabýval aplikací svých prediktivních modelů, původně vyvinutých pro předvídání zemětřesení, na demokratické politické systémy. Lichtman a Keilis-Borok postupně prozkoumali údaje shromážděné ze všech prezidentských voleb od roku 1860 do roku 1980 a vyšli z rozporuplného předpokladu, že se každý volič chová racionálně. Od té doby byla tato teorie mimořádně úspěšná v predikování budoucích prezidentů USA. Zajímá vás, co tato teorie říká o současných prezidentských volbách, které vyvrcholí již za týden, 5. listopadu? Poslechněte si nás!
V New Yorku jsou blížící se prezidentské volby mnohem patrnější než ve Washingtonu. A také atmosféra je tu trochu napjatější. Kamala Harrisová vyhraje i zde, Donald Trump má v NYC ale víc stoupenců, než jsme čekali, hlavně mezi mladými lidmi. Celkový výsledek je nicméně naprosto neodhadnutelný a tak to bude až do voleb. Jinak - NYC opravdu nikdy nespí, což se ovšem netýká jenom zábavy, jak by si mohl někdo myslet, ale hlavně práce. V kancelářích firem, v obchodech, v barech, bistrech a restauracích, stejně jako na stavbách se maká prakticky nepřetržitě. I v tom se Amerika od Evropy dramaticky liší, a proto je tam, kde je. Tak si náš druhý americký speciál pusťte, přátelé!
Kampaň před prezidentskými volbami v USA jde do finále. Donald Trump i Kamala Harrisová a jejich blízcí burcují své stoupence i nerozhodnuté voliče, jde bez přehánění o všechno, zejména v tzv. Swing States, na prvním místě v Pensylvánii. V samotném D.C. ale volby zase až tolik nerezonují, tady je totiž rozhodnuto, v hlavním městě vyhraje drtivě Harrisová, jako ostatně demokraté téměř vždycky; v D.C. koneckonců prohrál v roce 1980 a 1984 i Ronald Reagan… Rozebíráme i fenomén “věříme v Trumpa, aniž bychom věřili Trumpovi”, jak ho skvěle popsali v The New York Times. Tak si nás poslechněte, přátelé!
Konflikt na Blízkém východě se opět rozšířil. Izraelská armáda vkročila na jih Libanonu a dál bombarduje pozice hnutí Hizballáh po celé zemi. Jak se dále může tento konflikt vyvíjet a jak skončí? A proč byste si měli přečíst třeba Sofiinu volbu? A proč se Martin Kovář na konci natáčení skutečně rozčílil? Všechny odpovědi naleznete v této epizodě.