Claim OwnershipPlus
Subscribed: 2,441Played: 757,277
Subscribe
© Český rozhlas 2000-2024
Description
Analyticko-publicistická stanice.
4992 Episodes
Reverse
Když si v březnu 2005 přichází pro Paula Schäfera argentinská policie, nevypadá vůbec nebezpečně. Starý, šedivý muž na kolečkovém křesle, lahev minerálky v ruce a s mírným úsměvem na tváři. Má ale na svědomí stovky lidských životů.
Je 20. březen 1995, pondělí ráno a v tokijském metru vrcholí dopravní špička. Nic nenasvědčuje tomu, že dnešek si připíše neblahé prvenství. Poprvé bude při teroristickém útoku použita chemická zbraň. Během pár minut začínají lidé kašlat, dusit se, zvracet a kolabovat. Metro zaplňují výpary sarinu. Otráví 5 tisíc lidí, 13 jich zemře. Dva měsíce trvá, než se veřejnost dozví, že za nevídaným útokem stojí radikální náboženská skupina Óm šinrikjó.
51 dní obléhali agenti amerického Úřadu pro záležitosti alkoholu, tabáku a střelných zbraní a FBI ranč Apokalypsa nedaleko texaského Waco. Na blížící se konec světa tu čekala náboženská komunita v čela s Davidem Koreshem. Při závěrečné přestřelce 19. dubna 1993 zemřelo 74 lidí, včetně 21 dětí.
Bylo 18. listopadu 1978. V jihoamerické Guyaně ten den zemřelo 921 lidí. Byl mezi nimi kongresman USA Leo Ryan, několik novinářů, ale hlavně členové náboženské skupiny Chrám lidu.
Slovenská veřejnoprávní média v létě prošla výraznou změnou, která nezůstalo jen u slov v názvu. Dosavadní Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) nahradila Slovenská televize a rozhlas (STVR) s novým vedením. Na politické tlaky si ale stěžují i soukromá média. „Prakticky jsme odešli nebo byli odejiti všichni, kdo jsme moderovali velké politické diskusní pořady,“ popisuje v podcastu Chyba systému Českého rozhlasu Plus moderátorka televize Joj a novinářka Jana Krescanko Dibáková.
Jak prožívali sametovou revoluci herec, vědec, student gymnázia, kněz a političtí vězni? Mikuláš Kroupa a Adama Drda připravili pestrou koláž příběhů z Paměti národa. Zazní svědectví moderátora Jakuba Železného, bývalého politického vězně Václava Kříže a dalších. Mezi nimi je i příběh rodiny Štěpničkových: Jiřina byla na osm let uvězněna, ale nakonec se stala Zasloužilou umělkyní. Její syn Jiří hrál Klementa Gottwalda, ale listopad 1989 hodnotí jako zásadní.
Převrat v listopadu 1989 v Československu proběhl – jak se říká – „sametově“. Jak se to stalo? Proč vedení KSČ a státu nepovolalo armádu? Proč členové Lidových milicí čekali u autobusů a nedostali rozkaz k zásahu proti demonstrantům jako třeba v roce 1969?
Slovenský premiér Robert Fico patří k nejúspěšnějším a zároveň nejkontroverznějším politikům ve středoevropském regionu. Pětkrát zvítězil v parlamentních volbách a během svého čtvrtého funkčního období se stal terčem atentátu, který otřásl celým Slovenskem. „Fico má mimořádné vlohy pro politiku, bere to jako své životní poslání. A má také odvahu jít do konfliktů a vychází z nich vítězně,“ hodnotí dlouholetý místopředseda strany Směr a exministr kultury Marek Maďarič.
Od rozpadu společného státu Čechů a Slováků nás dělí více než 30 let. Během nich neustále zaznívala slova o vzájemné blízkosti a bratrských vztazích, obě země ovšem procházely odlišným vývojem. „Představy lidí o demokracii jsou podobné. Rozdíl je v tom, jak je uchopují politici. Slováci nejsou méně proevropští či více náchylní k populismu, ale mečiarismus nás ovlivnil na roky dopředu,“ míní šéfredaktorka deníku SME Beata Balogová ve speciální minisérii podcastu Chyba systému.
Demonstrace proti sovětské okupaci, které propukly v mnoha československých městech v srpnu 1969, byly nadlouho posledními masovými občanskými protesty proti totalitnímu režimu. Účastnilo se jich odhadem přes sto tisíc lidí a vedení státu a KSČ je s použitím Lidových milicí, Sboru národní bezpečnosti a Československé lidové armády brutálně potlačilo.
