Nový svět

Příměří z 11. listopadu 1914, které ukončilo hrůzy Velké (první světové) války, se již více než sto let slaví jako tzv. Den válečných veteránů (Remembrance Day či Veterans Day). S plukovníkem Generálního štábu ve výslužbě a ředitelem Památníku Lidice Eduardem Stehlíkem jsme si proto povídali nejen o veteránech z první a druhé světové války, ale i o těch, kteří bojovali poměrně nedávno, například na Středním východě, o tom, jak je vnímá (nejen) česká veřejnost a jak je o ně ze strany státu postaráno.Současně jsme vzpomínali i na legendární vánoční příměří z roku 1914, jež bylo tehdy ojedinělým, unikátním „zábleskem lidskosti“ uprostřed strašlivých válečných hrůz.Tak si nás poslechněte, přátelé, a užijte si krásné svátky!VašiMartin, Michal a Mirek

Súdán je země, která vznikla v důsledku oddělení Jižního Súdánu v roce 2011. Zatímco jihu zůstaly zejména zdroje ropy, severu pak potřebná infrastruktura. Samozřejmě toto rozdělení bylo a je jedním ze zdrojů soudobého konfliktu dvou ozbrojených složek původní súdánské armády. Dalším faktorem, který způsobil i značnou „internacionalizaci“ konfliktu, je soudobá těžba zlata v objemu zhruba 65 tun ročně a boj o kontrolu této decentralizované těžby.Pokud chcete vědět více o tomto konfliktu a této krásné zemi, poslechněte si aktuální díl Nového světa. Jako varování ale berte skutečnost, že současný konflikt v této zemi má podle všeho celosvětově na svědomí zdaleka nejvíce civilních obětí – a to bez většího zájmu světa…

Henry Ford patřil k největším osobnostem Ameriky meziválečné éry nejen proto, že byl jejím „automobilovým králem“, ale také proto, že svými výrobky významně ovlivnil život Američanů, jejich životní styl a že dokázal inspirovat obrovské množství podnikatelů v cestě za úspěchem.Muž, který zavedl v USA strojovou pásovou velkovýrobu, který umožnil takřka každé domácnosti vlastnit osobní automobil, byl složitou osobností: na jedné straně proslul jako jeden ze zakladatelů sociálního státu svého druhu, na druhé straně silným odporem vůči odborům i neskrývaným antisemitismem.Jeho odkaz budoucím generacím je nicméně navzdory všem kontroverzím nezpochybnitelný.Tak si nás poslechněte, přátelé!Vaši Martin, Michal a Mirek

John Fitzgerald Kennedy, 35. prezident USA, patří k legendárním postavám amerických i světových dějin 20. století.Jeho prominentní rodina, služba vlasti ve druhé světové válce, strmá politická kariéra, nedokončené prezidentství kvůli jeho zavraždění v texaském Dallasu a tzv. kennedyovský mýtus, který trvá i ve dvacátých letech našeho století (jeho synovec Robert Kennedy mladší je ministrem zdravotnictví a sociální péče ve vládě Donalda Trumpa) – to všechno fascinuje nejen americkou veřejnost.Dnešní Nový svět jsme proto věnovali právě fenoménu JFK a všemu, co s ním souvisí.Tak si to užijte, přátelé, jsme s vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek

Americký prezident Donald Trump prožívá hektické časy. Ať chce či nechce – a zdá se, že spíš nechce – musí věnovat pozornost válce na Ukrajině, která ho zjevně obtěžuje a unavuje. Osud „Trumpova mírového plánu“, jenž nese, zdá se, „ruskou stopu“, ale který někteří politici i některá média přesto označují za „nadějný“, je zatím nejasný – uvidíme. Totéž platí o budoucnosti Venezuely – Trump evidentně váhá; v případě „ropného Eldoráda“ jde skutečně o hodně, stejně jako v případě jeho domácí hospodářské politiky. Midterms jsou už za necelý rok a právě jejich výsledek rozhodne do značné míry o tom, jak budou vypadat poslední dva roky jeho prezidentství.O tom všem, ale i mnoha dalších věcech, včetně odchodu někdejšího viceprezidenta Dicka Cheneyho, jsme si povídali v dnešním díle Nového světa.Tak buďte s námi, my jsme s vámi.Srdečně,Martin, Michal a Mirek

