Nacistický vyhlazovací a pracovní tábor Auschwitz (Osvětim) byl osvobozen 27. ledna 1945. Termín osvobození je třeba vnímat jako ne zcela výstižný: sovětští vojáci, kteří toho dne na místo dorazili, našli poloprázdný lágr s několika tisíci podvyživenými, nemocnými a umírajícími lidmi.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Před pár dny, 18. ledna, zemřela ve věku 76 let významná česká právnička Eliška Wagnerová. Její profesní dráha po listopadu 1989 je všeobecně známá: byla asistentkou ústavního soudce Zdeňka Kesslera (od roku 1993), soudkyní a poté předsedkyní Nejvyššího soudu (1998–2002), místopředsedkyní Ústavního soudu (2002–2012) a šest let také nestranickou senátorkou. Co se ale ví o jejích dřívějších osudech?Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Když nás vedli přes Terezín na práci, v okně jedné vilky se pravidelně objevovala taková stařenka. Úplný věchýtek! A ta vždycky pobízela strážné, co nás hlídali, k čemu že mají ty opasky s pistolemi?! A jen aby nás všechny postříleli, že jsme pakáž,“ vzpomínal za války gestapem mučený odbojář, takřka devadesátiletý Jiří Pradáč v Domově péče o válečné veterány. Někdejší spolupracovník partyzánů, vězeň Malé pevnosti Terezín patřil k posledním pamětníkům druhé světové války.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Před 80 lety probíhaly v hlavním městě někdejšího maďarského království silné boje: bitva o Budapešť začala v prosinci 1944 a skončila sovětským vítězstvím 13. února 1945. Město se snažili udržet němečtí a maďarští vojáci, během dobývání Budapešti jich zahynulo asi 47 tisíc a s nimi také 38 tisíc civilistů. Rudá armáda ztratila asi 80 tisíc mužů. Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Před šesti lety zemřel Jiří Brady. Jestlipak si vzpomínáte na kdysi nejslavnějšího přeživšího holokaustu? Nechtěně ho proslavil prezident Miloš Zeman. Brady přicestoval do Česka v posledním říjnovém týdnu roku 2016 a věnoval tehdy více než dvě hodiny Paměti národa. Díky tomu vznikl unikátní záznam jeho vyprávění. Brady za války přežil Terezín a Osvětim, před komunistickým režimem po roce 1948 utekl až do kanadského Toronta.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Při natáčení rozhovorů pro Příběhy 20. století a pro archiv Paměť národa se setkáváme většinou s lidmi vyššího věku. Je to práce, která má silný osobní rozměr: lidé nám často svěřují citlivé privátní záležitosti, vznikají při tom (nebo se prohlubují) naše vzájemné vztahy, některá setkání přerostou v přátelství. K tomu také patří, že se člověk musí vyrovnávat s mnoha odchody z tohoto světa. V posledních Příbězích připomínáme několik osobností, které v roce 2024 zemřely. Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Na počátku 50. let (zřejmě to bylo v roce 1951) slavili političtí vězni komunistického Československa Vánoce v kriminále na Mírově – a to v tristních podmínkách. Dostali ke slavnostní večeři půlku rohlíku a půlku vajíčka, ale především byli odtrženi od rodin, většinou odsouzeni k trestům od deseti let po doživotí. A mohli právem pochybovat, zda se z kriminálu dostanou živí. V nových Příbězích 20. století na to vzpomíná Jan Janků, odsouzený za údajnou velezradu,Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vánoce si všichni tak trochu představujeme podobně. Štědrý večer má své rituály: stromeček, dárky, kadidlo, prskavky, svíčky, adventní věnec, smažený kapr, koledy, půlnoční mše s takzvanou Rybovkou. Komunistům se v 50. letech podařilo mnohé poničit, zakázat a zrušit. S vánočními svátky totálně narazili. Dědu Mráze nikdo nechtěl. Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Před listopadem 1989 se nenašlo mnoho cizinců z kapitalistického západního světa, kteří by přišli žít do uzavřeného komunistického Československa. K výjimkám patřila Suzette Hejdová rozená Gazagne, která přijela do Prahy z Francie na počátku 70. let. Vdala se za básníka a později signatáře Charty 77 a člena Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) Zbyňka Hejdu. Státní bezpečnost se rodinu pokoušela vyhnat na Západ a tlačila na ni vytrvalým šikanováním Suzette.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V létě 1948 se v obcích Moravskoslezských Beskyd necítili komunisti a udavači StB bezpečně. Šířila se zvěst, že v horách se utábořili zbojníci, kteří přepadají soudruhy a likvidují je. Jenže to bylo trochu jinak. Jedním z této odbojové skupiny byl Miloslav Komínek, letecký akrobat a filmový kaskadér. Svůj životní příběh vypráví v pořadu Příběhy 20. století.