PULS

Polský i rumunský vzdušný prostor narušily ruské drony, v Bělorusku se konalo rusko-běloruské vojenské cvičení Zapad 2025... Severoatlantická aliance má za sebou perný týden. K čemu nám ale vlastně je? A dá se na ni ještě spolehnout? O tom v Pulsu mluví politický geograf Jan Kofroň. Odkaz na doporučený text: https://www.voxpot.cz/rusko-na-nato-klidne-zautoci/Podpořte Puls i práci redakce vstupem do Voxpot Klubu: https://www.voxpot.cz/stabilnivoxpot

Jak naložit s neustálým přívalem zpráv o světě, které v nás vyvolávají frustraci nebo úzkost? O tom je nový Puls s terapeutkou Zdeňkou Voštovou. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, proč je soucit jedním z řešení přehlcenosti a že informovanost je ve skutečnosti politickým aktem. 

Sýrie se otevírá světu. Pomyslně skrze diplomacii a ekonomické vazby, ale i doopravdy – turismem. Výzkumnice Tereza Plíštilová se nedávno ze země vrátila a v Pulsu mluví nejen o tom, jak cestování Sýrií vypadá, ale i o tamní bezpečnostní a politické situaci. Jak se na současné Sýrii odráží necelých 14 let války? Jaká situace panuje v Suvajdě? A čím si získává prozatímní prezident podporu u lidí?

EU přišla s dalším sankčním balíčkem namířeným na Rusko, už osmnáctým v řadě. Média zaplavily titulky ve stylu “jeden z nejtvrdších balíčků nebo “tohle bude Rusko bolet”. Ale: bude doopravdy – a jak moc? O tom v Pulsu mluví odborník na sankce Benjamin Hilgenstock z KSE. Daří se oslabovat válečný potenciál Ruska? Děláme z hlediska sankcí všechno, co můžeme?🟣🟣🟣🟣🟣🟣🟣Staňte se členy Voxpot Klubu a podpořte Puls i celou redakci! Získáte přístup k plným verzím článkům, klubovým newsletterům i dalším klubovým bonusům. Vstup do Klubu najdete na https://www.voxpot.cz/stabilnivoxpot/ 

Vztahy Evropské unie s Čínou se v posledních letech proměnily. O dost méně se mluví o lidských právech a citelně více zase o obchodu a konkurenceschopnosti – a o tom, že jsme na Číně závislí a že by možná bylo dobré tuhle závislost zmírnit. Jenže jak? O tom je Puls s novinářem Finbarrem Berminghamem, odborníkem na vztahy EU a Číny z SCMP.

Minulý týden pořádal Voxpot spolu s PRCP sérii živých debat s názvem To je krize. Součástí byla i debata o tom, co se děje na Blízkém východě a proč debata v Česku nejen o Gaze vypadá tak, jak vypadá. A právě tento panel přináší dnešní epizoda – uslyšíte v ní sociologa Daniela prokopa z PAQ research a odborníka a odbornici Jakuba Záhoru a Monu Khademi. 

Kdy to mezi USA a Íránem začalo jít od desíti k pěti? A proč možná ani jedna země nemá zájem na tom, aby se výrazně zlepšovaly? V novém Pulsu vysvětluje složitou dynamiku mezi Spojenými státy a Íránem analytik Matouš Horčička, který rozebírá nejen aktuální situaci, ale noří se i do historie. 

Proč Izrael vůbec zahájil slovy představitelů vlády „preventivní“ úder proti Íránu? V novém Pulsu to vysvětluje odborník na jadernou bezpečnost Michal Smetana, ředitel PRCP. Jak vypadají kontroly jaderných zařízení v Íránu? Kde se íránský jaderný program vůbec vzal? Jak je to s vyjednáváním nové jaderné dohody mezi Íránem a USA? A co jaderný arzenál Izraele? 

ICE má v gesci mimo jiné zatýkání a deportace imigrantů bez dokladů. Viděli jsme razie v Portoriku i deportace matek malých dětí – teď sledujeme nepokoje v Los Angeles, kde lidé vyrazili demonstrovat proti imigračním raziím. Protesty trvají už několik dní, Donald Trump povolal Národní gardu i námořní pěchotu, z LA se demonstrace šíří i do dalších měst… Je to prostě velké. Amerikanistka Denisa Krásná mluví v Pulsu o Trumpově protiimigrační politice i životě imigrantů a imigrantek bez dokladů v USA. A zazní i to, jestli náhodou není jejich práce pro Spojené státy ve skutečnosti zásadní. 

Magdalena Rojo napsala knihu Ženy, které zůstaly. Dává v ní prostor těm, jejichž partneři odešli do zahraničí za živobytím – ať už žijí v Etiopii, Indii nebo třeba Mexiku. Slovenská novinářka žijící v Oaxace mluví v Pulsu o tom, jak kniha vznikala, na jaké příběhy narazila i jaké kulturní překážky musela překonávat. Kniha letos vyšla i v češtině u nakladatelství Absynt. 

Ukrajinská organizace Save Ukraine má několik cílů – jedním z nich je dostat zpět do Ukrajiny děti a dospívající, které ruské orgány unesly na okupovaná území nebo přímo do Ruska. A daří se jí – skrze složité operace se Save Ukraine podařilo zachránit skoro 650 lidí. Její zástupkyně dorazily do Prahy, kde organizaci ocenila Nadace Olgy Havlové. V Pulsu mluví jedna z nich, Ukrajinka Dariia Bolgar, o tom, jak k únosům ukrajinských dětí dochází – a jak působivé propagandě jsou na okupovaných územích nebo v Rusku vystaveny.

Války mají různé oběti. Kromě těch civilních se obětí stává i kultura – historické památky, artefakty, audiovizuální záznamy… prostě cokoliv, co národ nebo třeba etnikum pomáhá definovat a co je zasazuje do dějin. V kontextu Gazy je uchovávání palestinského kulturního dědictví velmi živou otázkou, vysvětluje v Pulsu palestinský výzkumník Bashar Shammout.

Robert Fico se jako jediný evropský lídr zúčastnil oslav konce druhé světové války v Moskvě. Za poslední rok to nebyla jeho první návštěva Ruska – už v prosinci si slovenský premiér potřásl v Kremlu rukou s Vladimirem Putinem. Sociolog Dominik Želinský ze Slovenské akademie věd v Pulsu mluví o tom, o co Ficovi vlastně jde. Kolik Slováků a Slovenek je proruských? A kam se Slovensko posunulo od pokusu o atentát na premiéra?

15. dubna 2023 propukl v Súdánu na severovýchodě Afriky krvavý konflikt. Válka se statisíci mrtvými spustila krizi, kterou někteří označují za „největší humanitární krizi na záznamu“. Lidé nemají přístup k základním potřebám a čelí nepředstavitelnému násilí včetně toho sexualizovaného. O tom, co se v zemi děje a odkud válka pramení, mluví v Pulsu redaktor Voxpotu Filip Brychta. 👇👇👇👇👇👇Staňte se členy Voxpot Klubu!  Přispějete tak na provoz nejen tohoto podcastu, získáte přístup na redakční Discord, k plným článkům a dalším klubovým bonusům. Vstup do Klubu najdete na https://www.voxpot.cz/klub/👇👇👇👇👇👇

Fotografie, videa, obrazy celkově nás obklopují a utvářejí náš světonázor. Kde se ale berou? Jak v nás vyvolávají emoce? A nezjednodušujeme si jimi složitosti světa? O tom v Pulsu mluví socioložka vizuální kultury Andrea Průchová Hrůzová.