Amsterdam je město mnoha tváří: velké, s dlouhou historií, jeden ze symbolů nizozemského protestantského odporu vůči španělské nadvládě v 16. a 17. století, centrum slavné burzy a obchodu, mořeplavby a zámořského podnikání, nizozemského impéria i malířství, jehož klenoty – včetně Rembrandtovy Noční hlídky – si můžete prohlédnout v místním Rijksmuseu. Zároveň je to i město vynikajícího fotbalu (Ajax Amsterdam), skvělého jídla a pití.Tak se do něj s námi vypravte a užijte si to.Srdečně, Martin, Michal a Mirek

Tímto dílem začíná podcast Nový svět nepravidelnou sérii zamyšlení nad výjimečnými osobnostmi našeho světa. Chceme tím ukázat, že k zásadní změně světa stačí výjimečný člověk. Tak to bylo, je a zřejmě bude i nadále. Věříme, že vás tyto debaty budou fascinovat stejně jako nás!Alexandr Makedonský dokázal něco, co nikdo před ním ani po něm. Během let 336 př. Kr., kdy nastoupil na trůn, a 323 př. Kr., kdy umírá za záhadných okolností – zřejmě v důsledku otravy jedem – v Babylónu, dokázal vybudovat říši sahající od Makedonie přes dnešní Turecko, Egypt, Blízký a Střední východ až po Indii, Pákistán a Afghánistán. Geniální vojevůdce a žák slavného filozofa Aristotela zároveň neměl zábrany nechat vyhladit obyvatele celých měst. Jeho říše se zhroutila během několika měsíců a na jejích troskách povstaly jiné.Místo posledního odpočinku Alexandra mělo být na jeho přání v egyptské Síwě, ale nakonec bylo v Alexandrii – a dodnes nebylo objeveno.

Prvního listopadu bylo s velkou pompou otevřeno v egyptské Káhiře největší muzeum na světě, věnované výlučně unikátním výtvorům staroegyptské civilizace. Muzeum se nachází v těsné blízkosti gízských pyramid a představuje vskutku jedinečný svět doby stavitelů pyramid. Na ploše 50 000 m² se nachází téměř 60 000 uměleckých děl a artefaktů. Velkou část z nich tvoří několik tisíc předmětů nalezených v Tutanchamonově hrobce z počátku 20. století. Nezapadnou zde ani české objevy na pyramidovém poli v Abúsíru – například královské sochy panovníka Raneferefa nebo sochy z rodinného komplexu princezny Šeretnebtej a kněze Nefera. Tak neváhejte a vzhůru do oblak! Ostatně – chystáme se tam i s Novým světem!

Irové si zvolili novou prezidentkou krajně levicovou političku Catherine Connollyovou, právničku, kterou server Politico označil za „často protizápadní“.Čím Connollyová, která je odpůrkyní Evropské unie – již kritizuje mj. za vojenskou podporu Ukrajiny – i NATO, a která má problém jednoznačně odsoudit teroristický útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023, občany oslovila a proč získala přes 63 % hlasů?A jaké vlastně je dnešní Irsko – země, která ve všech ohledech vydělala na vstupu do Evropských společenství, dnešní Evropské unie, v roce 1973? Jaké má problémy a těžkosti, co ji trápí, v čem je evropským premiantem?O tom všem je dnešní díl Nového světa.A nejen o tom – ve stručnosti došlo i na několik dalších aktuálních témat.Tak nás poslouchejte, přátelé!Vaši Martin, Michal a Mirek

Dnešní Nový svět chápejte, milí posluchači a milé posluchačky, jako jakýsi bonus – tento týden totiž můžete už od pondělí poslouchat Nový svět o bankách a bankovnictví.Dnes se jedná o ohlédnutí za naším římským NS Live – a to jak za městem samotným, které je bezpečné, čisté a obecně „v pohodě“ jako už dlouho nebylo, tak i za italskou vnitropolitickou scénou. Za náhled do ní děkujeme Jeho Excelenci Dr. Janu Kohoutovi, velvyslanci ČR v Římě, který nám laskavě věnoval spoustu času.Pro zájemce pak Ondra Houska vypráví o Papežské koleji Nepomucenu, kde studují budoucí české církevní elity.Tak si náš „pendant“ o Římu (k Novému světu č. 133) poslechněte a užijte si ho.Vaši Martin, Michal a Ondra