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V roce 1943 nebo spíš 1944 vzal Evžen Novák své malé dcery Ruth a Milušku a odvezl je z domovské Ostravy k vzdáleným známým na statek v Trojanovicích. Židovskou manželku Amálii už předtím ukryl v ostravské nemocnici, neboť se bál, že bude muset i s dcerami (podle takzvaných norimberských rasových zákonů „židovskými míšenkami“) nastoupit do transportu. Příběhy 20. století jsou tentokrát věnovány dětem, které prožily za nacismu část dětství v úkrytech a odtrženy od rodičů.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zásah Sboru národní bezpečnosti (SNB) proti demonstrantům, k němuž došlo 17. listopadu 1989 v Praze na Národní třídě, bývá dodnes občas charakterizován jako „masakr“. Je to poněkud přepjaté označení, pochopitelné v kontextu dobových revolučních emocí, ale asi těžko udržitelné s odstupem pětatřiceti let: na Národní třídě nebyli mrtví a příslušníci komunistických ozbrojených složek tam do lidí nestříleli, jako třeba při demonstracích v srpnu 1969.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Blíží se pětatřicáté výročí 17. listopadu 1989. V době, kdy komunistická policie tvrdě zasáhla proti demonstrantům na pražské Národní třídě, už se všude kolem nás hroutil komunismus. V červnu 1989 vyhrála v Polsku první polosvobodné volby Solidarita (získala přes 90 procent hlasů).Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Před 80 lety odjel z Terezína poslední transport na Východ. Stalo se to 28. října 1944, tedy ve výroční den československého státu. Čtrnáctiletý Pavel Weiner (1931–2010) si tehdy zapsal do deníku: „Dnes tedy má býti ten slavný 28. říjen, který má býti oslavován a zatím je tak ošklivé, deštivé počasí a v Terezíně je vidět samý pláč a smutek. Transport odjíždí. Opět, jiskřička velkého plamene odjíždí. Kam? Nikdo neví.“Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Stačí jeho první věta, aby vám přejel mráz po zádech. „Narodil jsem se 5. června 1934 v Lidicích,“ začíná vyprávět svůj příběh pro Paměť národa Václav Hanf. Bylo mu osm let, když jednotky wehrmachtu 10. června 1942 ještě za tmy obklíčily vesnici. Vybavuje si strach, chaos, otázky dospělých: „Co se děje?! Proč? Kam máme jít?“Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Před pětasedmdesáti lety (přesněji v září 1949) uprchla z komunistického Československa na Západ čtyřčlenná rodina Zbíralových. Hranice přešli na Šumavě bez pomoci převaděčů, dostali se do uprchlického tábora v Německu. Matka Anna a starší dcera Eva přežily vyhlazení Lidic. Evina otce a Annina prvního muže Františka Kubíka zastřelili Němci u Horákova statku v červnu 1942. Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Na začátku 50. let se v plzeňské věznici na Borech odehrálo pozoruhodné dějinné setkání. Na jedné cele spolu čas trávili nacistický generál Rudolf Toussaint, velitel wehrmachtu v Praze, který 8. května 1945 kapituloval, a český důstojník Karel Kutlvašr, jeden z velitelů Pražského povstání, který kapitulaci Němců přijímal. Oba byli odsouzeni na doživotí a měli před sebou ještě více než deset let vězení. Jejich setkání zorganizoval dvacetiletý mladíček, vězeň Antonín Souček.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Na internetovém portálu slavnevily.cz si lze přečíst stručný záznam o Adlerově vile v Beethovenově ulici č. 29 v Ústí nad Labem: „Doktor medicíny Hugo Adler si v zahradní čtvrti Klíše nechal postavit vilu od pražského architekta Hermana Müllera. Vila byla koncipována nejen jako byt, ale zároveň i jako ordinace s čekárnou. Architekt ji pojal jako symetrickou, osově souměrnou stavbu.“Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V sobotu 5. října ve tři hodiny odpoledne bude v Roztokách u Jilemnice na domě č. p. 133 odhalena pamětní deska, oznamující, že právě zde žil Jaroslav Grosman, účastník druhého a třetího odboje, politický vězeň, kurýr a nositel řádu TGM z roku 2009.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Alexander Beer se oženil v pětadvaceti letech. V sovětské textilní továrně u Moskvy se zamiloval do půvabné dělnice Márie. Beer svoji manželku, kterou prý vroucně romanticky miloval, opustil. V průběhu roku 1942 požádal sovětské úřady, aby mu vystavily tzv. puťovku do Buzuluku k československé vojenské jednotce.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.