Po roce se zase koná konference OSN o změně klimatu. Do Baku v Ázerbajdžánu se na COP29 sjeli nejvyšší představitelé členských zemí se svými vyjednavačskými týmy, aby jednali o klimatických financích. Otázku úzce spojenou s klimatickou spravedlností v Pulsu vysvětlují analytička Barbora Kvasničková a výzkumník Radek Kubala.
V Polsku došlo v minulých týdnech k násilnému incidentu: útoku národovecké skupiny na ubytovnu, kde bydleli dělníci ze zahraničí. Do toho také sledujeme zpřísnění polské migrační politiky. A to do takové míry, že se z premiéra Donalda Tuska stal na evropském poli protimigrační spojenec maďarského předsedy vlády Viktora Orbána. Jakým směrem se polská (nejen migrační) politika ubírá, rozebírají v Pulsu novinář David Scharf a výzkumník Daniel Šitera.
Podpora Ukrajiny i Izraele, boj s Čínou, vztah s Vladimirem Putinem... Co znamená boj o Bílý dům pro americkou zahraniční politiku? Na to odpovídá Puls live, tedy záznam debaty z volební noci s novinářkou Dominikou Perlínovou a bezpečnostními analytiky Vojtěchem Bahenským a Michalem Smetanou.
Kirthi Jayakumar je indická výzkumnice a zakladatelka The Gender Security Project. Zabývá se otázkou feminismu a zahraniční a bezpečnostní politiky, dekolonizací a také tím, jak uvažujeme o konfliktech a násilí. A právě o těchto tématech je nový Puls. Dozvíte se v něm třeba, jak by mohla vypadat feministická zahraniční politika, proč je sexualizované násilí zbraň, která ničí společnost, a proč instituce využívají feministický jazyk.
Když se objevily zprávy o tom, že IDF zabila lídra Hamásu, chvíli je doprovázely i otázky, jestli smrt Jahjáa Sinvára povede i k ukončení krveprolití v Pásmu Gazy. Odpověď se dostavila rychle: ještě toho večera izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že smrtí Sinvára boje nekončí. Co jeho zabití znamená? Mají USA limitované možnosti zasáhnout? A jaké jsou šance na příměří? V Pulsu o tom mluví politolog Marek Čejka.
O víkendu se měli sejít lídři spojeneckých zemí v rámci tzv. Ramstein Group a jednat o další pomoci pro napadenou Ukrajinu. Její prezident Volodymyr Zelenskyj tam měl přednést svůj Vítězný plán. Ze setkání sešlo, vznikl ale Puls o podpoře, kterou evropské země, USA a další státy Ukrajině poskytují. O náladách mezi spojenci v epizodě mluví bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský.
Francií hýbe otřesný případ sexualizovaného násilí: dlouhodobé masové zneužívání a znásilňování sedmdesátnice Giséle Pelicot. Kauza rezonuje i kvůli odvaze přeživší, která se rozhodla jít do veřejného soudního řízení. V Pulsu uslyšíte psycholožku Branislavu Marvánovou Vargovou a socioložku Blanku Nyklovou – dozvíte se, jaké dopady má sexualizované násilí na duši přeživších i jak se v tomto ohledu proměňuje přístup společnosti. Upozornění: Díl se zabývá sexualizovaným násilím, mimo jiné jeho dopady na přeživší. Zvažte prosím, jestli se na poslech takových rozhovorů cítíte.
Eskalace bojů mezi Izraelem a hnutím Hizballáh se dostala na novou úroveň. Hizballáh posílá rakety na sever Izraele, zatímco IDF bombarduje jih Libanonu i předměstí Bejrútu a město samotné. Při útocích v posledních dvou týdnech IDF zabila nejvyššího vůdce Hizballáhu i a dalších více než tisíc osob v Libanonu. Jak to teď v zemi vypadá? O tom přímo z Bejrútu informuje německá reportérka Lisa Scheider.
Výrok amerického exprezidenta Donalda Trumpa o „imigrantech z Haiti pojídajících domácí mazlíčky“ spustil emocionální debatu. Jak ale vlastně v současnosti vypadá migrace ze Střední a Jižní Ameriky do USA? O lidech, kteří se brodí nebezpečným pralesem na sever, o proměně role Mexika i o prezidentských volbách je Puls s amerikanistkou Kateřinou Březinovou.
Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) sbírá volební úspěchy. Po Sasku a Durynsku se teď utká o první místo v zemských volbách v Braniborsku. Jak se straně, která má některých spolkových zemích nálepku pravicového extremismu, daří měnit německou politiku? O tom v Pulsu mluví politolog Denis Cohen.