Banky formovaly svět dávno před vznikem moderních států. Od templářských směnek přes renesanční Florencii až po digitální fintech dneška – úvěr, důvěra a riziko byly vždy motorem civilizace. V novém díle podcastu Nový svět se Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr vydávají po stopách peněz: od prvních mincí v Egyptě přes krachy Medicejských, vzniku Bank of England, vzestup nizozemských bank, vznik Fedu až po krizi roku 2008. Ukazují, že dějiny bankovnictví nejsou jen o financích, ale o tom, jak lidé věřili a riskovali.Díl vychází už v pondělí ve spolupráci s oceněním Mastercard Banka Roku, proto je ke shlédnutí celý na všech podcastových platformách.

Jane Goodall byla bez diskuse jednou z největších primatoložek minulého i tohoto století. Společně s Dian Fossey a Biruté Galdikas tvořily slavnou trojici. Zatímco Goodall studovala šimpanze v rezervaci Gombe v Tanzanii, Fossey se věnovala gorilám ve Rwandě a Galdikas orangutanům na Borneu.Právě díky desítkám let trvajícímu studiu šimpanzů dnes víme, že s námi mají společného opravdu mnohé: používají nástroje, jsou schopni se dorozumívat, chápat i abstraktní pojmy, ale také vést vyhlazovací války.Jane Goodall se od 70. let minulého století věnovala i ekologickým tématům a ochraně přírody po celém světě. Její postoje a názory znali lidé na všech kontinentech a i po své smrti zůstává globální inspirací.

Od středy posloucháte 137. díl Nového světa o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny v České republice, o dění ve Francii, Británii a Německu.A protože se události ženou doslova zběsilým tempem, přicházíme s dalším, aktuálním dílem NS již dnes, v sobotu.Věnujeme se v něm znovu situaci u nás doma, komentujeme možnou příští vládu i to, proč volby dopadly, jak dopadly, a znovu konstatujeme, že navzdory hysterii části politiků, médií a uživatelů sociálních sítí nedošlo k žádné katastrofě, ale „jen“ k výměně vládnoucí garnitury, což k demokracii západního střihu patří.Francie pokračuje i nadále ve „volném pádu“ – vnitropolitická krize se prohlubuje a prezident Emmanuel Macron působí stále zoufaleji, jako člověk, který totálně ztratil kontakt s realitou. Faktický konec jeho vládnutí již přišel; nyní se hraje o budoucnost Páté republiky.K velkým věcem se schyluje na Blízkém východě, kde – vyjde-li plán amerického prezidenta Donalda Trumpa – by po více než dvou letech mohl zavládnout křehký mír. Jak to nakonec dopadne, uvidíme. Hamás je naprosto nevyzpytatelný – držme palce.O tom všem je dnešní, již 138. Nový svět. Tak nás poslouchejte a buďte s námi – my jsme s vámi.Vaši Martin, Michal a Mirek

V České republice proběhly ve vzrušené atmosféře parlamentní volby. Přesvědčivého vítězství dosáhl šéf opozičního hnutí ANO, expremiér Andrej Babiš, který bude s vysokou pravděpodobností skládat příští vládu.Ve Francii se k volbám teprve patrně schyluje – premiér Sébastien Lecornu podal demisi a prezidentu Macronovi mnoho jiných řešení než další předčasné volby nezbývá. Pátá republika je v hluboké krizi, vyloučena není ani prezidentova demise.V Británii vrcholí nespokojenost se Starmerovou labouristickou vládou, daná zejména katastrofálními důsledky de facto neregulovaného přistěhovalectví a prosazováním woke principů v politice i každodenním životě.Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová opakovaně ukazuje, že chyby, jichž se v čele vlády dopustila a které si není ochotna přiznat, budou mít na Německo i na Evropu dlouhodobě silně negativní dopad.Jak vidno, Evropa je znovu – vlastně téměř nepřetržitě – ve varu.Tak nás poslouchejte, přátelé, budeme vás jejími peripetiemi pravidelně provázet.Vaši Martin, Mirek a Michal