„Utíkali jsme, protože jsme zjistili, že za esenbáky jdou ještě Lidové milice… Otočila jsem se a viděla, jak jeden (milicionář) klečí, ruku měl opřenou o koleno a mířil. A já říkala: ‚Člověče, to je malér, oni snad chtěj střílet!‘ A skutečně začali střílet!“ říká na nahrávce Paměti národa veterinární lékařka Jana Drašnarová.
Před 55 lety československá státní moc brutálně potlačila protesty proti okupaci. V Praze byli zastřeleni tři lidé.
Třetí díl podcastu Století příběhů věnují autoři vyšetřovatelům, prokurátorům, bachařům, kteří týrali politické vězně v 50. letech. Redaktorům Paměti národa se podařilo rozmluvit bývalé příslušníky justice a policie, kteří buď nařizovali mučení vězňů, nebo přímo fyzické násilí vykonávali. Jací lidé to jsou? Jaké mají povahy?
Druhý díl nepravidelného cyklu Století příběhů věnují Adam Drda a Mikuláš Kroupa ideovým spolupracovníkům komunistických tajných služeb, důstojníkům Státní bezpečnosti (StB) a členům tzv. nomenklatury.
„Je mi to opravdu líto, zklamal jsem sebe i své blízké…“ Taková slova byste obtížně hledali ve sbírce Paměť národa mezi vzpomínkami bývalých pracovníků Státní bezpečnosti (StB). Přitom takové prosté vyjádření lítosti dává naději ke změně k dobrému, říká bývalý hlavní psychiatr Armády ČR, přednosta psychiatrické kliniky v Plzni Jan Vevera.
Rodinným táborem terezínských Židů v Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka) prošlo asi 17 500 lidí, nacismus jich přežilo méně než deset procent. Co víme o rodinném táboře, označovaném také jako „familienlágr“ či „úsek BIIb“? Co víme o osudech jeho obyvatel?
„A náhle jsem slyšel, jako by nějaký sbor začal zpívat. Celým prostorem se rozlehl zpěv, zazněla píseň, všichni zpívali Kde domov můj?, českou národní hymnu, a Hatikvu. Strašně mne to zdrtilo, to… co provádějí s mými krajany, a já jsem pochopil, že ani můj vlastní život už nemá cenu,“ vzpomínal člen osvětimského sonderkomanda Filip Müller na tragickou noc z 8. na 9. března 1944.
V noci z 8. na 9. března 1944 zabili nacisté v plynových komorách v Auschwitz-Birkenau 3792 mužů, žen a dětí, v naprosté většině občanů někdejšího Československa, obyvatel tzv. rodinného tábora terezínských Židů. Stalo se to před osmdesáti lety.
Vytáhnou mobil z kapsy, spustí aplikaci a noří se do 70 let staré historie – jde o čtveřici studentů uherskohradišťské obchodní akademie. Obchází opuštěný areál v centru města s černobílou fotkou na displeji telefonu a diskutují s lidmi, jestli portrét neznámého patří vězni, nebo bachaři. Obcházejí totiž uherskohradišťskou věznici, kterou se prohnaly dějiny 20. století.
Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO s více než 33 procenty, druhá ODS by dostala 12 procent a hnutí STAN 11 procent. Další strany, které se minule dostaly do Sněmovny, se dnes pohybují okolo pětiprocentní hranice a možná neuspějí. Naopak by se do Parlamentu podle modelu agentury Median vrátila KSČM. „Bašty sociální demokracie a komunistů dnes patří hnutí ANO. Voliči levice si vybrali jiného reprezentanta svých zájmů,“ míní v Chybě systému novinář Bohumil Pečinka.
Top Podcasts
The Best New Comedy Podcast Right Now – June 2024The Best News Podcast Right Now – June 2024The Best New Business Podcast Right Now – June 2024The Best New Sports Podcast Right Now – June 2024The Best New True Crime Podcast Right Now – June 2024The Best New Joe Rogan Experience Podcast Right Now – June 20The Best New Dan Bongino Show Podcast Right Now – June 20The Best New Mark Levin Podcast – June 2024
Download from Google Play
Download from App Store
United States
.........گگگگگگگگگگگگگ . . کگگ،. ..ن
Velice zajímavá historická sonda, díky!
Velice zajímavé, díky. Vzpomínám, že jsem se v dětství o této události dozvěděla, postava kněze Jirziho mě již tehdy svou odvahou a rovnou páteří oslovila.
Diky, zajímavá relace!
Vlasáková z ČT opět mimo...