Platforma Youtube ohlásila, že bude omezovat doporučování fitness obsahu lidem do 17 let. Co s námi vlastně takový obsah dělá? Stačí takové omezení? Co je vlastně body image, na kterou mají takové příspěvky negativní dopad? A kdo na tom všem vydělává? Na tyto otázky v Pulsu odpovídá expertka Petya Eckler z University of Strathclyde.
Za pár dní to bude jedenáct měsíců od útoku palestinského Hamásu na Izrael a začátku zatím nekončícího krveprolití v Pásmu Gazy. Podle odhadů tam izraelská armáda zabila nejméně 42 tisíc lidí. Půlku populace Gazy tvoří děti a nezletilí. Jaký dopad mají na jejich duševní zdraví neustálé výbuchy bomb a zkáza, kterou zažívají? O tom v Pulsu mluví Katrin Glatz Brubakk, klinická psycholožká zaměřující se na psychoterapii a traumata u dětí, která je v tuto chvíli přímo na místě.
O misogynii se v posledních letech vede debata čím dál častěji – ale stačí to? Ve Velké Británii si řekli, že spíše ne. A nová labouristická vláda chce k „extrémní misogynii“ přistupovat jako k formě extremismu. V Pulsu proto mluví o nenávisti k ženám a o tom, jak se šíří společností, expertka Markéta Brabcová z organizace Konsent.
Kursk a Pokrovsk jsou aktuálně nejžhavější body konfliktu na Ukrajině – a nyní i na ruském území. Kursk má pod kontrolou ukrajinská armáda – Pokrovsk je zase další oblast, kterou v současnosti dobývají ruské ozbrojené síly. Jak tomu všemu rozumět? O tom v Pulsu mluví Vojtěch Boháč a Eva Čeplová z Voxpotu.
Odkud pramení náš vkus? Jde o něco, co se ve společnosti často označuje za ctnost, a přitom je to – jak v podcastu párkrát zazní – složitější. O tom, že ho máme ve svých rukou o dost méně, a jak do toho zapadají algoritmy, je nová epizoda Pulsu s antropoložkou Marií Heřmanovou a antropologem Michaelem Lehečkou, spoluautorstvem knihy Pravidla vkusu.
Francie zakázala ženám ve svém olympijském týmu soutěžit v hidžábu. Mezinárodní olympijský výbor nic takového nepřikazoval ani navrhoval – hostující země o tom rozhodla sama. Jde tak o další ze série zákazů, které se týkají „náboženských symbolů“ a které ve francouzské společnosti silně rezonují. O olympiádě, zákazech, které se zdaleka nejvíc dotýkají muslimek, i o sekularismu je dnešní Puls s politoložkou Evou Svobodovou.
IDF zabila představitele libanonského hnutí Hizballáh Fuáda Šukra. Zásahem v Bejrútu Izrael reagoval na víkendový útok na okupované Golanské výšiny – Hizballáh ovšem odmítá, že by ho měl na svědomí. Takto se dá shrnout poslední dění týkající se Libanonu a Izraele. Napětí mezi sousedními zeměmi znovu roste už od začátku loňského října – do kontextu ho dává nový Puls, ve kterém vztahy Libanonu, respektive Hizballáhu a Izraele vysvětluje Jan Daniel z ÚMV.
Ačkoliv se obvykle zdůrazňuje, že jde o přirozenou součást života, ve skutečnosti slovo menstruace zas tak často ve veřejné debatě nepotkáte. Natož abyste narazili na informace, které se pravidelného krvácení poloviny populace týkají. Alespoň ne v Česku – prozatím. Dnešní epizoda Pulsu se proto věnuje otázce menstruační chudoby. Tedy problému, který se v ČR týká důstojnosti desítek tisíc, možná i stovky tisíc lidí. Mluví o něm Lucie Gregorová, spoluzakladatelka organizace Sola Pomáhá.
Máme za sebou rekordně horký rok. Každý jeden z těch dvanácti po sobě jdoucích měsíců byl podle vědců teplejší než všechny ostatní předešlé – každý z nich překonal všechny ostatní červny, července, srpny a další, které máme na záznamu. Co to znamená? Jak se svět promění, překročíme-li obávanou dvoustupňovou hranici? A jak jsou na tom Evropa i svět, co se klimazávazků týče? O tom je Puls s Tomášem Jungwirthem Březovským, šéfem Klimatýmu AMO.
Je 4. července a v Británii lidé vyrazili k volbám. Výsledky sice nemáme, celkem s jistotou se dá ale předpovídat, že ve vládě dojde k výrazné obměně. Konzervativci, kteří Spojenému království vládli posledních 14 let, se stáhnou do opozice – a do čela země nastoupí Labour Party. O tom, v jakém stavu zemi toryové a jejich premiér Rishi Sunak zanechávají a s čím do vlády přijdou labouristé v čele s Keirem Starmerem, je tento díl Pulsu s Karlem Pikem, politologem z Queen Mary University of London.