Na rozdíl od depresivního centra Los Angeles a “šíleného” Las Vegas je San Francisco stále místem, které Vás okouzlí a zůstane ve Vás na dlouhou dobu, ne-li navždy. Báječná poloha v Sanfranciském zálivu, teplé, nesmírně příjemné babí léto a hlavně město samo: romantický přístav včetně ikonického Pier 39, nejautentičtější Malá Itálie (North Beach) i Čínská čtvrť (snad s výjimkou NYC) v celých USA, Coit Tower z počátku třicátých let minulého století, tyčící de majestátně nad městem, City Lights Bookstore, kde se scházeli beatnici, nemluvě o majestátním mostu Golden Gate Bridge a o legendárním vězení Alcatraz, kde byste nechtěli strávit ani den, natož několik let… Tak si nás poslechněte, přátelé, a těšte se na další díly podcastu Nový svět! Buďte s námi, jsme s Vámi! Vaši Martin, Michal a Mirek

Michal Půr a Martin Kovář se s novým světem hlásí z Las Vegas. Město hazardu a kýče popisují nejen jako „totální blázinec“, ale i jako bránu do fascinujících míst v okolí – od Údolí smrti po legendární Area 51. Nechybí ani dojmy z unikátní Sphere arény, kde viděli digitálně zrekonstruovaného Čaroděje ze země Oz, vzpomínky na mafiánskou historii Vegas a filmová zastavení u Casina, Kmotra či Zabriskie Point. A protože Vegas není jen hazard a show, řeč přijde i na politiku v Nevadě, Karla Gotta či to, proč se v amerických pouštích lépe chápe, jak rozdílný je svět velkoměst a venkova.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Patreonu.Michal Půr a Martin Kovář vyrazili s Novým světem do LA a představí vám město andělů bez filtru: depresivní downtown s bezdomovci a varováním od policisty „běžte do hotelu“, vedle něhož září filmová mašina – Universal Studios, Griffith Observatory a dostanete tip, jak se dostat co nejblíž k nápisu HOLLYWOOD. Vezmou vás i do Chinese Theatre (kde je zklamal horor Him), mluví o kontrastu Venice Beach s čistou Santa Monicou a připomenou, že architektura (Disney Concert Hall) i filmové dějiny tu pořád berou dech. Přidají praktické rady, kde v LA bydlet (ne v downtownu) a nechybí filmový guide k městu.

Celý díl najdete na našem HeroHero.Itálie má dnes druhý největší hospodářský výkon ze zemí Evropské unie (po Spolkové republice Německo) a vůbec nejstabilnější vládu ze všech velkých zemí EU. Je tomu tak především díky politické obratnosti a charismatu premiérky Giorgie Meloniové, jejíž strana Bratři Itálie dominuje italské vnitropolitické scéně. Meloniová si vede velmi dobře i na mezinárodněpolitické scéně a Itálie díky ní získala na respektu.Meloniová pochází z Říma, a proto jsme v podcastu věnovali pozornost i italské metropoli – a to jak po stránce politické, tak umělecké a v neposlední řadě i gurmánské, o množství filmů o Římu nebo natáčených v Římě nemluvě.Tak nás poslouchejte, přátelé.Vaši Martin, Michal a Mirek a náš dnešní host Ondra Houska

Dnes mluvíme hodně o posledních událostech ve Státech, konkrétně o vraždě Charlieho Kirka. Ale nejen o ní. Předcházela jí řada dalších pokusů, úspěšných i neúspěšných, na demokratické i republikánské politiky. Spojené státy, ale i Evropa se radikalizují a svým způsobem hrají do not ruské hybridní válce. Co to může znamenat obecně a konkrétně i pro každého z nás? A dostává se svět skutečně na práh dokonalé bouře? Poslouchejte dnešní Minuty Nového světa!

Celý díl najdete na našem HeroHero. Vynález velkých strukturovaných sídel doprovází člověka tisíce let. Nejstarší města logicky vznikala v oblasti Úrodného půlměsíce a v údolích velkých řek. Slunce, podnebí a řeky byly hybnou silou nejen jejich vzniku, ale i dalšího růstu. Dnes jsou města symbolem ekonomické a technologické dominance, a i proto jsme svědky jejich největšího rozvoje v Asii a v řadě arabských zemích Zálivu. Města budou i nadále a ve zvýšené míře utvářet naši civilizaci. O tom, co města znamenala, znamenají a budou znamenat, stejně jako o různých aspektech jejich růstu do šířky a výšky a dalších přínosech i nevýhodách, mluvíme již v tomto díle Nového světa!